Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo
tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

Více aktualit

Vodní elektrárnu Vrané prověřil cvičný požár rozvodny VVN

28.05.2017 | ČEZ, a. s. | www.cez.cz

Simulovaný požár rozvodny a vyprošťování zaměstnance z kouřem zasažených prostor rámovaly čtvrteční havarijní cvičení na vodní elektrárně Vrané nad Vltavou. Nejstarší a současně poslední vodní elektrárna tzv. vltavské kaskády před Prahou vyrábí i dnes, po více než 80 letech od zahájení provozu - díky pravidelné komplexní diagnostice a údržbě - v průměru více než 60 milionů kWh elektřiny za rok. Pokrývá tak spotřebu 20 tisíc středočeských domácností

Ve čtvrtek 25. května krátce před půl jedenáctou přijal operátor tísňové linky Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje informaci o požáru elektrorozvodny v areálu vodní elektrárny Vrané nad Vltavou.

K místu události tak ihned vyjely jednotky profesionálních hasičů ze stanic Jílové, Řevnice a Říčany a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí Zvole a Skochovice. Jako první se k místu události dostavily dobrovolné jednotky, kterým obsluha elektrárny sdělila přesné místo požáru, bezpečnostní pokyny a informaci, že se postrádá jedna osoba. Hasiči provedli natažení vodního proudu a zároveň se v dýchací technice připravovali ke vstupu do rozvodny.

Po příjezdu profesionálních hasičů byla velitelem zásahu vytvořena průzkumná skupina, která v dýchací technice provedla průzkum zakouřené rozvodny, ze které byla následně vynesena jedna osoba. Zároveň byla provedena simulovaná lokalizace požáru pomocí sněhových hasicích přístrojů. Poté byl objekt rozvodny odvětrán pomocí přetlakové ventilace.

Po ukončení cvičení, které mělo za úkol seznámit hasiče s objektem elektrárny a zásahem v elektrorozvodně, bylo provedeno krátké vyhodnocení a všechny zúčastněné složky si prohlédly zázemí elektrárny.

Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou patří k důležitým článkům vltavské kaskády. Díky pravidelné údržbě a průběžným modernizacím je dnes schopna vyrábět ze stejného množství vody více elektřiny. Poslední velké generální opravy soustrojí TG1 (rok 2009) a TG2 (2007) totiž znamenaly navýšení průměrné účinnosti o více než 5 % a růst průměrné roční výroby o 2,4 milionu kWh. Díky průměrné roční produkci 60 milionů kWh elektrárna dnes zásobuje 20 tisíc domácností v kraji na pomezí středních Čech a metropole. Dvě soustrojí dokáží za několik desítek roztočit vertikální Kaplanovy turbíny na 150 otáček za minutu a využívat energii vody ve prospěch člověka. V plném provozu je pohání 180 kubíků vody za vteřinu.

Víte, že…

- vodní elektrárna Vrané s celkovým výkonem 13,88 MW vyrábí levnou, ekologicky čistou elektrickou energii a vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy?
- nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou o objemu 11 milionů m3 slouží současně jako spodní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II?
- provoz elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády?
- po modernizaci elektrárny v roce 1994 spočívající ve zbudování řídicího systému zapouzdřené rozvodny 110 kV a vnitřní rozvodny 22 kV bylo možno zahájit její bezobslužný provoz?
- minimální průtok nutný pro fungování elektrárny je 40 m3/s?

Více informací včetně fotogalerie elektrárny Vrané nad Vltavou najdete ZDE

 

Tiskové materiály ČEZ