Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 16. 5. 2018. V elektronické verzi na webu od 6. 6. 2018. 

Téma: Ochrana před bleskem a přepětím;EPS, EZS; ELO SYS 2018

Hlavní článek
Energy router a jeho úloha v inteligentní síti
Smart Cities (2. část – 1. díl)

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 16. 3. 2018. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Interiérová elita opět po roce v Letňanech

Svítidla a světelné přístroje
Nouzové osvětlení
Budoucnost průmyslového osvětlení se jmenuje INNOVA
Svítidlo GOLY – praktické svítidlo high bay“
McLED® – značka kvalitního LED osvětlení
Svítidlo VOLGA EU – naše volba pro Evropu

Aktuality

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

Více aktualit

Světelný design v kostce – Část 34 Světelnětechnická dokumentace – část 2

21.02.2018 | Šimon Kočí | www.svetlo.info

Schémata pro scénické osvětlení

V minulé části byl zmíněn základní kámen této kapitoly týkající se tématu plánů pro scénické osvětlení. Je namístě si připomenout důležitost této části dokumentace, protože tvoří funkční pilíř a „stavební“ základ zmíněných prostorových orientací a přizpůsobování. To se týká jak prostorů vybavených stálou světelnou technikou, tak těch, které lze (do)vybavit podle potřeby světelnou technikou mobilní.


Obr. 1. Pohled z jeviště do hlediště a na stropní rošt osazený svítidly v loutkovém divadle ve slovinském Mariboru; během představení jsou střešní okna zakryta motorickými žaluziemi (autor: Marko Pigac, www.slovenskenovice.si)

Pojem schémata je pro světelnětechnickou dokumentaci vzhledem k praxi roven spíše mapám a plánům. Základem schémat světelnětechnické dokumentace jsou půdorysy daných prostorů. Ty mohou být přizpůsobeny a doplněny pro světelnou techniku různými prvky pro ni sloužícími a také spoustou jiných technických zařízení, nikdy však na úkor přehlednosti. Ovšem objevují se rovněž schémata provedená jen v náznaku prostorového rozmístění s důrazem na světelnou techniku a příslušně doplněnou dalšími nezbytnými údaji, hlavně rozměry a specifiky zapojení. Půdorysy je někdy při vytváření plánu nasvícení vhodné rozšířit o základní rozmístění kulis a dekorací. Pro scénické osvětlení budou důležité následující dvě zásady deskriptivní geometrie tak, jak je definuje [1]:

a) pravoúhlé promítání na několik (vzájemně kolmých) průměten (ČSN EN ISO 5456-2 (01 3123)),
b) axonometrické zobrazení (ČSN EN ISO 5456-3 (013123)); jediný průmět (prostorový obraz) nasvícené scény dává představu o celkovém tvaru [1].

Ad a) Nám bude pro obor scénického osvětlení stačit informace o zvoleném pohledu, která musí být na plánu vyznačena. Pro světelná schémata jde o pohled shora, pohled zepředu a popř. i další pohledy: zleva, zprava, zezadu a ve zvláštních případech i pohled zdola (při nutnosti zobrazit spodní část scénické dekorace s použitými světelnými zařízeními).
Ad b) To umožňují softwary s 3D prostorovým modelováním. Mnohdy fungují i v reálném čase, díky čemuž lze vytvářet scény dopředu a ušetřit čas na stavbách nebo zkouškách, a dokážou zobrazit zvolené 3D pohledy zpět na 2D.

Schémata rozvodů určených pro scénické osvětlení

Schémata rozvodů určených pro scénické osvětlení se týkají veškeré kabeláže potřebné pro použitou světelnou techniku. Tu lze rozdělit na dva druhy: elektrické rozvody a datové/komunikační kabely. Pro schémata všeobecně platí, že čáry v něm mají být vedeny přímočaře a pravoúhle, křížení mají být kolmá (popř. křížit v úhlu 45°) (obr. 2).


Obr. 2. Výřez z elektrotechnického schémata s vyznačenými typy zásuvek a připojení DMX512 v Hudebně-dramatické laboratoři JAMU, Divadlo na Orlí (archiv autora)

U čar musí být jasný jejich význam. Toho se dosáhne příslušným označením nebo rozlišením. Označením se rozumí popis nahoře nad čarou (podle situace může být i kolmé při zachování čitelnosti od spodní hrany nebo pravého dolního rohu schématu) s údaji, o jaký kabel jde, popř. jeho druh, délka, místo, odkud a kam vede. V některých aplikacích mnohokrát bývají místo jednoduchých kabelů použity vícežilové kabely nebo multikabely. Ty pak musí být odpovídajícím způsobem popsány. To se týká míst, kde začínají nebo se spojují, a místa jejich ukončení nebo dalšího rozvětvení.

Rozlišování může být provedeno typem čar nebo jejich barvou. Typy čar se rozlišují podle druhů: souvislé, čárkované, tečkované, čerchované s dlouhými čárkami anebo s jednou tečkou/se dvěma tečkami. Pro případ použití multikabelů lze zesílit tloušťku čáry. Na schématu ale nesmí chybět vysvětlující legenda s veškerými údaji, a skládá-li se z více listů, je nutné zachovat zvolený princip. Pro  šechna schémata platí, že by měla být kreslena z pohledu diváka nebo světelné režie.

Elektrotechnická rozvodná schémata

Každý prostor určený pro divadlo nebo konání akce musí být zkolaudován jako veřejně přístupný. Součástí kolaudačního řízení bývá zdokumentování prostoru a schválená revize všech zabudovaných elektroinstalací. Ta má ovšem jiná specifika a někdy i víc dalších informací než potřebných pro scénické osvětlení. Zřídkakdy se stává, že by při předávání prostoru uživatelům byla dokumentace scénického osvětlení předána ve zvláštní příloze, která by byla v praxi použitelná. Tyto revizní a půdorysné plány bývají pouze výchozím základem pro vytvoření vlastních schémat, neboť často bývají zkombinovány rovnou s rozvěšením a rozmístěním světelných zařízení. Jde-li o jiný interiérový prostor bez elektroinstalace pro scénické osvětlení, je většinou alespoň vybaven možností připojit světelnou techniku. V takovém případě jsou tato přípojná místa označena ve schématu jako místní zdroj energie. Neměl by chybět údaj o jeho povolené maximální proudové zátěži v jednotkách ampérů, druhu zásuvky (400V třífázová/230V jednofázová a v síti TN-S nebo TN-C) a nebo připojovacího místa určeného rozváděče. Pro exteriéry platí takřka totéž i při použití jiných zdrojů energie (pojízdné generátory, měnírny).

Elektroinstalace v divadlech pro scénické osvětlení (popř. platí i pro mobilní techniku) může být různých druhů, lišících se v zapojení a použití. Záleží to také mnohdy na využití divadla. Elektrotechnický rozvod se dělí na dvě hlavní části: regulované okruhy a neregulované okruhy (spínané/nespínané). Dalšími (sou)částmi mohou a nemusí být pracovní osvětlení, osvětlení hlediště a nouzové/bezpečnostní osvětlení.

Regulované a neregulované okruhy je třeba vyznačovat pro pevné elektroinstalace číslováním a označením. Není nijak normalizováno provedení a zapojení rozvodů od stmívačů a rozváděčů k zásuvkám, a tak je každé kamenné divadlo zpravidla zapojeno jinak. Číslování musí ale odpovídat tomuto nezměnitelnému zapojení. To platí i pro neregulované okruhy spínané ze světelné režie. Tvorba schématu ušetří práci i přesto, že jsou okruhy značeny přímo na přípojných místech.

Díky rozvoji počítačového řízení už není v současné době nutné striktně dodržovat zapojení elektroinstalace 1 : 1, to obzvláště platí pro mobilní světelnou techniku, ale aplikace se najdou i pro pevné instalace. V tomto případě však musí existovat alespoň schéma s číslováním regulovaných okruhů s čísly kanálů odpovídajícími ovládání ze světelného pultu (princip patchování). Je-li třeba na schématu vyznačit oboje číslování, musí se viditelně rozlišit (číslování stmívačů ve čtverečku a číslování kanálů v kolečku, jiná barva, rozlišená velikost, druh písma apod.). Pro neregulované okruhy platí číselné značení začínající libovolným písmenem (např. X1, E4 apod.) a nebo jenom písmenné, záleží na elektroinstalaci a jejích možnostech ovládání.

Elektrotechnické rozvodné schéma musí obsahovat kompletně celé zapojení, včetně pojízdných baterií nebo zásuvek umístěných na pojízdných stolech či točně. Podle složitosti je vhodné takové schéma rozdělit, pro zachování čitelnosti ve zvoleném měřítku, na více listů podle možností připojení (např. zásuvky na stropě, zásuvky na mostech a lávkách, portálové a jiné postranní zásuvky a podlahové/zemní zásuvky) či provést barevné značení. V případě překrývání v pohledu shora je nutné rozdělit schémata podle výškových úrovní (zásuvky na 1. patře mostu, na 2. patře mostu, zásuvky v horním/dolním portálu apod.).


Obr. 3. Síťové schéma propojení několika osvětlovacích pultů a síťových prvků do jednoho centrálního ovládacího systému (reklamní materiály firmy MA Lighting)

Komunikační a síťová schémata

Tato schémata nejsou zatím v České republice obvyklá, ovšem je jen otázkou času, kdy budou i tady v budoucnu třeba. Nejrozšířenější komunikační protokol DMX512 bývá pro svou jednoduchost přímo zahrnován do elektrotechnických schémat bez nutnosti samostatného schématu.

Je určen k řízení světelné techniky. Číslo 512 označuje počet kanálů, které lze maximálně po jedné lince řídit. Inteligentní reflektory, popř. další vícekanálová zařízení (mlhostroje, stroboskopy) vyžadují pro svou funkci více kanálů. Proto se na nich nastavují DMX adresy, aby bylo možno dané zařízení řídit přímo.

Nejpodstatnějšími informacemi jsou místa připojení a také zda jde o DMX vstup, nebo výstup. V současnosti je ve světelné technice v závislosti na světelném pultu nebo použití DMX splitterů (popř. mergerů) a různých převodníků zapotřebí vést několik linek DMX.

Ty se potom liší vedením a rozvětvením (popř. slučováním) jedné nebo více linek nebo kanálovým rozmezím jednotlivých linek. Podle toho je nezbytné je také na schématu zakreslovat, každá linka vedoucí od daného světelného zařízení k dalšímu musí být viditelná a linky nesmějí být spojovány do zesílených čar (i v případě stejných dat). Je to proto, že při křížení s dalšími, byť stejnými, by mohly vzniknout nepřesnosti a následně chyby. Řešením je uvádět kabelové informace, tedy kanálové rozmezí daného DMX: 1-512, 513-1024 atd. nebo DMX A/1, DMX B/2 atd. (zpravidla shodné označení jako u výstupů na světelném pultu). Některé aplikace vyžadují vyznačovat i komunikační směr od výstupů ke vstupům. Pro jednoduchost lze označovat (DMX) IN a (DMX) OUT nebo směrovými šipkami.


Obr. 4. Další síťové schéma ukazující možnost ovládání stmívacích jednotek, dalších osvětlovacích pultů, media serveru pro video a síťových prvků rozšiřujících počet kanálů (reklamní materiály firmy MA Lighting)

Do světelné techniky začíná pronikat i další komunikační protokol – Ethernet (obr. 3 a obr. 4). Tím se rozšiřuje možnost ovládat vetší množství světelných a nesvětelných zařízení z osvětlovacího pultu nebo počítačů. Ethernet umožňuje zpracovávat a posílat nesrovnatelně větší objem dat tam i zpátky jedním kabelem skrze všechna ethernetová zařízení než kanálově omezený DMX. V současné praxi se využívá všude tam, kde je třeba zapojit nebo jenom provést možnost připojení více řídicích prvků a díky tomu řídit nejenom jednotlivě celé spektrum světelných zařízení, reflektorů a inteligentních reflektorů, ale také např. projekce, LED světelná zařízení a za použití odpovídajících převodníků i synchronizaci jiných nesvětelných zařízení.

Ethernetová zařízení mnohdy data převádějí zpět do protokolu DMX512. Výhodou je, že z takového zařízení lze dostat více DMX linek, stejných nebo různých. Pro komunikační schéma je třeba vyznačit a rozlišit, kdy jde o ethernetový kabel, nebo kabel DMX. Síťový procesor čte „svá“ data na základě nastavení IP adresy a ta by se měla na schématu uvádět. I tato zařízení by měla být uvedena v legendě. Při zapojení projektorů a média serverů se na schématu mohou objevit i další protokoly – týkající se videosignálů (většinou DVI/ /HDMI). Zvláštním případem může být i komunikační schéma pro dorozumívání lidí (obr. 5). „Být schopen hovořit se správnými osobami, aniž by to slyšely jiné složky, je jedním z důvodů, proč vytvářet schéma pro zapojení headsetů, vysílaček nebo jiných komunikačních prostředků. Z toho důvodu je nutné používat více linek. (…) Osvětlovači musí být schopni komunikovat s inspicí, světelnou režií, mezi sebou a taktéž s obsluhou sledovacích reflektorů.“ [2]


Obr. 5. Schéma systému komunikace mezi jednotlivými stanovišti různých pozic při divadelní zkoušce (Shelley, Stephen: A practical guide to stage lighting. Boston: Focal Press, c1999, xxiv, 280 s. ISBN 0-240-80353-1)

Schémata rozmístění a rozvěšení světelných zařízení

Částí související s elektrotechnickými schématy jsou schémata rozmístění a rozvěšení světelných zařízení. Jsou jejich neodmyslitelnou součástí, a to buď odděleně na jiných listech, anebo jsou vhodně zvolenou kombinací spojeny dohromady. V rámci přehlednosti a obsažení všech podstatných kombinací mohou být do schémat vložena i schémata komunikační.

Rozmístění a rozvěšení světelných zařízení v daném prostoru závisí na několika faktorech, kdy mohou být umístěny:

– nastálo a není možné základní rozmístění měnit (pouze obměňovat), ale zpravidla existuje možnost doplňovat o přídavná světelná zařízení na scéně (téměř většina kukátkových divadel a sálů),

– nastálo, ale s možností měnit, posouvat anebo částečně převěšovat v závislosti na prostředcích k tomu určených a možnostech připojení (Divadlo DISK – Praha, Divadlo Husa na provázku

– libovolně, divadla, v nichž je zabudovaný zavěšovací rošt k tomu určený (Divadlo Archa – Praha, Divadelní studio Marta – Brno, atd.),– Brno, atd.),

– v závislosti na použité mobilní technice, použití stativů, variantě konstrukce (zpravidla jde o interiérové aplikace – různé koncerty v halách, ceremoniály, firemní večírky apod.; a exteriérové akce postavené „na zelené louce“).

Při světelné technice umístěné v prostoru nastálo (platí pro obě varianty) je možné vytvořit základní světelný plán, který bude sloužit jako podklad pro další použití (obr. 6). Takový světelný plán je potom použit pro tvorbu nasvěcovacích plánů a podle režijně-scénografické vize doplněn přidanými svítidly nebo jinými zařízeními. U divadel s možností základ měnit a radikálně obměňovat zavěšenou světelnou techniku je možné vytvořit takový plán, v němž budou vyznačena pouze místa, kde je možné techniku umisťovat, a to společně s možnostmi připojování.


Obr. 6. Rozmístění svítidel loutkového divadla ve slovinském Mariboru; zde chybí legenda, neboť by se sem už nevešla
(dostupné z technických informací http://www.lg-mb.si)

U libovolných možností zavěšování, pro případ, že v nich neexistuje základní rozmístění, lze vytvořit jako výchozí plán pouze matrici s rozměry roštu a jeho elektrotechnickými možnostmi připojování (tj. vyznačení světelných okruhů, vstupů a výstupů DMX atd.).

Pro mobilní světelnou techniku je třeba plány vytvářet dopředu, anebo pokaždé znovu, jde-li o jednorázové akce. V případě zájezdových představení je nutné vytvořit (základní) plány tak, aby bylo možné veškerou světelnou techniku postavit znovu a opakovaně (týká se nejen turné, ale i skupin používajících svůj vlastní hrací prostor, ať už je to šapitó, či stan, vlastní scénická konstrukce apod.). Dalším výrazným faktorem mimo uvedené může být potřeba zabudovávat některá světelná zařízení do použité scény. Na plánu je pak ale nutné tuto scénu schematicky naznačit včetně potřebných údajů.

Nejpodstatnější částí schémat rozmístění a rozvěšení světelných zařízení je jejich vyznačování. V praxi to znamená přehledné značení použitých světelných zařízení. Ta by měla mít stejné grafické značky s vysvětlující legendou. Existují pro to šablony nebo různé podkladové grafické symboly definované USITT, popř. přenesené ze softwarů nebo z reklamních katalogů.

Díky vysvětlujícím legendám se zabrání případným nedorozuměním. Ty mohou být příslušně doplněny textovou dokumentací. Pak je možné dosáhnout kombinace schémat a popisových informací, ovšem opět při zachování přehlednosti.


Obr. 7. Použití komunikačních headsetů v reálném prostředí při divadelní zkoušce (zdroj: www.live-production.tv)

U každého světelného zařízení, je-li jich více jednoho druhu, je nutné je číselně rozlišit podle zapojení. Zde se kombinují informace s elektrotechnickými schématy podle potřeby. U těchto schémat stačí pouze číselné vyznačení příslušného okruhu, kanálu nebo DMX adresy a není nutné kreslit znovu celá elektroinstalační vedení.

Světlomety se značí podle druhu a typu (někdy i výrobce) a bývají doplněny o jejich výkonovou hodnotu ve wattech nebo v kilowattech dle světelného zdroje. Jde- -li o svítidla, u nichž je možné použít různé světelné zdroje lišící se výkony, uvede se takový výkon. K profilovým světlometům se dopisuje úhlový rozsah světelného toku ve stupních xx°(–xx°).

BcA. Šimon KočíVýkony, úhlové rozsahy a další specifické údaje je možné podle provedení schématu uvést v popisovém poli (kusovníku) přímo ve schématu rozvěšení nebo zvlášť na listu, kde jsou v tabulce přehledně seřazeny (nejlépe podle odpovídajících okruhů/kanálů). Používají- li se v divadle neměnné baterie nebo rampy osazené plošnými svítidly s filtry pro svícení celé scény nebo horizontu, je vhodné je tak i popsat počátečním písmenem barvy či je zakreslit odpovídající barvou.

U spárovaných svítidel (je jich zapojeno více do jednoho okruhu) je možné číselnou značku spojit pomocnou schematickou čarou jich se dotýkající, a nebo je možné popsat je stejnými okruhovými (popř. kanálovými) čísly.

I zde platí pravidlo, že je vhodné pro zajištění přehlednosti a čitelnosti schématu rozmístění a rozvěšení ve zvoleném měřítku rozdělit na více listů podle prostorových dispozic (např. svítidla na stropě, na mostech a lávkách, portálová svítidla umístěná ve scéně nebo na jevišti, na stativech apod.). Při překrývání v pohledu shora je možné rozdělit schémata opět podle výškových úrovní.

Literatura:
[1] ŠŤASTNÝ, J., B. TŘEŠTÍK Z. a kol. Manuál technické dokumentace. 5., přeprac. vyd. České Budějovice: Vydala Česká matice technická v nakladatelství Kopp, 2004, 342 s. Česká matice technická (Kopp). ISBN 80-7232-223-0.
[2] SHELLEY, Steven. A practical guide to stage lighting. Boston: Focal Press, c1999, xxiv, 280 s. ISBN 0-240-80353-1. [Citace vlastním překladem.]


Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2018 na straně 45.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.