Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Osvětlení Dolního náměstí v Olomouci

12.12.2013 | Philips ČR spol. s r. o., divize Lighting | www.philips.cz

--- Ing. Petr Novotný ---

Dolní náměstí v Olomouci bylo po rekonstrukci slavnostně otevřeno 6. září 2013. Od první verze studie k realizaci byla ale dlouhá cesta. První výpočet osvětlení, který autor článku v análech našel, nese datum 7. 12. 2004 a vlastní rekonstrukce začala v roce 2012. Konečná podoba řešení se rodila poměrně těžce. Po mediálně propírané a občany kritizované realizaci veřejného osvětlení sousedního Horního náměstí z přelomu milénia se právě osvětlení stalo asi politicky nejsledovanější problematikou a každý k němu měl co říct. Tomu odpovídal i počet zpracovávaných variant řešení v jednotlivých stupních projektu a postupné obrušování třecích ploch, opakované vždy po dalších volbách.


Obr. 1. Hlavní část náměstí
 

Koncepce řešení osvětlení

Původní představa autorů o zklidněné a ztemnělé centrální části náměstí a nízkých stožárech veřejného osvětelní (VO) podél komunikačních koridorů vzala rychle za své a při případném řešení podle zadání radnice povstal problém, jak osvětlit v souladu s normovými požadavky plochu o šířce až 80 m svítidly umístěnými pouze v jedné linii po obvodu náměstí. Na základě mnoha výpočtů vznikla koncepce s poměrně vysokými (9 a 11 m) stožáry umožňujícími instalovat větší počet svítidel (dvě až pět) v různé výšce. Jednotlivá svítidla přitom v rámci jednotícího designu měla mít výrazně odlišné charakteristiky a plnit různé funkce. Tato koncepce nakonec dovolila – použitím dvou základních režimů – do značné míry sjednotit požadavky zadavatele a představy autorů. S ohledem na variabilitu řešení je možné dosáhnout jak normových hodnot i v nejvzdálenějším bodě, tak i vypnutím okruhu světlometů směrovaných do centrální části náměstí zajistit intimnější atmosféru, která nechává vyniknout barokní sochařské výzdobě soustředěné do centrální osy náměstí (Neptunova kašna, mariánský sloup, Jupiterova kašna).


Obr. 2. Detail Immaculaty na mariánském sloupu

Dalším oříškem byla volba vhodného svítidla do úzké spojovací části náměstí ústící na hlavní Horní náměstí s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice (památka UNESCO). Původním záměrem bylo použít v této části tvarově neutrální svítidlo, které by oba prostory propojilo a přitom neupoutávalo výrazným tvarem. Skutečnost je nicméně nakonec trochu jiná a je možné, že případná výměna svítidel na Horním náměstí bude mít v budoucnu vliv i na osvětlení spojovací části. Výslednou podobu veřejné osvětlení dostalo v rámci vypsaného soutěžního dialogu, ze kterého vyšlo vítězně jedno z řešení předložených firmou Philips Lighting. Veřejné osvětlení je doplněno architekturním osvětlením kašen, mariánského sloupu, arkýře a portálu renesančního Hauenschieldova paláce a loubí v horní části náměstí.

Po diskusi zúčastněných stran byla v projektu zvolena kategorizace průjezdné části náměstí CE5 a chodníků a pěších zón S3 podle ČSN EN 13201-2 s vědomím, že celkový pocit je v tomto případě důležitější než striktní bazírování na požadavcích normy mimo hlavní zájmové plochy. Požadovaná intenzita je v obou případech 7,5 lx, CE5 se liší pouze vyššími požadavky na rovnoměrnost osvětlení (U0 = 0,4). Minimální udržovaná intenzita osvětlení v částech pro pěší by měla být vyšší než 1,5 lx.


Obr. 3. Panoramatický pohled na Dolní náměstí
 

Realizované řešení

Osvětlovací stožáry v centrální části náměstí mají nadzemní výšku 10,8 m mezi ulicemi Panskou a Kapucínskou a 9,0 m mezi Kapucínskou, Kateřinskou mírně limitována velikostí vany pro žárové zinkování). Přes relativně velkou výšku jsou stožáry s ohledem na vertikální linie na fasádách tvořících vizuální pozadí až překvapivě „neviditelné“ a neruší v denních ani nočních pohledech. Použitá svítidla patří do dvou designových řad: Urbanscene CGP700 s výbojkami CosmoWhite 45 a 60 W svými asymetrickými širokými optikami zajišťují především osvětlení chodníků a průjezdné komunikace, světlomety Decoflood DVP626 s výbojkami CDM-T 70 W přisvětlují vzdálené plochy a tři svítidla tohoto typu v provedení s velmi úzkým rozložením svítivosti zajišťují architekturní osvětlení horní části mariánského sloupu se sochou Panny Marie.
Firma Philips Lighting prokázala i s ohledem na krátký termín velkou přizpůsobivost a mimo jiné ve spolupráci s dodavatelem stožárů (Valmont) dovyvinula atypický držák pro uchycení svítidel na kuželový stožár v různých výškách (a tedy s různým průměrem).

Svítidla na jednotlivých stožárech jsou rozdělena do dvou nebo tří samostatně spínaných obvodů, umožňujících bez podstatného snížení rovnoměrnosti osvětlení na hlavních komunikačních koridorech dosáhnout určité variability použitých světelných scén a rovněž úspory energie v době s malým provozem.

Pro horní spojovací část náměstí byla nakonec vybrána designová LED svítidla Urbanstar BDS100 s příkonem 43 W umístěná na kuželovém stožáru výšky 4 m. Svítidlo má široké, výrazně asymetrické rozložení svítivosti, které ho předurčuje k osvětlení širších prostranství a přitom potlačuje nežádoucí osvětlení na fasádách objektů. Výsledkem je příjemné a rovnoměrné osvětlení při zachování velmi dobrých energetických parametrů. Východní stranu náměstí v této části přerušovaně lemuje středověké loubí osvětlené nepřímo asymetrickými nástěnnými svítidly 2× 26 W.



Obr. 4. Detail horní fronty stožárů při vypnutém osvětlení střední části náměstí 


Obr. 5. Dolní fronta náměstí s Hauenschieldovým palácem 


Obr. 6. Spojovací krček mezi Dolním a Horním náměstím se svítidly Urbanstar 

Výraznou dominantou centrální části Dolního náměstí je mariánský sloup od významného olomouckého barokního sochaře Václava Rendera. V rámci rekonstrukce byl sloup restaurován a nově bylo zřízeno i jeho architekturní osvětlení. Dolní část sloupu je osvětlena osmi zemními svítidly Disano 1600 Floor JMTS 70 W s asymetrickým rozložením svítivosti. Svítidla jsou umístěna v zákrytu s pískovcovými patníky vymezujícími prostor okolo sloupu. Horní část sloupu se sochou Immaculaty zvýrazňují úzkoúhlé světlomety instalované na blízkých stožárech VO ve výšce asi 3,5 m.
Svítidla jsou umístěna nízko, aby při pohledu z oken bytů na protější straně náměstí neoslňovala. Vzhledem k sloupu jsou umístěna ve vzájemném úhlu přibližně 120° a zajišťují dostatečně plastické osvětlení ve všech pohledových osách gradované směrem k vrcholu sloupu. Architekturní osvětlení doplňují další zemní svítidla – svítidla zvýrazňující sochařskou výzdobu renesančního Haueschieldova paláce (především výrazný arkýř), a ponorná svítidla v kašnách.

Při vypracovávání návrhu byl kladen důraz na použití světelných zdrojů s vysokým indexem podání barev (Ra), aby náměstí jako celek působilo přirozeně. Z tohoto důvodu nebyl použit ani divadelní efekt v podobě výrazně odlišných teplot chromatičnosti světelných zdrojů např. mezi veřejným a architekturním osvětlením. Základní teplota chromatičnosti je 3 000 K. Výbojky CosmoWhite mají náhradní teplotu chromatičnosti asi 2 800 K a protiváhu jim dělá osvětlení loubí, kde byly použity kompaktní zářivky s 2 700 K. Osvětlení jako celek působí harmonicky, bez dramatických přechodů a příliš výrazných akcentů.


Obr. 7. Dialux: Výpočet osvětlení pro Olomouc, Dolní nám. (Jakub Wittlich)
 

Provedené měření osvětlení prokázalo velmi dobrou shodu výsledných hodnot s vypočtenými ve všech posuzovaných plochách a potvrdilo dodržení požadavků normy ČSN EN 13201-2 pro navrženou kategorizaci. Definitivní hodnocení, nakolik se věc podařila, za nás udělá čas, ale první ohlasy jsou vesměs pozitivní.


Obr. 8. Denní a noční vizualizace (Studio PRAK)


Rok realizace: 2013
Investor: statutární město Olomouc
Světelnětechnický návrh: Ing. Petr Novotný, Light servis
Autoři: Ing. Robert Binar, Ing. arch. Tomáš Lampar, Ing. arch. Pavel Pospíšil
Odpovědný projektant: Ing. arch. Pavel Pospíšil, Studio PRAK s. r. o.
Projektová podpora: Ing. Hynek Bartík, Philips Česká republika, s. r. o.
Výrobce a dodavatel svítidel: Philips Česká republika s. r. o.
Finální řešení VO a návrh směrování: Ing. Jakub Wittlich, Philips Lighting
Foto: Ing. Petr Novotný


 

Ing. Hynek Bartík (Philips Outdoor Lighting)
tel.: +420 233 099 380
mob.: +420 724 549 988
e-mail: hynek.bartik@philips.com

Ing. Jakub Wittlich
tel.: +420 233 099 111
fax: +420 233 099 326
e-mail: jakub.wittlich@philips.com

Philips ČR spol. s r. o., divize Lighting

Šafránkova 1, 155 00 Praha 5
www.philips.cz