Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Porovnání výbojkových a LED svítidel

30.03.2012 | |

-- Ing. Jiří Skála, předseda pracovní skupiny LED svítidla SRVO -- 
-- Ing. Petr Holec, člen pracovní skupiny LED svítidla SRVO --

Jedním z úkolů pracovní skupiny LED svítidla Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) je sledování a neustálé porovnávání svítidel pro světelné diody (LED) se svítidly pro vysokotlaké sodíkové výbojky. Jsou porovnávána svítidla určená pro nejběžnější případy komunikací, daných geometrickými parametry, a pro několik tříd osvětlení ve smyslu ČSN CEN/TR 13201-1 Osvětlení pozemních komunikací – Část 1: Výběr tříd osvětlení. Pro každou třídu osvětlení ME a CE je porovnání provedeno vždy pro dvě výšky stožárů typické pro danou situaci. Netřeba připomínat, že všechny výsledky jsou podloženy světelnými výpočty tak, aby byly dodrženy požadavky souboru norem ČSN EN 13201. Svítidla jsou porovnávána podle těchto kritérií:

a) příkon svítidel na 1 km komunikace,
b) počet svítidel na 1 km komunikace.

Výsledky jsou pro přehlednost zpracovány graficky. Z nich je na první pohled patrný značný rozptyl výsledků pro svítidla se světelnými diodami. Příčinou jsou velké rozdíly v kvalitě LED svítidel, která jsou na trhu. Svítidla pro výbojky takový rozptyl ve většině případů nevykazují. Je to dáno tím, že jsou vyvíjena dlouhá léta, takže se stírají rozdíly mezi špičkovými a méně kvalitními svítidly. I ta méně kvalitní dosahují slušných světelnětechnických parametrů. Připomeňme, že byly porovnávány pouze fotometrické, tj. světelnětechnické parametry. Svítidla nebyla posuzována z pohledu jejich kvality, např. mechanické nebo elektrické.

1. Rozptyl příkonu svítidel na 1 km komunikace

Na obr. 1 je grafické porovnání příkonu na 1 km komunikace. Pro názorné vysvětlení grafu se zaměříme na třídu osvětlení ME4b se stožáry o výšce 8 m. Z grafu vyplývá, že soustava veřejného osvětlení (VO) se sodíkovými svítidly potřebuje k osvětlení 1 km komunikace instalovaný příkon od 3,1 do 3,7 kW, kdežto při použití LED svítidel je tento rozptyl od 1,8 do 6,0 kW (velký rozptyl ukazuje právě na rozdílnou kvalitu).

2. Rozptyl počtu stožárů na 1 km komunikace Součástí porovnávání byla také znalost počtu instalovaných stožárů VO. Pro shodnou třídu osvětlení ME4b se stožáry o výšce 8 m grafické vyhodnocení ukazuje, že soustava VO se sodíkovými svítidly potřebuje k osvětlení 1 km komunikace od 27 do 32 stožárů, kdežto při použití svítidel LED je to od 25 do 67 stožárů (velký rozptyl ukazuje právě na rozdílnou kvalitu).

Při porovnávání svítidel nebyla brána v potaz ekonomická kritéria. To proto, že závisejí na konkrétní situaci: na ceně za vlastní osvětlovací soustavy, ceně energie, na výši provozních nákladů atd. Všechny zmíněné a další parametry se mohou významně lišit v různých lokalitách nebo pro různá svítidla, což nelze v předložené práci postihnout. Proto je nutné před rozhodnutím, jaký typ svítidel použít, udělat také kvalifikovaný technickoekonomický rozbor.

Celý článek nalezene ZDE