Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Osvětlení domácí kanceláře

23. 6. 2020 | Ing. Tomáš Maixner, člen redakční rady Světlo | www.svetlo.info

V době psaní tohoto textu se značně rozmáhají domácí kanceláře. Pro ty, kteří zapomínají na mateřský jazyk – jde o home office. Rozmáhají se z přinucení. Lze však předpokládat, že i po odeznění pandemie se budou využívat více než dříve. Doufám, že ve chvíli, kdy tyto řádky čtete, již ona doba nastala. Myslím dobu odeznění.

V době psaní tohoto textu se značně rozmáhají domácí kanceláře. Pro ty, kteří zapomínají na mateřský jazyk – jde o home office. Rozmáhají se z přinucení. Lze však předpokládat, že i po odeznění pandemie se budou využívat více než dříve. Doufám, že ve chvíli, kdy tyto řádky čtete, již ona doba nastala. Myslím dobu odeznění.

Jak svítit?

Zdánlivě je to podružná záležitost. Doma si budu svítit, jak chci! Co je komu do toho!

Není to tak jednoduché! Jestliže jsem na nic nezapomněl, tak mohou nastat tři případy:

1. Jsem na volné noze a moje domácí kancelář není provozovna.

2. Druhý případ nastává, když označím domácí pracovnu za provozovnu. Myslím si, že to má smysl jedině tehdy, kdy uplatňuji daňové odpisy na její provoz nebo přijímám časté pracovní návštěvy. Osobně raději volím paušální odpisy a s pracovními partnery se setkávám v restauračních zařízeních. Restaurace má mnoho výhod. Uvedu jednu, méně zřejmou. Dříve se často stávalo, že jsem někomu poskytl konzultaci a nedostal za to ani vindru. Což někdy nevadilo, jindy ano. Ovšem při schůzce v hospodě dostanu za svoji práci alespoň minimální honorář formou úhrady piva, v lepším případě dokonce oběda či večeře.

3. Třetí možnost je ta, že jsem zaměstnancem a jako takový domácí kancelář využívám pravidelně.

V prvním případě nejspíše platí ono „co je komu do toho!“ Patrně není nutné dodržovat normové hodnoty a požadavky. Zodpovědnost za případné důsledky nesu sám. Připomínám, že na kvantitě, ale hlavně kvalitě osvětlení závisí schopnost podat pracovní výkon, vyvarovat se chyb. Souvisí s tím i nemocnost, ale to lze jen obtížně prokázat, takže ani v tomto případě není namístě obava z postihu za ignoraci předpisů.

Ve zbývajících dvou případech je však nezbytné na domácí pracovnu pohlížet jako na jakoukoliv jinou kancelář a řídit se platnými předpisy.

Z pohledu posouzení zrakových nároků je domácí kancelář trvalým pracovištěm, tedy s požadavky na osvětlení jako jakákoliv jiná nebytová kancelář. Ať už jde o denní osvětlení, nebo o umělé. A to i přesto, že v domácí pracovně může být pracovní doba velmi variabilní. Osobně ji mám třicet let a „do práce“ jdu, když se probudím, posnídám, poklábosím se ženou… Až na výjimečné dny nepoužívám násilné buzení. Ale rozhodně pracuji déle než čtyři hodiny, a to každý den. Jde tedy o trvalé pracoviště, přestože je třeba v obývacím pokoji.


Obr. 1. Než jsem dopsal článek, tak k tomu došlo – projektovaná kancelář v bytovém domě, kde nebyla šance zajistit vyhovující denní osvětlení pro bytové účely

Domácí kancelář a denní osvětlení

Domácí kanceláře se neprojektují. Alespoň jsem se s tím prozatím nesetkal. Je však možné, že k tomu v budoucnosti dojde (obr. 1).

Požadavky na osvětlení domácí pracovny jsou stejné jako požadavky na běžnou kancelář. Kolik a jak, bylo uvedeno v ČSN 73 0580-1 [2] a upřesněno v ČSN 73 0580-4 [4]. Tyto normy jsou stále platné, dokonce závazné, protože jsou jmenovitě uvedeny v nařízení vlády [7]. Po zavedení evropské normy [1] byly vydány změny k jednotlivým českým normám. To proto, aby nebyly s evropskou v rozporu. Je povinností členské země odstranit případné nesrovnalosti. Stalo se. Podotýkám, že evropská norma [1] není uvedena v žádném vyšším právním předpisu, takže rozhodující jsou i nadále normy české.

Důležité je, že v §45, odst. (3) Nařízení vlády [7] se říká, že na pracovišti, osvětlovaném denním osvětlením, na němž je vykonávána trvalá práce, musí být při bočním osvětlení dodržena minimální hodnota činitele denní osvětlenosti 1,5 %. Při horním nebo kombinovaném denním osvětlení je požadováno, aby průměrná hodnota byla nejméně 3 %. Nepředpokládám, že by v nějakém bytě převažovalo horní osvětlení, ale není to vyloučené. Ateliéry v půdních prostorách takovými pracovišti jsou.

Oproti „oficínám“ v kancelářských budovách však rozdíl přece jen je. Domácí kancelář povětšinou bude jen pro jednu, nejvýše dvě osoby. Je možné využít prostor blízko oken, kde je v obvyklých situacích dostatečné vyhovující denní osvětlení.

osvětlení. Léta se tradovalo, že světlo má přicházet zleva, popř. mírně zezadu – to především při umělém osvětlení. V současné době to již není nezbytné. Důvodem byla skutečnost, že převážná část populace byla (i násilně) pravoruká, takže šlo o to, aby si při psaná nestínila. V současné době se rukopisná činnost omezuje maximálně na nějakou poznámku přechodného charakteru, kterou lze rychleji zaznamenat na papír než do počítače.

Dnes nevadí, jestliže bude světlo dopadat zprava, bez ohledu na pravo- či levorukost uživatele pracovny. Osobně mám okno po pravé ruce. Přestože jsem pravák. Mám tak hezčí výhled z okna a lepší přehled po bytě – vidím na dveře do pokoje.

Jen ono – „mírně zezadu“ má svůj význam i nyní, to pro případ odrazu od lesklých ploch na pracovním stole. Ovšem opravdu mírně, protože jinak se objeví odlesk na monitoru, byť ani to již není tak závažné. Povrchy obrazovky jsou stran nežádoucích odrazů značně dokonalejší, než měly ty dnes již historické.


Obr. 2. Svérázné pojetí domácí pracovny: nic proti, jen ergonomie dostává na frak a osvětlení je na tom o málo lépe než ergonomie – zleva, bez odlesků na obrazovce

Domácí kancelář a umělé osvětlení

Dostávám se k umělému osvětlení. I zde platí, že pro trvalou práci je nezbytné respektovat odpovídající předpisy. Doporučuji tak činit i v případě, že spadáte do první skupiny, skupiny živnostníků bez provozovny.

Představa, že budu mít v bytě místnost osvětlenou na 500 lx, není právě lákavá. A to nemluvím o sdruženém osvětlení s ještě vyššími požadavky. Lze se však uchýlit ke kompromisu. Navrhnout celkové osvětlení na „bytově“ přijatelnou úroveň a doplnit je osvětlením místním. Kdysi bylo dokonce přípustné využívat pouze místní osvětlení, tuším, že to tolerovala norma [8] v případě individuálních pracovišť duševních pracovníků. Později byla tato možnost vypuštěna. Přiznávám, že osobně takové osvětlení preferuji, s mírným celkovým osvětlením používám historickou „stolní lampu“ (s nehistorickou LED „žárovkou“). Jestliže má někdo vidění podobné mému, takové osvětlení bych preferoval, jen nevím, jak na to nahlížet z právního hlediska, kdy by neloajální zaměstnanec požadoval náhradu za zrak poničený nevyhovujícím osvětlením.

Ovšem řádně navržené kombinované osvětlení je přípustné. Je třeba k němu přistupovat co nejcitlivěji. Je známo, že osvětlenost je předepisována z důvodu snadné kontroly, snadnost výpočtu již asi nehraje roli. Ovšem oko nevnímá osvětlenosti, ale jasy. Něco jiného je osvětlená tmavá pracovní plocha a něco jiného světlá. Aby takové plochy působily na pozorovatele podobně, je nezbytné u tmavé plochy zajistit vyšší hladinu osvětlenosti než u bílé. Vtéto souvislosti si neodpustím osobní poznámku k normě [2]. Ta předepisuje osvětlenost školní tabule 500 lx a výslovně píše, že se tento požadavek vztahuje nejen na černé a zelené, ale dokonce i na bílé tabule. Uvedená hodnota je nízká pro černé tabule, vysoká pro bílé. Ale to bych utekl z obýváku do problematiky osvětlování škol.

Vrátím se ke kombinovanému osvětlení. Je možné je použít, jestliže se jinak zabezpečí zrakový komfort. Tedy zajistí, aby se v zorném poli neobjevily tmavé plochy, nebo naopak příliš světlé. Aby kontrasty byly co nejnižší. Ale nikoliv malé, kdy by vzniklo poměrně fádní, nudné prostředí. Asi nejvhodnější je přidržet se pravidel týkajících se osvětlení zrakového úkolu, jeho bezprostředního okolí a pozadí uvedených v [2]. Pro kancelář je třeba osvětlit místo zrakového úkolu, tedy obvykle stůl (možná i jen jeho část), na hodnotu 500 lx. Pak se okolí, plocha obklopující zrakový úkol v pásu širokém alespoň 0,5 m, osvětluje na 300 lx. Pozadí úkolu se potom osvětluje na pouhou třetinu předešlé hodnoty, tedy na 100 lx. Pozadí má obklopovat bezprostřední okolí v pruhu šířky alespoň 3 m. To v bytových podmínkách nastává jen zřídka. Oproti [2] bych si dovolil poznamenat, že takovou vzdálenost není třeba dodržovat v prostoru mimo obvyklé zorné pole, tedy za zády pozorovatele. Jde-li ovšem o domácí pracovnu s jedním uživatelem. Proběhlo mi hlavou „krásné české“ označení jednomužná kancelář – nebo jednoženná, abych byl genderově korektní?

Zmíněná úroveň osvětlení pozadí úkolu 100 lx je již přijatelná jako celkové osvětlení v obytné místnosti.


Obr. 3. Úskalí práce na volné noze v době pandemie: osvětlení je až na druhém místě, na prvním duševní odolnost

Domácí kancelář a sdružené osvětlení

Jestliže je prostor u okna nedostatečný, nastává problém zvaný sdružené osvětlení. Pro doplňující umělé osvětlení platí obdobné zásady jako pro umělé osvětlení samotné. Není reálné v bytě navrhovat celkové osvětlení na 750 lx. Proto nezbývá, než soustavu řešit opět jako kombinovanou. Jen třeba věnovat výrazně větší pozornost rozložení jasů v zorném poli. Důležité je zajištění dostatečné úrovně osvětlení okenní stěny. Omezí se tak kontrast jasů mezi oknem a přilehlou stěnou. V případě, že se v místnosti pravidelně pohybují nejméně dva lidé, je třeba omezit siluetový efekt. Znamená to osvětlit osoby ze směru, který je opačný směru přicházejícího přírodního světla. Pochopitelně to v případě, že se druhá osoba může ocitat mezi pozorovatelem a oknem.

V bytové kanceláři je málo pravděpodobné, že by bylo možné hladinu umělého osvětlení řídit v závislosti na úrovni denního osvětlení. Když snad přece jen, tak připomínám, že je nepřípustné udržovat celkovou hladinu osvětlení (denní + umělé) na úrovni 750 lx, a už vůbec ne na hladině 500 lx, jak je často vidět na reklamních prospektech dodavatelů regulace. Čím vyšší je intenzita denního osvětlení, tím větší je kontrast mezi oknem a okenní stěnou. Správnější by tedy bylo úroveň umělého osvětlení navyšovat s nárůstem přirozené složky. Více o tom v [9].

Domácí kancelář a světelné zdroje

Je celkem jedno, jaký světelný zdroj se použije. Zda se zvolí zářivka nebo světelná dioda. Kdysi jsem viděl byt osvětlený rtuťovými výbojkami – ponechám bez komentáře. Důležité je, jaké má vybraný zdroj vlastnosti z hlediska barevného tónu světla a podání barev.

Pro pracoviště je nejvhodnější použít neutrálně bílé světlo, s náhradní teplotou chromatičnosti kolem 4 000 K. Teple bílé světlo není pro práci nejvhodnější, ani chladnější. Hodnoty nad 5 000 K mají opodstatnění jen při experimentování s biodynamickým osvětlením. To ale v domácím prostředí sotva připadá v úvahu. Ostatně v případě domácí kanceláře je možné snadněji přizpůsobit pracovní dobu individuálním požadavkům. Lepší než hrátky s chladně bílým světlem je přerušit po dobrém obědě práci a projít se po ulici, lépe parkem. Možností je také zavedení siesty. Osobně druhou možnost preferuji.

Podání barev by mělo být co nejlepší. Normy požadují Ra alespoň 80. Neuškodí, když to bude 90 nebo i víc.

Jestliže se domácí kancelář využívá i nepracovně, třeba jako obývací pokoj, tak je pro onen odpočivný účel vhodnější zvolit teple bílý barevný tón. To je obtížné, když nemáte „přepychové“ svítidlo s proměnlivým barevným tónem, nejlépe i světelným tokem. Řešením může být instalace několika svítidel, stropní, nástěnné, stolní nebo stojanové se světelnými zdroji odlišných vlastností. Používat ta, která jsou v daném okamžiku nejvhodnější.

Obr. 4. Ukázka pracovního koutu: až na průsvitnou báni svítidla v pořádku

Závěr

V závěru jsem se chtěl věnovat několika bodům obecné platnosti, které se ale dotýkají i osvětlení domácího pracoviště. Je to třeba úvaha o srovnávací rovině, o normových požadavcích a hodnotách nebo o homonymu kombinované osvětlení.

Žel, to by tento článek byl únavně dlouhý, takže si zamýšlené schovám pro příště.

Literatura:
[1] ČSN EN 17037. Denní osvětlení budov. 2019.
[2] ČSN EN 12464-1. Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 2014.
[3] ČSN 73 0580-1. Denní osvětlení budov – Základní požadavky. 1999.
[4] ČSN 73 0580-2: Denní osvětlení budov – Část 2: Denní osvětlení obytných budov. 2007.
[5] ČSN 73 0580-4. Denní osvětlení budov – Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov. 2007.
[6] ČSN 36 0020. Sdružené osvětlení. 2015.
[7] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., nařízení vlády, kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci.
[8] ČSN 36 0450. Umělé osvětlení vnitřních prostorů. 1986.
[9] Maixner, T. Regulace umělého osvětlení v interiérech. Světlo. 2014, (1).