časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem
6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Rostliny a osvětlení v biofilním interiéru Část 8

8. 1. 2020 | Ing. S. Haš, CSc., doc. Ing. P. Baxant, Ph.D. | www.agroe.cz

Charakteristiky světelných zdrojů (2)

Pro ověření alespoň některých vizuálních pocitů vyvolávaných světlem s různou teplotou chromatičnosti byla informativně testována pravděpodobnost platnosti Kruithofova diagramu. Pokusu se zúčastnilo deset studentů nitranské fakulty zahradnictví.

Metoda hodnocení*) byla jiná než u všech pokusů uvedených v literatuře. Bylo vzato v úvahu, že člověk v životě zpravidla nevnímá jen jednotlivé barvy, ale vždy nějaké vícebarevné objekty různých tvarů a že kromě intenzity a barevnosti světla ovlivňují člověka i dojmy o tvaru předmětů a ostrosti jejich hran.

Problémem psychologických testů je metodika hodnocení dojmů [1]. Při popisovaném hodnocení nebyly použity globální stavy „příjemné nebo nepříjemné“ jako ve všech publikovaných pracích, ale byly posuzovány tři konkrétněji poznatelné psychologické dojmy – pro tvar rostliny: nevýrazný, plochý nebo hluboce působící, prostorový, pro ostrost okrajů listů: měkké, neostré nebo dobře zřetelné, ostré, pro barevnost rostlin: mdlé, zašlé nebo živé, přírodní.

Objektem pozorování byly rostliny osvětlované halogenidovými výbojkami s náhradními teplotami chromatičnosti 2 800 a 4 200 K, obě s Ra ≥ 80. Výbojky byly postupně stupňovitě přibližovány a oddalovány tak, aby bylo dosaženo osvětlenosti 200 až 3 500 lx. Při každém stupni změny vzdálenosti byla dodržována dvouminutová doba pro adaptaci. Pokus měl dvě fáze, každý respondent je prováděl samostatně. Nejprve byly sledovány fáze se světlým pozadím rostlin, nato fáze s černým pozadím. V každé fázi byly rostliny nejprve osvětlovány výbojkou s náhradní teplotou chromatičnosti 2 800 K. V každém kroku začínalo sledování při nejmenší osvětlenosti. Při přibližování výbojek se studenti nejdříve zaměřili na prostorový vjem celkového tvaru rostliny. V následujících krocích samostatně sledovali dojem okrajů listů a celkový barevný dojem. Totéž se opakovalo v dalších třech krocích při osvětlování výbojkou s náhradní teplotou chromatičnosti 4 200 K. Studenti neznali průběh Kruithofova diagramu.

(pokračování)

Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo,
doc. Ing. Petr Baxant, Ph.D., 
Ústav elektroenergetiky, FEKT, VUT v Brně

 

> Celý článek je ZDE <


Vyšlo v časopise Světlo č. 6/2019 na straně 36.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.