Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo
tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Soutěž Taxify Self-Driving Fleet Optimization Challenge V soutěži, kterou na jaře letošního roku vyhlásila společnost Taxify a Robotex…

Elektromobil nabitý za 30 minut Společnost ABB jako celosvětový lídr v oblasti e-mobility pro hromadnou i osobní přepravu…

Více aktualit

I rozvodna může vypadat k světu – Větrací systémy pro technické budovy

02.01.2019 | Betonbau, s. r. o. | www.betonbau.cz

Zejména elektroenergetické budovy obsahují elektrická zařízení, která přenášejí poměrně velké výkony. Ztráty v těchto zařízeních se projevují vývinem tepla, které je třeba odvést do okolního prostoru, a udržet tak provozní teploty vnitřních zařízení v akceptovatelných mezích. Z hlediska proudění chladicího vzduchu je požadován co největší volný průřez (plocha, kterou proudí vzduch). Současně je třeba zachovat zejména bezpečnostní hlediska, především ochranu osob před nebezpečným dotykem elektrických zařízení a účinky případných vnitřních obloukových zkratů. Řešením jsou speciální ventilační komponenty integrované do stavebních otvorů budovy. Ve své konstrukci optimálně spojují požadavky na co nejlepší proudění chladicího vzduchu s požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem a před vniknutím cizích předmětů a vody a na ochranu osob ve vnějším prostoru v případě vnitřního obloukového zkratu. 

Větrací komponenty mohou být použity buď jako samostatné výplně stavebních otvorů technické budovy, nebo jako součást konstrukce dveřního systému.

Dřívější článek [1] o energetických budovách pojednával o dveřních systémech transformátorových stanic a dalších energetických objektů. Dveře vestavěné do stavebního otvoru budovy především umožňují vstup do objektu za účelem provozní obsluhy, montáže, údržby a oprav zařízení, současně zabraňují vstupu nepovolaným osobám a také slouží k ochraně před nebezpečným dotykem živých částí. Dveře energetických budov mohou také obsahovat ventilační části pro přívod chladného a odvod ohřátého vzduchu.

Výrobce betonových blokových transformátorových stanic a technických budov společnost Betonbau má vlastní výrobu dveřních a ventilačních systémů, kterými osazuje především objekty ze své produkce. Tyto systémy ale také dodává samostatně dalším subjektům – pro kompletaci jejich nových objektů nebo pro rekonstrukci existujících.

Ventilační systémy Betonbau [2] zabezpečují optimální proudění vzduchu v technických budovách a tím i chlazení transformátorů, nn rozváděčů a podobných zařízení v technických objektech. Zároveň zabraňují vniknutí sněhu, deště a hmyzu a jiných nečistot. Jednotlivé prvky lze flexibilně přizpůsobovat stavebním okolnostem.

1. Vlastnosti ventilačních systémů

Provozní ventilace je stav větracího systému, kdy vzduch kontinuálně odebírá ztrátové teplo chlazeného zařízení a přirozeným prouděním ohřátého vzduchu je odnáší mimo prostor budovy (obr. 1). Ohřátý vzduch stoupá do horní části vnitřního prostoru a následně ven z objektu větracími prvky v horní části prostoru, zatímco chladný vzduch z venkovního prostředí je nasáván jinou soustavou větracích prvků v dolní části prostoru.

Obr. 1. Schéma průchodu vzduchu při provozní ventilaci
Obr. 1. Schéma průchodu vzduchu při provozní ventilaci

Při havarijních stavech na elektrickém zařízení uvnitř energetické budovy, např. při obloukovém zkratu na elektrickém zařízení na úrovni vn, nastává vlivem zkratového proudu náhlý a intenzivní vývin tepla [3] spojený s nárůstem vnitřního přetlaku a vývinu a úniku horkých a škodlivých zplodin. Tento vnitřní přetlak pomáhají ventilační systémy snížit. Samotné ventilační systému musejí tomuto přetlaku odolat. Princip tlakového odlehčení je schematicky naznačen na obr. 2. Pro tento účel jsou určeny i speciální prvky pro tlakové odlehčení (viz odst. 3).

Prvky větracích systémů jsou vyrobeny z vysokopevnostní slitiny hliníku, povrchově upravené eloxováním. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům. Jejich provedení je v souladu s ČSN EN 61936-1 a DIN VDE 0101. Jsou zkoušeny ve stanicích Betonbau podle ČSN EN 62271-202. Stupeň ochrany krytím je standardně IP23DH a popř. podle požadavku až IP43.

Všechny větrací prvky Betonbau lze připojit k uzemňovací soustavě.

Některé typy lze dodat ve zvláštním provedení s posílenou odolností proti vloupání WK3 podle DIN ENV 1627, popř. ČSN P ENV 1627.

Další speciální variantou je řešení s prachovým filtrem.

Jednotlivé prvky větracích systémů se rozlišují podle toho, jaký druh proudění vzduchu mají přenést – jestli při běžném provozu, nebo v havarijní situaci.

Obr. 2. Schéma průchodu vzduchu při havarijní ventilaci
Obr. 2. Schéma průchodu vzduchu při havarijní ventilaci

2. Větrací prvky k provozní ventilaci

Standardní povrchová úprava větráků všech typů (LL, LSO, LSU, LK) je eloxovaný hliník E6EV1 stříbrný (E0), variantou je lakovaný nebo práškově lakovaný povrch v odstínu RAL podle přání zákazníka.

Větrák lze kombinovat s dalšími větracími prvky, jako jsou odtlakovací žaluzie, posuvná plechová clona pro manuální regulaci proudění větracího vzduchu (např. v zimním provozu) nebo ventilátorová jednotka pro nucené větrání. Stavební hloubka je 100 mm, je možná integrovaná montáž do stěny s tepelněizolační fasádou.

Krytí před nebezpečným dotykem je standardně IP23DH, na požadavek až IP43. Dodává se také zvláštní provedení typu LLE s odolností proti vloupání WK3 podle DIN ENV 1627, popř. ČSN P ENV 1627.

Pro elektrickou bezpečnost všech ventilačních prvků je nutné připojení k zemnicí soustavě objektu.

Větráky se zpravidla vyrábějí v rozměrech ověřených pro různé velikosti energetických budov a různé výkony jejich elektrických zařízení. Ovšem obecně lze dodat větrák v jakýchkoliv rozměrech.

(pokračování)

Celý článek čtěte ZDE


Vyšlo v časopise Elektro č. 12/2018 na straně 40 . 
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.