Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Svítidla podle britského designéra Toma Dixona

16.02.2015 | Ing. Iva Bastlová, DiS. |

Tom Dixon se narodil ve Sfaxu, v Tunisku, roku 1959. Otec byl Angličan a matka měla francouzko- lotyšské kořeny. Do Velké Británie, kde je nyní jedním z nejslavnějších současných designérů, se přestěhovali, když mu byly čtyři roky. Po ukončení školy se věnoval různým aktivitám, mj. působil také v disko-punkové kapele a hrál na baskytaru. Živil se jako pořadatel různých akcí a promotér nočního klubu. Poté, co měl vážnou nehodu na motorce a poranil si nohu, se začal věnovat svařování starých rámů motorek, aut a vytváření nábytku ze starých předmětů. 

Z klubu znal různé fotografy, producenty a návrháře, kteří od něho potřebovali rekvizity, výlohy a další předměty. To byl jeho začátek jako designéra V 80. letech minulého století různě experimentoval a již roku 1989 založil v Londýně studio Space. Velký úspěch měla židle nazvaná S pro známého italského výrobce Cappelliniho. To byl další mezník v jeho kariéře. V roce 1994 založil vlastní společnost Eurolongue na výrobu plastových produktů podle svých návrhů. Jedním z výrobků bylo i multifunkční svítidlo Jack, za které dostal ocenění Millennium Mark Award. Další zkušenosti pro podnikání nasbíral jako umělecký ředitel nábytkářského domu Habitat, kde působil od roku 1998. Na tomto postu podporoval mnoho mladých designérů. Od roku 2002 vede vlastní firmu Tom Dixon Company, která vyrábí a prodává svítidla a nábytek specifického designu.

Obr. 1. Designér Tom Dixon

Návrhy Toma Dixona se objevují u takových značek, jako je Moroso, Foscari- ni či Asplund. Mimo jiné byl vyznamenán Řádem britského impéria a stal se designérem roku 2008 časopisu Architektur and Wohnen Magazine i designérem roku 2014 na významném veletrhu Maison & Objet v Paříži. Nejenže se zaměřuje na návrhy a výrobu jednotlivých objektů, ale řeší i celé projekty interiérů nebo na nich spolupracuje. Jeho styl je typický, ale stále se vyvíjí. Bude zajímavé, čím ještě ve své tvorbě překvapí.

Obr. 2. Etch – oblíbené svítidlo je inspirováno čistou matematikou; vyrobeno je z leptaných plechů tloušťky 0,4 mm

Obr. 3. Svítidla Cell v nástěnné verzi vypadají nejlépe, když tvoří sestavu více kusů; napodobují buněčný růst, což bylo záměrem designéra; leptaná tenká mosaz filtruje světelné paprsky a ty hrají hru světla a stínu na stěně i na stropě

Obr. 4. Při navrhování svítidla Fat spot se Dixon nechal inspirovat divadelními pódii; svítidlo je vyrobeno z mědi, použít je lze jako stolní nebo podlahové

Obr. 5. Glazura na tomto lustru Wedge má tajnou recepturu; obsahuje různé minerály a drahé kovy

Obr. 6. Robustní a poctivá svařovaná konstrukce svítidla Base charakterizuje to, čím se Dixon proslavil

Obr. 7. Svítidlo Flask má připomínat laboratorní experimenty; jeho tělo je složeno ze dvou ručně foukaných dílů

Obr. 8. Kolekce Void je inspirována olympijskými medailemi; povrch je ručně leštěný, uvnitř se skrývá 3 W LED

Obr. 9. Ukázka svítidla Etch v různých materiálových provedeních

Obr. 10. Lustr Fin je ódou na strojírenství, uvnitř je zavěšeno šest LED

Obr. 11. Multifunkční svítidlo Jack je nejen zdrojem světla, ale také místem k sezení a stolem v jednom

Obr. 12. Kolekce Beat obsahuje čtyři svítidla, která jsou vyráběna v několika barevných provedeních; nejlépe vyniknou zavěšena spolu (v řadě nebo nepravidelném tvaru v různých výškách)

Svítidlo Ball Mirror

Tato mimořádně úspěšná řada svítidel z polykarbonátu pochází z roku 2003. Když se Dixon pouštěl do návrhu, měl představu o téměř nepostřehnutelném svítidle, které by v prostoru skoro nebylo vidět a vše by se v něm v podstatě odráželo. Mělo být tvarově jednoduché, a tak zvolil tvar koule. Ve skutečnosti se mu však povedl naprostý opak, jak i sám přiznává. Svítidlo Ball Mirror, v překladu zrcadlová koule, je stejně nápadné jako jeho „příbuzný“ z diskotéky. To je také důvod, proč je tak často instalováno do veřejných interiérů – barů, restaurací a prodejen. Používá se jak samostatně, tak i ve skupinách a je velmi efektním doplňkem interiéru. Nakonec designér vytvořil i variantu v měděném a zlatém provedení, v různých rozměrech a různých typů – od závěsného lustru přes stolní až po stojanové svítidlo.

Obr. 13. Svítidlo Ball Mirror v různém provedení – měděné, zlaté a stříbrné

Některé realizace

Kavárna v obchodním domě Harrods

Ve třetím patře obchodního domu Harrods v Londýně se nachází nově otevřená kavárna, která atmosférou připomíná londýnské kluby. Barvy jsou temné – zelená, modrá a vínová. Osvětlení je mosazné – vše z kolekce tohoto návrháře.

Obr. 14. Kavárna Harrods

Centrála agentury McCann Erickson v New Yorku

Kompletní změnou prošly kanceláře na Manhattanu, prostor byl otevřen a byly tu vytvořeny různé pracovní zóny. Zde se také objevila svítidla a některé další práce Toma Dixona.

Obr. 15. Centrála McCann Erickson Worldgroup

Restaurace Royal Academy of Arts

Designér byl přizván i k takovým projektům, jako je rekonstrukce restaurace při Královské akademii umění v Londýně. Zde je znát odkaz na historii a respekt k ní v kontrastu s moderními prvky. Části restaurace jsou inspirovány velikány zmíněné akademie, v interiéru je použit samet, mosaz, mramor a lakované povrchy. Nad touto klasikou jsou zavěšena Dixonova známá svítidla Etch.

Obr. 16. Restaurace Royal Academy of Arts

Literatura:

[1] BHASKARANOVÁ, L.: Podoby moderního
designu. Slovart, 2007.
[2] Kolektiv autorů: Lexikon moderního designu.
Slovart, 2008.
[3] FAIRS, M.: Design 21. století. Slovart, 2007.
[4] www.tomdixon.com