Aktuální vydání

Číslo 11/2020 vyšlo tiskem 11. 11. 2020. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2020. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika

Inovace, technologie, projekty
Nový energetický zákon: příležitost pro energetická společenství
Datová centra – představení třetí
REMA od října plošně navyšuje finanční příspěvek na zajištění zpětného odběru elektrozařízení

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem 18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Kamilovo blaho a EN

9. 3. 2020 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. | www.svetlo.info

Pračlověk bydlel v temné jeskyni, avšak celý den běhal po lese a užíval si světla a sluníčka. Stejně tak člověk středověký. Jen bydlel v tmavé chalupě a místo lesa se slunil na poli. Některé revoluce mohou přinést mnoho dobrého, ale všechny mají své oběti. I ta první z nich, ta průmyslová.

Císař pán se snažil lidi chránit, a proto vydával svým městům stavební řády. Ale nestačilo to. Lidé museli pracovat v šeru, sluníčko neviděli celý týden a doma měli jen čadící petrolejku. Strádali fyzicky i psychicky a hromadně hynuli. Le Corbusier se na to nemohl dívat. Stalin ho nepustil na kongres do Moskvy, a tak se vypravil z Marseille do Athén. Na palubě parníku sepsal zákon, že všichni mají právo na světlo a na sluníčko. Stavitelům se to moc nelíbilo, ale báli se proti tomu ozvat, protože tehdy v půlce světa nahnali stavitele do koncentráků a do dolů. Chválabohu dnes koncentráky a méně chválabohu ani císaře pána už dávno nemáme. A tak si stavitelé píší stavební řády sami. Aby svoboda byla co největší, přestal hygienik u lidí doma cokoliv kontrolovat. Řekl, že ať si stavitelé staví domy, jak chtějí. „Konečně se budou moci u domů stavět rovné zdi!“ souhlasí Kamil. Proti nemocem má Kamil antibiotika, na psychiku deprex a místo čadící petrolejky má doma LED. Nejen ty modré, ale i ty dražší žluté. Korekci zraku mu provedou za pár korun laserem. A tak jestli Kamil neumře, bude žít šťastně až do smrti.

Ale vážně. Budou s Kamilem šťastní také obyvatelé Vinohrad, Dejvic a jinde, až se vnitřky obytných bloků zastaví tak, jako to mají v centru Vídně? Račte se podívat na letecké snímky do googlu. Prý tam k osvětlení stačí, když má okno desetinu plochy podlahy. A hlavně: budou obyvatelé našich měst dlouhodobě zdrávi? Jaká jim hrozí rizika? Opravdu lze sluneční záření plně nahradit zvýšenou lékařskou péčí, antibiotiky a antidepresivy? Řekne nám to hygienik závazně a odpovědně, když nemusí? Není tím totiž pověřen, protože nemá na hygienu uvnitř bytů „vyhlášku“. A má dnes na to odbornou kapacitu? Ještě v 90. letech minulého století existovala ve Státním zdravotním ústavu Národní referenční laboratoř pro osvětlení. Kam se poděla? Evropa považuje denní osvětlení a proslunění budov za závažné, a vydala proto normu. Někteří tvrdí, že je málo kvalitní. Bude nám tato norma dostatečnou autoritou, když jí není ten hygienik? Česká agentura pro standardizaci spolu se svou Technickou normalizační komisí 76 Osvětlení se snaží evropskou normu převzít a doplnit tak, aby plně vyhovovala podmínkám výstavby našich měst v souladu s ekonomií, ekologií, právem, zdravím i se soudobými trendy urbanismu. Věřme, že bude tato snaha korunována úspěchem.

Poznámka na závěr. Kamil je fiktivní postava z videa, která odmítá požadavky stavební světelné techniky.

doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.,
člen redakční rady časopisu Světlo