Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Více aktualit

Rozume, kde jsi?

12.06.2019 | Ing. Tomáš Maixner, člen redakční rady Světlo | www.svetlo.info

Svítit na ulicích není žádný rozmar. Kvalitní osvětlení zajistí větší bezpečnost. Nejen dopravy. Klesne také kriminalita. Kdyby se příspěvek k bezpečnosti převedl do čísel, ukazuje se, že provozováním kvalitního veřejného osvětlení by se ročně uspořily téměř dvě miliardy korun (to jsou náklady související s poskytnutím první, někdy ale i poslední pomoci, náklady na odstranění vzniklých škod apod.). To je více než výdaje za elektrickou energii na veřejné osvětlení v celé republice. Je celospolečensky žádoucí vložit prostředky do zlepšení veřejného osvětlení.

Je známo, že se na veřejné osvětlení využije přibližně 1 % celkově vyrobené elektrické energie. Navíc se osvětlení „překvapivě“ provozuje v noci, kdy je elektřiny mnohdy nadbytek. V této souvislosti je poněkud zarážející, že hlavní podmínkou pro získání dotace je snížení spotřeby. Dosažení třetinových úspor by znamenalo, že by se odběr snížil asi o 3 ‰ celkové spotřeby. To je podobné, jako kdyby se snížila spotřeba osobního automobilu o méně než malého panáka na 100 km. To není ani haléř na kilometr. Jakákoliv investice, která by k takové úspoře vedla, je evidentně nesmyslná. Nikdo s trochou rozumu by se do ní nepustil.

Jiná dotační pravidla, dokonce poškozují životní prostředí. Paradoxně pod záminkou jeho ochrany. Marketingově dokonale zvládnutý obchod s nadějí byl nastartován strašákem „životu nebezpečného“ „modrého světla“. Stačí vystrašit a poté přijít se spásným řešením v podobě světelných zdrojů s malým podílem vyzařování v oblasti modré složky spektra. Obchodní úspěch je zaručen. Jak je to s „modrým světlem“ doopravdy, se dočtete v tomto čísle na str. 5 ve stanovisku Mezinárodní komise pro osvětlení CIE k riziku vyvolanému modrým světlem. Pod záminkou ochrany zdraví člověka a přírody spatřila světlo světla dotační podmínka omezení teploty chromatičnosti emitovaného světla nejvýše na 2 700 K. Nic neřeší. Snad jen vyřazení zahraniční konkurence, která nebude pro relativně malý český trh vyrábět něco extra. Běžně vyráběných 3 000 K se od požadavku liší zanedbatelně. Navíc s klesající teplotou chromatičnosti světelných diod klesá měrný výkon – roste příkon. To je ekologické?

Další podmínkou získání dotace je záruka, že svítidlo nesmí vyzařovat do horního poloprostoru. Že taková LED svítidla nejsou? Ale ano, svítidla s COB čipy a velkými čočkami. Ostatně jsem přesvědčen, že vývoj LED svítidel půjde směrem k reflektorům a vypouklým mísám. Osvědčený princip výbojkových svítidel – taková svítidla existují již dnes. Oba popsané typy nutně vyzařují do zakázané zóny. Třeba jen nepatrně. Každé omezení zhoršuje využití světelného toku a vyvolává nutnost navýšení příkonu. To je ekologické?

Vrátím se k bezpečnosti. Veřejné osvětlení nevyužívají jen místní, ale také projíždějící. Dokonce těch druhých je obvykle víc než domácích. Zejména v obci ležící na frekventovaném průtahu. Přitom náklady na vybudování veřejného osvětlení a jeho provoz jdou k tíži právě domácím. Slušnost by tedy byla, kdyby se na zmíněných nákladech podílela celá společnost. Nejen dotacemi na realizaci, ale také na provoz osvětlení.

Podporují se nesmysly, a smysluplné konání nikoliv. Rozume, vrať se!


Vyšlo v časopise Světlo č. 3/2019 na straně 4.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.