Aktuální vydání

Číslo 3/2021 vyšlo tiskem 10. 3. 2021. V elektronické verzi na webu 26. 3. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Ochrana před přepětím

Inovace, technologie, projekty
Historie výrobků STEGO
Průmysl 4.0 – kdysi a dnes (3)
Panasonic: Produkty průmyslové automatizace k vašemu otestování
ABB oznámila výrazný nárůst v počtu nabíjecích stanic v Česku

Číslo 1/2021 vyšlo tiskem 12. 2. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Interiér roku 2020 – kanceláře v době home office
PROLICHT CZECH splnil představy architekta o osvětlení rezidence Obecní dvůr na Starém Městě pražském

Svítidla a světelné přístroje
Covid 19 – jsou vůbec v této době nějaké novinky u výrobců svítidel?
Osvětlovací systémy společnosti STEINEL 

Rostliny a osvětlení v biofilním interiéru – Část 14

25. 2. 2021 | Ing. Stanislav Haš, CSc., Ing. Antonín Fuksa | www.svetlo.info

Živá architektura a živý design (angl. Living architecture & Living Design) stále častěji nacházejí uplatnění při tvorbě interiérů i exteriérů. Živý biofilní design interiéru je však více než prosté ozeleňování, je to celková koncepce tvorby prostředí, ve kterém člověk zažívá pohodu a spokojenost. Klíčovým prvkem tohoto přístupu jsou živé rostliny, které však nejsou pouhou dekorací: jsou prvkem, jenž člověka spojuje s přírodou. Tato část seriálu je věnovaná jejich užití v bytech.

Rostliny a světlo v bytech (1)

Živá architektura a živý design (angl. Living architecture & Living Design) stále častěji nacházejí uplatnění při tvorbě interiérů i exteriérů. Živý biofilní design interiéru je však více než prosté ozeleňování, je to celková koncepce tvorby prostředí, ve kterém člověk zažívá pohodu a spokojenost. Klíčovým prvkem tohoto přístupu jsou živé rostliny, které však nejsou pouhou dekorací: jsou prvkem, jenž člověka spojuje s přírodou. Tato část seriálu je věnovaná jejich užití v bytech.

Pro celkovou dobrou pohodu je nutné mimo jiné zajistit zrakovou pohodu, protože většinu informací o okolí přijímá člověk zrakem. Rozmístění nábytku v bytech je často kompromisem mezi účelností a estetikou. Rostliny je však třeba situovat do míst, kam člověk v průběhu dne nebo večera ve chvílích relaxace nejčastěji směruje svůj pohled. Vzhled rostlin má korespondovat s barevným tónem a jasem jejich pozadí: stěn, podlahy, nábytku a výzdoby. V závislosti na dostupnosti denního světla je mnohdy zapotřebí i umělé osvětlení rostlin, což je v obytných interiérech v současnosti velmi nezvyklé. Nedostatečně osvětlené rostliny však strádají a vzbuzují nepříjemné pocity. Osvětlení má vytvářet co nejlepší podmínky pro zrakové vnímání člověka a jeho dobrou náladu.

Obr. 1. Rostliny v obývacím pokoji
Obr. 1. Rostliny v obývacím pokoji

Předsíně a vstupní haly

Členové rodiny zde po příchodu pociťují vůni domova a návštěvník získává první dojmy o charakteru majitelů. Proto je vhodné toto uvítací prostředí zpříjemnit rostlinami. Hodí se sem větší chladnomilné a světelně méně náročné rostliny ve vyšších nádobách. V místech s menší osvětleností mohou být výhodou nádoby kolorované jasnými barvami. Osvětlení předsíní by však nemělo být ponuré. Rostliny mají mít na svých vrcholech osvětlenost 400 až 500 lx (např. pomocí LED s kulovou baňkou, 4 000 K). Svítidlo se umísťuje na strop nad rostliny. V předsíních bez oken je třeba rostlinám svítit přibližně 12 h každý den. Díky účinnosti světelných diod nejsou provozní náklady takového osvětlení příliš velké. Ve velkých halách s prosklenými stěnami se rostliny umísťují tam, kde je dostatečné denní osvětlení, a umělé osvětlení rostlin se proto zpravidla nepoužívá. Během zatažených dnů je však vhodné zkontrolovat, zda rostliny v prostoru nevytvářejí monotónní tmavá místa, která nepůsobí příjemně.

Obývací pokoje

Druh rostlin, jejich velikost, tvar a umístění je třeba přizpůsobit stylu a dekoru prostoru. To platí zejména pro obývací pokoje, kde je důležitá koordinace habitu, textury a barvy rostliny se stylem a barvou nábytku (obr. 1). Dobře osvětlené rostliny mohou dramaticky změnit celkový dojem z interiéru – při vstupu do místnosti člověka okamžitě zaujmou. Mohou jemně nasměrovat zrak na významné místo, fotografii, obraz nebo jiné umělecké dílo a nebo i na atraktivní část nábytku. Rostliny mohou také vyrovnat rozdílné výšky nábytku, skrýt prázdné kouty nebo změkčit ostré hrany v místnosti.

V obývacím pokoji elegantního městského bytu je vhodné použít alespoň jednu vysokou atraktivní rostlinu na čelním místě místnosti, viditelnou od vchodových dveří. Další vysoká rostlina může být u balkonových dveří nebo u vysokého francouzského okna. Rostlina u okna uvnitř místnosti vytváří přímé citové spojení interiéru s přírodou.

Je-li výhled z okna jen na ulici, rostlina u okna oživuje pohled na protější domy, tlumí hluk ulice, pohlcuje škodlivé látky a zachycuje prach, který vniká zvenčí.

Umístění rostliny u okna je ovlivněno venkovním prostředím. Je-li z okna přímý výhled na velkou část oblohy, rostlina by měla být na rozhraní ostění a přilehlé stěny (obr. 2). V opačném případě vzniká velký kontrast mezi oblohou a povrchem rostliny, kterou při oslnění člověk vnímá jen jako tmavou konturu bez detailů. Také ostatní rostliny v blízkosti oken je třeba umísťovat tak, aby pozadí nevytvářela velká plocha oblohy. Výjimkou jsou rostliny s velmi tenkými listy, kterými prochází hodně světla – např. africká lípa, u které světlo prostupující listy vytváří příjemné světelné efekty.

Obr. 2. Rostliny u okna - Rostliny a světlo v bytech
Obr. 2. Rostliny u okna

Jsou-li venku před oknem vysoké domy nebo stromy, je vhodné použít vyšší rostlinu s malými listy a řidším olistěním a postavit ji blíže ke středu okna.

Velmi nešikovné je stavět nádoby s neosvětlenými rostlinami ke stěně mezi dvěma okny. Tato stěna je vždy tmavá a rostliny jsou ve velkém kontrastu s jasnými okny. Působí pak jako tmavé předměty, od kterých lze jen stěží očekávat příznivý účinek na psychickou pohodu.

Všechny rostliny v uvažovaném interiéru mají být zakořeněny v elegantních nádobách – např. z korozivzdorné oceli (obr. 3), keramiky nebo přírodních materiálů (dřevo, bambus), tvarově i barevně sladěných jak s rostlinou, tak s nábytkem. Rostliny lze pěstovat hydroponicky v minerálních substrátech, jejichž povrchy je možné přizdobovat oblázky, přírodními polodrahokamy, ulitami, šiškami nebo plody.

Obr. 3. Rostliny v nádobách z korozivzdorné oceli v odpočinkové zimní zahradě (foto: T. Kuťková)
Obr. 3. Rostliny v nádobách z korozivzdorné oceli v odpočinkové zimní zahradě (foto: T. Kuťková)

Na vhodné stěně lze umístit živý rostlinný obraz v rámu s osvětlením. Vhodné jsou též závěsné nástěnné nádoby s orchidejemi nebo jinými atraktivními rostlinami, např. s červenými aglaonemami Siam. Svěže rovněž působí zavěšené kokedamy – rostliny pěstované v kulovém mechovém balu. Barevně monotónní pokoje se světlým nábytkem oživí orchideje s barevnými květy, pestřejší interiéry naopak orchideje bílé. Osvětlené rostlinné obrazy mohou fungovat také jako ambientní osvětlení při relaxaci či sledování televize nebo zpříjemnit ranní vstávání.

Skvělý dojem vytvoří ve větších pokojích dobře osvětlená vertikální rostlinná stěna, umístěná např. naproti sedací soupravě nebo i kolmo k ní, používají-li se křesla. Také zde je vhodné volit světelný zdroj s neutrálním až chladným tónem světla.

Prostředí obývacích pokojů zpříjemní netradiční formace rostlin na konferenčním stolku. Zajímavé jsou velké čtvercové nebo obdélníkové nízké nádoby (např. 40 × 40 cm) se sezónním osazováním.

V obývacích pokojích v rustikálním stylu, kde bývá i jídelní nebo pracovní stůl, se hodí vysoké rostliny jen k velkým oknům. Ostatní, menší solitérní rostliny nebo jejich seskupení se zpravidla umísťují na nábytek, květinové stolky nebo na stěny. Volí se rostliny spíše s oblými tvary a vkládají se do klasických nádob, plastových a nebo terakotových nebo bývají v porcelánových či zdobených hliněných mísách, kruhových či oválných (např. polévkové teriny, konvice na omáčky), v keramických hrnkách či skleněných nádobách, viz obr. 4. Příjemné jsou i nástěnné rostlinné obrazy nebo nádoby, nástěnné závěsy s tilandsiemi či police s nádobami osazenými skupinami sukulentů.

V obývacím pokoji je většinou více svítidel: pro celkové a pro místní osvětlení. Někdy je vhodné umístit rostliny např. vedle křesla pro večerní čtení a k osvětlení (pro rostliny i pro čtenáře) použít stojanové svítidlo s výkonnějšími LED zdroji s možností přepínat teplý a chladnější tón světla. Rostliny lze též osvětlit menším stropním nebo nástěnným svítidlem. Hlavní stropní svítidlo nemusí být vždy uprostřed stropu. Jestliže je středem dění v místnosti konferenční stolek s rostlinami, je vhodné umístit svítidlo nad něj. Z hlediska rostlin je opět vhodný neutrální nebo chladný tón světla.

    
Obr. 4. Rostliny v různých nádobách

Jídelny

V jídelnách nebývá kromě jídelního stolu a židlí mnoho jiného nábytku. Na vyšší skříň lze umístit převislé rostliny, na komodu spíš jen jednu solitérní rostlinu v decentní nádobě nebo vázu s čerstvými květinami. Nestačí-li denní osvětlení, je třeba rostliny opět uměle přisvětlit stropním nebo nástěnným svítidlem.

Netradiční a velmi pěkné jsou trvalé rostliny na stole, zvláště když jejich nádoby ladí s jídelními příbory a nádobím. Jsou-li příbory z korozivzdorné oceli nebo stříbrné, jsou vhodné nádoby též z korozivzdorné oceli. K příborům s barevnými střenkami se volí keramické nádoby ve stejné barvě. Používají-li se malované talíře, volí se ve stejném duchu i květinové nádoby. Rostliny mají být kompaktní a nízké, nesmějí bránit výhledu na ostatní stolovníky a nesmějí překážet stolnímu nádobí nebo svícnům. Vhodný je např. zvonek stejnolistý – modrý nebo bílý, vraneček, korálovka a nebo brambořík.

Na větší jídelní stoly jsou vhodné sestavy rostlin v nízkých mísách (květinových či jídelních). Vhodné jsou rostliny s plody (paprika roční nebo korálovka), ale i nižší rostliny s barevnými a zajímavě tvarovanými listy (kroton, jakobínie, nízký bambus, pestré fittonie). Decentní výzdobu stolu tvoří malé zelené nebo stříbrné tilandsie na stojánkách. Zabírají málo místa a lze je umístit střídavě s malými svícny (obr. 5).

K osvětlování jídelen se většinou používá stropní (závěsné) svítidlo nad jídelním stolem, často původně koncipované pro žárovky (Tcp ≈ 2 800 K, Ra = 100). U nejpoužívanějších LED náhrad žárovek je však index podání barev Ra o málo větší než 80, a dochází tak k určitému zkreslení barev rostlin i potravin. Vhodnější je neutrálně bílé světlo (4 000 K), na stole je však třeba zajistit osvětlenost nejméně 300 lx. U chladnějších tónů světla je zapotřebí ještě vyšší osvětlenost a při použití světelných zdrojů o Ra > 90 mají rostliny, pokrmy i nápoje barvy téměř jako na denním světle.

Obr. 5. Rostliny na jídelním stole
Obr. 5. Rostliny na jídelním stole

Závěr

Aby mohly rostliny přispívat k dobré pohodě v bytě, je třeba je vhodně umístit a zajistit jim dostatek světla. Když denní světlo nestačí, je zapotřebí rostliny uměle přisvětlit. Požadavek na svícení v době, kdy v místnosti nikdo není, se může na první pohled zdát jako plýtvání energií. Pro rostliny je však světlo nezbytnou součástí „potravy“. Jestliže se na rostliny pohlíží jako na součást tvorby příjemného prostředí staveb, je příkon jejich elektrického osvětlení její nutnou podmínkou. V bytech prozatím nebylo zvykem zřizovat zvláštní svítidla k osvětlování rostlin. Světelné diody díky jejich velké světelné účinnosti otevírají nové možnosti bytového designu, a to i z hlediska osvětlování rostlin a možnosti jejich umístění tam, kde to dříve nebylo možné. Náklady na provoz takového osvětlení v bytě mohou ročně představovat několik stokorun za elektřinu navíc. Osvětlení rostlin lze řídit v závislosti na intenzitě denního světla, čase a roční době.

Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo
ed. Ing. Antonín Fuksa, NASLI & Blue step