Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Více aktualit

Modrá složka umělého světla a spánek

05.02.2019 | Ing. Jiří Novotný | redakce SVĚTLO | www.svetlo.info

Od vzniku žárovky v druhé polovině 19. století se začal měnit život lidí ve vyspělých zemích. S rozvojem umělého osvětlení se postupně snižovala závislost na denním přirozeném světle u všech činností. Výroba, obchod, doprava, zdravotnictví, kultura i individuální činnosti se mohly rozšířit na celých 24 hodin denně. Samozřejmě to nenápadně stále více ovlivňovalo život společnosti a především produktivitu práce. Po století páry přichází století elektřiny.

Denní tzv. cirkadiánní rytmus života určovaný po staletí denním světlem je stále více narušován a dnes mohou lidé pracovat, bavit se, nakupovat kdykoliv. Objevila se pekelná zařízení jako automobily, aeroplány, rychlovlaky, televize, počítače, mobilní telefony, roboty, satelity a vesmírné rakety. Jen lidé se moc nezměnili. Naše těla, mozky i nervová soustava se nemohly tomuto civilizačnímu skoku v tak krátké době přizpůsobit.


Spektrum Měsíce (zdroj)

K současným problémům patří civilizační nemoci lidí i zvířat, jako jsou psychózy, kardiovaskulární choroby, diabetes, rakovina, ptačí chřipka, ebola, malárie, nemoc šílených krav, mor prasat atd. Předchozí velmi zjednodušený výčet se v poslední době astronomové, biologové, lékaři i různí aktivisté snaží rozšířit o vliv umělého světla na faunu i flóru a u člověka na spánek. Po předcházejícím laickém nástinu vývoje za posledních sto až sto padesát let samozřejmě není divu, že mnoho lidí špatně spí. Vícesměnný pracovní provoz, hektická honba za nákupy i zábavou, to všechno dnes neumožňuje ani nevyžaduje pravidelný rytmus života, a tudíž i spánku.

V poslední době se kritici umělého světla zejména u veřejného osvětlení soustřeďují na modrou složku spektra, která má všechny ty problémy způsobovat. Světlo vyzařované uličními svítidly mimo osvětlované povrchy a hlavně nad horizont zřejmě objektivně vadí astronomům, kteří jsou hlavními iniciátory regulace veřejného osvětlení v řadě států. Těm údajně také nejvíce vadí ta modrá složka světelných zdrojů s vyšší teplotou chromatičnosti světla, která se v zemské atmosféře nejvíce rozptyluje.

Vliv modré složky světla uličního osvětlení na přípravu lidí ke spánku nebude určitě velký. Citlivost zraku na modrou část světla při mezopickém a skotopickém osvětlení se zvětšuje, avšak intenzity světla ve veřejném osvětlení i v domácnostech (desítky až stovky luxů) jsou ve srovnání s intenzitami denního světla (tisíce až desetitisíce luxů) zanedbatelné a nepatrná část tohoto umělého světla může být u některých světelných zdrojů vyzařována v modré části spektra, obdobné je to u barevných displejů. Lze se tedy domnívat, že jde o další falešný poplach – podobně jako že světlo zářivek způsobuje rakovinu atd. Problémy se spánkem jsou často psychického původu a způsobuje je spíše hektický způsob života lidí ve večerní době.

Takže omezme vyzařování světla nad horizont, nesviťme zbytečně, což však není nic nového pod sluncem. Nenasazujme účinným svítidlům ochranné žluté filtry, které jejich efektivitu a rozlišování barev večer snižují, a pro splnění předepsaných hodnot osvětlení tak vlastně vedou k plýtvání energií.

Foto: www.olino.org/blog/us/articles/2015/10/05/spectrum-of-moon-light


Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2019 na straně 4.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.