Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem
15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce – Část 41
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Osram přebírá společnost Ring Automotive Po schválení převzetí společnosti Ring Automotive společností Osram britským Úřadem pro…

Evropský projekt Premiumlight Pro zahájil spolupráci s celosvětovou databází Lumispec Evropský projekt Premiumlight Pro zahájil spolupráci s celosvětovou databází Lumispec,…

Připomínky k nově vznikající odpadové legislativě Naše připomínky k nově vznikající odpadové legislativě rozhodně nejsou k zasmání, reagují…

Češi odevzdali k recyklaci 719 tun použitých úsporných zářivek Nejvíce úsporek sesbírali lidé opět v Královéhradeckém kraji a Praze.

Více aktualit

Stínění zahrad u rodinných domů

25.02.2019 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., soudní znalec | www.svetlo.info

Úvod

Výhodou bydlení v rodinném domě je skutečnost, že k domu zpravidla patří kus pozemku, který může sloužit k rekreaci obyvatel a je většinou upraven jako zahrada. Je smutné, že majitelé zahrad se mezi sebou často svářejí. Stěžují si na obtěžování všeho druhu ze strany souseda, mezi jiným i na stínění budovami, plotem a nejčastěji vzrostlou zelení. Některé spory, živené stále dalšími žalobami, přecházejí z generace na generaci a trvají celá desetiletí. Se stížnostmi na zastínění zahrad se mohou setkat i developerské firmy v lokalitách, kde plánují nové stavby.

Občanský zákoník 89/2012 Sb.

Zákon č. 89/2012 Sb. (2) řeší stínění v § 1013 odst. 1:
Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Spor je možné řešit zjištěním, zda je v okolí takové stínění běžné, což může zejména v případě, když žalobce obdobně stíní někomu jinému, vést k úspěchu a zastavit spor. Výsledek šetření ale může být ovlivněn volbou velikostí území, na kterém se zjišťování provádí, a někdy ani nejsou k dispozici věrohodné metody, jak takový průzkum provádět. Výsledná rozhodnutí pak mohou být žalostná. Autor tohoto článku se na vlastní oči setkal v jednom objemném soudním spise s rozsudkem jménem republiky, ve kterém se nebohý žalovaný odsuzuje k tomu, aby se zdržel pronikání svých včel na sousední pozemek v míře větší, než je přiměřené poměrům. To, co stanovuje § 1013 odst. 1, je asi to jediné, co lze občanům striktně nařídit, avšak formulace tohoto článku je tak nejednoznačná, že jsou třeba další podzákonné normy, aby právo bylo nalezeno. Včely takové normy nemají, světelní technici ale naštěstí mají technickou normu – ČSN 73 4301 Obytné budovy [1].

Stínění zahrad u rodinných domůObr. 1. Častou příčinou stínění jsou vysázené řady tújí; uživatelům pozemků zajišťují soukromí, ale sousedům stíní

ČSN 73 4301 Obytné budovy

Relativně rychlou cestou k možnému rozhodnutí sporu a k jeho trvalému ukončení je využití ustanovení ČSN 73 4301 Obytné budovy [1]. Tato technická norma obsahuje část 4.3 s požadavky na proslunění budov. Požadavky na oslunění pozemků jsou uvedeny v článku 4. 3. 5:

4. 3. 5 Venkovní zařízení a pozemky v okolí budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března.

Žalující strany obvykle argumentují negativním vlivem stínění na pěstování rostlin a na výnos užitkových plodin. K žalobě často dokládají posudky znalců z oboru botaniky, fytopatologie, dendrologie nebo zemědělství. Autor článku se ve své praxi setkal i se žalobcem, který tvrdil, že plánuje kdesi v Královéhradeckém kraji pěstovat vinnou révu, a na základě odborného posudku požadoval odstranit jakékoliv stínění ze strany souseda, resp. požadoval každoroční kompenzaci ztrát na výnosu pěstované plodiny ve výši 160 000 korun. Na světelném technikovi se pak požaduje, aby jako podklad pro posudek botanika stanovil průběh stínění během celého roku nebo během vegetačního období. Avšak každá rostlina má vegetační období jiné a jsou i druhy, kterým stín prospívá. Autor tohoto článku má dobrou zkušenost s pěstováním broskvoně ve stíněné poloze při severním průčelí rodinného domu. Díky zastínění strom vykvete později a jeho květy jsou méně ohroženy jarními mrazy. Spory vedené tímto směrem mohou trvat nekonečně dlouho.

Jak postupovat

Nejprve je vhodné ověřit, zda je pozemek v katastru veden jako zemědělská půda. Není-li tomu tak, jde o zahradu u obytné budovy, což je pozemek určený k rekreaci obyvatel této budovy. Pěstování rostlin je třeba považovat za rekreační činnost a stínění se posoudí podle uvedeného článku 4. 3. 5 [1]. Ani v případě, kdy je pozemek v katastru označen jako zemědělská půda, nemusí jít o zemědělskou výrobu, není-li z pěstební činnosti vykazován zisk a nejsou-li ze zisku placeny daně. Některé spory o stínění mohou skutečně vyústit v řešení, kdy se stínící překážka ponechá a prokázané ztráty výnosu se hradí penězi (viz [2] § 1013 odst. 2). Kde však není předpoklad zisku, nemůže být ani ztráta. Nejde tedy o zemědělskou výrobu, ale o rekreační činnost a stínění se opět posuzuje podle článku 4. 3. 5 [1]. Výjimky mohou nastat např. v případě, jestliže se prokáže, že je pěstební činnost pro výživu nebo léčbu (konopí?) obyvatel rodinného domu nezbytná.


Obr. 2. Ukázka výstupu z PC; program SVĚTLO+ vykreslí křivky stejné doby oslunění a spočítá procentní podíl řádně osluněné plochy pozemku; stínící vzrostlou zeleň je nutné geodeticky zaměřit

V naprosté většině případů je tak možné pozemek charakterizovat jako prostor pro rekreaci uživatelů domu, a posuzování tak zbavit nejasných úvah o druzích pěstovaných rostlin a jejich růstu ve stínu. Jako podklad pro výpočet stínění pozemku poslouží katastrální mapa. Pro výpočet doby oslunění je k dispozici několik výpočetních programů. Důležité je respektovat meridiánovou konvergenci [1] a výpočetní postup podle ČSN 73 0581 [3]. Posuzuje se celý pozemek podle výměry v katastru. Za venkovní zařízení sloužící k rekreaci (např. bazén) lze označit část pozemku jen tehdy, existuje-li toto zařízení právně, tj. bylo-li povoleno stavebním úřadem nebo alespoň byla jeho existence úřadu v minulosti ohlášena.

Závěr

V budoucnosti bude třeba zamyslet se nad tím, zda článek 4. 3. 5 v [1] není příliš přísný či naopak benevolentní nebo zda by nebylo vhodné posuzování provádět k jinému datu (nebo jiným datům) v roce. To vše je možné. Chybou ale je závaznost těchto požadavků rušit, jak se to nedávno stalo v našem hlavním městě. Avšak i nezávaznou normu může znalec k posouzení použít, protože mu závaznost poskytne zmíněný § 1013 občanského zákoníku. Nová EN 17037 Daylight of buildings [4] obsahuje požadavky na proslunění vnitřních prostor budov, nikoliv ale požadavky na oslunění pozemků. Tuto evropskou normu je ČR povinna zavést namísto dosavadních národních norem do své technické normalizace. Věřme, že při přebírání EN 17037 se požadavek na oslunění pozemků z naší legislativy neztratí.

Literatura:
[1] ČSN 73 4301. Obytné budovy. 2004. Z1, 2005, Z2, 2009, Z3, 2012.
[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[3] ČSN 73 0581. Oslunění budov a venkovních prostor – metoda stanovení hodnot. 2009.
[4] EN 17037. Daylight of buildings. 2018.


Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2019 na straně 34.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.