Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Vytvoření základního názvosloví pro elektrická zařízení

21.03.2015 | Ing. Jiří Sajner | jsajner@volny.cz

Základní podmínky pro vypracování místních bezpečnostních předpisů pro pracovní aktivity ve vztahu k elektrickým zařízením. V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí příspěvek: „Základní povinnosti provozovatelů elektrických zařízení“, předkládám široké odborné veřejnosti k diskuzi návrh možného řešení tzv. základního předpokladu pro tvorbu místních bepečnostních předpisů vyžadovaných zákoníkem práce a to vytvoření základního názvosloví pro elektrická zařízení.

 

Diskutujte na konci tohoto článu

Úvod.

V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí příspěvek: "Základní povinnosti provozovatelů elektrických zařízení", předkládám široké odborné veřejnosti k diskuzi návrh možného řešení tzv. základního předpokladu pro tvorbu místních bepečnostních předpisů vyžadovaných zákoníkem práce a to vytvoření základního názvosloví pro elektrická zařízení. 

Z aktuálního znění zákoníku práce č.262/2006 Sb., § 101 a dalších vyplývá pro všechny provozovatele elektrických zařízení zásadní povinnost dodržovat odpovídající požadavky na bezpečnost práce.

Provozovatelem elektrického zařízení je třeba rozumět právnické a fyzické podnikající osoby. 

Elektrická bezpečnostS ohledem na tuto skutečnost musí provozovatelé elektrických zařízení pečlivě posoudit rizika spojená s provozem  technických zařízení, v našem případě vyhrazených elektrických zařízení a vypracovat potřebná opatření.

To znamená, že každý provozovatel elektrických zařízení si musí pro svoji potřebu vypracovat místní provozně bezpečnostní předpisy, které však budou platné pouze pro jeho vlastní potřebu a ve kterých budou uvedena podrobná pravidla, kterými se musí všichni pracovníci řídit při všech aktivitách, včetně pracovních aktivit vykonávaných ve vztahu k elektrickým zařízením. 

To je nezbytné vzhledem k zásadní absenci dříve platných norem řady ČSN 34 3100, které byly bez náhrady zrušeny v souvislosti s transferem EN 50 110-ed.2 do ČSN EN 50 110-1 ed.2, a které předtím prakticky po více než 50 roků, bez zásadních změn, zavazovaly všechny organizace jednotně je posuzovat a tedy i jednotně postupovat při provozu elektrických zařízení. Znovu to opakuji: jednotně!!!! 

Rozumí se tím při všech aktivitách, včetně pracovních aktivit, kterými se rozumí obsluha elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních, práce s elektrickými zařízeními, práce na elektrickém zařízení v blízkosti živých částí a práce – úkony -v blízkosti k elektrickému zařízení, které jsou nezbytné k uvedení elektrického zařízení do provozu, jeho provozování a následné ukončení provozu. 

Upozorňuji, že v současnosti je převzata do naší legislativy již ed.3. výše uvedené normy v originále a následně je přebírána i v českém překladu. 

Aby tato povinnost mohla  být kvalifikovaně posouzena a zpracována, tak si musí ze všeho nejdříve každý provozovatel elektrického zařízení pro svoje místní provozně bezpečnostní předpisy definovat níže uvedené názvosloví, které je zásadní pro jednotné posuzování jak všech aktivit, tak jednotlivých pracovních aktivit  ve vztahu k elektrickým zařízením. 

Pokud nebude  názvosloví přesně a jednoznačně propracováno, bude velice obtížné následně rozhodnout nejen například o odborné způsobilosti pracovníků a jejich počtu jak pro všechny aktivity, tak pro všechny konkrétní pracovní aktivity ve vztahu k elektrickým zařízením. Současně ale by nebylo možné také kvalifikovaně rozhodnout zejména o konkrétních postupech při vlastních  pracovních aktivitách. 

Zásadní problém může ale především vzniknout tehdy, kdy se  konkrétní názvosloví bude u jednotlivých provozovatelů elektrických zařízení lišit, což může vyvolat chybné (rozdílné) posuzovaní konkrétních situací. Tímpři posuzování všech aktivit a zejména při posuzování jednotlivých pracovních aktivit ve vztahu k elektrickým zařízením může také docházet mezi jednotlivými provozovateli elektrických zařízení k rozdílům v takovém rozsahu, že mohou vznikat nebezpečné situace

V souvislosti s transferem evropské normy EN 50 110-1 do ČSN EN 50110-1 a to překladem, se totiž do jisté míry, v této převzaté normě překladem, objevilo nově koncipované názvosloví.

Hlavním nedostatkem názvosloví uvedeného v ČS NEN 50 110-1 ed.3 je bohužel to, že není dosud dopracováno do takových podrobností, jaké praxe vyžaduje. Navíc je v některých formulacích velice obecné a zčásti i v rozporu s naší dlouhodobou praxí. 

Norma EN 50 110-1 ed.3 totiž ve své prambuli stále ještě  předpokládá, že bude dopracovávána na podkladě národních předpisů.

Přál bych si, aby  budoucí edice tuto potřebu rozšíření a zpřesnění názvosloví akceptovala. 

Proto je nezbytné konečně a co nejdříve předat všechny zjištěné nedostatky a rozdíly, ve kterých je tato edice EN 50 110-1 ed.3 v zásadním rozporu s našimi zvyklostmi a zkušenostmi z více než 50 roků aplikované a praxí potvrzené našimi předpisy, a to centrále CENELEC, která nové edice zpracovává. Domnívám se, že by za to mělo konečně plnou odpovědnost převzít ÚNMZ, zřejmě ve spolupráci s MPO a určit kompetentního a trvalého zástupce, který by naše výhrady a připomínky soustřeďoval a na jednání CENELEC důsledně uplatňoval. 

K naplnění tohoto cíle je nezbytné, aby prostřednictvím ÚNMZ byla vyzvána široká odborná veřejnost a především také kompetentní orgány a organizace státního odborného dozoru zabývající se problematikou bezpečnosti práce a technických zařízení, aby posoudili obsah této ed.3 a své připomínky a náměty, vycházející z našich dlouholetých zkušeností zpětně předali určenému kontaktnímu místu a tak došlo k naplňování cíle, který je prezentován v úvodu originálu normy.

A nyní se vrátím k tomu zásadnímu. 

Provozovatel elektrického zařízení se tedy musí rozhodnout, jaké názvosloví ve svých předpisech zvolí. 

Optimální a v současné době zřejmě nejvhodnější bude, aby jednotliví provozovatelé elektrických zařízení využili dřívější zkušenosti  (viz výše citované zrušené normy řady ČSN 34 3100).  Předpokládám, že tato dřívější názvosloví a pracovní postupy, platné prakticky více než 50 let stále zůstávají hluboce zakořeněné v praxi. Na závadu nebude na doplnění názvosloví převzetí některých definic z překladu ČSN EN 50 110-1-ed.3. 

Jako základní a nezbytné je třeba definovat následující názvosloví, které jsem se pokusil připravit ve dvou variantách. 

První varianta vychází z dřívější praxe a vychází z názvosloví propracovaného v normách řady ČSN 34 3100. Názvosloví jsem  doplnil o některé nové požadavky a část názvosloví  použitého v uvedené v přebírané evropské normě EN 50 110-1- ed.3, přičemž jsem se některá z těchto názvosloví pokusil transferovat do naší vžité terminologie, s respektováním nových pohledů na tuto problematiku. Samozřejmě že dojde k tomu, že někteří provozovatelé elektrických zařízení  přijdou na potřebu dodefinovat ještě některé další pojmy. 

Zcela určitě uvítám případné návrhy nových či případnou korekturu níže uvedeného návrhu názvosloví. 

Druhá varianta pak vychází z názvosloví uvedeného v překladu EN 50110-1 ed.3  do ČSN EN 50 110-1-ed.3 a které jsem doplnil ještě několika dalšími pojmy z přílohy normy. 

Porovnáním obou variant zřejmě rychle dospějeme k závěru, že první varianta navrženého názvosloví, vzhledem k svému rozsahu a propracovanosti, bude splňovat optimálněji požadavky na potřebný rozsah názvosloví, které je nezbytné pro přesné a následné definování požadavků pro bezpečný provoz elektrických zařízení, tj. bude respektovat všechny aktivity, včetně pracovních aktivit vykonávaných ve vztahu k tomuto zařízení. Zejména proto, že je obsáhlejší a podrobněji propracované.

První varianta: 

elektrické zařízení – zahrnuje všechna elektrická zařízení (stabilní i mobilní), která jsou určena pro výrobu, přenos, přeměnu, distribuci, rozvod a užití elektrické energie, včetně zdrojů akumulované elektrické energie (baterie, kondenzátory apod.) a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Jde o zařízení sestávající z živých, neživých a konstrukčních částí. 

provoz elektrického zařízení – všechny aktivity, včetně pracovních aktivit –  vykonávané ve vztahu k elektrickému zařízení, zajišťující jeho funkci při uvedení do provozu, jeho provozování, včetně ukončení jeho provozu. 

pracovní aktivity vykonávané ve vztahu k elektrickému zařízení – zahrnují zejména obsluhu elektrického zařízení, práci na elektrickém zařízení, práci s elektrickým zařízením,práci na elektrickém zařízení a práci s elektrickým zařízením v blízkosti částí pod napětím a práce (úkony) v blízkosti k elektrickým zařízením. Jedná se o všechny pracovní aktivity  vykonávané ve vztahu k elektrickému zařízení nezbytné k uvedení elektrického zařízení do provozu, jeho provozování, včetně ukončení jeho provozu. 

obsluha elektrického zařízení – pracovní aktivity spojené s uvedením elektrického zařízení do provozu, jeho provozování, včetně ukončení jeho provozu, charakterizované následujícími úkony jako jsou např.: spínání, místní, dálkové nebo ústřední ovládání (regulování), monitorování (sledování trvale namontovaných přístrojů apod.), synchronizování, výměna závitových a přístrojových pojistek, žárovek, prohlídka zařízení  apod. Tyto pracovní aktivity se musí vždy jmenovitě  definovat, popř. vymezit. 

prohlídka elektrického zařízení – vizuální a sluchová prohlídka a kontrola stavu, popř. funkce elektrického zařízení, při dodržování předepsaných bezpečných vzdáleností od živých částí. 

práce na elektrickém zařízení, práce s elektrickým zařízením a práce v blízkosti částí pod napětím – (elektrická práce) - montáž, údržba a revize elektrického zařízení. Sem patří také všechny pracovní aktivity spojené se zajišťováním a odjišťováním pracoviště, zkoušení a měření přenosnými přístroji a pracovní aktivity prováděné při přemisťování elektrického zařízení. Jsou to také i pracovní aktivity, kdy pracovník zasahuje do zóny práce pod napětím (ochranného prostoru). Lze ji rozdělit na práci na  elektrickém zařízení nebo s ním bez napětí, práci na elektrickém zařízení nebo s ním v blízkosti živých částí a práci na elektrickém zařízení nebo s ním, které je pod napětím.

montáž elektrického zařízení – zřizování nových a rekonstrukce již provozovaného elektrického zařízení.

údržba elektrického zařízení – všechny druhy oprav, výměna částí, úprava, rozšíření, odstraňování závad a poruch, včetně udržovacích prací a další související úkony k zajištění dobrého technického stavu.  

udržovací práce na elektrickém zařízení – čištění, mazání, natírání, běžné prohlídky bez rozebírání pomocí nástrojů, apod. 

revize elektrického zařízení – souhrn pracovních aktivit, při kterých se prohlídkou, doplněnou potřebným  měřením a zkoušením zjišťuje, zda zařízení vyhovuje platným  normám a předpisům, s ohledem na bezpečnost osob před úrazem a věcí před poškozením nebo zničením. 

práce v blízkosti k elektrickým zařízením- neelektrická práce – jedná se o takové pracovní aktivity , které nejsou  prováděny přímo na  elektrickém zařízení nebo s ním, popř. v blízkosti živých částí, ale jedná se o pracovní aktivity  jiného charakteru jako např. stavební činnost, zemní práce, výkopy, přeprava břemen, úprava pracoviště, udržovací práce  apod., při nichž pracovník zasahuje částmi svého těla, nářadím, vybavením nebo jinými předměty do zóny přiblížení nebo se v ní nachází, aniž by zasahoval přitom do zóny práce pod napětím (ochranného prostoru). 

živá část elektrického zařízení -  část elektrického zařízení určená k vedení elektrického proudu nebo část vodivě s ní spojená, na kterých je při jejich provozu napětí, včetně vodiče středního. 

neživá část elektrického zařízení – vodivá součást zařízení, které se lze dotknout  a která není obvykle živá, ale může se stát živou v případě poruchy základní izolace. 

konstrukční část – součást elektrického zařízení umožňující funkci elektrického zařízení jako celku. Mezi konstrukční části lze zařadit i některé neživé části. 

blízkost elektrického zařízení – taková vzdálenost pracovníka (případně jeho natažené ruky) nebo pracovního místa pracovníka (stanoviště) od živých částí elektrického zařízení, ve které za případného použití pomůcek nebo jiných vodivých předmětů,  se musí dodržovat předepsaná bezpečnostní opatření, nejméně však vzdálenost, která je stanovená (definovaná) předpisy nebo normami. Vnější hranice blízkosti směrem k živým částem se vždy, proti vzdálenosti stanovené (definované) předpisy nebo normami, musí rozšířit o pozicí pracovního místa pracovníka (stanoviště), jehož natažená ruka nebo konec pomůcky nebo vodivého předmětu nesmí zasáhnout do zóny práce pod napětím (ochranného prostoru). Viz též definice zóny přiblížení 

zóna práce pod napětím (ochranný prostor) – předpisy nebo normami stanovený (definovaný) prostor kolem živých částí, ve kterém není při zasahování nebo vstupování do něho bez ochranných opatření zajištěna izolační hladina k odvrácení elektrického nebezpečí. Pracovní aktivity v tomto prostoru se považují za práci pod napětím. 

zóna přiblížení – předpisy nebo normami stanovený (definovaný) prostor vně zóny práce pod napětím (ochranného prostoru). Pracovní aktivity v tomto prostoru se považují za práce v blízkosti elektrického zařízení (viz též definice blízkosti). 

ochranné pásmo – předpisy nebo normami stanovený(definovaný) prostor odvozený vzdáleností od  elektrického zařízení - energetického díla, (např. vedení, rozvodny, el. stanice), určený pro zabezpečení spolehlivého provozu elektrického zařízení a pro zajištění obecné bezpečnosti osob a majetku. 

Poznámka: provozovatel elektrického zařízení si pro výše uvedené definice (blízkost elektrického zařízení, zóna práce pod napětím (ochranný prostor), zóna přiblížení a ochranné pásmo) musí ve svých předpisech požadované údaje (vzdálenosti popř. rozměry) přesně stanovit, obvykle bude vycházet z normových hodnot- údajů, výše citovaných norem. 

pracoviště – prostor vymezený pro pracovní aktivity vykonávané ve vztahu k elektrickému zařízení 

stanoviště – přesně definované místo, kde se při pracovních aktivitách  vykonávaných ve vztahu k elektrickému zařízení pracovník nachází (viz též definice blízkosti) 

beznapěťový stav –  napětí je nulové nebo přibližně nulové a/nebo bez náboje 

práce na zařízení a práce se zařízením bez napětí – všechny pracovní aktivity na elektrických zařízeních nebo s elektrickým zařízením, která nejsou pod napětím ani nemají náboj, vykonávané po bezprostředním ověření stavu bez napětí měřením nebo zkoušením a po provedení všech  opatření zabraňující elektrickému nebezpečí (nebezpečí od elektrického zařízení). 

práce pod napětím – (PPN) všechny pracovní aktivity, při kterých se pracovník vědomě dostává do styku s živými částmi elektrického zařízení, které jsou pod napětím nebo zasahuje do zóny práce pod napětím (ochranného prostoru) buď částmi svého těla, předepsanými pracovními pomůckami (např.nářadím), vybavením nebo předměty, se kterými pracuje, za současného použití předepsaných ochranných pomůcek. Rozlišuje se práce pod napětím v dotyku, práce práce pod napětím na vzdálenost a práce práce pod napětím na potenciálu.

práce pod napětím v dotyku – (PPN v dotyku) všechny pracovní aktivity, při nichž se pracovník nachází v zóně práce pod napětím (ochranném prostoru)  elektrického zařízení částí těla a dotýká se živých částí elektrického zařízení, které jsou pod napětím, za současného použití předepsaných ochranných a pracovních pomůcek.

práce pod napětím na vzdálenost – (PPN na vzdálenost ) všechny pracovní aktivity, při nichž je  pracovník mimo zónu práce pod napětím (ochranný prostor) elektrického zařízení a do zóny práce pod napětím (ochranného prostoru) vniká a dotýká se živých částí pod napětím pouze pracovními pomůckami, za použití předepsaných ochranných pomůcek. 

práce na potenciálu – (PPN na potenciálu) všechny pracovní aktivity, při nichž je  pracovník vodivě spojen s živými částmi elektrického zařízení pouze jedné fáze (pólu), na které se pracuje a za jejíž součást je považován. 

práce na elektrickém zařízení a práce s elektrickým zařízením v blízkosti živých částí – všechny pracovní aktivity, které pracovník vykonává na elektrickém zařízení nebo jeho částech, které jsou bez napětí, za současného použití předepsaných ochranných a pracovních pomůcek a při vědomém dodržování stanovených bezpečných vzdáleností od živých částí. 

pracovní postup -  sled pracovních úkonů potřebných k provedení požadovaných pracovních aktivit, při dodržení požadavků na ochranu před úrazem elektrickým proudem a ostatními účinky elektřiny s využitím osobních ochranných prostředků a pracovních pomůcek. 

pracovní postup pro PPN – soubor jednotlivých pracovních úkonů ptřebných k provedení příslušného druhu pracovních aktivit, který byl písemně zpracován, prakticky ověřen a schválen. 

zvláštní režim provozu (ZRP) – souhrn technicko-organizačních opatření nutných k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení během provádění prací PPN na vn,vvn a zvn 

snížená viditelnost – stav, kdy vedoucí práce ze svého pracoviště nerozezná bezpečně pracovníky, nebo obrysy zařízení na kterém se má pracovat.

pracovník odpovědný za elektrické zařízení – pověřený pracovník s konečnou odpovědností za bezpečný provoz elektrického zařízení a stanovení pravidel a organizací nebo uspořádání. Tento pracovník může být vlastník, zaměstnavatel, nebo další jimi pověřený pracovník. Některé z těchto povinností mohou být delegovány podle potřeby na další pověřené pracovníky např. u velkých nebo složitých elektrických zařízení a sítí mohou být tyto povinnosti delegovány na části zařízení nebo sítí. 

pracovník pověřený kontrolou elektrického zařízení během pracovních aktivit – pracovník, který je odpovědný za bezpečný provoz elektrického zařízení během pracovních aktivit na něm, s ním, v blízkosti živých částí, v blízkosti k elektrickým zařízením nebo na jejich částech. Jedná se o pracovníka, který je zodpovědný za zajištění pracoviště popř. za opatření, která musí být učiněna pro bezpečné  provádění pracovních aktivit ve vztahu k elektrickému zařízení.

Tento pracovník musí posoudit možné následky pracovních aktivit na elektrickém zařízení, s ním, v blízkosti živých částí, v blízkosti k elektrickým zařízením nebo na jejich částech, které jsou v jeho působnosti a případné účinky elektrického zařízení na pracovníky. Některé z těchto povinností mohou být podle potřeby, delegovány na další pracovníky. Jedná se vždy o pracovníka znalého s vyšší kvalifikací - (pracovníka znalého s vyšší odbornou způsobilostí). 

pracovník pověřený kontrolou pracovních aktivit na pracovišti - vedoucí práce – pracovník pověřený vedením pracovní skupiny, popř. pracovník pracující sám. Jde o pracovníka, který je pověřený  konečnou odpovědností za pracovní aktivity na pracovišti. Pokud je vyžadováno mohou být některé odpovědnosti přeneseny i na jiné pracovníky. Jedná se vždy o pracovníka znalého s vyšší kvalifikací - (pracovníka znalého s vyšší odbornou způsobilostí).  

pracovník znalý s vyšší kvalifikací– (pracovník znalý s vyšší odbornou způsobilostí)

pracovník s odpovídajícím odborným vzděláním, znalostmi a praxí k tomu, aby mohl analyzovat rizika a vyhnout se nebezpečí, která může elektrické zařízení způsobit a který po splnění předepsaných podmínek daných předpisy nebo normami,  prokázal složením zkoušky, v rozsahu stanoveném předpisy a normami, potřebné znalosti pro samostatný výkon pracovních aktivit, případně pro řízení pracovních aktivit prováděných dodavatelským způsobem, resp. pro řízení provozu ve vztahu k elektrickým zařízením. Jeho znalosti musí být ve lhůtách stanovených předpisy nebo normami opakovaně ověřovány. (podrobnosti viz §§ 6, 7,8, 9 vyhl. č. 50/1978 Sb., odborné způsobilosti v elektrotechnice). 

pracovník znalý – pracovník s odpovídajícím odborným vzděláním, znalostmi a zkušenostmi k tomu, aby mohl analyzovat rizika a vyhnout se nebezpečí, která může elektrické zařízení způsobit a který po zaškolení a po splnění ostatních předepsaných podmínek daných předpisy nebo normami, prokázal složením zkoušky, v rozsahu stanoveném předpisy a normami, potřebné znalosti pro výkon pracovních aktivit ve vztahu k elektrickým zařízením. Jeho znalosti musí být ve lhůtách stanovených předpisy nebo normami opakovaně ověřovány. (podrobnosti viz § 5 vyhl. č. 50/1978 Sb.,odborné způsobilosti v elektrotechnice).

pracovník poučený – pracovník,  který byl v rozsahu svých předpokládaných pracovních aktivit prokazatelně seznámen s předpisy pro pracovní aktivity ve vztahu k elektrickým zařízením, školen pro tyto pracovní aktivity, upozorněn na možné ohrožení elektrickými zařízeními, aby mu bylo umožněno rozeznat rizika a vyhnout se nebezpečí, které elektrické zařízení může způsobit a  po splnění ostatních předepsaných podmínek daných předpisy nebo normami. Jeho znalosti musí být ve lhůtách stanovených organizací opakovaně ověřovány. (podrobnosti  viz § 4 vyhl. č. 50/1978 Sb.,odborné způsobilosti v elektrotechnice)

pracovník seznámený – pracovník, který byl v rozsahu svých předpokládaných pracovních aktivit prokazatelně seznámen s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a upozorněn na možné ohrožení těmito zařízeními. (podrobnosti viz § 3 vyhl. č. 50/1978 Sb., odborné způsobilosti v elektrotechnice). 

laik – osoba, která není ani znalá, ani poučená, ani seznámená. Jedná se o osobu, která není v žádném pracovněprávním vztahu s provozovatelem zařízení 

zajištění pracoviště pro pracovní aktivity – souhrn opatření pro zajištění bezpečnosti pracovníků při jejich pracovních aktivitách

autorizace –  oficiální schválení nebo poučení v písemné formě 

povolení k zahájení pracovních aktivit na pracovišti  – přímý pokyn pracovníkům na pracovišti,po provedení všech bezpečnostních opatření, k zahájení pracovních aktivit 

hlášení; oznámení – ústní nebo písemná sdělení nebo instrukce, týkající se pracovních aktivit ve vztahu k  elektrickým zařízením

prokazatelně – pokud se provádí seznámení, školení, instruktáž, zácvik apod. musí se prokázat záznamem, podepsaný oběma stranami, že školení, instruktáž, zácvik apod. bylo provedeno v požadovaném rozsahu. Pouhé předání předpisů nebo pokynů, byť i na podpis, se nepovažuje za dostatečné. Ze záznamu musí být patrno, co bylo předmětem seznámení, školení, instruktáže, zácviku apod. a že pracovník obsahu seznámení, školení, instruktáž, zácviku apod. porozuměl a bude se tím řídit

pracovní aktivity podle pokynů – pracovní aktivity,  pro které jsou dány jen nejnutnější pokyny. Při těchto pracovních aktivitách  odpovídají pracovníci za dodržování bezpečnostních předpisů sami. 

pracovní aktivity s dohledem – pracovní aktivity, které se provádějí podle podrobnějších pokynů. Před zahájením pracovních aktivit se pracovník provádějící dohled přesvědčí, zda jsou na pracovišti provedena nutná bezpečnostní opatření. V průběhu pracovních aktivit pak pracovník provádějící dohled podle potřeby a charekteru pracovních aktivit občas kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů. Při těchto pracovních aktivitách pak odpovídají pracovníci za dodržování bezpečnostních předpisů sami. 

pracovní aktivity pod dozorem – pracovní aktivity, které se provádí za trvalé přítomnosti pracovníka, který je pověřen dozorem a který je odpovědný za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů.  

ochranné pomůcky – předměty chránící pracovníka před nebezpečnými účinky elektřiny, před škodlivostí pracovního prostředí nebo před jiným ohrožením. 

pracovní pomůcky – předměty potřebné pro práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti, popřípadě k obsluze elektrického zařízení.

riziko – kombinace pravděpodobnosti a stupně možného zranění nebo poškození zdraví pracovníka, který je vystaven riziku nebo rizikům.

elektrické riziko – zdroj možného zranění nebo poškození zdraví působením elektrické energie z elektrického zařízení

elektrické nebezpečí – riziko zranění od elektrického zařízení. 

zranění způsobené elektřinou – smrt nebo zranění pracovníka způsobené elektrickým proudem, popálením elektrickým obloukem, ohněm nebo výbuchem způsobeným elektrickou energií při provozu ve vztahu k elektrickému zařízení. 

dotyk nahodilý – neuvědomělý dotyk způsobený náhodou nebo nedbalostí, kterému lze zabránit opatrností nebo ochranným krytem. Jde o dotyk s částmi, které jsou pod napětím  nebo s pohybujícími se částmi dlaní, prstem nebo pracovním nástrojem.

dotyk úmyslný – jde o dotyk vědomý, kdy jde o dotyk části těla bez použití nástroje

dotyk svévolný – jde o dotyk vědomý (nebezpečný), kdy jde o dotyk s použitím nástroje 

oddělit – úplné oddělení zařízení nebo obvodu od jiných zařízení a obvodů vytvořením fyzické vzdálenosti schopné odolat předpokládaným rozdílům napětí mezi zařízením a obvodem nebo jinými obvody 

zábrana  každé zařízení, které může, nebo nemusí mít izolaci, používané k zamezení přiblížení se k elektrickému zařízení nebo části elektrického zařízení, které představuje elektrické nebezpečí

přepážka  část zajišťující ochranu před přímým kontaktem z každého obvyklého směru přístupu            

izolační zakrytí  pevný nebo pružný kryt z izolačního materiálu, určený ke krytí živých částí a/nebo přilehlých částí tak, aby bylo zabráněno nahodilému dotyku

kryt – část zajišťující ochranu zařízení před určitými vnějšími vlivy, ze všech směrů, ochranu před přímým dotykem živých částí            

zkoušečka napětí  přenosný přístroj používaný ke spolehlivému zjišťování přítomnosti nebo nepřítomnosti napětí a k ověření, zda je zařízení připraveno pro zajištění pracoviště 

přenosná zkratovací a uzemňovací souprava – zařízení, které slouží pro potřeby zkratování a uzemnění 

Druhá varianta-návosloví vycházející z překladu ČSN EN 50 110-1 ed.3            

elektrická instalace -
veškerá elektrická zařízení, která slouží pro výrobu, přenos, přeměnu, distribuci a užití elektrické energie. Zahrnuje zdroje energie, jako jsou baterie, kondenzátory a všechny ostatní zdroje akumulované elektrické energie.

provoz (elektrického zařízení) - všechny aktivity včetně pracovních aktivit nutných k uvedení elektrického zařízení do činnosti. Tyto aktivity zahrnují takové záležitosti jako spínání, řízení, monitorování pro ověření elektrické instalace, kontrolu a údržbu. Tyto aktivity zahrnují jak elektrické, tak i neelektrické práce.

riziko – kombinace pravděpodobnosti a stupně možného zranění nebo poškození zdraví osoby, která je vystavena riziku nebo rizikům

elektrické riziko – zdroj možného zranění nebo poškození zdraví působením elektrické energie z elektrické instalace

elektrické nebezpečí – riziko zranění od elektřiny

zranění způsobené elektřinou – smrt nebo zranění osoby způsobené elektrickým proudem, popálením elektrickým obloukem, ohněm nebo výbuchem způsobeným elektrickou energií při provozu elektrické instalace

osoba odpovědná za elektrickou instalaci  pověřená osoba s konečnou odpovědností za bezpečný provoz elektrické instalace a stanovení pravidel a organizace nebo uspořádání.

Tato osoba může být vlastník, zaměstnavatel nebo jiná pověřená osoba.

Některé z těchto povinností mohou být delegovány podle potřeby na další osoby. U velkých nebo složitých elektrických instalací a sítí mohou být tyto povinnosti delegovány na části instalací nebo sítí osoba pověřená kontrolou elektrické instalace během pracovních aktivit – osoba, která je během pracovních aktivit odpovědná za bezpečný provoz elektrického zařízení.

Tato osoba musí posoudit možné následky pracovních aktivit na elektrických instalacích nebo jejich částech, které jsou v její odpovědnosti, a účinků elektrických instalací na pracující osoby během pracovních aktivit. Některé z těchto povinností mohou být delegovány podle potřeby na další osoby. 

osoba pověřená kontrolou pracovních aktivit–(vedoucí práce) - osoba, pověřená  konečnou odpovědností za pracovní aktivity na pracovišti. Některé z těchto povinností mohou být delegovány podle potřeby na další osoby. 

odborná osoba (v elektrotechnice) - osoba s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi umožňujícími jí vyhodnotit rizika a vyvarovat se nebezpečí, která může elektřina způsobit 

osoba poučená - osoba dostatečně poučená odbornými osobami, aby jí bylo umožněno rozeznat rizika a vyhnout se nebezpečí, která elektřina může způsobit

laik - osoba, která není ani znalá, ani poučená. 

Poznámka ke kvalifikaci osob:

EN 50 110-1-ed.3 v překladu originálu uvádí podmínku ke kvalifikaci osob:

Jestliže nejsou národní legislativou stanoveny požadavky na kvalifikaci osob, musí být dodržena následující kritéria pro vyhodnocení způsobilosti:

  • elektrotechnické vzdělání;
  • zkušenosti s prací na elektrických zařízeních;
  • znalost zařízení, na kterém se má pracovat, a praktické zkušenosti s takovou prací;
  • znalost náhodných nebezpečí, které se mohou vyskytnout v průběhu práce;
  • schopnost posoudit za všech okolností, zda je možné bezpečně pokračovat v práci. 

hlášení; oznámení - ústní nebo písemná sdělení nebo instrukce, týkající se provozu elektrické instalace.

pracoviště -místo (místa), prostor (prostory) nebo oblast (oblasti), kde pracovní aktivity mají být, jsou nebo byly prováděny

ochranný prostor – prostor kolem živých částí, ve kterém, při zasahování nebo vstupování do   něho bez ochranných opatření, není zajištěna izolační hladina k odvrácení elektrického nebezpečí

zóna přiblížení - vymezený prostor vně ochranného prostoru

pracovní aktivity - každá elektrická nebo neelektrická práce, při které se může vyskytnout elektrické nebezpečí

elektrická práce -práce na, s  nebo v blízkosti elektrických instalací, jako je zkoušení a měření, oprava, výměna, údržba, úprava, rozšíření, montáž a kontrola

neelektrická práce - práce v blízkosti elektrických instalací, jako je stavební činnost, výkopy, čistění, natírání apod.

práce pod napětím - veškerá práce, při které se osoba vědomě dostává do kontaktu s živými částmi nebo zasahuje do ochranného prostoru buď částmi svého těla, nářadím, vybavením, nebo předměty, se kterými pracuje. U nízkého napětí provádí osoba práci pod napětím v kontaktu s neizolovanými částmi pod napětím. U vysokého napětí provádí osoba práci pod napětím, pokud vstupuje do ochranného prostoru bez ohledu na to, zda je či není v kontaktu s živými částmi.

 práce v blízkosti živých částí - všechny pracovní aktivity, při kterých osoba částmi těla, nářadím nebo jakýmkoliv jiným předmětem vstupuje do zóny přiblížení, aniž by zasahovala do ochranného prostoru

odpojit - úplně oddělit zařízení nebo obvod od jiných zařízení a obvodů vytvořením fyzické vzdálenosti schopné odolat předpokládaným rozdílům napětí mezi zařízením a obvodem nebo jinými obvody

bez napětí; beznapěťový stav - napětí je nulové nebo přibližně nulové a/nebo bez náboje

práce na zařízení bez napětí - pracovní aktivity na elektrických instalacích, která nejsou pod napětím ani s nábojem, vykonávaná po provedení všech měření a opatření zabraňujících elektrickému nebezpečí

autorizace - oficiální pověření v písemné formě nebo v souladu s platnou legislativou

povolení k zahájení práce - přímý pokyn pracovníkům na pracovišti,po provedení všech bezpečnostních opatření, na zahájení práce

zábrana - každé zařízení, které může, nebo nemusí mít izolaci, používané k zamezení přiblížení se k elektrické instalaci nebo části elektrického zařízení, které představuje elektrické nebezpečí

přepážka -část zajišťující ochranu před přímým dotykem z každého obvyklého směru přístupu

izolační zakrytí - pevný nebo pružný kryt z izolačního materiálu použitý k zakrytí živých částí a/nebo přilehlých částí tak, aby bylo zabráněno nahodilému dotyku

kryt - část zajišťující ochranu zařízení před určitými vnějšími vlivy a ochranu před přímým dotykem ze všech směrů

zkoušečka napětí - přenosný přístroj používaný ke spolehlivému zjišťování přítomnosti nebo nepřítomnosti provozovaného napětí a k ověření, zda zařízení je připraveno pro uzemnění

přenosná uzemňovací a zkratovací  souprava - zařízení, které je přenosné a ručně spojené s částmi izolačních prvků elektrických instalací pro potřeby uzemnění a zkratování. Toto zařízení zahrnuje uzemňovací prvky, zkratovací prvky a jeden nebo více izolačních prvků, například uzemňovací tyče.

Národní přílohou NA.2 byly přidány doplňující definice:

NA. 2.1 Práce podle pokynů

Práce, pro kterou jsou dány jen nejnutnější pokyny. Při této práci odpovídají za dodržování bezpečnostních předpisů samy pracující osoby.

NA 2.2 Práce s dohledem

Práce, která se provádí podle podrobnějších pokynů. Před zahájením práce se osoba provádějící dohled přesvědčí, zda jsou provedena nutná bezpečnostní opatření. V průběhu prací podle potřeby občas kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů. Při této práci odpovídají za dodržování bezpečnostních předpisů samy pracující osoby.

NA 2.3 Práce pod dozorem

Práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která byla pověřena dozorem a je odpovědná za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů a ochrany zdraví při práci. Musí li se osoba pověřená dozorem z pracoviště vzdálit, musí pověřit dozorem jinou osobu s příslušnou kvalifikací nebo musí být práce přerušena.

NA 2.4 Prokazatelně

Jestliže právnická nebo fyzická osoba provádíí školení, instruktáž, zácvik apod. musí prokázat záznamem, podepsaným školící i školenou osobou, že školení, instruktáž, zácvik apod. bylo provedeno v požadovaném rozsahu. Pouhé předání předpisů nebo pokynů, byť i na podpis, se nepovažuje za dostatečné. Ze záznamu musí být patrno, co bylo předmětem školení a že poučovaná osoba obsahu školení porozuměla.