Aktuální vydání

Číslo 4–5/2020 vyšlo tiskem 6. 5. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroinstalace; Ochrana před bleskem a přepětím

Rozhovor s osobností
Český průmysl a inovace v roce 2020

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Světelný design v kostce – Část 46 Nasvícení rozhledny Doubravka XIV. z pohledu světelného designéra

27. 3. 2020 | Patrik Sedlák | www.svetlo.info

Dne 25. září 2019 Institut světelného designu rozsvítil rozhlednu Doubravka XIV. v přírodním parku Čihadla v Praze 14. Nasvícení si objednala příspěvková organizace Praha 14 kulturní, která v ten den pořádala akci Posvícení u Doubravky. Zadání bylo formulováno jednoduše – jakýmkoliv způsobem nasvítit rozhlednu. Limitem byly pouze finance a energie. Světelný design a koncepci vytvořil zkušený light designer Patrik Sedlák, který s Institutem světelného designu na instalacích nespolupracoval poprvé. Jeho práce je vždy precizní a dobře připravená. Asistentem při setupu mu byl ostřílený Adam Uzelac.

rozhledna Doubravka XIV., 26. 8. 2019
Obr. 1. Hledání pozice pro světlo: PAR, nebo profil?; rozhledna Doubravka XIV., 26. 8. 2019, světelná zkouška č. 1 (foto: ZR/Institut světelného designu)

Rozhledna Doubravka XIV.

Doubravka je první nově postavená veřejně přístupná rozhledna od dokončení Žižkovského vysílače. Nachází se na kopci Horka v lesoparku Čihadla v Praze 14. Originální konstrukce pochází z dílny prof. Ing. arch. Martina Rajniše a Huti architektury, je typickou ukázkou experimentální architektury. Výška i s korouhví je 23,5 m, po 98 schodech lze vystoupat na podestu ve výšce 20 m. Realizace stavby trvala zhruba rok, předcházelo jí však tříleté pozorování, měření a testování přibližně polovičního prototypu, který byl umístěn na břehu Kyjského rybníka. Konstrukce je postavena především z trvanlivého akátového dřeva s ocelovými a modřínovými prvky. Bylo na ni použito celkem 5 162 kg oceli, 3 000 svorníků, 6 000 matic a zhruba 1 000 kmínků trvanlivého a snadno obnovitelného akátového dřeva (6 km), které vyrostlo na Moravě, stavěly ji čtyři jeřáby formou unikátní montáže. V roce 2018 byla stavba nominována na cenu Miese van der Roheho, do užšího výběru se však nedostala.


Obr. 2. Někdy stačí málo, stín od konstrukce byl parádní; světelným zdrojem byl jeden PAR64 umístěný doprostřed konstrukce; rozhledna Doubravka XIV., 26. 8. 2019, světelná zkouška č. 1 (foto: ZR/Institut světelného designu)

Světelné zkoušky

Když nás Institut oslovil s požadavkem na nasvícení rozhledny, byla to velká výzva. Měl jsem radost, protože je to krásná stavba, ale zároveň jsem byl trochu nejistý. V první chvíli mě napadlo jenom „no sbohem“. Celá konstrukce je hodně vzdušná a otevřená, takže se není moc čeho chytit. Před samotnou instalací jsme měli možnost provést dvě světelné zkoušky. Před nimi jsme dali s Adamem dohromady návrh konceptu. Věděli jsme, že chceme svítit zdola do konstrukce rozhledny. Díky svému bizarnímu tvaru se pro nás z rozhledny stala raketa, kterou chceme rozhýbat, která má vzlétnout. Pro realizaci této myšlenky jsme potřebovali dynamičtější světlo. Dál jsme měli jednoduchá témata založená na kontrastu – bílé světlo vs. barva, dynamika vs. statika, a co nejčistější změny mezi těmito polohami.

Světelné zkoušky, na kterých s námi spolupracoval také světelný designér Pavel Kotlík, přinesly další poznatky a limity. Během první zkoušky se ukázalo fungování světla a stínů, principy úhlů, vybírali jsme vhodná svítidla. Podmínky ztěžoval fakt, že místo není elektrifikované. Vozili jsme s sebou na zkoušky agregát – stačil 2,5 kW/A, ale svítidla jsme museli střídat. V této fázi jsme došli k tomu, že při svícení směrem od země může být ohrožen letový provoz hlavního města Prahy. Instalaci jsme tedy konzultovali i s Úřadem pro civilní letectví, který ji s ohledem na bezpečnost civilního letectví schválil – za předpokladu směrování světla ve vodorovné rovině nebo směrem k zemi. V případě směrování světelného zdroje vzhůru (k nebi) nesměl být přesvícen obrys rozhledny o více než 10 m. Zjednodušeně řečeno – nesmí dojít k osvětlení kokpitu pilota.


Obr. 3. Konzultace s panem Kotlíkem; rozhledna Doubravka XIV., 26. 8. 2019, světelná zkouška č. 1 (foto: ZR/Institut světelného designu)

Při druhé zkoušce jsme už pracovali s barvami světla, ale bohužel jsme ji nedokončili. V jejím průběhu jsme dostali zprávu, že má začít brzy pršet, takže jsme chvíli po instalaci začali zase balit. Tehdy jsme si připomněli, že nám počasí 25. září musí vyjít, zapojování v dešti je nepříjemné. I přesto, že jsme měli některá svítidla voděodolná, celý světelný park bylo z hlediska rozpočtu téměř nemožné nahradit svítidly s krytím IP64.

Instalace osvětlení

Samotná instalace probíhala v den jejího rozsvícení od brzkých ranních hodin. Při instalování svítidel bylo třeba mnohokrát vyběhnout dvacetimetrovou rozhlednu s 98 schody, většinu materiálu jsme na ochoz vytahovali na laně. Dopolední práce ztěžoval déšť, odpoledne se vyjasnilo a nasvícení proběhlo podle plánu. Toho dne se stmívalo v 19:00, rozhledna byla se soumrakem připravena na rozsvícení, které trvalo hodinu a půl v doprovodu kapely Mr. Moss a s tisícovkou diváků. Finálně zvolený agregát 100 kW/A byl zdrojem zároveň pro pódium, občerstvení a osvětlení stanů – pro celý areál. K nasvícení samotné akce jsme nakonec měli k dispozici jednu 32 A zásuvku, ze které jsme museli obsloužit dohromady asi 64 svítidel (z čehož jsme měli pouze osmnáct svítidel konvenčních).

 
Obr. 4. Testování LED stripu do poměrně děravé nohy, varianta 1, rozhledna Doubravka XIV., 16. 9. 2019, světelná zkouška č. 2; Obr. 5. varianta 2 
(foto: ZR/Institut světelného designu)

Výsledná realizace

Jak to nakonec vypadalo? V úvodu mělo být světlo první zhruba 2 minuty synchronizované se zvukem, což jsme se dozvěděli v den konání. Udělali jsme tedy několik zkoušek, naprogramovali přesně začátek a dál už to byla improvizace. Na začátku jsme doopravdy rozhýbali naši raketu, která se odlepila od země, a zhmotnili jsme tak náš původní nápad. Měli jsme připravených několik předvoleb světelných změn na jednotlivých faderech (šavlích), které jsme mixovali. Co se týče samotných světel, nakonec jsme sáhli po LED pixel mappingu, který jsme nainstalovali do každé „nohy“ (nebo lodě) rozhledny. K tomu jsme svítili do konstrukce směrem nahoru dalšími třemi PARy, opačným směrem svítila shora jedna parka, což vytvářelo na zemi pěkný rastrový efekt, vzor vytvořený z odrazů a stínů vrhaných latěmi konstrukce.

Do hlavní, středové nohy konstrukce – schodiště, jsme svítili čtyřmi BEAM hlavami – v podstatě jsme skenovali konstrukci, nejvíc fungoval „tilt pohyb“ nahoru a dolů. K tomu jsme měli ještě další LED svítidla, která se barevně zapojovala ve chvíli, kdy jsme zastavili pohyb jiných světel. Na zem jsme doplnili ještě profily, které svítily do žebrování hlavní schodištní nohy. Úzké pruhy světla svisle po celé výšce hlavní nohy vytvářely další zajímavý rastrový efekt opakujících se odrazů od dřevěných latěk konstrukce. Po obvodu horního ochozu a na ukazatel směru větru jsme nainstalovali LED vany, vznikl takový prstenec se stroboskopickým majákem. Pro komunikaci mezi režií a ochozem/ majákem jsme použili bezdrátový systém, který nám ušetřil spoustu metrů DMX kabelů. Do prostoru mezi lodě (nohy) rozhledny jsme umístili další BEAM hlavy. Uvnitř jednotlivých lodí jsme měli ještě několik dalších PARů, LED stripy a shora z ochozu mířila do dutiny každé lodi ještě jedna parka.


Obr. 6. Dronem pořízená fotografie ze slavnostního rozsvícení 25. 9. 2019; rozhledna Doubravka XIV. (foto: archiv Praha 14 kulturní)

Naše prosby byly nakonec vyslyšeny, během slavnostního rozsvícení nespadla jediná kapka. Měli jsme sice připravené igelity a zákryty na lokální bouřku, ale tato varianta není dostačující. Nejlepší je mít všechna svítidla včetně kabeláže v IP64, aby nenateklo tam, kam nemá. Zároveň se ale vlivem toho zvedá rozpočet o zhruba 20 až 30 %. Ideální je předem pronajmout rovnou outdoorová světla. Co považujeme za důležité pro příští realizace a na co je třeba si dát pozor, je kromě už zmíněné mokré varianty také vhodné umístění režie. Ta byla asi 15 m od samotné rozhledny, což je v tomto případě málo, a v rámci rozložení celého areálu je důležité najít místo s větším odstupem. Dalším vylepšením by mohlo být rozdělení zdrojů energie tak, aby světelná instalace měla svůj vlastní zdroj a areál se stánky druhý. Naproti tomu – i přesto, že jsme sdíleli jeden agregát, nenastal žádný výpadek ani za plného zatížení. Z uměleckého hlediska je fajn mít připravenou vizualizaci a předprogramovat si v klidu synchronizaci na hudbu. Vymyslet zajímavé mikrotéma a chytit se osy, která ho povede.

Obr. 7. Rozhledna Doubravka XIV. za dne před slavnostním rozsvícením 25. 9. 2019
Obr. 7. Rozhledna Doubravka XIV. za dne před slavnostním rozsvícením 25. 9. 2019 (foto: archiv Praha 14 kulturní)

Celá akce podle nás dopadla skvěle a na přelomu září a října t. r. bychom měli instalaci opakovat, takže se už teď těšíme na realizaci.


Patrik Sedlák je profesionální light designer, který působí v oboru již devatenáct let.
Od roku 1999 se věnoval svícení divadelních představení v pražském divadelním experimentálním prostoru NoD. V roce 2008 přešel do pražského divadla Archa, kde působí dodnes. Zde se kromě light designu představení věnuje i svícení koncertů, eventů a televizních přenosů. V divadle Archa se podílel např. na light designu tanečních projektů Věry Ondrašíkové, Lenky Vagnerové či souboru Nanohach, pravidelně spolupracuje i s výtvarníkem a performerem Petrem Niklem.
Dlouhodobě se podílel na projektu Aerofilms Cinema Royal a již pět let působí v týmu mezinárodního audiovizuálního festivalu Lunchmeat. Je autorem light designu koncertů Vladimíra 518 nebo kapely Kašpárek v rohlíku.


Vyšlo v časopise Světlo č. 2/2020 na straně 52.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.