Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Osvětlení expozice v American Mission Hospital

08.02.2012 | |

-- Ing. Petr Kadlec, Foxtron, s. r. o. -- Na jaře 2010 přijala naše firma výzvu podílet se na vybudování multimediální epozice v objektu bývalé americké misionářské nemocnice v Kuvajtu. Osvětlení expozice  mělo být nejen nástrojem ke zviditelnění vystavovaných předmětů, ale mělo mít
mnoho dalších funkcí.

Historie

American Mission Hospital (AMH), obr. 1, byla první nemocnice na území Kuvajtu. Mužská část byla postavena americkými misionáři již v roce 1914, později byla přistavěna i ženská část a další budovy. Od začátku nemocnice poskytovala kvalitní lékařskou péči, a tak ji brzy přijali i ti, kteří se zpočátku báli, aby se do země nešířilo křesťanství. Velkou popularitu získala po bitvě u Jahry v roce 1920, kdy ze 135 vážně zraněných vojáků, kteří tam byli přivezeni, se podařilo zachránit všechny kromě čtyř. Podle příkladu AMH se v zemi začaly stavět další nemocnice a byl školen odborný personál. V roce 1967 měl Kuvajt již dostatek nemocnic, proto byla AMH uzavřena.

Dnes patří uvedená nemocnice mezi poslední dva příklady misionářského stylu architektury v Perském zálivu. V době, kdy byla k výstavbě používána kombinace kamene, dřeva a bláta, byly budovy nemocnice postaveny z oceli a betonu.

Od roku 1995 probíhají ve spolupráci s organizací UNESCO práce na zachování objektu nemocnice. Budovy byly restaurovány. Část je využívána jako kanceláře pro kulturní organizaci Dar al-Athar al-Islamiyyah s rozsáhlou soukromou sbírkou islámského umění a knihovnou zaměřenou na islámskou kulturu, v části bude zbudováno muzeum nemocnice a další část bude fungovat jako multifunkční zařízení pro pořádání symposií, přednášek, výstav a pracovních seminářů (workshopů).

Obr.: Budovy nemocnice

Prostor a záměry expozice

Pro účely expozice bylo v přízemí bývalé mužské části nemocnice vyhrazeno pět místností o celkové rozloze přibližně 200 m2. Cílem expozice mělo být připomenutí historického vývoje nemocnice od jejího vzniku a prezentování jejího zásadního významu pro vývoj zdravotní péče v Kuvajtu. Zároveň také připomenutí významných kuvajtských politiků, kteří měli pro vznik nemocnice rozhodující význam, a významných amerických a kuvajtských lékařů, kteří práci pro nemocnici často zasvětili celý svůj aktivní život.
Profesor Smetana navrhl propojení místností tak, aby vytvořily prohlídkový okruh (obr. 2 a obr. 3). Ten začínal u vstupu do přední části největšího sálu (1), která byla od zadní části oddělena portálem, a pokračoval chodbou okolo výstavní vitrýny ríny přes místnosti (2) a (3) do zadní části největšího sálu. Z něj se vycházelo chodbou na opačné straně okolo druhé velké výstavní vitríny, místnostmi (5) a (6) zpět do hlavního sálu (1). Okruh byl členěn tak, aby při jeho procházení nebylo předem prozrazeno nic z ostatních částí expozice. Tento záměr měl být podpořen osvětlením zviditelňujícím pouze tu část expozice, kde se návštěvník právě nachází. Rozsvícením další části měl být pobídnut k pokračování prohlídky po určené trase. Teprve na závěr prohlídky se měl prostor rozsvítit jako celek, aby se návštěvníkovi spojil do souvislostí a ten se mohl případně vrátit k exponátům, které si chtěl podrobněji prohlédnout.

Pokračování si můžete přečíst v v tištěném vydání časopisu Světlo 1/2012. Na internetu bude toto číslo k dispozici 13. 3. 2012.