Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem
3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

„Světelný buben“ může změnit automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry Tým vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty…

FOR ARCH představil novinky ve stavebnictví a konfrontoval Programové prohlášení vlády Proběhl mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2018, kdy se na ploše zhruba 40 000 metrů…

Šedesátý MSV bude největší za poslední dekádu Jubilejní 60. ročník MSV ukáže špičkové technologie a to nejlepší z historie i…

TECHNOLOGICKÉ FÓRUM konfrontovalo Programové prohlášení vlády pro stavebnictví Odborný kongres TECHNOLOGICKÉ FÓRUM: investice_technologie zahájil mezinárodní stavební…

Více aktualit

Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

18.09.2018 | Ing. Jana Kotková | redakce SVĚTLO | www.svetlo.info

„Člověk, který si zaslouží jméno dobrý, je ten, jehož myšlenky a práce jsou věnovány spíše jiným než jemu samému.“  W. Scott

Ve čtvrtek 9. srpna 2018 ve věku nedožitých 83 let odešel náš nejzkušenější a nejznámější vysokoškolský pedagog v oboru světelná technika pan prof. Ing. Jiří Habel, DrSc., který patří k nejvýznamnějším osobnostem české světelné techniky.

Obr. 1. Pan prof. Ing. Jiří Habel, DrSc., náš nejzkušenější a nejznámější vysokoškolský pedagog v oboru světelná technika (konference Lumen V4, Brno, 23. 6. 2010)
Obr. 1. Pan prof. Ing. Jiří Habel, DrSc., náš nejzkušenější a nejznámější vysokoškolský pedagog v oboru světelná technika (konference Lumen V4, Brno, 23. 6. 2010)

Životopis

Jiří Habel se narodil 10. října 1935 v Teplicích v Čechách v rodině přednosty železniční stanice. Po maturitě na Gymnasiu Maxima Gorkého v Bílině v roce 1953 byl přijat ke studiu na Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Studium absolvoval roku 1958 s červeným diplomem. V témže roce byl jako pedagogický asistent přijat na katedru elektroenergetiky a na tomto pracovišti setrval až do konce svého života, tedy celých 60 let. Katedra se mu stala druhým domovem a jeho práce smyslem života. Dva roky po skončení studia se oženil (v manželství s paní Alžbětou se narodil syn Jiří).


Obr. 2. Se svou ženou Alžbětou strávili 58 společných let
(svatba, Praha, 1960)

Svoji odbornou a vědeckou činnost postupně zaměřil na oblast světelné techniky. Na přelomu let 1968 a 1969 strávil několik měsíců v Moskevském energetickém institutu, kde působila velmi kvalitně obsazená katedra světelné techniky. Zde získané zkušenosti následně využil k posilování specializace světelná technika na své domovské katedře. Od roku 1978 vedl na katedře elektroenergetiky ČVUT v Praze zaměření světelná technika a zabezpečoval výuku světelnětechnických disciplín v oboru elektroenergetika, vedl laboratoř světelné techniky. Od roku 1982 byl zástupcem vedoucího katedry výroby a rozvodu elektrické energie.

V roce 1970 obhájil kandidátskou disertační práci a v roce 1974 habilitační práci. Roku 1975 byl jmenován docentem v oboru elektrotechnika. Doktorskou disertační práci obhájil v roce 1990 a v roce 1993 byl jmenován profesorem. Ve své vědecké a odborné činnosti se zaměřoval hlavně na oblasti týkající se popisu a měření parametrů světelného prostředí venkovních i vnitřních osvětlovacích soustav, hodnocení zrakového vjemu při různých světelných podmínkách, energetické náročnosti osvětlovacích soustav a rušivého vlivu umělého osvětlení na okolní prostředí.

V rámci své pedagogické činnosti připravoval studenty v oboru světelná technika na problematiku návrhu, hodnocení a provozu vnitřních i venkovních osvětlovacích soustav. Vedle práce v ČVUT v Praze také hostoval na ZČU v Plzni. O kvalitě přípravy studentů pro oblast světelnětechnické praxe svědčí velký zájem o jeho absolventy jak z průmyslu, tak z projektové praxe. Vychoval mnoho odborníků, kteří v současné době působí nejen v českých, ale i v zahraničních firmách, projektových ateliérech a institucích. Řadu studentů dovedl k úspěšnému dokončení doktorandského studia.

V této oblasti činností je třeba se zmínit o dalších pedagogických funkcích na úrovni fakulty – z nichž nejvýznačnější a časově nejnáročnější jistě byla funkce proděkana, kterou vykonával v období let 1980 až 1990. Účast ve vědecké radě FEL a funkce předsedy komise pro státní závěrečné zkoušky v oboru elektroenergetika na FEL ČVUT a FEI ZČU potvrzují uznání jeho odborných a lidských vlastností. Od roku 1979 byl členem vědecké rady a kolegia děkana. Za svoji činnost v ČVUT byl oceněn několika čestnými uznáními a vyznamenáními.


Obr. 3. O 49 let později ve stánku časopisu Světlo
(Pragointerier, Výstaviště Praha-Holešovice, 
2009)

Publikační činnost profesora Jiřího Habela zahrnuje přes sto odborných článků a přednášek na národních i mezinárodních konferencích. Je autorem deseti vysokoškolských skript a spoluautorem čtyř učebních pomůcek. Současně je vedoucím autorského týmu knihy Světelná technika a osvětlování (FCC PUBLIC Praha, 1995) a knihy Světlo a osvětlování (FCC PUBLIC Praha, 2013), která představuje zatím nejkomplexnější učebnici vydanou v ČR v oboru a je určena nejen studentům, ale i širokému okruhu pracovníků z různých oborů.

Vzhledem ke svým znalostem, zkušenostem a schopnosti objektivního nadhledu při řešení problémů z oboru světelné techniky profesor Jiří Habel působil také v několika odborných organizacích a institucích. Mezi nejvýznamnější patří Český národní komitét Mezinárodní komise pro osvětlování (ČNK CIE), Český metrologický institut (ČMI), Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) a Česká metrologická společnost. Byl členem technických komisí TNK12 (Jednotky a veličiny) a TNK76 (Osvětlování) při Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Od založení časopisu Světlo v roce 1998 až do roku 2016 byl předsedou jeho redakční rady.

Navzdory těžké nemoci, s níž v posledních dvou letech svého života statečně bojoval, aktivně působil na milované katedře téměř až do své smrti.

Vzpomínky

Odborný životopis jsou převážně jen fakta vypovídající o lidské stránce osobnosti velmi málo. Proto jsme se rozhodli oslovit několik nejbližších přátel a dlouholetých spolupracovníků pana profesora s nabídkou rozloučit se s ním na stránkách časopisu několika řádky vzpomínek. Jde tedy o naprosto nezávislé texty, redakčně upravené pouze minimálně. Čtenáři se v nich mj. mohou dozvědět i mnoho zajímavého o vývoji vysokoškolské výuky světelné techniky u nás.

Pokračování je ZDE


Vyšlo v časopise Světlo č. 5/2018 na straně 44.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.