Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Zkušenosti z měření denního a umělého osvětlení

30.03.2012 | |

-- Ing. Jana Lepší, Ing. Pavel Stupka,
Zdravotní ústav se sídlem v Plzni, 
Oddělení faktorů prostředí --

Základní předpisy pro měření osvětlení

Měření osvětlení vnitřních prostorů a náležitosti protokolu o měření osvětlení v současné době řeší tyto normy: 

  1.  Norma ČSN 36 0011-1 Část 1: Měření osvětlení vnitřních prostorů [1] je rozdělena do tří částí. Část 1: Základní ustanovení obsahuje definice a obecně specifikuje základní technické požadavky.
    Kromě celé řady důležitých informací se v kapitole 4.10 nachází soupis nezbytných náležitostí protokolu o měření. 
  2. Norma ČSN 36 0011-2 Část 2: Měření denního osvětlení [2] je věnována měření denního osvětlení. V kapitole 4.14 jsou doplněny a upřesněny povinné informace, které v protokolu o měření denního osvětlení nemají chybět. Příloha A obsahuje dvě přehledné tabulky se souhrnem činností požadovaných při měření a soupisem nutných a doporučených náležitostí obsahu protokolu o měření denního osvětlení. 
  3. Norma ČSN 36 0011-3 Část 3: Měření umělého osvětlení [3] je v podstatě analogií části 2 normy, je pouze věnována měření osvětlení umělého.

Druhy měření osvětlení

Podle účelu měření a z toho vyplývajících požadavků na přesnost se rozeznává měření osvětlení vnitřních prostorů: 

  • přesné, určené pro posouzení náročných vnitřních prostorů nebo pro výzkumné účely – odhad rozšířené nejistoty měření je U ≤ 8 (%), 
  • provozní, určené k ověřování správnosti navržených a realizovaných podmínek osvětlení a zrakové pohody, jejich dodržování během užívání stavby a pro porovnání různých řešení osvětlovacích soustav – odhad rozšířené nejistoty měření je 8 < U ≤ 14 (%), 
  • orientační, určené k ověřování základních podmínek zrakové pohody, na základě kterého se navrhuje další postup (opatření v údržbě, popř. přesnější měření při zjištění nevyhovujících podmínek) – odhad rozšířené nejistoty měření 14 < U ≤ 20 (%).

V praxi je nejčastěji vykonáváno měření provozní

Podle účelu měření a charakteru vnitřních prostorů staveb se jejich osvětlení měří: 

a) bez přítomnosti uživatelů (v nové stavbě před jejím uvedením do provozu nebo během užívání stavby tam, kde přítomnost uživatelů vnitřního prostoru podstatně neovlivní podmínky osvětlení a zrakové pohody),
b) za přítomnosti uživatelů vnitřního,
c) prostoru na jejich obvyklém místě,
d) když uživatelé ovlivňují osvětlení stíněním,
e) např. na pracovním místě),
f) Je-li to možné, autoři článku by i z hlediska,
g) určení zrakové činnosti doporučovali ,
h) vždy měřit za přítomnosti uživatelů.

Měřicí přístroje, postupy a protokoly Měřicí přístroje (luxmetry, jasoměry) je třeba pravidelně kalibrovat podle přesnosti měření v intervalu dva roky (přesné), tři roky (provozní – u luxmetrů změněno vyhláškou na dva roky) a pět let (orientační).
Norma detailně popisuje postup měření denního i umělého osvětlení. Při požadavku na měření sdruženého osvětlení je třeba měřit každou složku zvlášť. Norma stanovuje způsob výběru kontrolních bodů i srovnávací roviny.
Měření musí být v protokolu jednoznačně popsáno tak, aby výsledky byly při opakovaných měřeních vzájemně srovnatelné. Pro měření a zejména pro jeho vyhodnocení je nezbytné udělat odhad standardní nejistoty měření.
Měření se skládá z logicky na sebe navazujících fází: příprava – měření – vyhodnocení – protokol.

Podrobný přehled činností a obsah protokolu stanovuje ČSN 36 0011-2, -3 (tab. 1, tab. 2). Absence jakékoliv z dále uvedených náležitostí v protokolu o měření není v souladu s ČSN 36 0011-2, -3.

Celý článek si můžete přečíst ZDE