Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Součinnost bytového interiéru a osvětlení

08.01.2017 | Luboš Sekal | A. A. L. S. – ateliér architektury | www.sekal.cz

V obrazové dokumentaci jsou představeny interiéry dvou bytů a jednoho domu, které ale mají společnou jednotící linku – byť ve dvou případech jde o rekonstrukci a třetí interiér je v novostavbě. Společným prvkem při vypracovávání návrhu umělého osvětlení je kombinace rozptýleného, často nepřímého osvětlení se směrovaným, přímým tokem světla.

Dalším společným prvkem je regulace množství světla – jednak stmíváním a jednak současně rozdělením osvětlení na více světelných okruhů tak, aby osvětlení vytvářelo tzv. scény. Podle subjektivní nálady a potřeb bydlících je možné měnit nejen intenzitu, ale i směrování světelného toku (obr. 1).

Obr. 1. Svítidlo s regulovatelnou intenzitou světelného toku v lištovém systému – s volitelným směrováním pozic svítidla (iGuzzini, Le Perroquet, 50 W HAL, 24°)

Při navrhování osvětlovacích soustav se až na výjimky neinstalovalo centrální svítidlo. Preferencí bylo umožnit proměňování prostoru interiéru tak, aby v interiéru bylo možné pracovat, relaxovat, přijímat návštěvy, poslouchat reprodukovanou hudbu, sledovat sport či se soustřeďovat na studium. I pro jednoho člena domácnosti vyhovuje jednou celková vysoká intenzita osvětlení – aby se zvýšil jeho výkon, zatímco jindy při podobné činnosti jeho soustředění vyžaduje pouze lokální osvětlení střední intenzity. Tyto různorodé požadavky je ale třeba sloučit tak, aby u inteligentních systémů i u klasického ovládání pomocí vypínačů a stmívačů nevznikala nepřehledná soustava mnoha ovládacích prvků, baterie vypínačů. Obvykle je vhodné vše soustředit do dvou, maximálně tří světelných okruhů v místnosti. Důležitá je ale možnost regulovat a směrovat i vlastní svítidla (obr. 2).


Obr. 2. Svítidla v lištovém systému – s možností změny jak směrování světelného toku, tak individuálního nastavení výškové polohy (kabel délky 2 m), (iGuzzini, Le Perroquet, 35 W HAL, 10°, Cestello, 50 W HAL, 38°) – lokálním výraznějším přisvětlením detailů nábytku vynikne exaktnost jeho provedení

Výhodná jsou svítidla, která lze vedle stmívače ve vypínači i individuálně stmívat samostatně. Pak je možné, při větším počtu svítidel tohoto druhu (např. na lištovém systému), podstatně větší individuální nastavení (obr. 3).


Obr. 3. Svítidlo od iGuzzini Libra s 36W lineární zářivkou T5, 4 000 K – i rozptýlené světlo, je-li lineární zdroj umístěn blízko stěny, umožní, aby světlo klouzající po povrchu stěn zvýraznilo strukturu povrchu obkladu a akcentovalo skleněnou barevnou linku

Tento systém není nutný jen při galerijním osvětlování výtvarných objektů, ale podobně lze osvětlovat i bytový interiér. Zároveň to však vyžaduje, aby obyvatelé interiéru chtěli a dokázali (byť velmi jednoduchou manipulací) si se svítidly podle potřeby „pohrát”. Hra s umělým světlem má jeden významný faktor – zatímco přirozené osvětlení dopadá oknem do interiéru relativně neměnně – co se týče směru a intenzity, resp. vzhledem k roční a denní době s pozvolnými nevnímatelnými, ale hlavně neovlivnitelnými změnami, umělé osvětlení umožňuje radikální a zřetelnější úpravy. Proto lze umělým osvětlením „tvarovat“ prostor, zdůrazňovat barvu (obr. 4), strukturu (obr. 5 ) a tvary materiálů, nábytku a vybavení interiéru (obr. 6).


Obr. 4. Reflektorové svítidlo v zapuštěné elektroliště do podhledu se směrovatelnými a stmívatelnými „reflektorky” nasměrovanými na stěnu, kde budou instalována výtvarná díla (iGuzzini, Le Perroquet, 50 W HAL, 24°)


Obr. 5. Zvýraznění barvy a struktury povrchů podlahy směrovým nasvícením (optika 10°) umocní kontrast mezi pocitově chladným a teplým materiálem



Obr. 6. Zápustná svítidla od iGuzzini Frame 50 W HAL, 24°, 10° a závěsná svítidla Tobias Grau Casino 2× 2 W LED – dynamické směrové osvětlení dojmově zvětší hloubku prostoru a zdůrazní struktury a barvy instalovaných materiálů; intenzitu světelného toku i směrové nastavení lze ovládat

Zatímco základní difuzní osvětlení mnohdy obdaří interiér přívětivým, měkkým světlem (obr. 7a, 7b), při delším pobytu může být nudné, nevzrušivé až únavné (obr. 8).

Obr. 7a. Vzhledem k charakteru místnosti – koupelna – navozuje měkké rozptýlené osvětlení žádoucí pocit čistoty


Obr. 7b. Vstupní partie – šatna, příliš dynamické osvětlení by zde nebylo vhodné


Obr. 8. Při uplatnění pouze rozptýleného osvětlení (skryté nepřímé osvětlení v ustupujícím podhledu) by bylo prostředí fádní – je nutné směrovým osvětlením zdůraznit detaily – zařizovací předměty, topné těleso

 

Teprve např. po doplnění místním nebo směrovým osvětlením začíná nabývat na významu hra světla a stínu, je možné vnímat detaily, které by obyvatelé při celoplošném difuzním osvětlení přehlédli (obr. 9).

Obr. 9. Závěsná stmívatelná svítidla od iGuzzini Le Perroquet, 50 W HAL, 10° v kombinaci s rozptýleným skrytým lineárním osvětlením v ustoupeném podhledu po obvodu místnosti se zvýrazněním profilace dřevěných lakovaných prvků dveří

Naproti tomu přemíra kontrastů a velké rozdíly v poměrech jasů způsobují také únavu – je proto nutná právě ona regulace a možnost kombinovat různé typy rozložení světelného toku (obr. 10, obr. 11).

Obr. 10. Kombinace různých svítidel vytváří prostory s dynamičtějším osvětlením, které přechází v rozptýlenější světlo v jídelně


Obr. 11. Závěsné stmívatelné svítidlo od iGuzzini Berlino, 150 W HAL – přímé osvětlení ze závěsného svítidla je doplněno různými formami nepřímého difuzního osvětlení dopadajícího shora i uplatňujícího se v dolní části pod „vykonzolovanou” kuchyňskou linkou; měkkému osvětlení pomáhají i průsvitné materiály zastínění okna (dvě vrstvy rolet s perforovaným materiálem screen a posuvné dveře – pískovaný perspex)

V součinnosti s návrhem osvětlení je možné současně pracovat s charakterem materiálů, na něž světlo dopadá nebo kterými prostupuje. Tím vzniká další rovina vnímání umělého (ale i při přirozeného) světla. V interiéru jsou např. použity posuvné panely, které mají funkci dveří, popř. oddělení prostor. Tyto posuvné panely jsou z pískovaného bílého perspexu. Tento materiál výborně vede a rozptyluje světlo. Po nasvícení z jeho zadní strany (ze sousední místnosti) tak dopadá na druhou stanu měkké rozptýlené světlo nižší intenzity (obr. 12).

Obr. 12. Transparentní materiál posuvných dveří s prostupujícím barevným protisvětlem

Jiný charakter dává např. struktura perforovaného jemně vlnitého stříbrně eloxovaného plechu (obr. 13).

Obr. 13. Zápustná svítidla od iGuzzini Frame 50 W, 38° a světlovod – dopadající světlo se láme na perforovaném posuvném panelu z vlnitého hliníkového plechu (za ním je umístěn plynový kotel)

Shora dopadající světlo (přirozené osvětlení dopadající ze světlovodu, resp. Umělé reflektorové) se rozptýlí a více projasní jinak sevřený prostor. Umělé směrové světlo s úzkým úhlem světelného svazku (10°), které je shora nasměrováno do zábradlí – sítě z korozivzdorné oceli, tuto síť rozsvítí a oživí – odlesky materiálu zdůrazní strukturu a detaily exaktního provedení (obr. 14).

Obr. 14. Jemná pavučina zábradlí ze sítě z korozivzdorné oceli po nasvětlení úzkoúhlým směrovým světlem (10°) dostává až charakter šperku

Dřevěná podlaha se lokálním přisvícením opticky více oživí než např. lesklým lakem (zde matně olejováno). Podobně i struktura režného zdiva vyniká jinak, než by působila vlivem pouze tradičního centrálního osvětlení difuzního charakteru (obr. 6, obr. 15).

Obr. 15. Chladný černý plášť kuchyňské linky je vyvážen teplým povrchem dřevěné podlahy zvýrazněné směrovým světlem podhledových zápustných „reflektorků” 24°

Samozřejmostí je, že v souvislosti s návrhem umělého osvětlení je současně tvarován podhled – různý charakter a velikost negativních spár po obvodu místnosti při jedné nebo více stěnách pomáhají jednak krýt zdroj a usměrňovat světelný tok a jednak současně opticky zvyšují místnost, která by při tradičním provedení podhledu „od stěny ke stěně” byla dojmově uzavřenější, nižší. Použito je i tvarování podhledu přímo v ploše stropu s instalací elektrolišt do prolomených linií, tj. jakýchsi korýtek v ploše podhledu ze sádrokartonu, otočených směrem vzhůru, které fádní plochu podhledu rozčlení a tvoří tak určitou geometrickou grafiku (obr. 16).

Obr. 16. Lištové přisazené svítidlo Cestello 50 W HAL, 38° se směrovatelnými reflektorky, závěsné lištové svítidlo Le Perroquet 35 W HAL, 10° a stropní závěsné svítidlo Microcestello 6× 20 W HAL, 38° – lišty jsou instalovány v prolomených podhledových liniích tvořících v podhledu jakousi 3D grafiku

Znamená to ovšem, že návrh umělého osvětlení je od počátku projektování nedílnou součástí tvorby tak, aby do stavební části byly zavčas zapracovány nejen potřebné trasy rozvodů elektro, ale i stavební a interiérové prvky (sádrokartonové konstrukce, řešení nábytku apod.). Rovněž se v předložených interiérech pracuje s barvou povrchů stěn, popř. podhledů. Tmavší výmalby stěn nebo pokrytí stěny stěrkou pomáhají vytvářet hloubku prostoru a chladnější a neutrální tóny teple šedých stěn působí kontrastně k teplým přírodním materiálům na podlaze – to vše je zvýrazněno lokálním intenzivnějším směrovým osvětlením. Tmavší neutrální odstíny snižují kontrasty jasů a nechávají tak očím „odpočinout”. Takto pojednané stěny tvoří vhodnější pozadí pro instalaci výtvarných děl na stěny než při čistě bílé výmalbě.

Foto: J. Kvíz (obr. 1, 3, 7b, 13, 15), ostatní archiv autora


Článek v elektronické listovací verzi časopisu Světlo č. 6/2016 naleznete zde.