Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Více aktualit

Světelný design v kostce – Část 1

31.07.2012 | |

--- František Fabián, Institut světelného designu ---

Úvod

V několika posledních letech se i u nás začíná profilovat obor světelný design v dramatických uměních jako svébytná
disciplína s vlastním koloritem technických, uměleckých a lidských zdrojů. Vlastní povaha světelného designu je spletitou
směsí dílčích disciplín, od zákonů optiky, elektrotechniky a fyziky obecně, přes psychologii i sociální chování po výtvarné až režijní umění.

Najít exaktní metodu, jak tento obor vyučovat, je tvrdým oříškem – různé vzdělávací přístupy se tak většinou přiklánějí majoritně k formě praktických cvičení, experimentování, kde si lze osvojit, vyzkoušet a reálně vidět technické principy, které je
pak možné využít s fantazií a dramaturgickým záměrem pro konkrétní vizuální tvar. Okruh dovedností světelného designéra
musí obsahovat jak technickou erudici (dejme tomu řemeslo), tak výtvarnou, vizuální představivost a rovněž cit pro uměleckou vizi režiséra či choreografa (v obecnější rovině znalost divadla jako formy umění). Každá z těchto oblastí má nepřebernou šíři poznatků, které je nutné nebo přinejmenším dobré ovládat. (I proto se různí názory profesionálních světelných designérů, zda jde o uměleckou, nebo technickou profesi. Pravda leží asi někde uprostřed, podobně jako umělecké řemeslo může být více řemeslem nebo uměním.) V tomto seriálu se autor pokusí nastínit pro problematiku oboru světelný design a postupně představit základní principy, které se používají k tomu, aby bylo možné hovořit o světelném designu, a nikoliv jen o nasvícení.

 

Protože o světle a práci s ním lze dlouze diskutovat s různým úhlem pohledu, byla zvolena forma komentářů k realizovaným
představením a jednotlivým osobitým přístupům tvůrců – světelných designérů, které je možné konfrontovat zhlédnutím
konkrétního představení. Doufejme, že tento výběr z mnoha souvisejících a určujících ingrediencí pomůže čtenáři poodhalit kuchyni světelného designu. Zároveň je vítán jakýkoliv dotaz či naopak recept, jak uvařit další bujón Světelného designu v kostce.

Obr.: Velmi sporá scénografie je dotvořena světlem, které formuje dimenze scény: světlomety kontraPAR z levého hroznu otevírají hloubku prostoru, díky oblaku kouře také jeho vertikalitu; tanečnice jsou dobře (až syrově) nasvíceny z předních pozemních ramp MR16, nevrhají stíny na zem ani na horizont; úhel z pozemní pozice také působí fatálním, monstrózním dojmem.

Celý úvodní díl seriálu o světelném designu naleznete v tištěném vydání časopisu Světlo 4/2012. na začítku září pak bude k dispozici také v elektronické podobě na stránkách nakladatelství FCC PUBLIC.