Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem
3. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 3. 3. 2020.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na Light+Building 2020 – doprovodný program
Veletrh Prolight+Sound slaví 25. narozeniny
FOR CITY 2020 se představí v souběhu s veletrhem FOR ARCH

Svítidla a světelné přístroje
Moderní trendy automobilových světlometů

Aktuality

Kurz osvětlovací techniky XXXV – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Veletrh Prolight + Sound 2020 s důrazem na divadelní a jevištní techniku Veletrh Prolight + Sound, který se koná od 31. března do 3. dubna ve Frankfurtu nad…

Veletrh Light + Building se vrací po dvou letech do Frankfurtu nad Mohanem Veletrh Light + Building, zaměřený na osvětlení a technologii budov, se vrací po dvou…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

Více aktualit

Vzpomínka na Reného Roubíčka

11.05.2018 | Mgr. Tereza Bednářová | Sklářské muzeum Nový Bor | www.glassmuseum.eu

Na konci měsíce dubna celý sklářský svět zarmoutila smutná zpráva o úmrtí jedné z legend českého sklářství Reného Roubíčka (23. ledna 1922 – 29. dubna 2018). Pan Roubíček zesnul v požehnaném věku 96 let. 


Obr. 1. Pohled do skladu provozu Vitráže v rámci n. p. Borské sklo s lustry Reného Roubíčka, kolem 1970, foto: archiv Sklářského muzea Nový Bor

Svůj život naplnil neutuchajícím optimismem, milovanou hudbou a sklem, které se stalo celoživotní vášní. Jeho mimořádné výtvarné nadání bylo rozpoznáno a podporováno rodiči již od velmi nízkého věku. Zpráva o talentovaném mladíkovi se rychle nesla Prahou, až se o něm dozvěděl i samotný Max Švabinský, který jej vyzval ke studiu Akademie výtvarného umění v Praze. Než však Roubíček stihl studium započít, byly v roce 1939 všechny vysoké školy nacisty uzavřeny. To byl také důvod, proč mladý Roubíček (stejně jako mnoho dalších výtvarně nadaných studentů) nastoupil ke studiu pražské uměleckoprůmyslové školy, která status vysoké školy získala až po válce roku 1946.


Obr. 2. Svítidlo Reného Roubíčka v rámci blíže neurčené výstavy, konec 60. let
20. století, foto: Karel Tůma, archiv Sklářského muzea Nový Bor


Obr. 3. Strop kongresového sálu hotelu Intercontinental v Praze, dobová fotografie
se svítidly Reného Roubíčka, 1974, foto: archiv Sklářského muzea Nový Bor

To, co se mohlo zpočátku jevit jako velká smůla, se stalo pro české sklo obrovským štěstím, protože právě zde se René Roubíček začal sklem zabývat a dokázal si svou tvorbou na sklářské scéně vytvořit jednu ze zásadních pozic. Společně s dalšími kolegy skláři ve světě vydobyli novodobému českému sklu pevné postavení a skvělou pověst. Přispěla k tomu nejenom účast Československa na světových výstavách, ale i četné realizace v architektuře zejména pro české ambasády v zahraničí. Pan Roubíček se zabýval rozličnými typy dekorování skla, především v počátcích jeho tvorby vynikly kusy zušlechtěné výrazným organickým brusem. Svou prací pan Roubíček zaujal také architekty, kteří ho čím dál častěji oslovovali s žádostí o uměleckou výzdobu svých staveb. Nejoblíbenějším interiérovým artiklem z rukou tohoto výtvarníka se staly právě svítidla.


Obr. 4. Světově uznávaný sklářský výtvarník René Roubíček byl i výborný hudebník (vernisáž výstavy Back to the Future: EXPO 58, PRECIOSA Lighting, Praha, říjen 2013, foto: Ing. Jana Kotková)

Nejslavnější z nich mají hnízdovité formy složené z centrálně stočených ohýbaných tyčí. Pan Roubíček však vytvořil i další unikáty. Alespoň s částí z nich se budou moci čtenáři časopisu Světlo seznámit v časopise Světlo 4-2018 v článku Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965–1977. Při přípravě článku vyšlo najevo, že mnohá zde zmíněná svítidla jsou dodnes velmi dobře udržována, slouží svému účelu a díky tomu nám mohou dál připomínat památku na tohoto neobyčejného muže.