Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Rostliny a světlo v biofilním interiéru 1. část – Základy biofilního designu

20.09.2018 | Ing. Stanislav Haš, CSc. | Ing. Antonín Fuksa | www.svetlo.info

Úvod 
V celém lidském životě působí vazba mezi člověkem a přírodou. Tento vztah zkoumali již pradávní myslitelé: v Indii vzniklo učení a umění vástu šástra, v Číně později feng šui. Obě tyto nauky vycházejí z poznatku, že člověk je spojen s přírodou neviditelným pojítkem, nazývaným prána nebo čchi. Skeptikové mohou těmto historickým konceptům mnohé vytýkat, avšak potřeba cítit se součástí živé přírody se v člověku stále ozývá.

Vztahem člověka a přírody se zabývá sociobiologie a relativně nový obor biofilie, který vychází z hypotézy, že jsme soustředění na život a jemu podobné procesy a že soustředění na jiné životní formy je nám vrozeno na hluboké úrovni instinktů. Tyto neuvědomělé reakce nás během evoluce zvýhodňovaly a provázejí nás i dnes, kdy přírodu necháváme do značné míry za dveřmi svých budov.


Obr. 1. Zeleň a voda v administrativním centru Praha- Chodov (foto: Denisa Vanek)

Biofilní hypotézu formuloval v roce 1984 Edward O. Wilson (*1929) [1]. Podle ní v nás přetrvávají pradávné preference (např. krajiny poskytující výhled i úkryt) i averze (např. k hadům, vlkům apod.), které v přítomnosti ovlivňují náš vztah k přírodě [16].

Podle biofilního přístupu je pro člověka příznivé vracet se do přírody a také vnášet přírodu do našich měst a příbytků [15]. Příroda, to však nejsou jen rostliny a živočichové – její nedílnou součástí je i země, voda, čerstvý vzduch a také světlo. V západní civilizaci jsme se od přírody ve svých myšlenkách do značné míry odklonili a zapomínáme, že jsme na ní zcela závislí. Budeme-li mít přírodu „více na očích“, možná to svým dílem přispěje k transformaci našeho myšlení, která bude nezbytná k překonání ekologické krize. Je to fascinující vize, že se změníme natolik, že se staneme hybnou silou změny svého způsobu života a postoje k přírodě, jakou si nyní ještě ani nechceme představit.

Biofilie předpokládá, že pro zlepšení životního prostředí budou vznikat biofilní města. Již v současné době existují projekty, kde se přímo mezi domy budují členité zelené plochy s vodními prvky (obr. 1). Na domech vznikají střešní zahrady (obr. 2) a velkoplošné fasádní vertikální zahrady, hustě osázené rostlinami, doplněné případně vzrostlými stromy nebo keři na ulicích a také vodními nebo skalnatými partiemi. Takové prostory lahodí oku a člověk se v nich cítí mnohem lépe než mezi sklem a betonem. Tento stav se ještě v daleko větší míře projevuje v biofilních interiérech (obr. 3 a obr. 4), kterým se budou atoři dále věnovat v celém seriálu.


Obr. 2. Zelená střešní terasa, budova DELTA, BB Centrum, Praha 4
(foto: archiv Passrinvest Group)

Živá architektura pro živou budoucnost

Biofilie se stala základní filozofií a tvůrčí metodou nově vznikající živé architektury (angl. living architecture). Zakladatelem a průkopníkem tohoto směru je Mezinárodní ústav pro živou budoucnost (ILFI), který sídlí v USA v Seattlu a v Portlandu a který spolupracuje s Mezinárodním ústavem pro pohodové budovy (IWBI) ve Washingtonu. Obě instituce vytvářejí, shromažďují, posuzují a rozšiřují projekty splňující kritéria biofilních exteriérů a interiérů, IWBI zpracovává standardy pro biofilní interiéry, ILFI propaguje moderní biofilní design na veřejnosti. V roce 2017 založil Cenu biofilního designu, která má být udělována nejlepším biofilním projektům a realizovaným dílům. Oba ústavy expandují do dalších zemí, kde hledají své spolupracovníky. Propagací praktického biofilního designu se zabývají i další organizace a společnosti, např. Terrapin Bright Green.

V publikovaných pracích o biofilním designu se zdůrazňuje úloha rostlin, která pravděpodobně souvisí s naší pradávnou preferencí krajiny. Biofilní design v exteriéru má výhodu v podobě dostupnosti slunečního světla. V této sérii článků se však soustředíme na část biofilní tematiky, kterou představují rostliny v interiéru a jejich osvětlování.


Obr. 3. Zelená hala (foto: archiv Matouš Hydroponie s. r. o.)

Rostliny hrají ve vnitřním prostředí budov významnou úlohu a o jejich vlivu bylo shromážděno mnoho důkazů:
– ve dne zvyšují obsah kyslíku v ovzduší,
– ve dne snižují obsah oxidu uhličitého,
– snižují obsah škodlivých látek v ovzduší,
– snižují prašnost,
– zvyšují relativní vlhkost vzduchu,
– snižují hladinu hluku.

Pro člověka představují rostliny v interiéru tyto přínosy:
– příznivě ovlivňují rozhodovací procesy a invenci,
– zvyšují kreativitu, přesnost a rychlost prováděných činností,
– zvyšují soustředěnost pracovníků, posluchačů a žáků ve školách,
– snižují únavu, tlumí stresové situace,
– mírní stavy deprese, zimního smutku a jarní únavy,
– snižují nemocnost,
– zvyšují pracovní i domácí pohodu a přispívají k pocitu spokojenosti.

Všechna tato fakta svědčí o tom, že rostliny v interiéru mají pro člověka značný (a možná dosud nedoceněný) význam. Nejsou to jen dekorační objekty, ale významně se podílejí na zdraví a celkové pohodě člověka. Živý prvek v umělém prostředí budov pomáhá člověku pamatovat na přírodu. Pouhou svou přítomností, ale i díky svým potřebám a životním cyklům rostliny tiše oslovují naši vrozenou tendenci cítit se součástí živé přírody.

Biofilní design interiérů

je charakteristický tím, že vnáší do interiérů přírodu a využívá příznivý vliv živých forem na psychiku člověka. Úkolem biofilního designéra je navrhovat takové interiérové prostředí, které podporuje jeho pohodu a dobrou náladu. Biofilní designér ví, že se lidé a rostliny liší v potřebě světla jak z hlediska intenzity, tak z hlediska spektrálního složení, umí obě potřeby skloubit a dovede to zákazníkovi vysvětlit. Aby se rostlinám v interiéru dařilo, potřebuje biofilní designér znát a naplnit potřeby rostlin i z hlediska parametrů fotosynteticky a fotoperiodicky aktivního záření. Potřebuje znát a naplnit i potřebu světla z hlediska člověka- uživatele interiéru, aby dobře viděl na vykonávané činnosti, nebyl světlem rušen při odpočinku a měl z rostlin příjemný zrakový vjem.


Obr. 4. Zelená stěna v komerčním prostoru (foto: Petr Pechman)

V jednotlivých dílech tohoto seriálu se budeme podrobně věnovat těmto tématům:
– rostliny a světlo – fotosynteticky a fotoperiodicky aktivní záření,
– člověk a světlo – zrakové a mimovizuální vnímání světla,
– světelné podmínky v interiéru,
– světelné zdroje a svítidla k osvětlování rostlin,
– osvětlování rostlin ve veřejném interiéru, na pracovišti a v bytě.

Literatura:
[1] WILSON, Edward O. Biophilia. Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1990. ISBN 9780674074422.
[2] KELLERT, Stephen et al. Biophilic design: the theory, science, and practice of bringing buildings to life. Hoboken, N. J.: Wiley, 2008. ISBN 978-047-0163-344.
[3] AMJAD, Almusaed. Biophilic and bioclimatic architecture: analytical therapy for the next generation of passive sustainable architecture. Springer, 2014. ISBN 978-1-4471-5726-7.
[4] FALKENBERG, Haike. Interior gardens: designing and constructing green spaces in private and public buildings. Basel: Birkhauser, 2011. ISBN 978-3-0346-0620-2.
[5] CHAUDET, Geneviève a Ariane BOIXIÈRE-ASSERAY. Rostliny pro domov: nechte si vyčistit vzduch, který denně dýcháte. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2609-7.
[6] FEDIW, Kathy. The manual of interior plantscaping: a guide to design, installation, and maintenance. Portland, Oregon: Timber Press, 2015. ISBN 978-1604695571.
[7] Living Community Challenge, Handbook. International Living Future Institute, 2017. [cit. 2018-09-06]. Dostupné z: https://goo.gl/gakEdj
[8] Pleskotová, Petra. Svět barev. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987. 199 s. [9] Habel, Jiří et al. Světlo a osvětlování. Praha: FCC Public, 2013. 622 s. ISBN 978-80-86534-21-3.
[10] Plháková, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. [váz.]. Praha: Academia, 2004. 472 s. ISBN 80-200-1086-6.
[11] Merkunová, Alena a Miroslav Orel, Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. 302 s. Psyché. ISBN 978-80-247-1521-6.
[12] Floristika: odborný časopis pro floristy a květináře. Praha: Martin Sedláček. 2015–2017 (1–6), 2018 (1–3). ISSN 1213-7588.
[13] Into Green [online]. Nizozemsko [cit. 2018-09-06]. Dostupné z: https://intogreen.eu/
[14] Kostroň, Lubomír. Psychologie architektury. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 207 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2926-8.
[15] BLANC, Patrick a Véronique LALOT. The vertical garden: from nature to the city. New York: W. W. Norton, 2008. ISBN 978-0393732597.
[16] KRČMÁŘOVÁ, Jana. Hypotéza biofilie Edwarda O. Wilsona. Envigogika. 2009, 4(3). DOI: 10.14712/18023061. 45. ISSN 1802-3061. Dostupné také z: https://goo.gl/K81M2t


 Vyšlo v časopise Světlo č. 5/2018 na straně 22.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.