Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Nobelova cena za fyziku 2014 Objevitelům diod LED

14.10.2014 | |

Královská švédská akademie věd oznámila, že letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Japonci Isamu Akasaki a Hiroši Amano a Američan japonského původu Shuji Nakamura za vývoj modrých světelných diod.

Na počátku padesátých let byly na principu elektroluminiscence vyvinuty první světelné diody (LED). Zkratka LED (anglicky: light-emitting diode), čili diody emitující světlo, jsou odolnější a energeticky účinnější než tradiční zdroje světla. Neobsahují rtuť, takže jsou šetrnější k životnímu prostředí. Ale dlouho trvalo, než se objevilo modré světlo, jež představuje revoluci ve světelné technice. Pouze kombinace červené, zelené a modré mohou produkovat bílé světlo.

Problém spočíval ve zdroji modrého záření. Tento tvrdý oříšek se podařilo vědcům rozlousknout až před 22 lety a nyní jsou za ta oceněni Nobelovou cenou dotovanou 8 miliony švédských korun (880 tisíc euro). Škoda jen, že ji také nedostal vynálezce vůbec první LED Nick Holonyak, který vyvinul první LED ve viditelném spektru (červeném) v roce 1962. Dnes je mu 86 let.

Isamu Akasaki, narozen 1929 v Chiran v Japonsku, studoval elektrotechniku na univerzitě v Kjótu. V polovině padesátých let obdržel doktorát na University of Nagoya, kde je profesorem dodnes. Právě tam vyvinul ve spolupráci se svým doktorandem Hiroshim Amanem v roce 1989 nové lampy a modré LED. Stejnou problematikou se paralelně zabýval Shuji Nakamura. Narodil se v městě Ikata v Japonsku v roce 1954 a od roku 1988 nezávisle na Akasakim a Amanovi vyvíjel modré LED. O dva roky později se mu to podařilo. V té době byl zaměstnán v malé chemické společnosti Nichia. Za svůj objev dostal od firmy 20 tisíc jenů čili asi 200 dolarů. To se mu zdálo málo a v roce 2001 svého zaměstnavatele zažaloval a požadoval 20 miliard jenů! Soudní spor posléze vyhrál, ale nakonec se musel spokojit jen s 840 miliony jenů, tedy asi s 6 miliony dolarů. V roce 1999 opustil Japonsko. Dnes má americké občanství a je profesorem na University of California v Santa Barbaře.

LED nacházejí uplatnění v mnoha oblastech, například v barevných displejích mobilních telefonů, v noteboocích i velkoplošných barevných obrazovkách. Podle švédské akademie tak byl v duchu odkazu Alfréda Nobela oceněn objev, který významně přispívá ku prospěchu celého lidstva.
Zatímco životnost klasických žárovek se pohybuje kolem 1000 hodin, žárovky LED vydrží svítit až 100.000 hodin.

(ks)