časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Revize evropských norem pro osvětlení a terminologii

7. 2. 2012 | |

-- Ing. Jiří Novotný, FCC Public s. r. o. --

Úvod

Česká republika je od roku 1998 členem Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). Spoluprací s oběma těmito částmi evropské normalizace je v současné době pověřen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který při této činnosti využívá doporučení technických normalizačních komisí (TNK), složených z dobrovolných odborníků v jednotlivých oborech techniky. Od vstupu České republiky do Evropského výboru pro normalizaci CEN bylo do soustavy českých technických norem ČSN převzato již mnoho evropských norem (EN), a to jak překladem, tak k přímému používání v původním anglickém jazyku.

Oblastí osvětlování se zabývá komise CEN/TC 169 Světlo a osvětlení. Činnost této evropské komise sleduje v ČR TNK 76 Osvětlení, která připravuje pro ÚNMZ stanoviska k připravovaným evropským normám, navrhuje způsob jejich přejímání a připomínkuje jejich překlady.

V rámci tohoto příspěvku bude věnována pozornost revidovanému vydání dvou důležitých evropských norem pro osvětlování: EN 12665:2011 Light and lighting – Basic terms and criteria for specifying lighting requirements (Světlo a osvětlení – Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení) a EN 12464-1:2011 Light and Lighting – Lighting of work places – Part 1: Indoor work places (Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory). Obě tyto revidované EN byly schváleny ve druhém čtvrtletí minulého roku. Jejich české ekvivalenty byly připraveny do konce roku 2011 a vyjdou v březnu 2012.

ČSN EN 12665 (2011)

Již první vydání příslušné EN v roce 2002 (a odpovídající ČSN EN v ČR v roce 2003) bylo pro domácí osvětlovací techniku přínosem, neboť byla využívána mnoha techniky, kteří do tohoto oboru vstoupili z jiných profesí. Česká verze revidované EN byla ve stadiu pracovního překladu poskytnuta členům Technické normalizační komise (TNK) 76 a dalším účastníkům připomínkového řízení.

Revidované vydání má mnohem ambicióznější cíl, o čemž svědčí deklarované technické změny oproti prvnímu vydání: 

  • EN 12665 (2011) byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN/CENELEC/ETSI Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění základních požadavků EU směrnice 2008/57/EC. Vztah k základním požadavkům uvedené směrnice je obsažen v informativní příloze ZA, která je její nedílnou částí.
  • Zařazení chybějících termínů shromážděných z EN 1837, EN 1838, EN 12193, EN 12464-1, EN 12464-2, EN 13032-1, EN 13032-2 a EN 15193. 
  • Významná změna EN 12665:2002 oproti EN 12665:2011 je v předmětu dokumentu. EN 12665:2002 definovala základní termíny k jejich užití v osvětlování a speciální termíny s omezeným použitím byly definovány v jednotlivých standardech.
    To v praxi vedlo k použití stejné terminologie při definování různých pojmů a naopak odlišné termíny se používaly k popisu stejných pojmů. EN 12665:2011 tudíž definuje základní termíny a uvádí definice pro všechna užití v osvětlování. Kromě toho byly aktualizovány některé reference.

Všechny zmíněné evropské normy byly převzaty do soustavy ČSN překladem, to znamená, že jsou k dispozici české ekvivalenty označené jako ČSN EN. Zmíněný záměr obsažený v předmluvě revidované EN 12665 se projevil ve významných změnách této normy: počet termínů se zvětšil z původních asi 110 na současných více než 220.

Největší rozšíření názvosloví z 20 na téměř 100 se projevilo v kapitole Osvětlovací soustavy v důsledku zavedení mnoha termínů z EN 15193 Energetická náročnost budov – Energetické požadavky na osvětlení. V této kapitole se objevily také další termíny z osvětlování pozemních komunikací a tunelů, např. příjezdové pásmo (access zone), vstupní pásmo (entrance zone), vozovka (carriageway), projektová rychlost (design speed) a mnohé další. Obdobně byla rozšířena kapitola Světlo a barva např. o součinitel rozlišení kontrastu (contrast revealing coefficient), který je definován jako poměr jasu povrchu vozovky (L) a svislé osvětlenosti (Ev) v tomto bodu, jas čelního skla vozidla (windscreen luminance) apod.

V kapitole Osvětlovací zařízení jde např. o tyto nové termíny: měrný výkon světelného zdroje s předřadníkem (circuit luminous efficacy of a source), chladný bod (cold spot), kód světelného zdroje (svítidla) (lamp (luminaire) code), měrný výkon svítidla (luminaire luminous efficacy), typový příkon (světelného) zdroje (nominal lamp wattage) apod. Při zpracovávání této kapitoly je nutná spolupráce s TNK 67, aby pro stejné předměty a charakteristiky v normách pro světelné zdroje, svítidla a jejich příslušenství byly použity ekvivalentní termíny a definice.

V kapitole Denní osvětlení je třeba si povšimnout např. termínů světelné clony (žaluzie) (daylight screens (daylight louvres)), sluneční clony (sun-tight screens), které se týkají úpravy denního světla ve vjezdových úsecích automobilových tunelů.
Mnoho termínů v normě je převzato z Mezinárodního světelnětechnického slovníku CIE 17.4:1987, který byl v ČR publikován jako ČSN IEC 50(845) v roce 1996. V tomto případě jsou termíny i definice ekvivalentní.

Uspořádání hesel odpovídá spíše tradici, tj. nemá jasné věcné třídění, takže vyhledávání usnadňuje uspořádání do kapitol, desetinné číslování a podrobný abecední rejstřík v Příloze B. Norma také obsahuje bibliografii s přehledem souvisejících evropských a mezinárodních norem a publikací Mezinárodní komise pro osvětlování CIE.

Je třeba konstatovat, že schválená EN 12665 (2011) je pro účely osvětlování podstatně kompletnější a obsahuje vedle teoretic kých hesel také mnoho termínů z osvětlovací praxe, a reaguje tak na vývoj osvětlovací techniky a názorů na osvětlování v hlavních oblastech lidské činnosti. Její důležitost vyžaduje pečlivé zpracování českého ekvivalentu. Zejména je třeba ve spolupráci se zpracovateli zmíněných navazujících českých technických norem zajistit dodržení již zavedených termínů a vhodně navrhnout české ekvivalenty nových termínů vyskytujících se v revidované EN 12665.

ČSN EN 12464-1 (2011)

První vydání odpovídající evropské normy pro osvětlování vnitřních prostorů z roku 2002 bylo do soustavy ČSN převzato v překladu v roce 2004 jako ČSN EN 12464-1. Při této příležitosti bylo nutné zrušit několik ČSN, především ČSN 36 0450 a ČSN 36 0451 z roku 1986 a některé normy ještě starší, v nichž byla problematika osvětlení vnitřních prostorů rozptýlena. Tyto údaje dobře charakterizují situaci těsně před skončením socialismu a krátce po nástupu nového politického systému. Čeští a později i slovenští pracovníci v technických oborech museli přes výhrady k evropskému přístupu řešení normalizace uznat, že nadnárodní přístup ke zpracování technických norem má nesporné přednosti. Domácí výzkumné a normalizační kapacity v technických oborech byly při zběsilé privatizaci vesměs zrušeny. Zůstali v podstatě jen odborníci, kteří si často museli hledat nové zaměstnání, a někteří z nich zůstali v technických normalizačních komisích. Ti se prostřednictvím Českého normalizačního institutu (ČNI) a po jeho zrušení v roce 2008 prostřednictvím ÚNMZ mohou podílet na tvorbě evropských norem jejich připomínkováním a zaváděním do ČSN. Díky tomu je v ČR k dispozici poměrně ucelený soubor norem a revidované zdokonalené znění EN 12464-1 pro osvětlování vnitřních prostorů.

Hlavní věcné změny revidovaného znění normy podle předmluvy
ke schválenému vydání: 

  • je uvažována důležitost denního osvětlení; požadavky na osvětlení jsou všeobecně použitelné nezávisle na tom, je-li poskytováno umělým nebo denním osvětlením nebo jejich kombinací, – jsou specifikovány požadavky na minimální osvětlenost stropů a stěn, 
  • je specifikována válcová osvětlenost a detailní informace o podání tvaru (modelaci), 
  • rovnoměrnost osvětlení je přiřazena zrakovým úkolům a činnostem, 
  • je definováno pozadí zrakového úkolu a specifikováno jeho osvětlení, 
  • je definována síť kontrolních bodů podle EN 12464-2, 
  • jsou uvedeny nové limity jasů svítidel používaných u zobrazovacích jednotek (Display Screen Equipment – DSE) podle ISO 9214-307.

Všechna tato technická zdokonalení normy jistě čeští světelní technici přivítají. Právě jejich absence přivedla skupinu odborníků k vypracování a doplnění ČSN EN 12464-1 z roku 2004 Národní přílohou NA v roce 2005 formou Změny Z1. V přejímaném revidovaném znění ČSN EN byla Národní příloha NA podstatně zkrácena a vložena přímo do konečného znění normy.

Počet taxativně vyjmenovaných činností a prostorů v tabulkách v kapitole 5 (dříve asi 270) byl zvětšen jen asi o dvacet. Přitom jejich číslování a uspořádání je logičtější. Čísla 5.1 až 5.53 vyznačují, že jde o 53 skupin prostorů a činností.

V záhlaví tabulek přibyl jeden sloupec s rovnoměrností osvětlení U0 rovnou poměru minimální osvětlenosti na dané ploše k její průměrné hodnotě.

S ohledem na vývoj evropské normalizace byl doplněn a upraven seznam normativních odkazů.

S ohledem na uvedené rozšíření terminologické normy ČSN EN 12665 a s upřesněním struktury zorného pole v okolí zrakového úkolu (viz obr. 1) byla upravena kapitola Termíny a definice.

Rovněž je třeba upozornit na zmíněnou úpravu limitů jasu svítidel v místnostech s různými typy obrazovek. Zobrazovací jednotky se podle této úpravy rozdělují na Třídu A s pozitivním zobrazením a Třídu B s negativním zobrazením; v obou těchto případech se rozlišují displeje s jasem větším než 200 cd·m–2 a menším než 200 cd·m–2 s odvoláním na EN ISO 9241-302. Limity jasů svítidel jsou od 1 000 do 3 000 cd·m–2, což zřejmě s ohledem na zlepšování parametrů displejů značně převyšuje limity 200 a 1 000 cd·m–2, uvedené v předchozím vydání EN 12464-1:2002.

Závěr

Krátká charakteristika dvou důležitých evropských norem ukazuje, že komise CEN/TC 169 a její pracovní skupiny jsou aktivní a poskytují členům Evropského výboru pro normalizaci průběžnou aktualizaci norem pro osvětlení. O významu těchto norem svědčí zvětšování počtu členů této organizace i o účastníky mimo EU.

Obě normy jsou důležité pro projektanty, provozovatele, investory i kontrolní orgány v oboru osvětlení. Bez ohledu na to, že nejsou obecně právně závazné, kromě případů, kdy jejich závaznost je vymezena právními předpisy, jejich význam roste a jejich použití se rozšiřuje.

Sjednocují odborné názory a účast projektantů a dodavatelů v mezinárodních soutěžích, v nichž mohou posloužit jako jedno z kritérií hodnocení předložených projektů a dodávek. Obecně mohou být použity jako součást požadavků při uzavírání dodavatelských smluv.