Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo
tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Aktuality

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve…

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Výstava Národního technického muzea Pražské vzorkové veletrhy Výstava „Pražské vzorkové veletrhy“, která je součástí projektu k oslavě výročí republiky…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Nobelova cena za fyziku 2014 Objevitelům diod LED

14.10.2014 | |

Královská švédská akademie věd oznámila, že letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod.

Na počátku padesátých let byly na principu elektroluminiscence vyvinuty první světelné diody (LED). Zkratka LED (anglicky: light-emitting diode), čili diody emitující světlo, jsou odolnější a energeticky účinnější než tradiční zdroje světla. Neobsahují rtuť, takže jsou šetrnější k životnímu prostředí. Ale dlouho trvalo, než se objevilo modré světlo, jež představuje revoluci ve světelné technice. Pouze kombinace červené, zelené a modré mohou produkovat bílé světlo.

Problém spočíval ve zdroji modrého záření. Tento tvrdý oříšek se podařilo vědcům rozlousknout až před 22 lety a nyní jsou za ta oceněni Nobelovou cenou dotovanou 8 miliony švédských korun (880 tisíc euro). Škoda jen, že ji také nedostal vynálezce vůbec první LED Nick Holonyak, který vyvinul první LED ve viditelném spektru (červeném) v roce 1962. Dnes je mu 86 let.

Isamu Akasaki, narozen 1929 v Chiran v Japonsku, studoval elektrotechniku na univerzitě v Kjótu. V polovině padesátých let obdržel doktorát na University of Nagoya, kde je profesorem dodnes. Právě tam vyvinul ve spolupráci se svým doktorandem Hiroshim Amanem v roce 1989 nové lampy a modré LED. Stejnou problematikou se paralelně zabýval Shuji Nakamura. Narodil se v městě Ikata v Japonsku v roce 1954 a od roku 1988 nezávisle na Akasakim a Amanovi vyvíjel modré LED. O dva roky později se mu to podařilo. V té době byl zaměstnán v malé chemické společnosti Nichia. Za svůj objev dostal od firmy 20 tisíc jenů čili asi 200 dolarů. To se mu zdálo málo a v roce 2001 svého zaměstnavatele zažaloval a požadoval 20 miliard jenů! Soudní spor posléze vyhrál, ale nakonec se musel spokojit jen s 840 miliony jenů, tedy asi s 6 miliony dolarů. V roce 1999 opustil Japonsko. Dnes má americké občanství a je profesorem na University of California v Santa Barbaře.

LED nacházejí uplatnění v mnoha oblastech, například v barevných displejích mobilních telefonů, v noteboocích i velkoplošných barevných obrazovkách. Podle švédské akademie tak byl v duchu odkazu Alfréda Nobela oceněn objev, který významně přispívá ku prospěchu celého lidstva.
Zatímco životnost klasických žárovek se pohybuje kolem 1000 hodin, žárovky LED vydrží svítit až 100.000 hodin.

(ks)