Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Rukověť pro tvůrce veřejného osvětlení v Hradci Králové

03.08.2014 | Ing. Lubomír Mudroň | Artlite Studio |

Citace

Magistrát města Hradec Králové – květen 2012

Projekt je v realizaci. Smyslem rekonstrukce této části Hradce Králové je zajištění optimálního provozu v této části města včetně jeho moderního architektonického pojetí. Obsahem rekonstrukce je Náměstí 28. října a části ulice S. K. Neumanna včetně inženýrských sítí, vodních prvků, tržnice a mobiliáře. Dále rekonstrukce Dukelské třídy, včetně inženýrských sítí, vytvoření pěší zóny s jízdními pruhy pro cyklisty a potřebné vegetační úpravy.


Obr. 1. Ulice S. K. Neumanna – pohled na svítidlo zepředu

iDnes – 18. 11. 2013

Nové „šibenice“ v Hradci Králové svítí, přesto centrum halí temnota.

Nákladně opravené ulice od hlavního nádraží do centra Hradce Králové po setmění tonou v temnotě. Nová světla nestačí a nebýt zářivých výloh obchodů, na chodnících a silnici by šlo o zdraví. Na problém upozorňují i řidiči MHD.

Řidiči trolejbusů: Je otázkou času, kdy srazíme chodce.

Krom toho, že se lidé necítí v opravených ulicích bezpečně, by slabé osvícení mohlo způsobit i vážnou nehodu. Na tmu si totiž stěžují řidiči městské dopravy. Ti se bojí, že trolejbus ve tmě dříve nebo později někoho srazí.

„Řešili jsme to s řidiči i na poslední schůzi. Situace je ještě docela dobrá, když svítí výlohy, ale jakmile večer zhasnou, je tam velmi špatně vidět. Musíme si vystačit jen se světlomety. Zatím je to příliš čerstvé, abych dokázal říct, jak to budeme řešit, ale o něco se pokusíme,“ uvedl vedoucí autobusového provozu Zdeněk Chovančík z Dopravního podniku Hradce Králové. Nejvíce šoféři naříkají na situaci v okolí obchodního centra Atrium v blízkosti zastávek, kde je největší koncentrace chodců.


Obr. 2. Dukelská ulice – příčný pruh na vozovce 


Obr. 3. Jas svítidla po vysunutí z kapotáže

Co se stalo

Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Ne vždy a ne všude, ale v Hradci Králové to tak dopadlo. Osvětlení Dukelské třídy, ulice S. K. Neumanna a náměstí 28. října – hlavních ulic vedoucích od nádraží do centra, nedopadlo dobře. Zřetězením několika událostí byl výsledek, který nikdo nechtěl, nikdo neočekával a který je v konečném důsledku zklamáním. Účelem tohoto článku není hledání viníka. Věřím tomu, že všichni zúčastnění odvedli práci tak, jak měli, a v kvalitě, jaká se od nich čekala. Nicméně v širších souvislostech rekonstrukce zmíněných prostorů není v pořádku.

Pokusím se rozebrat současný stav. Řešené prostory navazují na Riegrovo náměstí a terminál hromadné dopravy. Tyto prostory jsou řešeny velkoryse, co se designu i osvětlení týče. Terminál i nádraží jsou prostory s velkou koncentrací osob, dopravy a jejich osvětlení je nadstandardní z mnoha dobrých důvodů. Nehodovost a kriminalita v těchto prostorech jsou zanedbatelné a osvětlení k tomu určitě přispívá dost velkou měrou. Při přípravě rekonstrukce Dukelské a S. K. Neumanna projektanti zatřídili prostory podle ČSN EN 13201 do kategorie S3, kde je stanovena osvětlenost na komunikaci na 7,5 lx. Postup je správný, hlavní uživatel motorová doprava, velmi pomalá vozidla, rychlost 5 až 30 km/h, cyklisté a chodci, hustota jejich provozu běžná plus, z toho vyplývá skupina světelných situací D4. Parkující vozidla se nevyskytují, náročnost navigace větší než běžná, z toho vyplývá třída osvětlení S3, pro tuto třídu je požadovaná intenzita 7,5 lx, jasy se nehodnotí. Sousední prostor je osvětlen v kategorii A1. Norma v článku 6.3 hovoří o tom, že sousední prostory se nemají lišit o více než 2 třídy osvětlení a jako referenční se bere oblast s největší hladinou osvětlení. Takže řešené prostory měly být zatříděny do jiné kategorie, a sice A3. Jak na to měl však projektant přijít? Řešil konkrétní ulici a nikdo po něm nechtěl, aby se podíval o 20 m dále. Ba naopak – kdyby to udělal, mohlo by to být hodnoceno tak, že překročil své kompetence. Uvažme, že se kdesi vyskytne šťoura, který si před volbami zvolí jako zviditelňující charakteristiku sebe sama ekonomiku provozu veřejného osvětlení, a chudák projektant dostane co proto, jelikož zbytečně přesvětlil určitou ulici. Veřejnost většinou slyší na jednoduché argumenty a norma ČSN EN 13201 je příliš složitá na to, aby se v ní orientoval laik.


Obr. 4. Po vysunutí svítidla z kapotáže příčný pruh na vozovce vymizel


Obr. 5. Měřená fasáda na nám. 28. října

Město jako je Hradec Králové by mělo mít plán obnovy veřejného osvětlení, generel, anglicky masterplan. V tomto dokumentu jsou jednotlivé prostory města zatříděny do příslušných kategorií, které jsou pro projektanty závazné. Takže je v zásadě jedno, která parta projektantů řeší tu kterou ulici, to které náměstí. Oni by měli mít od zadavatele kuchařku – masterplan –, který přesně stanovuje, v jaké kategorii má být konkrétní ulice zatříděna. Tvůrce tohoto dokumentu je obvykle architekt urbanista, který konzultuje technické záležitosti se světelným technikem. Prostory města se utřídí podle dopravních parametrů a jsou zde postiženy i širší souvislosti, např. osvětlení památek, význačných budov apod. Tímto se eliminuje pouhé technicistní zatřídění do kategorií podle ČSN EN 13201 a prostory města jsou řešeny v souvislostech a návaznostech. Fakt, že tento dokument nebyl pro Hradec Králové, a mám pocit ani pro většinu ostatních měst, zpracován, může vyústit v absurdní situaci jako právě v Hradci Králové.

Tím, že se osvětlení města řeší per partes a každý prvek této skládačky řeší někdo jiný, jiným přístupem a jiným rukopisem, způsobí, že městský prostor je slepencem různých stylů a jednotící linie zde chybí. Jestliže je zvolen obrácený postup – utvoří se koncepční celkový obraz města, který se pak po kouscích skládá do smysluplného celku, časem se ukáže, jak jednotlivé části města spolu hovoří, jak se zde projevuje jednotící linie v designu, v odstupňování osvětleností a jasů jednotlivých prostorů. Zde by měl mít rozhodující vliv hlavní architekt města, urbanista, světelný technik, kteří v tomto složení budou schopni vytvořit smysluplnou koncepci osvětlení, stylu architektury a městského mobiliáře.


Obr. 6. Náměstí 28. října 


Obr. 7. Skvělé řešení bez oslnění – zde autor grafiky státní vlajky skryl
světelné zdroje tak, aby nebyly vidět

Je zde však stále schované to „ale“. Dostal jsem před časem zadáno řešit osvětlení jistého náměstí, kde se nacházel kostel, který byl v majetku jiného subjektu a který neměl být předmětem mého řešení. Těžko jsem přesvědčoval zadavatele o nutnosti vzít v úvahu souvislosti. Nakonec jsem se dozvěděl, že si to mohu vyřešit za domácí úkol sám pro sebe, nicméně investor, zadavatel, generální projektant toto nebudou brát v úvahu. Z hlediska majetkových vztahů je mi to zcela jasné, nicméně zdravý rozum dostává na frak. Stále mám pocit, že závazný masterplan by byl řešením a východiskem. Jestliže zmíněný kostel, který tvoří přirozenou dominantu náměstí, není předmětem řešení dnes, přijde na řadu zítra a bude řešen v souvislostech a koncepčně dobře. Aby bylo jasno – koncepčním řešením nemám na mysli otrocky stejné řešení pro celé město. Jistě bude dobré uplatnit variace na dané téma, ale měla by zde být jednotící koncepce, myšlenka, která nemusí být nut ně prvoplánová, technokraticky podřízená pouze hodnotám a požadavkům norem. Zkusme jako světlaři dát našemu řešení kromě technokratického přístupu i trochu výtvarna, trochu invence, zkusme se dívat dále než po hranice ulice, kterou momentálně řešíme, pokud město nemá masterplan, zkusme se zamyslet nad souvislostmi. Je to těžké, ale ne nemožné.

Zpět k Dukelské třídě

Abych se vrátil k té Dukelské třídě – projektanti pracovali podle platných norem, stavební firma provedla dílo podle projektu. Potud je vše v pořádku. Nebyly pouze vzaty v úvahu sousední prostory, osvětlení kostela na náměstí 28. října zůstalo stát na půli cesty, nebylo dořešeno oslnění svítidly pod lavičkami a v tržnici. Nebylo řešeno rušivé osvětlení na fasádách domů na náměstí 28. října. Rovněž nebylo řešeno nevhodné zapuštění svítidel do krytů stožárů. Tyto drobnosti jsou již na okraji zájmu normativních požadavků a je možné celkem s úspěchem o nich diskutovat, a jak jsem zjistil, co diskutující, to jiný názor. Každý si v hradecké kauze chrání své pozice. Město si u mne objednalo měření osvětlení zmíněných prostor, aby mohlo být zjištěno, jak se věci mají. Dostal jsem projektovou dokumentaci, zatřídění komunikace a po měření a vypracování protokolu o měření jsem byl nucen konstatovat, že osvětlení v těchto prostorech odpovídá požadavkům ČSN EN 13201 a projektové dokumentaci. Tečka. Několik desítek milionů korun bylo proinvestováno, vše je v pořádku, ale vlastně v pořádku není nic. Těch pár detailů a drobností, které jsem uvedl výše, zdegradovali úmysl investora na karikaturu osvětlení. Ptáte se proč? Protože nebyly vzaty v úvahu souvislosti, které lze normou jen obtížně postihnout.


Obr. 8. Dálkový pohled na stan tržnice 


Obr. 9. Oslňující svítidlo pod stanem

Co s tím

V současnosti mají různé orgány a firmy snahu vzniklou situaci řešit a proto se zkouší různé úpravy, aby se osvětlení zlepšilo. Zkouší se odstranit příčné pruhování vozovky způsobené zapuštěním svítidel do kapotáží sloupů, řeší se možnosti výměny svítidel, což je v dotovaném titulu poměrně obtížné. Mělo by se odstranit oslnění, které v prostoru vzniká pohledem do nekrytých zdrojů, bylo by dobré dodělat osvětlení kostela Božského srdce Páně, který je dominantou náměstí 28. října. Dále by bylo vhodné zvýšit o něco jasy fasád, což by subjektivně pomohlo vnímání prostoru.


Obr. 10. Kostel Božského srdce páně je osvětlen napůl


Obr. 11. Oslňující lavičky na náměstí 28. října

Takže nyní se na tuto instalaci, jak je v Česku dobrým zvykem, slétají dravci z různých firem a nabízejí různá řešení: vyměníme svítidla, přiděláme na sloupy toto a tamto, přidáme na příkonu, dáme tam dvě svítidla místo jednoho, to je jedno, jak to bude vypadat, hlavně že prodáme svůj sortiment a budeme „mít referenci“. A přitom každému z nich je srdečně jedno, jak to vypadá, nikdo z nich nepřemýšlí o souvislostech. Plán prodeje je to hlavní... A proto hradecké ulice vypadají tak, jak vypadají. Na Benešově třídě, kde měla být osazena profesionální svítidla 6×150 W, skončila obruč se šesti nejlevnějšími svítidly, která jsou naprosto mimo kvalitativní parametry veřejného osvětlení, hlavní tahy v Hradci jsou osazeny svítidly, ve kterých hnízdí ptáci, občas to hnízdo tlumivka vyhřeje tak, že chytne plamenem, což je obzvláště pikantní, jede- li pod ním cisterna s benzinem. Nyní je připravována obnova třídy Karla IV., tak jsem zvědav, čeho se dočkáme zde.


Obr. 12. Oslňující lavičky na ulici S. K. Neumanna


Obr. 13. Pohled z Riegrova náměstí do ulice S. K. Neumanna

Svým způsobem je to dáno i systémem výběrových řízení. Nikomu není divné, že nejnižší cena = nejnižší kvalita. Už moje babička říkala, že není tak bohatá, aby si kupovala levné věci. Zdá se, že ve státní kase a v evropských penězích to je každému jedno. Naši společnost ovládá konzumerismus a diktát nejnižší ceny a pak se není čemu divit, že kvalita toho, co produkuje dnešní generace, vydrží pár let, zatímco když naši předkové postavili katedrálu, ta tady stojí 1 000 let a stále to drží. Ale to už je jiná pohádka. Tak přátelé, příště si dáme Bajaju, co vy na to?