Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem
18. 9. 2017. V elektronické verzi na webu bude 18. 9. 2017.

Svítidla a světelné přístroje
MAYBE STYLE představuje LED designová svítidla německého výrobce Lightnet
TREVOS – nová svítidla pro průmysl i kanceláře
Kolik typů LED panelů vyrábí MODUS?
Inteligentní LED svítidlo RENO PROFI

Osvětlení interiérů
Světlo v bytovém interiéru – otázky a odpovědi

Aktuality

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Institut světelného designu vás zve na dvoudenní workshop PROSTOR – SCÉNA – SVĚTLO – BARVA

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Tradiční podzimní akce pro odborníky - seminář Interiéry 2017 Šestý ročník odborného semináře INTERIÉRY 2017 se koná ve čtvrtek 9. listopadu 2017 na…

Více aktualit

O vhodném množství světla v sakrální architektuře

13.03.2017 | Ing. arch. Jiří Šťasta | www.svetlo.info

Ve světelné technice a jejím návrhu se tvůrce projektu potýká s palčivou otázkou, kolik světla, ať již umělého, či denního, by měl do dané ho prostoru připustit a jaká jeho míra je pro danou funkci provozu vhodná.

Z hlediska osobního vědeckého výzkumu během doktorského studia je mým zájmem zjistit, kolik přirozeného světla se využívalo v dochovaných kostelích na našem území. Intenzita světla, kterou autoři staveb užívali k osvětlení liturgických prostorů, měla kromě provozního a symbolicko-teologického významu dopad na chování a uvažování jedinců. Přestože jsem profesí architekt, nutí mě složitost tématu dívat se na světlo z více pohledů a jiných oborů. V následujícím přehledu byly vybrány takové články, které se zabývají účinkem světla a šera vzhledem k uvažování, chování a vnímání jedinců. Jedna ze studií vlivu intenzity osvětlení na chování člověka pojednává o tom, že lidé vystavení prostředí s osvětleností 1 500 lx se oproti lidem, kteří jsou vystaveni 150 lx, chovají obezřetněji, aby neklesli v očích druhých lidí. Dále také vyšší intenzita osvětlení snižuje u lidí počet přání a tužeb [1]. Podobná psychologická studie zabývající se vlivem tmy a šera na chování jedinců poukazuje na skutečnost, že lidé v takových podmínkách jsou lhostejnější k názorům druhých o jejich vlastní osobě [2], [3]. Podobně také Kasof popisuje vyšší míru opatrnosti s rostoucí intenzitou světla [4]. Vliv vyšší intenzity osvětlení na větší opatrnost vzhledem k vlastní osobě byl potvrzen také kvantitativním výzkumem slov. Lidé vystavení vyšší intenzitě osvětlení používali spíše slovní obraty ve spojení s „já” než se společensky širším „my” [6]. Výsledky výzkumu byly interpretovány jako důsledek větší obezřetnosti [5].


Obr. 1. Intenzivní osvětlení kostela Milosrdného Boha otce v Římě(ve Wiki je: kostel Boha Milosrdného otce) od Richarda Meiera umocňují světlé tóny interiéru i prosklený střešní plášť; vysoká intenzita denního osvětlení umožňuje vykonávat i drobné ruční práce
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/
Crocifisso_della_Chiesa_di_Dio_Padre_Misericordioso.JPG


Obr. 2. Santini v kostele na Zelené hoře světlem umocňuje horizontální členění prostoru – osvětlená kopule kontrastuje s tmavší částí, určenou pro lid; tento princip byl použit s ještě silnějším efektem v chrámu sv. Moudrosti v Konstantinopoli; dobový autor Pavel Mlčenlivý tento vjem popisuje „jako by zářící slunce bylo na řetězu zavěšené nad námi“
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Zelena_hora_cossa.jpg

V dalších experimentech bylo v několika případových zkouškách podrobně analyzováno, jak působí rozdílná intenzita osvětlení na řešení dílčích úkolů. Výsledkem bylo zjištění, že lidé vystavení nižší intenzitě osvětlení (podle rozdílných experimentů mezi 25 až 150 lx) místo užívání racionálního myšlení používali více vlastní kreativní schopnosti. Oproti tomu lidé vystavení intenzitě 1 500 lx byli sice pohotovější v řešení logických úvah, měli však menší míru kreativních schopností a intuitivního hledání řešení [7]. Lidé pro rozdílné příležitosti a aktivity vyhledávají odlišně osvětlené prostory. Jednotlivci sami podle typu úlohy preferují rozdílné světelné podmínky. Úkoly, kde je třeba více usměrňovat své požadavky a ovládat se, jsou spíše vhodné pro lepší světelné podmínky 1 000 lx a více (studium, práce, setkávání s hosty apod.). Naproti tomu pro činnosti, kde není nutná taková míra ovládání se (poslouchání hudby, odpočinek, večeře s životním partnerem apod.), je preferována nižší intenzita osvětlení [8]. To rovněž potvrzuje studie, která zjistila, že pro aktivity pracovního a veřejného charakteru je oblíbenější vyšší intenzita osvětlení – na rozdíl od aktivit osobního života [9]. Dále je dobré zmínit studii, která se zabývala intenzitou osvětlení v obchodech s oblečením, při níž bylo zjištěno, že čím nižší intenzita osvětlení, tím u návštěvníků vzrůstá pocit pohody a dojem útulnosti daného místa [10]. Další studie potvrdila předpoklad, že tma a šero působí na zkoumané jedince tak, že si připadají volnější od sociálních požadavků kladených na jejich chování, a mají pocit, že jsou méně sledováni [11]. A lidé vystavení nižší míře osvětlení byli sdílnější ohledně soukromých věcí [12].


Obr. 3. Zajímavým řešením je vertikální členění prostoru světlem; byť se lid nachází v přízemní partii v nižší intenzitě osvětlení, horní polovina chrámu spolu s klenbou jsou prosvětleny, řešení je typické pro troj- a vícelodní gotickou architekturu (u nás je lze nalézt v: a) kostele sv. Barbory v Kutné Hoře (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons
/3/33/Cathedral_St_Barbara_-_interior.jpg), b) v Sedleckém klášterním kostele (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6b/Sedlec%2C_cisterci 
%C3%A1ck%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1tern%C3%AD_kostel.JPG), v kostele Panny Marie Sněžné v Praze a dalších.

Závěrem uvádím studii, která porovnávala osoby se slunečními brýlemi a bez nich. Studie zjistila, že nošení slunečních brýlí u zkoumaných jedinců zvyšuje pocit anonymity [10].

Světlo je vzhledem ke zmíněným skutečnostem výjimečný stavební prvek. Každý prostor je specifický svým provozem, svými požadavky. Jiné jsou kladeny na osvětlení výrobní haly, kanceláře, chodby a jiné třeba na sakrální prostor. Zvolením nepatřičné intenzity osvětlení je možné zmařit zamýšlený účel řešené plochy. Předmětem právě zpracovávané doktorské práce je zjištění užívané intenzity denního osvětlení v historických kostelích na našem území. Kostely katolické církve se stavějí s prvořadým úkolem – slavení eucharistie. Aby věřící mohli přistoupit k eucharistii, vyžaduje se podle tradice církve kající srdce. Je to pojem vědecky neměřitelný, ale pro účast na životě církve nezbytný. Z výsledků zde uvedených studií, které se zabývají světlem z pohledu psychologie, usuzuji, že je vhodnější používat nižší intenzitu osvětlení, která vytváří vhodnější podmínky pro kající se srdce, a tudíž i pro následnou účast na eucharistii. V současné době však neexistuje závazné nařízení, kolik světla by mělo být v sakrální architektuře. Snahou autora článku je zjistit na základě měření již vybudovaných sakrálních staveb, jaká intenzita světla byla tehdy užívána. Takové měření bude prováděno ve vybraných sakrálních stavbách na našem území postavených od dob Velkomoravské říše po současnost. Již při prvním vizuálním porovnávání současných a historických staveb se lze domnívat, že světla bylo dříve obecně méně.


Obr. 4. Princip vyššího osvětlení horní části chrámu je po gotice užíván také v barokní sakrální tvorbě; z tmavé přízemní části je tak pohled na klenbu oděnou světlem a freskami; nabízí se tak např. strhující pohled vzhůru v kostele Il Gesù v Římě (u nás se lze s podobným efektem setkat v kostele minoritů v Brně, v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě a v mnoha dalších) (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Chiesa_il_Gesu_-Roma_fc11.jpg)

Nesoulad mezi intenzitou denního osvětlení a liturgickou funkcí podle mého názoru nastal zvláště v kostele Milosrdného Boha otce navrženého ateliérem Richarda Meiera v Římě. Podobně zmiňuji kostel svatého Ducha v Uherském Hradišti, který je podle mého názoru zbytečně přesvětlen, byť další etapa počítá s částečným osazením uměleckých vitráží (a tudíž omezením přesvětlení).

Problematičtější je to s hodnocením intenzity umělého osvětlení v současné sakrální architektuře a při současných liturgických úpravách. Pocit nedostatku osvětlení, vznesený od kteréhokoliv kostelníka nebo duchovního správce, se snadno vyřeší osazením několikrát silnějšího světelného zdroje, který ale atmosféru místa definitivně ubíjí. Bohužel se zdá, že v sakrální architektuře nadále platí nepsané pravidlo, že čím je více světla, tím je větší slavnost.


Obr. 5. Kostel svatého Josefa v Le Havru od Augusta Perreta je stavba monumentálně kombinující pohledový beton a barevné vitráže; nikoliv konstrukcí, ale užitými povrchovými úpravami autor stavby novátorsky navazuje na slavnou tradici francouzské katedrální gotiky, která se halí v přítmí (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/
Eglise_St_Joseph%2C_Le_Havre.jpg/753px-Eglise_St_Joseph%2C_Le_Havre.jpg)

Vhodným využitím světla je možné docílit harmonické jednoty provozu, místa a vjemu. Proto je vhodné, aby ti, kteří navrhují umělé osvětlení, si byli vědomi širších souvislostí a věnovali více pozornosti intenzitě osvětlení. Světelné podmínky, které vytvářejí, mají nevyhnutelný dopad na každého budoucího uživatele prostoru. Rozdílná intenzita osvětlení může buď podpořit, anebo naopak oslabit očekávanou atmosféru vytvářeného místa.

Literatura:

[1] STEIDLE, Anna a Lioba WERTH. Freedom from constraints: Darkness and dim illumination promote creativity. Journal of Environmental Psychology [online]. 2013, 35, 67–80 [cit. 2015-10-29]. DOI: 10.1016/j.jenvp.2013.05.003. ISSN 02724944. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0272494413000261
[2] GERGEN, K. J. Deviance in the Dark. Psychology today [online]. 1973, (7), 129–130 [cit. 2016-11-22]. DOI: 10.1007/s10508-013-0170-5. ISSN 00040002. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/285214736_Deviance_in_the_dark
[3] JOHNSON, Robert D. a Leslie L. DOWNING. Deindividuation and valence of cues: Effects on prosocial and antisocial behavior: Effects on prosocial and antisocial behavior. Journal of Personality and Social Psychology. US: American Psychological Association, 1979, 37(9), 1532–1538. DOI: 10.1037/0022--3514.37.9.1532.
[4] KASOF, Joseph. Indoor lighting preferences and bulimic behavior: an individual differences approach. Personality and Individual Differences [online]. Elsevier Ltd, 2002, 32(3), 383–400 [cit. 2016-11-22]. DOI: 10.1016/S0191-8869(01)00023-X. ISSN 01918869. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/S0191-8869(01)00023-X
[5] GIFFORD, Robert. Light, decor, arousal, comfort and communication. Journal of Environmental Psychology. 1988, 8(3), 177–189. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S0272-4944(88)80008-2. ISSN 02724944. Dostupné také z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0272494488800082
[6] STEIDLE, Anna, Eva-Verena HANKE a Lioba WERTH. In The Dark We Cooperate: The Situated Nature of Procedural Embodiment: The Situated Nature of Procedural
Embodiment. Social Cognition. Guilford Publications Inc, 2013, 31(2), 275–300. DOI: 10.1521/soco.2013.31.2.275. ISSN 0278016x. Dostupné také z: http://dx.doi.org/10.1521/soco.2013.31.2.275
[7] KOBAYASHI, Shigeo, Masao INUI a Yoshiki NAKAMURA. Preferred Illuminance Non-Uniformity of Interior Ambient Lighting. Journal of Light & Visual Environment. 2001, 25(2), 264–275. DOI: 10.2150/jlve.25.2_64
[8] BUTLER, Darrell a Paul BINER. Preferred Lighting Levels: Variability among Settings, Behaviors, and Individuals: Variability among Settings, Behaviors, and Individuals. Environment and Behavior. 1987, 19(6), 695–721. Dostupné také z: http://eab.sagepub.com/content/19/6/695.abstract
[9] CUSTERS, P. J. M., Yaw DE KORT, Wa IJSSELSTEIJN a Me DE KRUIFF. Lighting in retail environments: Atmosphere perception in the real world: Atmosphere perception in the real world. Lighting Research and Technology. 2010, 42(3), 331–343. Dostupné také z: http://lrt.sagepub.com/content/42/3/331.abstract
[10] ZHONG, Chen-Bo, Vanessa BOHNS a Francesca GINO. Good Lamps Are the Best Police: Darkness Increases Dishonesty and Self-Interested Behavior: Darkness Increases Dishonesty and Self-Interested Behavior. Psychological Science. 2010, 21(3), 311–314. Dostupné také z: http://pss.sagepub.com/content/21/3/311.abstract
[11] MIWA, Yoshiko a Kazunori HANYU. The Effects of Interior Design on Communication and Impressions of a Counselor in a Counseling Room. Environment and Behavior. 2006, 38(4), 484-502. Dostupné také z: http://eab.sagepub.com/content/38/4/484.abstract

Recenze: doc. PhDr. Lubomír Kostroň, CSc., M.A., BIBS


Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2017 na straně 18.
Článek v elektronické listovací verzi časopisu Světlo č. 2/2017 naleznete zde
.