časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Rozšířená působnost směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

24. 6. 2019 | ASEKOL a.s. | www.asekol.cz

... v oblasti svítidel a světelných zdrojů

Již v roce 1993 byla odpadní elektrická a elektronická zařízení (dále také OEEZ) zmíněna jako jedna z cílových oblastí, která má být regulována s cílem uplatnit zásady předcházení vzniku odpadů, jejich využití a bezpečného odstranění. Zatím poslední revize této problematiky proběhla v rámci směrnice 2012/19/EU, která byla implementována do legislativy ČR v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Tato implementace změnila od 15. srpna 2018 rozsah působnosti – původních deset skupin OEEZ se mění na šest a změnil se také rozsah výjimek. Do oblasti působnosti této směrnice, resp. zákona, by měla spadat veškerá elektrická a elektronická zařízení (dále také EEZ) používaná spotřebiteli a EEZ určená k profesionálnímu použití. Jak je to potom se změnami, které se týkají světelných zdrojů a svítidel?

Před 15. srpnem 2018 byly svítidla a světelné zdroje evidovány v jedné skupině EEZ (skupina 5 podle přílohy č. 7 k zákonu o odpadech). V současné době jsou světelné zdroje evidovány ve skupině 3 a svítidla podle velikosti ve skupině 4 (velká zařízení, jejichž kterýkoliv vnější rozměr přesahuje 50 cm) nebo ve skupině 5 (malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm). K tomuto rozdělení došlo z důvodu odlišné logistiky sběru a též odlišné technologie zpracování odpadních světelných zdrojů, resp. svítidel.


Obr. 1. Průměrné materiálové složení svítidel z domácností

Co se týče změn v oblasti působnosti, do OEEZ podle směrnice, resp. zákona o odpadech, by mělo být zahrnuto jakékoliv zařízení, které není zvlášť navrženo a nainstalováno jako součást velkých pevných instalací, jako jsou např. ropné plošiny, přepravní systémy zavazadel na letištích nebo výtahy, a které může plnit svou funkci, přestože není jejich součástí. Směrnice výslovně zmiňuje, že příkladem takového zařízení jsou osvětlovací zařízení nebo fotovoltaické panely.

Asi největší změnu v rozsahu působnosti směrnice, resp. zákona, představují svítidla z domácností, která před 15. srpnem 2018 nespadala do působnosti, a tedy výrobci a dovozci těchto produktů nemuseli plnit zákonné povinnosti ve vztahu k financování zpětného odběru a recyklaci takových výrobků. Odborná studie Evropské komise konstatovala, že zahrnutí svítidel z domácností do zpětného odběru elektrozařízení je jednoznačným přínosem, a to z několika důvodů. Tato zařízení se už tak jako tak hojně objevovala v toku OEEZ a zároveň za ně nebyl odváděn recyklační poplatek, což finančně zatěžovalo stávající systémy zpětného odběru. Dalším významným důvodem byla ochrana životního prostředí a surovinových zdrojů. Průměrné materiálové složení domácích svítidel ukazuje obr. 1. Jestliže v roce 2008 byla vybavenost domácností domácími svítidly v EU 27 odhadována na zhruba 225 tisíc tun (asi 150 milionů kusů), potenciální recyklace takového množství materiálu má významný pozitivní dopad na životní prostředí.

Zákon o odpadech definuje EEZ jako zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud. Zároveň obsahuje tyto výjimky:

a) zařízení nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, včetně zbraní, střeliva a vojenského materiálu určených výlučně k vojenským účelům,

b) zařízení navržená a nainstalovaná jako část jiného zařízení, které nespadá do oblasti působnosti tohoto dílu zákona, jestliže mohou plnit svou funkci pouze jako součást tohoto zařízení,

c) přímo žhavené žárovky (obyčejné žárovky).

Právě výjimka podle bodu b) může v praxi působit výrobcům a dovozcům problémy, jelikož si nemusí být jistí, zda jejich výrobek spadá do působnosti zákona, nebo ne. Příkladem mohou být zabudovaná svítidla či světelné zdroje v nábytku nebo jako součást oblečení či bot. Výrobci a dovozci se mohou s důvěrou obrátit na kolektivní systém ASEKOL (www.asekol.cz), který v zastoupení výrobců a dovozců elektrozařízení organizuje celostátní systém zpětného odběru elektrozařízení. ASEKOL aktivně řeší zařazování EEZ do působnosti zákona jak ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, tak ve spolupráci se zahraničními partnery na evropské úrovni a je připraven poskytnout kvalitní bezplatné poradenství v této problematice.


Vyšlo v časopise Světlo č. 3/2019 na straně 51.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.