Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

Zkušenosti z měření denního a umělého osvětlení

30.03.2012 | |

-- Ing. Jana Lepší, Ing. Pavel Stupka,
Zdravotní ústav se sídlem v Plzni, 
Oddělení faktorů prostředí --

Základní předpisy pro měření osvětlení

Měření osvětlení vnitřních prostorů a náležitosti protokolu o měření osvětlení v současné době řeší tyto normy: 

  1.  Norma ČSN 36 0011-1 Část 1: Měření osvětlení vnitřních prostorů [1] je rozdělena do tří částí. Část 1: Základní ustanovení obsahuje definice a obecně specifikuje základní technické požadavky.
    Kromě celé řady důležitých informací se v kapitole 4.10 nachází soupis nezbytných náležitostí protokolu o měření. 
  2. Norma ČSN 36 0011-2 Část 2: Měření denního osvětlení [2] je věnována měření denního osvětlení. V kapitole 4.14 jsou doplněny a upřesněny povinné informace, které v protokolu o měření denního osvětlení nemají chybět. Příloha A obsahuje dvě přehledné tabulky se souhrnem činností požadovaných při měření a soupisem nutných a doporučených náležitostí obsahu protokolu o měření denního osvětlení. 
  3. Norma ČSN 36 0011-3 Část 3: Měření umělého osvětlení [3] je v podstatě analogií části 2 normy, je pouze věnována měření osvětlení umělého.

Druhy měření osvětlení

Podle účelu měření a z toho vyplývajících požadavků na přesnost se rozeznává měření osvětlení vnitřních prostorů: 

  • přesné, určené pro posouzení náročných vnitřních prostorů nebo pro výzkumné účely – odhad rozšířené nejistoty měření je U ≤ 8 (%), 
  • provozní, určené k ověřování správnosti navržených a realizovaných podmínek osvětlení a zrakové pohody, jejich dodržování během užívání stavby a pro porovnání různých řešení osvětlovacích soustav – odhad rozšířené nejistoty měření je 8 < U ≤ 14 (%), 
  • orientační, určené k ověřování základních podmínek zrakové pohody, na základě kterého se navrhuje další postup (opatření v údržbě, popř. přesnější měření při zjištění nevyhovujících podmínek) – odhad rozšířené nejistoty měření 14 < U ≤ 20 (%).

V praxi je nejčastěji vykonáváno měření provozní

Podle účelu měření a charakteru vnitřních prostorů staveb se jejich osvětlení měří: 

a) bez přítomnosti uživatelů (v nové stavbě před jejím uvedením do provozu nebo během užívání stavby tam, kde přítomnost uživatelů vnitřního prostoru podstatně neovlivní podmínky osvětlení a zrakové pohody),
b) za přítomnosti uživatelů vnitřního,
c) prostoru na jejich obvyklém místě,
d) když uživatelé ovlivňují osvětlení stíněním,
e) např. na pracovním místě),
f) Je-li to možné, autoři článku by i z hlediska,
g) určení zrakové činnosti doporučovali ,
h) vždy měřit za přítomnosti uživatelů.

Měřicí přístroje, postupy a protokoly Měřicí přístroje (luxmetry, jasoměry) je třeba pravidelně kalibrovat podle přesnosti měření v intervalu dva roky (přesné), tři roky (provozní – u luxmetrů změněno vyhláškou na dva roky) a pět let (orientační).
Norma detailně popisuje postup měření denního i umělého osvětlení. Při požadavku na měření sdruženého osvětlení je třeba měřit každou složku zvlášť. Norma stanovuje způsob výběru kontrolních bodů i srovnávací roviny.
Měření musí být v protokolu jednoznačně popsáno tak, aby výsledky byly při opakovaných měřeních vzájemně srovnatelné. Pro měření a zejména pro jeho vyhodnocení je nezbytné udělat odhad standardní nejistoty měření.
Měření se skládá z logicky na sebe navazujících fází: příprava – měření – vyhodnocení – protokol.

Podrobný přehled činností a obsah protokolu stanovuje ČSN 36 0011-2, -3 (tab. 1, tab. 2). Absence jakékoliv z dále uvedených náležitostí v protokolu o měření není v souladu s ČSN 36 0011-2, -3.

Celý článek si můžete přečíst ZDE