Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Světelný design v kostce – Část 1

31.07.2012 | |

--- František Fabián, Institut světelného designu ---

Úvod

V několika posledních letech se i u nás začíná profilovat obor světelný design v dramatických uměních jako svébytná
disciplína s vlastním koloritem technických, uměleckých a lidských zdrojů. Vlastní povaha světelného designu je spletitou
směsí dílčích disciplín, od zákonů optiky, elektrotechniky a fyziky obecně, přes psychologii i sociální chování po výtvarné až režijní umění.

Najít exaktní metodu, jak tento obor vyučovat, je tvrdým oříškem – různé vzdělávací přístupy se tak většinou přiklánějí majoritně k formě praktických cvičení, experimentování, kde si lze osvojit, vyzkoušet a reálně vidět technické principy, které je
pak možné využít s fantazií a dramaturgickým záměrem pro konkrétní vizuální tvar. Okruh dovedností světelného designéra
musí obsahovat jak technickou erudici (dejme tomu řemeslo), tak výtvarnou, vizuální představivost a rovněž cit pro uměleckou vizi režiséra či choreografa (v obecnější rovině znalost divadla jako formy umění). Každá z těchto oblastí má nepřebernou šíři poznatků, které je nutné nebo přinejmenším dobré ovládat. (I proto se různí názory profesionálních světelných designérů, zda jde o uměleckou, nebo technickou profesi. Pravda leží asi někde uprostřed, podobně jako umělecké řemeslo může být více řemeslem nebo uměním.) V tomto seriálu se autor pokusí nastínit pro problematiku oboru světelný design a postupně představit základní principy, které se používají k tomu, aby bylo možné hovořit o světelném designu, a nikoliv jen o nasvícení.

 

Protože o světle a práci s ním lze dlouze diskutovat s různým úhlem pohledu, byla zvolena forma komentářů k realizovaným
představením a jednotlivým osobitým přístupům tvůrců – světelných designérů, které je možné konfrontovat zhlédnutím
konkrétního představení. Doufejme, že tento výběr z mnoha souvisejících a určujících ingrediencí pomůže čtenáři poodhalit kuchyni světelného designu. Zároveň je vítán jakýkoliv dotaz či naopak recept, jak uvařit další bujón Světelného designu v kostce.

Obr.: Velmi sporá scénografie je dotvořena světlem, které formuje dimenze scény: světlomety kontraPAR z levého hroznu otevírají hloubku prostoru, díky oblaku kouře také jeho vertikalitu; tanečnice jsou dobře (až syrově) nasvíceny z předních pozemních ramp MR16, nevrhají stíny na zem ani na horizont; úhel z pozemní pozice také působí fatálním, monstrózním dojmem.

Celý úvodní díl seriálu o světelném designu naleznete v tištěném vydání časopisu Světlo 4/2012. na začítku září pak bude k dispozici také v elektronické podobě na stránkách nakladatelství FCC PUBLIC.