Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Rozume, kde jsi?

12.06.2019 | Ing. Tomáš Maixner, člen redakční rady Světlo | www.svetlo.info

Svítit na ulicích není žádný rozmar. Kvalitní osvětlení zajistí větší bezpečnost. Nejen dopravy. Klesne také kriminalita. Kdyby se příspěvek k bezpečnosti převedl do čísel, ukazuje se, že provozováním kvalitního veřejného osvětlení by se ročně uspořily téměř dvě miliardy korun (to jsou náklady související s poskytnutím první, někdy ale i poslední pomoci, náklady na odstranění vzniklých škod apod.). To je více než výdaje za elektrickou energii na veřejné osvětlení v celé republice. Je celospolečensky žádoucí vložit prostředky do zlepšení veřejného osvětlení.

Je známo, že se na veřejné osvětlení využije přibližně 1 % celkově vyrobené elektrické energie. Navíc se osvětlení „překvapivě“ provozuje v noci, kdy je elektřiny mnohdy nadbytek. V této souvislosti je poněkud zarážející, že hlavní podmínkou pro získání dotace je snížení spotřeby. Dosažení třetinových úspor by znamenalo, že by se odběr snížil asi o 3 ‰ celkové spotřeby. To je podobné, jako kdyby se snížila spotřeba osobního automobilu o méně než malého panáka na 100 km. To není ani haléř na kilometr. Jakákoliv investice, která by k takové úspoře vedla, je evidentně nesmyslná. Nikdo s trochou rozumu by se do ní nepustil.

Jiná dotační pravidla, dokonce poškozují životní prostředí. Paradoxně pod záminkou jeho ochrany. Marketingově dokonale zvládnutý obchod s nadějí byl nastartován strašákem „životu nebezpečného“ „modrého světla“. Stačí vystrašit a poté přijít se spásným řešením v podobě světelných zdrojů s malým podílem vyzařování v oblasti modré složky spektra. Obchodní úspěch je zaručen. Jak je to s „modrým světlem“ doopravdy, se dočtete v tomto čísle na str. 5 ve stanovisku Mezinárodní komise pro osvětlení CIE k riziku vyvolanému modrým světlem. Pod záminkou ochrany zdraví člověka a přírody spatřila světlo světla dotační podmínka omezení teploty chromatičnosti emitovaného světla nejvýše na 2 700 K. Nic neřeší. Snad jen vyřazení zahraniční konkurence, která nebude pro relativně malý český trh vyrábět něco extra. Běžně vyráběných 3 000 K se od požadavku liší zanedbatelně. Navíc s klesající teplotou chromatičnosti světelných diod klesá měrný výkon – roste příkon. To je ekologické?

Další podmínkou získání dotace je záruka, že svítidlo nesmí vyzařovat do horního poloprostoru. Že taková LED svítidla nejsou? Ale ano, svítidla s COB čipy a velkými čočkami. Ostatně jsem přesvědčen, že vývoj LED svítidel půjde směrem k reflektorům a vypouklým mísám. Osvědčený princip výbojkových svítidel – taková svítidla existují již dnes. Oba popsané typy nutně vyzařují do zakázané zóny. Třeba jen nepatrně. Každé omezení zhoršuje využití světelného toku a vyvolává nutnost navýšení příkonu. To je ekologické?

Vrátím se k bezpečnosti. Veřejné osvětlení nevyužívají jen místní, ale také projíždějící. Dokonce těch druhých je obvykle víc než domácích. Zejména v obci ležící na frekventovaném průtahu. Přitom náklady na vybudování veřejného osvětlení a jeho provoz jdou k tíži právě domácím. Slušnost by tedy byla, kdyby se na zmíněných nákladech podílela celá společnost. Nejen dotacemi na realizaci, ale také na provoz osvětlení.

Podporují se nesmysly, a smysluplné konání nikoliv. Rozume, vrať se!


Vyšlo v časopise Světlo č. 3/2019 na straně 4.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.