Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

OSRAM TecDay 2019

30. 7. 2019 | Ing. Ellen Benešová | Osram | www.osram.cz

Tradiční odborná konference OSRAM TecDay, která se 16. května 2019 konala již posedmé v hlavním přednáškovém sále muzea Škoda Mladá Boleslav, se i tentokrát věnovala aktuálně nejnovějším, a především budoucím trendům v automobilovém osvětlování pod názvem Inovativní vize v automobilovém průmyslu. Zástupci hlavních dodavatelů osvětlovacích systémů pro automobilový průmysl v České republice i širším regionu střední Evropy se zde opět podělili o své nové poznatky z výzkumu i praxe a ukázali, jakým směrem se tento obor bude vyvíjet. Jako evoluční ukázka vývoje osvětlení automobilů posloužil vůz z roku 1934 – Škoda Monte Carlo – vybavený halogenovými žárovkami a nový model Škody Scala 2019 osazený celkem 60 nejmodernějšími LED čipy Oslon Black Flat a Advanced Power TOPLED.

Obr. 1. Pan Jiří Smolík (Osram) při úvodní přednášce o vizi inovací v automobilovém osvětlení
Obr. 1. Pan Jiří Smolík (Osram) při úvodní přednášce o vizi inovací
v automobilovém osvětlení

Z pohledu účasti dosud nejúspěšnější konference TecDay nabídla prezentace na témata vnitřní a vnější LED osvětlení vozů, včetně tzv. LED retrofitů (LED světelných zdrojů určených k přímé náhradě klasických světelných zdrojů, v automobilovém osvětlení hlavně halogenových žárovek do hlavních světlometů nebo pomocných signálních žárovek), IR (infračervené) a LASER (laserové) technologie autonomního řízení, včetně Matrixu a monitorování řidiče, dále ukázku aktuálních možností zadních sdružených LED a OLED svítilen automobilů, přehled a porovnání ekonomického a praktického přínosu aktuálních ADB systémů (Adaptive Driving Beam – adaptivní neoslňující dálková světla, díky kterým nedochází k oslnění řidiče protijedoucího automobilu nebo vozidla jedoucího ve stejném pruhu), řešení adaptivního osvětlení pro jednostopá vozidla a další. Mezi přednášejícími nechyběli, kromě pořadatelské společnosti OSRAM Česká republika a hostitelské ŠKODA AUTO, zástupci společností OSRAM-Continental, Hella, Varroc a ZKW.

Obr. 2. Vystavená Škoda Scala s osazením předních i zadních světel LED zdroji Osram
Obr. 2. Vystavená Škoda Scala s osazením předních i zadních světel LED zdroji Osram


Obr. 3. Z přednášky pana Haralda Feldgese (Osram) o možnostech použití LED
v interiérech automobilů

Na pozadí konference jako by zaznívaly klíčové otázky pro budoucí směřování daného oboru, tj. jakým směrem má smysl vynakládat další úsilí a nemalé prostředky a co jsou jen slepé uličky nebo přechodné „módní vlny“. Podle Jiřího Smolíka, manažera společnosti OSRAM, nejen designéři a vývojoví experti, ale také pracovníci marketingu a prodeje musí nyní zvážit:

1. Zda je stále ještě nejvyšším cílem maximální vizuální komfort a bezpečí pro řidiče, nebo je řidič sám největším rizikem, které je do budoucna třeba eliminovat? To znamená spíše než na stále dokonalejší a sofistikovanější osvětlení vozovky soustředit pozornost na systémy a technologie autonomního řízení. Zde je však většina možných aktivit paralyzována přetrvávající nejistotou v důsledku stále chybějící legislativy, která by jasně vymezila nově vznikající pracovní prostor. A to nejen pro autonomní řízení, ale i pro vyšší stupně budoucí vzájemné komunikace účastníků silničního provozu. Automobilová světla by totiž již brzy mohla „zvládnout“ mnohem víc než jenom svítit nebo informovat o změně směru jízdy. Typický příklad projekce přechodu před chodce nebo změna vzhledu zadních světlometů za jízdy podle nálady řidiče jsou jen jedněmi z mnoha lákavých možností.


Obr. 4. Přehled o adaptivních neoslňujících dálkových světlech z hlediska jejich možností a cen přednesl pan David Hynar (Varroc)

2. Jakou přidanou hodnotu v osvětlení vozovky dokáže ještě koncový zákazník rozpoznat, ocenit, a tedy i zaplatit? To znamená, jak velkou váhu pro rozhodování o nákupu mají faktické luxy, lumeny a kandely v porovnání s iracionálním pocitem z celkového designu? Nebo je pro typického koncového zákazníka stále dominantní laické vnímání svítí–nesvítí nebo líbí–nelíbí. Do jaké míry je a zůstane bezpečnost spojená s osvětlením nedoceněná a zda prodejci aut vůbec chtějí a umějí ony stále sofistikovanější světelné systémy prodat?

3. A je zde jeden zcela nový fenomén, a sice velmi pravděpodobné budoucí prolnutí viditelného s neviditelným, tj. klasické světelné techniky a infračervené senzoriky autonomních systémů. Na automobily blízké budoucnosti bude totiž třeba umísťovat stále větší množství infračervených zářičů, lidarů (Light Detection And Ranging – lidar využívá laserový paprsek k měření vzdálenosti objektů; měří čas mezi vysláním, odrazem a detekcí odraženého paprsku a následně ze získané hodnoty vypočítá vzdálenost objektu v monitorovaném směru), radarů a senzorů. A světlomety (přední i zadní) se zde logicky nabízejí jako velmi vhodný prostor pro svou polohu, již přítomnou kabeláž i vyřešené samočistící prvky. Takže se firmám s klasickým „světlařským“ výrobním programem nabízí možnost přirozeně rozšířit podnikatelské aktivity zcela novým a pravděpodobně velmi perspektivním směrem.


Obr. 5. Porovnání systémů předních světel v přednášce pana Martina Petzolda (Osram):
a) současných klasických světlometů, b) inteligentních dynamických světlometů

Oficiální část konference byla doplněna společenským večerem na nádvoří nedalekého zámku Loučeň, včetně bohaté večeře, kouzelnického vystoupení a závěrečné ohňové show. Následující den si zájemci mohli prohlédnout Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi a také lisovnu a finální montáž přímo ve výrobním závodě Škoda Auto.

Foto: Ing. Jana Kotková


Vyšlo v časopise Světlo č. 4/2019 na straně 6.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.