Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Plně elektrický trajekt od společnosti Siemens, aneb plnou elektřinou vpřed!

24.01.2013 | |

Fjordy na pobřeží Norska se mnohdy zařezávají desítky až stovky kilometrů do vnitrozemí této skandinávské země. Pokud by se místní chtěli dostat do vesnice na protějším břehu po souši, měli by v mnoha případech postaráno o výlet na celý den. Na mnoha fjordech proto fungují pravidelné trajektové linky, které navíc často představují jediné spojení mezi pevninou a přilehlými ostrovy. Lodní doprava ale bohužel nepatří mezi nejekologičtější a stovky trajektů tak znamenají značnou zátěž pro životní prostředí. V budoucnu bychom se však mohli s kouřícími trajekty setkat už jen na nostalgických vyjížďkách. Společnost Siemens totiž ve spolupráci s loďařstvím Fjellstrand představila prototyp čistě elektrického trajektu, který bude od roku 2015 křižovat nejdelší norský fjord nesoucí název Sognefjord.

Osmdesát metrů dlouhá loď s kapacitou 120 aut a 360 pasažérů je koncipována jako katamarán se dvěma hliníkovými trupy. Tento typ konstrukce snižuje odpor vody a současně výrazně redukuje hmotnost trajektu. Oproti srovnatelným lodím s klasickými ocelovými trupy je totiž hliníkový katamarán přibližně o polovinu lehčí. Oba tyto faktory výrazně přispívají k menší energetické náročnosti lodi, která si díky tomu vystačí se dvěma elektrickými motory o celkovém výkonu 800 kW (pro srovnání, motor stávajícího dieselového trajektu na Sognefjordu má výkon 1500 kW). U motorů se navíc počítá se značnou rezervou, jelikož pro jízdu při běžné rychlosti 10 uzlů (přibližně 19 km/h) stačí lodi výkon pouhých 400 kW.

Energii motorům dodávají desetitunové lithium-iontové baterie. Neznamená to však, že by trajekt musel po každé jízdě zůstat několik hodin zakotven v přístavu, aby se baterie nabila. Celý proces nabíjení trvá pouhých deset minut, může být tedy proveden při každé zastávce v přístavu, aniž by narušoval jízdní řád. Konstruktéři se však museli vypořádat s faktem, že do obcí Lavik a Oppedal, které trajekt spojuje, není zavedeno vedení, které by dokázalo v tak krátkém čase dodat potřebné množství energie. V obou přístavech jsou proto ještě další baterie, které se v čase, kdy je trajekt na cestě, pomalu nabíjejí. Jakmile trajekt zakotví, je z nich elektřina rychle převedena do lodi.

Podle vývojářů umožňují dnešní technologie nasazení elektrických trajektů na všech trasách, které lze zdolat za méně, než 30 minut. Vezmeme-li v potaz fakt, že jen samotný stávající trajekt na cestě z Laviku do Oppedalu (což je necelých 6 km) spotřebuje za jediný rok neuvěřitelný milion litrů nafty a vypustí do ovzduší 570 tun CO2, můžeme očekávat, že elektrické trajekty budeme vídat stále častěji.

www.siemens.com

Obrázek 1
Ačkoliv trajekt spojuje pouze menší města Lavik a Oppedal, zvládne najednou přepravit až 120 aut a 360 pasažérů. Důvodem této kapacity je návaznost na evropskou silnici E39, jež lokální provoz výrazně zvyšuje.

Obrázek 2
Sognefjord je nejdelším a zároveň jedním z nejnavštěvovanějších fjordů v Norsku. Podobných scenérií nicméně najdete podél pobřeží spoustu, stejně jako trajektů brázdících místní vody.