Aktuální vydání

Číslo 11/2020 vyšlo tiskem 11. 11. 2020. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2020. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika

Inovace, technologie, projekty
Nový energetický zákon: příležitost pro energetická společenství
Datová centra – představení třetí
REMA od října plošně navyšuje finanční příspěvek na zajištění zpětného odběru elektrozařízení

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem 18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Modrá složka umělého světla a spánek

5. 2. 2019 | Ing. Jiří Novotný | redakce SVĚTLO | www.svetlo.info

Od vzniku žárovky v druhé polovině 19. století se začal měnit život lidí ve vyspělých zemích. S rozvojem umělého osvětlení se postupně snižovala závislost na denním přirozeném světle u všech činností. Výroba, obchod, doprava, zdravotnictví, kultura i individuální činnosti se mohly rozšířit na celých 24 hodin denně. Samozřejmě to nenápadně stále více ovlivňovalo život společnosti a především produktivitu práce. Po století páry přichází století elektřiny.

Denní tzv. cirkadiánní rytmus života určovaný po staletí denním světlem je stále více narušován a dnes mohou lidé pracovat, bavit se, nakupovat kdykoliv. Objevila se pekelná zařízení jako automobily, aeroplány, rychlovlaky, televize, počítače, mobilní telefony, roboty, satelity a vesmírné rakety. Jen lidé se moc nezměnili. Naše těla, mozky i nervová soustava se nemohly tomuto civilizačnímu skoku v tak krátké době přizpůsobit.


Spektrum Měsíce (zdroj)

K současným problémům patří civilizační nemoci lidí i zvířat, jako jsou psychózy, kardiovaskulární choroby, diabetes, rakovina, ptačí chřipka, ebola, malárie, nemoc šílených krav, mor prasat atd. Předchozí velmi zjednodušený výčet se v poslední době astronomové, biologové, lékaři i různí aktivisté snaží rozšířit o vliv umělého světla na faunu i flóru a u člověka na spánek. Po předcházejícím laickém nástinu vývoje za posledních sto až sto padesát let samozřejmě není divu, že mnoho lidí špatně spí. Vícesměnný pracovní provoz, hektická honba za nákupy i zábavou, to všechno dnes neumožňuje ani nevyžaduje pravidelný rytmus života, a tudíž i spánku.

V poslední době se kritici umělého světla zejména u veřejného osvětlení soustřeďují na modrou složku spektra, která má všechny ty problémy způsobovat. Světlo vyzařované uličními svítidly mimo osvětlované povrchy a hlavně nad horizont zřejmě objektivně vadí astronomům, kteří jsou hlavními iniciátory regulace veřejného osvětlení v řadě států. Těm údajně také nejvíce vadí ta modrá složka světelných zdrojů s vyšší teplotou chromatičnosti světla, která se v zemské atmosféře nejvíce rozptyluje.

Vliv modré složky světla uličního osvětlení na přípravu lidí ke spánku nebude určitě velký. Citlivost zraku na modrou část světla při mezopickém a skotopickém osvětlení se zvětšuje, avšak intenzity světla ve veřejném osvětlení i v domácnostech (desítky až stovky luxů) jsou ve srovnání s intenzitami denního světla (tisíce až desetitisíce luxů) zanedbatelné a nepatrná část tohoto umělého světla může být u některých světelných zdrojů vyzařována v modré části spektra, obdobné je to u barevných displejů. Lze se tedy domnívat, že jde o další falešný poplach – podobně jako že světlo zářivek způsobuje rakovinu atd. Problémy se spánkem jsou často psychického původu a způsobuje je spíše hektický způsob života lidí ve večerní době.

Takže omezme vyzařování světla nad horizont, nesviťme zbytečně, což však není nic nového pod sluncem. Nenasazujme účinným svítidlům ochranné žluté filtry, které jejich efektivitu a rozlišování barev večer snižují, a pro splnění předepsaných hodnot osvětlení tak vlastně vedou k plýtvání energií.

Foto: www.olino.org/blog/us/articles/2015/10/05/spectrum-of-moon-light


Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2019 na straně 4.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.