časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

30. 9. 2021 | Ing. Pavel Vojík | IN-EL, spol. s r. o. | www.in-el.cz

Následující řádky popisují měsíce úvah, pokusů, hledání a porovnávání informací a především velké chuti pohrát si a něco se naučit. Článek není určen jako návod pro stavbu vyspělé domácí solární elektrárny. Snahou a cílem je pobavit a inspirovat případné zájemce o podobné hrátky a téma jako takové.

Otázka 1:

Dotaz č. 1: Na objektu s valbovou střechou je krytina z falcovaného Cu plechu. Instalován jeden pomocný jímač na komínu. Odsávání a stožár pro anténu jsou spojeny s jímacím vedením. Instalována je hřebenová hromosvodní soustava. Neměla by být instalována jímací tyč, aby byly ostatní zařízení (vzduchotechnika, satelitní paraboly...) v ochranném prostoru?

Dotaz č. 2: Dále vedle této budovy je garáž opět s krytinou z falcovaného Cu plechu a instalován pouze jeden svod a jímací vedení je připojeno pouze na jednu polovinu střechy garáže a v revizní zprávě napsáno: provedena mřížová soustava. Má takové provedení vůbec nějaký smysl z pohledu ochrany před bleskem?

Odpověď 1:

Ve svém dotazu neuvádíte jednu podstatnou informaci, která se týká doby, kdy byla stavba uvedena do provozu anebo podle jakého vydání ČSN 34 1390 byl hromosvod navržen a instalován. Poprvé byla ČSN 34 1390 vydána v březnu 1955 a následně byla se stejným označením vydána v lednu 1969 s účinností od 1. 4. 1970. Obě vydání stanovují, že výstavba hromosvodu se musí provádět podle projektové dokumentace. Zároveň obě vydání konstatují, že se v projektu musí přihlédnout ke všem okolnostem, které mohou mít vliv na řešení a provedení hromosvodu nebo jiných opatření k ochraně před bleskem.

Nicméně další ustanovení jsou u obou vydání norem více či méně odlišná a při posuzování hromosvodní soustavy je nutné vědět, podle kterého vydání postupovat.

Z Vašeho dotazu také nevyplývají všechny okolnosti, které na hromosvod mohou mít vliv. V případě pochybností, které Vás vedly k zaslání dotazu, by bylo vhodným řešením iniciovat místní šetření s projektantem, který bude moct na místě posoudit, zda je hromosvod zhotoven správným způsobem ve smyslu jednoho z výše uvedených vydání ČSN 34 1390.

Otázka 2:

Je potřeba spojovat dodatečně provedené okapy na atice pod úrovní střechy s jímací soustavou? Okapy nemají svody a přesahují na každou stranu cca 0,5 m a nejsou nijak spojeny s oplechováním střechy.

Připomínky SVJ

Druh revize je psán jako pravidelný, revidující pouze stávají stav hromosvodní soustavy. Nikoliv po instalaci vodivých částí větších než 50 × 50 mm nepospojených s hromosvodní soustavou umístěnou na střeše obou domů. Dle přiložených fotek je zřejmé, že vodivé části zasahují mimo ochranný úhel jímacích tyčí.

Odpověď 2:

V první řadě je nutné zjistit, kdy byla stavba včetně ochrany před bleskem zkolaudována a podle jakých norem byla provedena výchozí revize.

Problematika okapů je jedním z bodů, který měl být vyřešen projektantem a architektem. Tento požadavek výslovně zmiňuje ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 Ochrana před bleskem – Část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života v článku E.4.2.2.1.

Norma v článku E.5.2.4.2 konstatuje, že okapové žlaby mohou být použity jako náhodné vodiče, jsou-li provedeny podle článku 5.2.5. Dále pak v článku E.5.3.4.1 norma doporučuje, že není-li možno kvůli velkým střešním převisům atd. zřídit přímé spojení, mělo by připojení jímací soustavy a svodů být provedeno jedním speciálním svodem, který není náhodnou součástí, jako například okapový žlab atd. Umístění jímací soustavy musí být v souladu s metodami uvedenými v článku 5.2.2 ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012, zejména metodě valící se koule, která je vhodná pro všechny druhy budov.

To, že okapy nejsou v ochranném úhlu, je z fotografií zřejmé a bylo by vhodné ověřit, zda zasahují do ochranného prostoru valivé koule.

Dle mého názoru by bylo nejvhodnějším řešením provést místní šetření ve spolupráci s projektantem, který zároveň může navrhnout vhodné řešení.

 

Otázka 3:

Obracím se na vás s dotazem ohledně uzemnění svodů bleskosvodu na železniční výpravní budově. Budova je členitá a z jedné strany ke kolejím je přístřešek nad prvním nástupištěm. Střechu objektu nad přístřeškem bohužel nemohu ochránit jímačem, protože nemám kudy svést svody. Objekt je památkově chráněn, a tak nemůžu svod svést pod omítkou a ani po omítce skrze přístřešek nástupiště. Rád bych využil ocelové sloupy přístřešku jako náhodné svody, ale tyto sloupy jsou ukolejněny. Lze tyto ukolejněné sloupy použít jako náhodné svody a dole je připojit k uzemnění, anebo je toto řešení vyloučeno?

Odpověď 3:

Vámi navrhované řešení, tedy využití ukolejněných sloupů přístřešku jako náhodných svodů, je nesprávné. Sloupy jsou ukolejněny z toho důvodu, že zasahují do ochranného prostoru AC trakčního vedení a jejich ukolejnění je provedeno pomocí průrazek. Tedy se v žádném případě nejedná o uzemnění, které by mohlo být využito k jiným účelům.

Železnice používají mimo českých technických norem také soubor TNŽ, které čerpají z dokumentů UIC (Mezinárodní železniční unie). TNŽ jsou podnikovými normami a v případě zpracování projektové dokumentace je nutné se jimi řídit.

Možným řešením Vašeho problému by mohla být instalace oddáleného hromosvodu, ale i toto řešení je nutné konzultovat se zástupci SŽDC, resp. správy železnic a případně památkářů, jedná-li se o památkově chráněný objekt.

Otázka 4:

Můžete mi laskavě sdělit v jaké platné ČSN je uvedeno proklemování plynoměru?

Jedná se o bytovou jednotku v panelovém domě, kde je ve stoupačce veden vodič PE CYA 25 mm pro doplňující pospojení a není na něj připojeno plynové ocelové potrubí ani není propojeno potrubí přívodu a odvodu plynu k plynoměru.

Odpověď 4:

Elektrotechnické normy vodivé propojení plynoměru, tzv. „proklemování“ neřeší.

ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem v článku 411.3.1.2 ukládá povinnost, že v každé budově musí být vstupující kovové části, které jsou náchylné přivést nebezpečný rozdíl potenciálů a které nejsou součástí elektrické instalace, spojeny s hlavní uzemňovací svorkou (resp. ochrannou přípojnicí) vodiči ochranného pospojování. Mezi příklady takovýchto částí patří i kovová potrubí zajišťující napájení budovy např. plynem, vodou, systémy dálkového vytápění. Jestliže jsou takové části přiváděny do budovy zvenku, musí být pospojovány, pokud možno co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy. Mají-li na svém vstupu izolační vložku, tak s ochranným pospojováním být spojeny nemusí.

Kromě výše uvedeného požadavku se plynové potrubí dále s ochrannými vodiči a neživými částmi nespojuje.

 

Otázka 5:

Pokud připojuji na stávající IT síť 3 × 500 V stroj (jeřáb), který je vyroben na napětí 3 × 400 V a použiji na jeho přívodu třífázový transformátor s odjištěným sekundárem, tak jaké pak bude označení sítě stroje? Lze to vůbec takto udělat, tj. vyřešit připojení na 500V síť pomocí transformátoru, který upraví vstupní napětí na potřebnou hodnotu třeba těch 400 V? Ve stroji (jeřábu) jsou používány pouze fázové vodiče (L1-L2-L3) a vodič PE na ochranné uzemnění; ovládací napětí je vždy přes oddělovací transformátor a všechny ostatní spotřebiče jsou vždy třífázové, takže vodič N není vůbec použit.

Druhý dotaz je: pokud to takto provedu, musí i pak být stroj vybaven hlídačem izolačního stavu sítě? Případně kde by měl být tento přístroj zapojen (na primární straně trafa 500 V/400 V nebo na sekundární)?

Odpověď 5:

Hlídač izolačního stavu by měl být vždy součástí IT sítě, už jenom z toho důvodu, že jiným způsobem, než jeho použitím není možné zjistit poruchový stav takovéto sítě. Zároveň bude vždy zapojen na sekundární straně transformátoru, tedy na začátku sítě, jejíž izolační stav má hlídat.

Označení sítě by mělo být v souladu s ČSN EN 61293:1996 Elektrotechnické předpisy – Označování elektrických zařízení jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení – Bezpečnostní požadavky. Tato norma je základní normou stanovující nejnižší požadavky a obecná pravidla pro označování elektrických zařízení jmenovitými hodnotami. Z pohledu této normy by měla být síť označena takto 3PE~50Hz,500V/IT.

Z obecného pohledu je tento způsob připojení stroje (jeřábu) možný, ale v případě konkrétního stroje (jeřábu) je nutné možnost tohoto způsobu připojení ověřit u výrobce stroje. Potřebné informace pro připojení stroje by také měly být uvedeny v dokumentaci stroje, která je s tímto strojem dodávána.

 

Otázka 6:

Investor vybudoval z vlastní TS 400 kW kabelové vývody AYKY 3 x 240 + 120 ukončené v pojistkových skříních DCK (tenkocement) osazených v oceloplechových pilířích. Vzdálenost vývodů do 100 m, pojistky v TS 250-315 A. Prostory venkovní veřejně přístupné. Je vůbec možné takto provozovat rozvody? Dle mého názoru jsou pojistkové skříně v tomto provedení určeny do zdi nebo zděného pilíře – je vůbec možné zajistit bezpečnost před NDN a jaký vypínací čas použít při výpočtu impedance?

Odpověď 6:

Z přiložených fotek je zřejmé, že se jedná o distribuční rozváděč rozpojovací (pojistkové spodky), zřejmě se jedná o typ SR 501. Konkrétní typ z fotek není možné zjistit, tedy není zřejmé, jaké má boční stěny a zda je určen pouze pro osazení do betonového (zděného) pilíře nebo jestli může být montován na pilíř. Bližší podrobnosti o tomto typu distribučního rozváděče, včetně způsobu montáže, musí být uvedeny v dokumentaci rozváděče, která je dodávána společně s tímto výrobkem.

Distribuční rozváděče tohoto typu jsou certifikovány jednotlivými distribučními společnostmi a ze strany DCK je tato informace uváděna přímo u označení rozváděče, např. takto SS102/NVF1W-C ČEZ.

Vypínací časy pro výpočet impedance budou závislé na typu a rychlosti použitých nožových pojistek. Nožové pojistky jsou vyráběny v souladu s požadavky uvedenými v souboru ČSN EN 60269 Pojistky nízkého napětí.

Revize a kontroly elektrických zařízení přenosové a distribuční soustavy jsou prováděny podle podnikové normy energetiky PNE 33 0000-3.

Otázka 7:

Je v nějaké normě, předpisu apod. uvedeno, jakých rozměrů mají být elektrotechnické značky v přehledových schématech (klasicky v půdorysech budov, místností apod. jako jsou značky pro zásuvky, svítidla, vypínače řady 1, 6, 7 apod.)?

V ČSN ISO 14617-1 je v článku 6.4 zmínka o rozměrech značek. Ale moc tomu nerozumím. Můžete prosím uvést příklad výpočtu nějakého rozměru značky – např. pro jednopólový vypínač?

Např. ČSN 01 3411 přímo uvádí rozměry v jednotkách. Např. značka pořadového čísla 6.60 tabulky 6 (konkrétně venkovní silové vedení nízkého napětí – nn) přesně říká, jak velká značka musí být.

To znamená, že ať jsem v jakémkoli měřítku, tak délka značky bude vždy 6 výkresových jednotek a šířka značky 1,5 výkresových jednotek.

Ale například nevím, jak velká by měla být značka např. pro jednopólový vypínač, zásuvku apod. Tyto „klasické“ značky jsem v souboru ČSN ISO 14617 nenašel. Také by mne zajímalo, kde jsou uvedeny.

Odpověď 7:

Základním dokumentem, podle kterého se zpracovávají dokumenty používané v elektrotechnice, je ČSN EN 61082-1 ed. 3:2015 Zhotovování dokumentů používaných v elektrotechnice – Část 1: Pravidla. V tomto dokumentu jsou popsány základní pravidla a na dokument navazují další technické normy, jako je například soubor ČSN ISO 128, resp. ČSN EN ISO 128 Technická dokumentace produktu (TPD).

Před používáním souboru ČSN ISO 14617 Grafické značky pro schémata – Část 1: Všeobecné informace a rejstříky je nutné se důsledně seznámit s ČSN EN ISO 81714-1:2010 Tvorba grafických značek používaných v technické dokumentaci produktů – Část 1: Základní pravidla. V této normě (ČSN EN ISO 81714-1:2010) jsou vysvětleny zásady pro navrhování značek a také způsoby jejich modifikace a práce s modulem M.

ČSN 01 3411:1989 Mapy velkých měřítek – Kreslení a značky je normou používanou pro přípravu a vydávání map zeměměřičskými ústavy a kartografy a z toho důvodu jsou některá pravidla upřesněna v této normě.  

Další využitelnou normou je ČSN EN 80416-1 ed. 2:2009 Základní pravidla pro grafické značky pro použití na předmětech – Část 1: Tvorba grafických značek pro registraci, ve které jsou uvedeny základní rozměry originálu značky a další podrobnosti.

Nicméně je nutné si uvědomit, že základním pravidlem, které při tvorbě a kreslení značek do výkresové dokumentace musíte dodržet, je srozumitelnost a nezaměnitelné pochopení významu značky. Výkresová dokumentace je v rámci stavby používána v „náročném“ prostředí a je s ní zacházeno různým způsobem, zároveň často bývá rozkopírovávána jednotlivým montážním skupinám nebo jsou z ní dělány výřezy pro montážní práce. Kvalita takovýchto kopií je různá, ale nesmí dojít ke ztrátě srozumitelnosti a nezaměnitelnosti značky na výkresu.

Z praktického hlediska a z vlastní zkušenosti vím, že „montéři“ nebazírují na rozměru značky, ale zejména na její čitelnosti. 

Ing. Pavel Vojík, garant systému iiSEL®  
IN-EL, spol. s r. o., Pardubice

EMC v instalaci

Vloženo: 30. 11. 2021