Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2019 vyšlo tiskem 2. 10. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; Zařízení pro přenos a distribuci elektřiny

Hlavní článek
Problematika a měření na invertorových svařovacích zdrojích z hlediska odebíraného proudu

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Druhý ročník e-SALON bude větší a plný premiér čisté mobility Na úspěšnou premiéru e-SALON v roce 2018 naváže na výstavišti PVA v Praze Letňanech jeho…

FOR ARCH oslavil třicetiny! Největší stavební veletrh v ČR nemá konkurenci Stovky vystavovatelů napříč obory, tisíce spokojených návštěvníků, desítky novinek a…

Společnost Eaton opět partnerem projektu Machři roku Společnost Eaton Elektrotechnika, která je součástí globálního leadera v oblasti řízení…

Více aktualit

Malá odpadní svítidla patří do červených kontejnerů

29.09.2019 | ASEKOL a.s. | www.asekol.cz

Globální kumulace problémů s odpady

Je všeobecně známý i vědecky prokázaný fakt, že čím je výrobek menší, tím je větší pravděpodobnost, že se jej spotřebitel zbaví jako odpadu nesprávnou cestou – např. vhozením do kontejneru na směsný odpad nebo prostě jen pohozením někde na ulici či v přírodě.

Věděli jste např., že největší lidmi vytvořenou strukturou na Zemi je bývalá americká skládka Fresh Kills, která se nachází v newyorské oblasti Staten Island a stejně jako Velká čínská zeď je viditelná z vesmíru? Tuto skládku zásobovalo dvacet nákladních lodí denně a každá z nich přivážela 650 t odpadu včetně různých elektroodpadů. V letech 1947 až 2001 tato oblast sloužila jako městská skládka a postupem let se stala největší na světě.

Ještě před uzavřením této skládky v roce 1997 námořník Charles Moore objevil nový ostrov, který se nachází mezi Havají a západním pobřežím USA a má rozlohu přibližně 1,4 mil. km2, tedy téměř dvacetkrát větší než Česká republika. Jde o „ostrov“ vytvořený z úlomků a kousků plastů, který drží pohromadě lepivými chemikáliemi a je známý pod názvem The Great Pacific Garbage Patch, tedy Velká tichomořská odpadková skvrna. Fresh Kills a The Great Pacific Garbage Patch jsou jen dva příklady, které ukazují, jak člověk špatně hospodaří s přírodními zdroji.



Obr. 1. Pod hlavičkou projektu Umění třídit umístil ASEKOL koncem prázdnin v každém krajském městě červený kontejner obohacený o graffiti design:
a) Hradec Králové, b) Liberec c) Olomouc, d) Ostrava

Lidská činnost jako globální geofyzikální síla

Obecně existují dva druhy zdrojů – přírodní a antropogenní. Mezi přírodní zdroje se počítají např. minerály, voda, vzduch, půda nebo biomasa (včetně rostlin, živočichů i lidí). Antropogenní zdroje jsou ty, které byly vytvořeny nebo přeměněny lidmi – např. kulturní dědictví, technologie nebo umění. Tyto zdroje se nacházejí v tzv. antroposféře, tedy v domácnostech, zemědělství, zdravotnictví, infrastruktuře atd. Vlivem masivní těžby hornin a minerálů jsou přírodní zdroje přeměňovány na antropogenní zdroje. Tato přeměna je v některých případech tak výrazná, že antropogenní toky svou mocností už překonaly přírodní toky. Například tok kadmia spojený s lidskou činností je asi tři- až čtyřikrát větší než přírodní (geogenní) tok způsobený erozí, počasím, mobilitou nebo vulkanickou činností. I proto současnou éru někteří autoři nazývají antropocén, jelikož lidská činnost se stala globální geofyzikální silou a hnacím mechanismem celosvětových environmentálních změn.

ASEKOL a cirkulární ekonomika

ASEKOL se jako kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení již od roku 2005 snaží co nejvíce využívat antropogenní zdroje, jakými jsou elektroodpady. Dnes se často mluví o tzv. cirkulární ekonomice či oběhovém hospodářství, což je koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského života zvyšováním efektivity produkce. V tomto myšlenkovém konceptu odpad v podstatě neexistuje, jelikož odpad je vždy surovinou. Podle směrnice o odpadech 2018/851 „je třeba nakládání s odpady v Unii zlepšit a přeměnit na udržitelné nakládání s materiály, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích, zajistit nové hospodářské příležitosti a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, která se zaměří na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře cyklus.“


Obr. 2. Posprejované kontejnery znázorňující motivy krajských měst a sběru elektroodpadu u výrobce, společnosti MEVA

Červené kontejnery jako řešení pro drobný elektroodpad

Malá svítidla, tedy např. stolní lampičky, ruční svítilny a další menší svítidla, jsou řazena podle zákona o odpadech do skupiny 5, tedy malých zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm. Skupina 5 zahrnuje kromě svítidel také domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty a zařízení pro výrobu elektrického proudu. Když malá svítidla doslouží, stane se z nich tzv. drobný elektroodpad.

ASEKOL řeší sběr drobného elektroodpadu stále hustší sítí pouličních červených kontejnerů. Drobný elektroodpad tvoří pro někoho možná překvapivě téměř 40 % hmotnostních veškerého elektroodpadu, který v současné době v ČR vzniká. Nicméně je jasné, že efektivně sbírat miliony kusů drobného elektra je opravdové „recyklační umění“. Pro možnost hmotnostně vyrovnat na pomyslných vahách sběr a recyklaci jediné pračky (typický představitel velkého elektroodpadu) bude třeba sebrat k recyklaci asi 60 až 70 stolních lampiček o hmotnosti okolo 1 kg, což jsou z hlediska finančních nákladů a celkově vynaložené energie dva velmi rozdílné úkoly.

Umění třídit a červené kontejnery

ASEKOL stále přichází s novými nápady, jak přiblížit lidem téma recyklace elektroodpadu. Pod hlavičkou projektu Umění třídit (www.umenitridit.cz) umístil koncem prázdnin v každém krajském městě červený kontejner obohacený o graffiti design (obr. 1). Na uměleckých a zároveň funkčních instalacích zpodobnili výtvarníci a sprejeři pod vedením Nikoly (Khomy) Vavrouse (obr. 3) daná města a jejich dominanty. Vznikly tak např. futuristické malůvky elektrospotřebičů, které přebírají vládu nad Zemí, komiksové ztvárnění Svaté Trojice nebo karikatura šéfkuchaře Přemka Forejta.


Obr. 3. Umělec Nikola (Khoma) Vavrous pracuje na kontejneru určeném pro město Kladno

Po umístění těchto originálních nádob spustil ASEKOL hlasovací soutěž o nejoblíbenější kontejner. V soutěži mohou obyvatelé celé České republiky vyhrát pro své město finanční dar ve výši 100 000 korun, který má být následně použit na environmentální nebo CSR (corporate social responsibility) aktivity v dané lokalitě. Všichni soutěžící si navíc každý týden zahrají o hodnotné ceny. Soutěž, ve které mohou vyhrát města i jednotlivci, odstartovala 2. září a potrvá do 13. října 2019. Na webových stránkách www.umenitridit.cz se lze o projektu dozvědět více.

Celá aktivita okolo červených kontejnerů je navíc orámována charitativním projektem Koruna za kilo. Jde o společnou aktivitu společnosti ASEKOL, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) a organizace Cestazasnem z. s. Za každý kilogram starého elektra sebraného prostřednictvím červených kontejnerů obdrží NRZP jednu korunu. Projekt si klade za cíl podpořit hendikepované občany při získávání pracovních příležitostí. Zjednodušeně řečeno, každý, kdo vhodí malé odpadní svítidlo, starý telefon, fén nebo třeba toustovač do jednoho z více než 3 600 červených kontejnerů po celém Česku, pomůže hendikepovaným s jejich pracovním uplatněním. Do současné doby ASEKOL Národní radě osob se zdravotním postižením věnoval již přes 4 000 000 korun.


Vyšlo v časopise Světlo č. 5/2019 na straně 52
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.