Aktuální vydání

Číslo 4/2021 vyšlo tiskem 14. 4. 2021. V elektronické verzi na webu 3. 5. 2021. 

Téma: Inteligentní budovy; Elektroinstalace; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Elektrické a úžitkové vlastnosti komerčných primárnych alkalických článkov

Číslo 2/2021 vyšlo tiskem
9. 4. 2021. V elektronické verzi na webu 19. 4. 2021.

Denní světlo
Denné osvetlenie novostavby telocvične pomocou GLASSFLOOR

Příslušenství osvětlovacích soustav
DALI LINK – inteligentní a ekonomické řízení osvětlení pro samostatné místnosti
Napájecí zdroje LED s bezdrátovým rozhraním v nabídce MEAN WELL

Rozhovor: Technologie hlavního města Prahy zavádí řadu chytrých řešení

23. 12. 2020 | Technologie hlavního města Prahy, a.s. | www.thmp.cz

Společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) se o pražské technologie stará už třetím rokem. Původně se měla jmenovat Veřejné osvětlení Praha, v době svého vzniku totiž přebírala do správy sto pětatřicet tisíc stožárů veřejného osvětlení v hlavním městě. Už tehdy se ale počítalo s tím, že postupně převezme i další městské technologické celky, a proto nakonec nese svůj současný název

Zásadní je pro nás chytrý přístup použitý s rozmyslem, říká předseda představenstva THMP Tomáš Jílek

Společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) se o pražské technologie stará už třetím rokem. Původně se měla jmenovat Veřejné osvětlení Praha, v době svého vzniku totiž přebírala do správy sto pětatřicet tisíc stožárů veřejného osvětlení v hlavním městě. Už tehdy se ale počítalo s tím, že postupně převezme i další městské technologické celky, a proto nakonec nese svůj současný název.
Dnes už společnost kromě největší sítě veřejného osvětlení (VO) vČeské republice spravuje i pět stovek veřejných a věžních hodin, přes dvanáct set přisvětlení přechodů pro chodce, několik tisíc svítidel tzv. architekturního osvětlení a od letošního roku i systém, ve kterém je integrováno přes čtyři a půl tisíce pražských kamer.

Podle Tomáše Jílka, předsedy představenstva THMP, je klíčovým úkolem společnosti nejen udržet tento rozsáhlý systém v bezproblémovém chodu, ale i jeho postupná modernizace a smartifikace. Sám ale v rozhovoru pro časopis Světlo uvádí, že chytré město neznamená jen chytré technologie, ale i chytrý přístup k řešením, který je použitý s rozmyslem.


Obr. 1. THMP v pražských parcích testuje chytré technologie v oblasti dynamicky řízeného veřejného osvětlení

O konceptu Smart Cities se často říká, že je to postupná cesta k udržitelnému rozvoji měst, zavádění moderních technologií s cílem zlepšit kvalitu života a zefektivnit správu věcí veřejných. Jak se na tento koncept z pohledu někoho, kdo stojí v čele velké městské společnosti, díváte Vy?

Před sto lety žil ve městech v průměru každý pátý člověk, dnes je to už více než polovina světové populace a podle odhadů OSN bude tento počet dále růst. Se zvyšujícím se počtem obyvatel je ale zvlášť pro velké metropole poměrně náročné zůstat opravdu kvalitním místem pro život. Více obyvatel znamená i větší nároky na energii, dopravu nebo třeba na veřejné osvětlení. Aby města tento nápor unesla, musí procházet významnou proměnou. A v ní dnes, ať už chceme, nebo ne, sehrávají zásadní úlohu moderní technologie a internet.

Nové technologie tedy mohou být prostředkem k tomu, aby města fungovala efektivně a nabídla svým obyvatelům co nejlepší místo pro život. Vnímáte i jejich slabou stránku?

Tu bych neviděl v technologiích jako takových, ale spíše v přístupu k nim. V rámci Smart Cities často padají velmi sofistikované odpovědi na otázky, které nikdo nikdy nepoložil. Někdy vidím spíše tendence účelově a bezcílně si vybírat z toho nepřeberného množství technologií, které dnes na trhu jsou. Největší výzvou celého konceptu Smart Cities je ale podle mě identifikovat ty správné otázky. Pokud máte otázku a přesně definovaný problém, můžete začít hledat technologii, která by byla schopna generovat data a zlepšit tak rozhodovací procesy, tedy problém vyřešit.

Obr. 2. Ve výhledu šesti let by mělo v Praze vzniknout tři až šest tisíc nabíjecích míst ze stožárů veřejného osvětlení
Obr. 2. Ve výhledu šesti let by mělo v Praze vzniknout tři až šest tisíc nabíjecích míst ze stožárů veřejného osvětlení

A jaké technologie jste si na základě těch správných otázek vybrali ve vaší společnosti vy?

Například podle odhadů víme, že by v roce 2030 mělo být v republice zhruba 500 až 700 tisíc elektromobilů. Dá se předpokládat, že nejméně pětina z nich bude jezdit v Praze. Protože vybudování dostatečné sítě dobíjecích míst nebude otázkou roku ani dvou, už loni jsme začali s budováním nabíjecí infrastruktury a využíváme k tomu potenciál veřejného osvětlení. Je toho ale samozřejmě mnohem více. Ať už jde třeba o instalaci chytrého osvětlení s dálkovým dohledem a ovládáním, veřejné hodiny s dálkovým řízením nebo komunikaci s občany prostřednictvím mobilních aplikací.

Pojďme se nejdříve podívat na ta dobíjecí místa. Budeme si v budoucnu nabíjet auta přímo ze stožárů veřejného osvětlení?

Přesně tak. V horizontu šesti let by mělo v Praze vzniknout tři až šest tisíc takových nabíjecích míst. Projekt byl schválen Radou HMP a realizujeme ho společně s PRE Distribuce. Jde o synergickou obnovu stovek kilometrů kabelové sítě pražského veřejného osvětlení a kabelů distribuční sítě, při níž zprovozníme i několik tisíc takzvaných EV ready lamp. Na ty už potom jen instalujeme nabíječky s kabely a platebním systémem a majitelé elektromobilů mohou nabíjet.

Současná kabelová síť by se k instalaci nabíjecích stanic použít nemohla? Má na to malou přenosovou kapacitu?

Kabel veřejného osvětlení dnes přenáší koncentrovaně maximálně tisíce wattů. Jestliže ale začneme na stožáry instalovat nabíjecí stanice, potřebuje jedno takové zařízení příkon přibližně 22 kW. Když budete chtít nabíjet dvě auta najednou, pak potřebujete výkonovou rezervu 50 kW. To už stávající kabel rozhodně nepřenese. Základní premisou rychlého budování nabíjecích stanic v ulicích je tedy dostatečný elektrický příkon. Proto spojení s Pražskou energetikou, která v rámci plánované obnovy kabelů zakončí nový distribuční kabel ve vybraných stožárech veřejného osvětlení. Kromě času díky této spolupráci ušetříme i nemalé peníze z městského rozpočtu.

  
Obr. 3. THMP ve vybraných lokalitách vyměňuje dosavadní sodíkové osvětlení za LED svítidla s komunikačním rozhraním a regulací (vlevo)
Obr. 4. THMP testuje dálkový dohled na třech desítkách veřejných hodin

Zmiňoval jste i zavádění chytrého osvětlení. Jak funguje?

Začali jsme budováním takzvaných chytrých zapínacích míst (rozváděče řídící síť VO), stará svítidla jsme vyměnili za LED svítidla a ruku v ruce s tím šly i nové stožáry. Tyto projekty zaměřujeme na komunikaci a regulaci jednotlivých svítidel. Díky tomu můžeme z dispečinku v reálném čase regulovat provozní parametry a v rozšířené míře vidíme i stav jednotlivých svítidel nebo případnou poruchu. Technologie umožňuje i dálkové vypnutí a zapnutí světel, řízení jejich intenzity nebo nastavení minutového kalendáře umožňujícího plynule měnit jejich jas. Město díky tomu ušetří za elektrickou energii na svícení a obyvatelé zase ocení snížení světelného smogu.

A kde se člověk může s takovým osvětlením v Praze setkat?

Nedávno jsme jeden z projektů dokončili například v Karlíně. V průběhu léta jsme tam vyměnili 59 nových stožárů, 91 LED svítidel a vybudovali jsme kompletní chytrý rozváděč. V řadě pražských parků testujeme chytré technologie v oblasti dynamicky řízeného veřejného osvětlení. I v těchto lokalitách vyměňujeme stávající sodíkové osvětlení za LED svítidla s komunikačním rozhraním a regulací. Modernizovaná svítidla umožní testování zmíněného nočního stmívání, reakce svítidel na dění v okolí a další provozní modely snižující rušivé osvětlení a šetřící elektrickou energii. Součástí některých parků bude i plně dynamické osvětlení reagující intenzitou například na pohyb v parku. Konkrétně jde o Ladronku, Fidlovačku, Jezerku, Riegrovy sady, Bezručovy sady a Chotkovy sady.

Obr. 5. V průběhu léta Karlín dostal 59 nových stožárů, 91 LED svítidel a kompletní chytrý rozváděč
Obr. 5. V průběhu léta Karlín dostal 59 nových stožárů, 91 LED svítidel a kompletní chytrý rozváděč

Jak jste říkal, v hlavním městě je 135 tisíc stožárů veřejného osvětlení. Mnoho z  nich tak ještě komunikačním členem, který by vás o jejich poruše informoval, zatím vybaveno není. Jak se tedy dozvíte, že nesvítí?

Předně nám s kontrolou pomáhají Pražané. Ti nám mohou jakoukoliv poruchu na veřejném osvětlení hlásit telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím webového formuláře a jsem rád, že to také často dělají. Pro zrychlení a zjednodušení komunikace s občany jsme letos zprovoznili i mobilní aplikaci. Ta je volně ke stažení pod názvem Praha svítí a umožňuje jednoduše a odkudkoliv ohlásit poruchu, rušivé světlo nebo třeba nelegální výlepy na stožárech pražského veřejného osvětlení. Když například z auta uvidíte nefungující světlo, stačí ho vyfotit a prostřednictvím GPS v záhlaví fotografie už si ho sami dokážeme lokalizovat. Po odeslání náš dispečink informaci vyhodnotí a na místo vyšle techniky.

V této souvislosti jsme v červnu začali vypalovat na kovové štítky označující stožáry VO i takzvané QR kódy. Po jejich načtení mobilním telefonem dojde k přesměrování na webovou aplikaci SkenujPrahu.cz. I ta umožňuje ohlásit poruchu nebo získat detailní informace o jednotlivých světelných místech. V dalším kroku do ní plánujeme zapojit další městské společnosti a Integrovaný záchranný systém.

Obr. 6. Mobilní aplikace umožňuje jednoduše a odkudkoliv ohlásit poruchu nebo rušivé světlo na stožárech pražského veřejného osvětlení
Obr. 6. Mobilní aplikace umožňuje jednoduše a odkudkoliv ohlásit poruchu nebo rušivé světlo na stožárech pražského veřejného osvětlení

Mohl byste ještě na závěr v krátkosti představit projekt dálkového dohledu nad veřejnými hodinami, který jste zmiňoval?

Dálkový přístup testujeme na třech desítkách hodin napříč Prahou. Takzvaně přímo od stolu tak můžeme kontrolovat stav ciferníků a ručiček, synchronizaci času nebo funkčnost hodinového osvětlení. V okamžiku, kdy například dojde k výpadku hodinového strojku, nás systém automaticky upozorní. Do budoucna by tak téměř půl tisíce pražských veřejných hodin mohlo být řízeno prostřednictvím speciálního softwaru na dispečerském pracovišti THMP.

Foto: archiv společnosti Technologie hlavního města Prahy, a.s.

Technologie hlavního města Prahy, a.s.
Dělnická 213/12 170 00 Praha 7 – Holešovice
www.thmp.cz, www.prahasviti.cz