Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2016 vyšlo v tištěné podobě 11. března 2016. Na internetu je k dispozici v elektronické verzi.

Činnost odborných organizací
Technika osvětlování XXXII – dny Josefa Lindy 2. oznámení

Seminář Světlo v obci – Veřejné osvětlení v praxi

Příslušenství osvětlovacích soustav
Novinky v řízení osvětlení – DALI Compaq a DALI system
Ochrana proti přepětí v instalacích s LED světelnými zdroji

Aktuality

Ohlédnutí za veletrhem v roce 2015 V roce 2015 přinesl veletrh divadelní a jevištní techniky Theatre Tech & Event…

Proč se přihlásit na veletrh Theatre tech & Event production 2016 Veletrh divadelní a jevištní techniky Theatre Tech & Event Production přináší novinky…

6. světelná konference zemí Visegrádské skupiny – LumenV4 Jménem Polského komitétu pro osvětlování, člena Asociace polských elektroinženýrů a…

Diskuse s Michelem Simonem (DE) Institut Světelného Designu vás zve na diskuzi s předním světelným designérem,…

Více aktualit

O festivalu světla SIGNAL v Praze

16.12.2013 | |

--- Ing. Jana Kotková ---

Ve dnech 17. až 20. října 2013 se v Praze konal první ročník festivalu světla Signal. Festival překonal očekávání pořadatelů i návštěvníků a stal se jednou z nejlepších kulturních událostí letošního roku. Stovky tisíc lidí vyrazily s všudypřítomnými plánky festivalu do ulic prohlédnout si množství světelných instalací a nechat se okouzlit videomappingovými projekcemi. Nejvíce lidí festival navštívilo v sobotu, kdy díky enormnímu zájmu o festivalové instalace na některých místech v centru města téměř kolabovala doprava.


Obr. 1. V informačním centru festivalu na Palachově náměstí našli návštěvníci vedle informací a materiálů k festivalu také bar s občerstvením

„Pro tým Signal festivalu je to nejúžasnější možné zakončení téměř tříletých příprav. Děkujeme našim umělcům, děkujeme partnerům a děkujeme divákům, kteří si světelnou přehlídku v srdci Evropy přišli užít společně s námi. Jsme nadšeni, že má festival tak pozitivní ohlasy. A pevně doufáme, že se na něj bude dlouho v dobrém vzpomínat,“ komentoval první ročník festivalu světla v Praze Martin Pošta, jeho ředitel.
Pozvání k účasti na festivalu přijalo mnoho českých i zahraničních významných uměleckých osobností. Po území Prahy bylo rozmístěno celkem 36 světelných instalací (z toho čtyři videomappingové projekce). Součástí festivalu byl také bohatý doprovodný program pro odbornou i širokou veřejnost. Z prostorových důvodů budou v článku zmíněny jen některé z nich. Více mohou zájemci najít na stránkách festivalu: www.signalfestival.com


Obr. 2. Festival Signal zrealizoval přes dvacet let starou původní myšlenku tvůrce letenského Metronomu Vratislava Karla Nováka a propojil Staroměstské náměstí laserem s Metronomem


Obr. 3. Dynamické barevné osvětlení Tančícího domu (autoři Filip Müller a Jaroslav Smetana) zajišťovalo 80 svítidel Philips  


Obr. 4. Nedaleko vyšehradské skály vystupoval ze tmy Emauzský klášter (autor Jaroslav Smetana)
 

Videomapping

Přestože se festivalu zúčastnilo mnoho významných umělců ze zahraničí, největší úspěch sklidila videomappingová projekce Khôra na průčelí kostela svaté Ludmily českého týmu (autoři The Macula ve spolupráci s Petrem Krejčíkem, Michalem Kotkem, Daliborem Cé a Ondřejem Hoškem). Do úplného konce byla před budovou kostela na náměstí Míru v podstatě hlava na hlavě. Velmi atraktivní pro návštěvníky byl i 3D videomapping Noc na Tyršově domě ruské skupiny Sila Světa. S velkým zájmem se setkaly i projekce Oživlá silueta na Arcibiskupském paláci katalánského uskupení umělců Telenoika a Defileé na paláci Hybernia Romaina Tardyho aka Aalto z uskupení Antivj.

Některé další světelné instalace

Na jednom z nejvyšších míst Prahy – Petřínské rozhledně, prezentoval své světelné dílo známý český umělec Krištof Kintera. Jeho instalace Maják byla pomyslným srdcem celého festivalu. Svítící maják již z dálky signalizoval, že festival Signal stále žije. Další z hlavních dominant letošního festivalu byla také obrovská krychle velikosti třípatrového domu na Staroměstském náměstí s názvem HyperCube od francouzské dvojice 1024 architecture. V noci zaujala světelnou show a přes den sloužila i jako odpočinkové místo.


Obr. 5. Videomappingová projekce Khôra na průčelí kostela svaté Ludmily (autoři The Macula ve spolupráci s Petrem Krejčíkem, Michalem Kotkem, Daliborem Cé a Ondřejem Hoškem) se stala nejúspěšnější světelnou instalací festivalu

Festivalové osvětlení Tančícího domu, též nazývaného Ginger a Fred (autoři Filip Müller a Jaroslav Smetana), bylo nejúspěšnějším z pěti projektů, na jejichž světelném návrhu a realizaci během festivalu spolupracovaly společnosti Philips a Eltodo. Světelné scény znázorňovaly bohatou historií Tančícího domu i místa, které tu bylo před jeho vznikem. Stejnou myšlenkou Tančící dům doplňovaly Emauzy, které vystupovaly ze tmy blíže vyšehradské skále. Kdo ve večerních hodinách přecházel Vltavu po Karlově mostě, neminul ho pohled Karlova hlídače od Milana Caise, bedlivě sledujícího všechny kolemjdoucí.

Velké plastické bulvy pohybujícího se oka o průměru 2 m zasazené pod gotickými oblouky Malostranské i Staroměstské mostecké věže shlížely na turisty a obyvatele Prahy z každé strany Karlova mostu po celou dobu festivalu. Přímo na budově Nové scény Národního divadla si návštěvníci mohli zahrát staré osmibitové počítačové hry v rámci instalace 8bitový syndrom (autoři Adam Široký, SR & Tomáš Nadymáček, ČR). Jednou z dominantních instalací letošního festivalu byl Mrak od Kanaďanů C. Browna a W. Garretta z tisíců starých žárovek vytvářejících živoucí svítící oblak a umožňující – díky desítkám zavěšených spínacích „lampičkových“ šňůr – návštěvníkům si s tímto mrakem hrát.


Obr. 6. Přímo na budově Nové scény Národního divadla si návštěvníci mohli zahrát staré osmibitové počítačové hry v rámci instalace 8bitový syndrom (autoři Adam Široký, SR a Tomáš Nadymáček, ČR)


Obr. 7. Kdo ve večerních hodinách přecházel Vltavu po Karlově mostě, neminul ho pohled Karlova hlídače od Milana Caise

Výstava Future of Light – innovations for your Future

Velmi úspěšnou instalací byla galerijní výstava společnosti Philips nazvaná Future of Light – innovations for your Future, kterou za čtyři festivalové noci v budově New York University of Prague navštívilo více než 12 000 lidí. Na výstavě byly k vidění tři instalace vytvořené z OLED modulů – zdroje budoucnosti. Nejoblíbenější z nich byla interaktivní obrazovka, která sledovala návštěvníky a promítala jejich obraz včetně detailů obličejů. Populární byly také dva moduly Luminuous textile (oživlé obrazy) – na první pohled prázdná malířská plátna, která se po zapnutí proměnila v živoucí umělecká díla díky videosekvencím, které na nich bylo možné zobrazovat, vytvářet různé nové projekce a tak dotvářet prostor. Vystavena také byla svítidla s LED zdroji HUE – inteligentní „žárovky“, které lze ovládat i programovat pomocí aplikací na chytrých telefonech.


Obr. 8. S mimořádným zájmem diváků se setkala také instalace SPAM/Interpretace černo-bílých struktur Zdeňka Sýkory (autoři Vladimir 518 a David Vrbík) na zdi u Muzea Kampa


Obr. 9. Fragmenty promítané na kokon Můry zavěšené pod Karlovým mostem nedaleko Lužického semináře (autor Jakub Nepraš) probouzely zvědavost a nutily příchozí k zamyšlení


Obr. 10. Speciální umělecká instalace Imaginace dialogu – Klasický/Neklasický na Kafkově náměstí (autoři Jaroslav Bejvl jr. a Preciosa Lighting) spojila klasický prvek – křišťálové lustry – s moderní technikou programově řízených LED

Plavby za světlem

Velmi netradiční světelnou instalací bylo osvětlení parníku Vyšehrad, který se letos stal kulturní památkou a během festivalu převezl více než 2 500 návštěvníků na cestách za světlem. Osvětlit parník je složité – mnoho oken, žádná místa pro upevnění svítidel a na lodi se všude chodí, vše se točí. Proto se autoři konceptu, Filip Müller a Jaroslav Smetana, rozhodli pro netradiční řešení, kdy z lodi udělali velký „reflektor“. Loď tak při své jízdě „tlačila“ světlo před sebou a díky velmi silnému osazení (přes 70 svítidel) kreslila barevné scenérie po březích Vltavy, přilehlých památkách a stěnách plavebních komor. S velkým zájmem pasažérů se setkalo také RGB osvětlení strojovny a motoru parníku.


Obr. 11. Velmi netradiční světelnou instalací bylo osvětlení parníku Vyšehrad, který vozil návštěvníky za světlem (autoři Jaroslav Smetana a Filip Müller)

Konference Světlo pro naše města 2013

První den festivalu se konal již čtvrtý ročník odborné konference Světlo pro naše města. Tato mezinárodní konference, kterou pořádá společnosti Philips, otevírá na odborné úrovni aktuální témata týkající se užití světla ve veřejném prostoru, osvětlení ve městech, světelného designu nebo nových postupů v osvětlování architektury. Konference má mezinárodní charakter a určena je především architektům, urbanistům a světelným designérům, dále široké veřejnosti se zájmem o dané téma. Letošní, čtvrtý ročník přilákal přes 120 účastníků z řad zástupců měst, architektů a profesionálů věnujících se osvětlení a přine Fisl nové zajímavé poznatky a impulzy – výrazně zazněla otázka potřeby profese světelného designéra, která v Česku dosud chybí. Se svými příspěvky vystoupila řada předních osobností ze světelného designu i architektury, v čele s významným světovým světleným designérem Tapiem Roseniem. Tapio Rosenius je sedmatřicetiletý Fin, v současnosti žijící v Madridu, ale působící po celém světě. Je zakladatelem studia Lighting Design Collective, sdružujícího několik předních odborníků na světelný design a osvětlení. Mezi jeho nejzajímavější projekty patří např. osvětlení fotbalové arény pro MS v Kataru, kde osvětlení fasády sleduje pohyb na hřišti. Konferenci moderoval Ing. Hynek Bártík ze společnosti Philips.


Obr. 12. Konference Světlo pro naše města přilákala přes 120 účastníků z řad zástupců měst, architektů a profesionálů věnujících se osvětlení


Obr. 13. Světlený designér Tapio Rosenius z Finska představil ve svém příspěvku několik významných a jedinečných realizací (Konference Světlo pro naše města)


Tab.1. Příspěvky přednesené na konferenci Světlo pro naše města 2013

Workshop Architects of light 2013

Den po konferenci Světlo pro naše města proběhl druhý ročník workshopu Architects of Light, unikátní koncept společnosti Philips vytvořený pro architekty s světelné designéry, kteří si rádi hrají. Zúčastnilo se ho 32 architektů, studentů architektury a světelných designérů. Účastníci měli možnost diskutovat s mezinárodně uznávanými světelnými designéry Tapiem Roseniem, Michalem Kaczmarzykem, Jovanou Cvetkovicovou i s Fi lipem Müllerem a Jaroslavem Smetanou, kteří stáli za pěti světelnými instalacemi společností Philips a Eltodo v rámci festivalu.

Po úvodní diskusi se účastníci rozdělili do čtyř skupin a vyrazili na obhlídku parku Portheimka na pražském Smíchově, kde si vybrali zákoutí, které chtěli oživit světlem. Vlastní praktická část workshopu začala koncepční částí, kdy jednotlivé skupiny zpracovaly pod vedením Tapia Rosenia své vize a vytvářely návrhy.  Pak s podporou světelných techniků ze společnosti Philips vybraly z pěti stovek nejrůznějších typů svítidel (s RGB i bílým světlem s různou teplotou chromatičnosti, různou optikou i řízením) ta nejvhodnější, vyřešily technické problémy a své projekty rozsvítily a „doladily“. Výsledné realizace ozvláštnily po sedmé hodině večerní čtyři zákoutí parku.


Obr. 14. Účastníci workshopu Architects of light si prohlížejí jeden z objektů, který chtějí oživit světlem park Portheimka na pražském Smíchově)


Obr. 15. Diskuse nad jedním ze světelných návrhů (workshop Architects of light)

Na názor na tuto akci jsme se zeptali jednoho z účastníků workshopu, Františka Fabiána z Institutu světelného designu: „Překvapila mě různorodost pohledu jednotlivých světelných designérů, kteří popisovali svá východiska, zdroje inspirace či přístup ke světlu a architektuře, přírodě i společnosti. Například M. Kaczmarczyk popisuje klasickou situaci, kdy klient přijde se zadáním: „Postavil jsem dům, potřebuji do něj světlo “ a on odpovídá „Ale to už je pozdě“, čímž zdůrazňuje potřebu navrhovat světelné řešení (denní vs. umělé světlo) současně s architektonickým. Vedle toho zase T. Rosenius ctí Alvaara Aalta s jeho tvrzením, že v noci by měly domy spát, tedy že ne všechna a ne stále by měla architektura svítit. Zaujal mě také Marco Bevolo z Nizozemí, který se nevěnuje světelnému designu jako návrhář, ale zkoumá či doporučuje světelná řešení v rámci urbanizačních jednotek (měst, čtvrtí, komplexů) ve vztahu k sociálním a ekonomickým podmínkám (chápu-li to správně): Vytvořil složitou tabulku vzájemně se kombinujících a ovlivňujících faktorů, kterou nazývá City – People – Light Matrix, jež určuje vzájemné vztahy světla, jeho řešení, vůči okolnímu „systému“. Pro mě bylo opět zajímavé vidět různé přístupy architektů k použití barev i dynamiky světla, stejně jako seznámení se s dalšími produkty různých kvalit. Z celkem čtyř skupin (většina členů z řad architektů) vzešla pouze jediná čistě světelná instalace, ostatní překvapivě pracovaly s dramatickou, až divadelní situací, kdy dynamika světel byla udávána dynamikou akce, pohybu diváka / účastníka. Neméně přínosné bylo uvažovat v kontextu CPL Matrixu, kdy konkrétně pro tyto mini projekty byla stěžejní témata hledisko diváka, jeho interakce v různé míře zapojení, rozdíly v dynamice světla a dynamice situace.“

Obr. 16. Výsledné realizace ozvláštnily po sedmé hodině večerní čtyři zákoutí parku Portheimka (workshop Architects of light)


Závěr

Cílem tohoto projektu, připravovaného téměř tři roky, bylo přivést do pražského veřejného prostoru život, dát příležitost domácím umělcům realizovat svou tvorbu ve veřejném prostoru a přivézt ukázku toho nejlepšího z moderního světového audiovizuálního umění do Čech a představit Pražanům i návštěvníkům Prahy. Organizátoři doufají, že prvním úspěšným ročníkem zahájili tradici největšího festivalu světla v České republice. Těší se, že příští rok přilákají do metropole opět statisíce domácích i zahraničních návštěvníků. Tímto velkolepým festivalem moderního audiovizuálního umění ve veřejném prostoru se Praha hrdě hlásí mezi ostatní evropské a světové metropole, kde se konají akce podobného charakteru.

Foto:
Ing. Jana Kotková (1, 3, 5 vpravo, 10, 12 až 16),
Luboš Wišniewski (4, 6 až 9),
Alexandr Dobrovodský (2),
Alžběta Jungrová (5 vlevo)
Milan Dvořák (11)

 

 

Přihlaste se k odběru e-letteru FCC PUBLIC

zajímavosti z oblasti elektrotechniky a souvisejících oborů │ upozornění na nově vyšlá čísla časopisů ELEKTRO a SVĚTLO |
pozvánky na zajímavé konference a semináře │ informace od partnerů našeho nakladatelství │ další novinky ...

* Přihlášením souhlasíte s podmínkami zasílání novinek od FCC PUBLIC.