Aktuální vydání

Číslo 7/2020 vyšlo tiskem 24. 6. 2020. V elektronické verzi na webu 24. 7. 2020. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika

Hlavní článek
Nové technologie trakčního napájení 25 kV/50 Hz (2. část)

Číslo 3/2020 vyšlo tiskem 8. 6. 2020. V elektronické verzi na webu 8. 7. 2020.

Činnost odborných organizací
Oznam: LUMEN V4 2020 je zrušený
Co je nového v CIE, duben 2020

Příslušenství osvětlovacích soustav
Foxtrot jako „Master Control“ v Hotelu Breukelen
Regulátory osvětlení – řízení osvětlení na konstantní úroveň

Stát si posvítí na nelegální dovozy výrobků

24. 6. 2020 | Petr Číhal | EKOLAMP | www.ekolamp.cz

Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Stále více evropských spotřebitelů si v e-shopech sídlících v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU) nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechává zasílat přímo domů.

Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Stále více evropských spotřebitelů si v e-shopech sídlících v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU) nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechává zasílat přímo domů. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…

Nízká cena je často vykoupena tím, že jde o produkty druhého, nebo dokonce třetího řádu. Výrobky jsou to často velmi nekvalitní a v řadě případů mohou obsahovat množství různých škodlivých látek či být jinak nebezpečné pro spotřebitele a životní prostředí. Evropští a ostatní poctiví výrobci naopak musí zajistit nejrůznější atesty a zkoušky nebo dokládat řadu potvrzení a homologací. Poctiví výrobci také ručí za kvalitu, poskytují garanci vrácení nefunkčního produktu a musí zajistit jak servis, tak následně ekologickou likvidaci svých použitých výrobků. U zboží zakoupeného v e-shopech usazených např. v Číně, je cenové úspory často dosaženo tím, že takoví prodejci nic ze zde vyjmenovaného ani zdaleka neplní. Často nejsou za tyto výrobky ani odvedeny daně a povinné příspěvky na ekologickou recyklaci.

Firmy a e-shopy z EU jsou naopak pod přísnou kontrolou a v drtivé většině splňují všechny náležitosti. Problematické jsou zejména e-shopy usazené mimo EU, které u nás (a často ani v EU) nemají žádné pobočky, a jsou tedy evropskými dozorovými orgány nepostižitelné. Tento jev se anglicky nazývá on-line free-riding, což lze do češtiny přeložit jako „povinnostem se vyhýbající prodejci na internetu“, s trochou kreativity také jednodušeji „černí pasažéři“. Zkrátka „vykukové“, kteří spoléhají na to, že na ně česká či evropská ruka zákona tak daleko do zahraničí nedosáhne. V západních zemích Evropské unie míra on-line free-ridingu ze zemí mimo EU už dosahuje 5 až 10 % 1) všech výrobků uvedených na trh a tento trend se pomalu přesouvá i k nám. Mnozí zákazníci těchto „černých pasažérů“ si často ani nejsou vědomi toho, že by něco dělali špatně. Prostě kliknou na košík v nabídce a zboží jim z Číny jednoduše přijde až domů.

Výsledkem on-line free-ridingu je následně také růst objemu odpadu (např. elektroodpadu, odpadních baterií či odpadních obalů) na trhu, za který nebyly řádně odvedeny příspěvky na ekologickou likvidaci a jeho sběr a recyklaci budou nakonec muset zaplatit občané a firmy v České republice. Nejde o žádné malé částky, řádově to budou stovky milionů korun ročně.

V celé EU se nyní řeší, jaká opatření zavést, aby se tomuto on-line free-ridingu zamezilo. Nejčastěji zvažovanou možností je přenést analogicky k odpovědnosti distributora rovněž odpovědnost na dopravce výrobků, kteří je doručují konečným uživatelům. Samotní provozovatelé e-shopů, již nejsou fyzicky umístěni v České republice (nebo EU), nejsou totiž českými orgány nijak postižitelní. Dopravci mohou svou případnou odpovědnost za on-line free-ridery pokrýt úpravou podmínek, za kterých jim poskytují dopravní či poštovní služby

Toto opatření patří mezi řešení, jimiž se také zabývá OECD. V jednom z posledních pracovních materiálů vzniklých v této organizaci je přitom autory studie doporučeno přenést odpovědnost na dopravce jako efektivní dlouhodobé opatření.2) Tato studie zmiňuje, že takové opatření je již testováno v Belgii v pilotním projektu. Autoři uvádějí, že doručovatelské společnosti typu DHL, FedEx apod. jsou v dobré pozici pro to, aby plnily povinnosti online výrobců neusazených v dané zemi. Dopravci budou mít možnost nově stanovenou povinnost reflektovat ve svých obchodních podmínkách, resp. při vyjednávání podmínek doručení s výrobcem tak, aby finanční zátěž s tím spojenou přenesli v rámci smluvního vztahu na výrobce, resp. odesílatele. Tento postup rovněž navrhuje pracovní materiál OECD.

1) Studie OECD: https://www.oecd.org/environment/waste/policy-highlights-extended-producer-responsibility-and-the-impact-of-online-sales.pdf

2) Viz str. 45, 46 a 51: https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/cde28569-en.pdf?expires=1560439251&id=id&accname=guest&checksum=8EACB0F1AEF96F82DC47CB8347159DED