časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Několik poznámek k označování a používání světelných zdrojů

7. 2. 2012 | |

-- Ing. Vladimír Dvořáček -- V [1] byla podána podrobná informace o jednotném mezinárodním označení světelných zdrojů ILCOS, které by mělo umožnit odborné veřejnosti jednoznačně a spolehlivě se orientovat v jejich současném velmi širokém sortimentu, bez ohledu na výrobce. Nově zaváděný systém je předmětem evropské normy EN 61231:2010, která je vydána v české verzi jako česká technická norma ČSN EN 61231. Označení ILCOS zatím nenahrazuje tradiční zavedené označování světelných zdrojů jednotlivými výrobci, avšak přední z nich již ve svých katalozích tímto označením doplňují informace o jimi vyráběném sortimentu.

Označení každého zdroje podle systému ILCOS má většinou tři verze, lišící se rozsahem poskytovaných informací o jeho parametrech v závislosti na účelu (krátká, rozšířená a normalizovaná verze). Pouze u výbojek (vysokotlakých a nízkotlakých sodíkových, vysokotlakých rtuťových a halogenidových) se nepoužívá rozšířená verze. Při popisu jednotlivých vlastností je vedle čísel použita i řada písmen velké abecedy a zde může dojít k některým záměnám, resp. může nastat kolize s označeními, která se dosud u světelných zdrojů běžně používají, a to i v katalozích renomovaných výrobců. Některé příklady jsou uvedeny v dalším textu.

Písmeno T se v systému ILCOS používá k označení typu žárovkové baňky (trubková), dále k označení druhu zbarvení baňky (transparentní) anebo typu světelného zdroje (dopravní světla). Závisí tedy na umístění písmena v příslušné skupině označení. U označení baňky se za písmenem T uvádí její průměr v milimetrech. V takovém případě označení T22 v systému ILCOS znamená, že jde o žárovkovou baňku trubkovou o průměru 22 mm. Kromě toho se však písmeno T běžně, bez ohledu na výrobce, dosud používá u zářivek při označování průměru jejich trubice, avšak číslo za písmenem T již uvádí její průměr, přibližně vyjádřený v osminách palce. Jsou známá a v katalozích u lineárních, kruhových nebo kompaktních zářivek rovněž používaná označení jako např. T2, T3, T4, T5, T8 nebo T12, která však informují čtenáře, že jde o jmenovité průměry trubic 5, 8, 10, 16, 26 nebo 38 mm (obvykle jsou v katalozích uváděny poněkud vyšší hodnoty jako hodnoty maximální). Písmeno R se v systému ILCOS používá k označení baňky reflektorové žárovky s vnitřní odraznou vrstvou, dále k označení barvy baňky (červená), provedení žárovky odolné proti otřesům anebo halogenové žárovky s příčným vláknem. Opět záleží na umístění písmena v označení. V případě označení baňky se za písmenem R uvádí maximální průměr baňky vyjádřený v milimetrech. Označení R90 v systému ILCOSS tedy představuje baňku reflektorové žárovky o maximálním průměru 90 mm. Kromě toho se však písmeno R, např. u amerických výrobců, používá pro reflektorové žárovky, avšak za ním uváděné číslo sice znamená rovněž maximální průměr, ale uvedený v osminách palce (tedy ty jako hodnoty maximální). Písmeno R se v systému ILCOS používá k označení baňky reflektorové žárovky s vnitřní odraznou vrstvou, dále k označení barvy baňky (červená), provedení žárovky odolné proti otřesům anebo halogenové žárovky s příčným vláknem. Opět záleží na umístění písmena v označení. V případě označení baňky se za písmenem R uvádí maximální průměr baňky vyjádřený v milimetrech. Označení R90 v systému ILCOSS tedy představuje baňku reflektorové žárovky o maximálním průměru 90 mm. Kromě toho se však písmeno R, např. u amerických výrobců, používá pro reflektorové žárovky, avšak za ním uváděné číslo sice znamená rovněž maximální průměr, ale uvedený v osminách palce (tedy R28).

Tab. 1. Přehled označování barevných vlastností světla světelných zdrojů a hlavní oblasti jejich použití

Poznámka k tab. 1: V ČSN EN 12464-1[3] jsou české názvy barevných odstínů stanoveny pro interval hodnot teploty chromatičnosti, nikoliv pro konkrétní její hodnoty, jako např. v katalogu firmy Osram. Proto např. odstíny warm comfort light, interna, warm white, white, warm white de luxe a white de luxe jsou označeny jednotně jako teple bílé, odstíny cool white, white, cool white de luxe a white de luxe jako neutrálně bílé, day light, cool day light, day light de luxe a cool daylight de luxe jako chladně bílé. V uvedené ČSN rovněž nenašlo svůj ekvivalent zkrácené označení barevného odstínu „de luxe“, bylo by vhodné u zdrojů s Ra ≥ 80 vedle příslušné hodnoty Ra použít doplňující označení např. „se zlepšeným podáním barev“, „s velmi dobrým podáním barev“ anebo u zdrojů s Ra ≥ 90 doplňující označení, „s vynikajícím podáním barev“ apod.
 

Označení kolorimetrických parametrů světelných zdrojů, tj. barevného tónu světla, charakterizovaného teplotou chromatičnosti TC (u výbojových zdrojů – náhradní teplotou chromatičnosti TCP), a jakosti podání barev, charakterizované všeobecným indexem podání barev Ra, je odlišné od celkem velmi přehledného, účelného a názorného označení používaného v současné době pro tyto parametry předními světovými výrobci a uvedeného přímo v razítku na vlastním světelném zdroji nebo na jeho obalu. Zmíněné parametry jsou popsány trojčíslím, v němž první číslice charakterizuje Ra v desítkách zaokrouhlených na nejbližší nižší celé číslo (např. číslice 8 znamená, že Ra se nachází v rozmezí 80 až 89, číslice 9 znamená, že Ra >90, atd.) a následující dvojice čísel představuje TC, resp. TCP ve stovkách Kelvinů.
Systém ILCOS charakterizuje věrnost podání barev zařazením do kategorie podle CIE (Publikace CIE 29.2) takto: 1A pro Ra ≥ 90, 1B pro Ra = 80 až 89, 2A pro Ra = 70 až 79, 2B pro Ra = 60 až 69, 3 pro Ra = 40 až 59 a 4 pro Ra = 20 až 39. TC, resp. TCP, je charakterizovaná shodně, tj. číslem získaným dělením teploty chromatičnosti vyjádřené v Kelvinech číslem 100 a zaokrouhlením výsledku na celé číslo. Oba uvedené parametry se tak objeví v příslušné části označení ILCOS jako zlomek T/1A, T/1B, T/2A, T/2B, T/3 a T/4, kde T = TCP/100. Označení používané v současné době na světelném zdroji, kde první číslice trojčíslí umožňuje ihned zařadit světelný zdroj z hlediska jakosti podání barev do příslušného intervalu Ra, doplněné ještě o slovní název příslušného barevného odstínu, považuji za jednodušší, dostatečně stručné a lépe zapamatovatelné při stejné vypovídací schopnosti, vhodné zejména pro laickou veřejnost. Rozdíly v označeních a jejich vzájemný vztah jsou pro informaci uvedeny na příkladu popisu barevných odstínů zářivek firmy Osram (viz tab. 1) [2].

Označení ILCOS je nesporně krokem dlouho očekávaným a velmi záslužným, který usnadní především světelnětechnickým odborníkům orientaci v širokém sortimentu světelných zdrojů při výběru vhodného zdroje pro požadovaný účel, protože obsahuje jeho velmi širokou a podrobnou specifikaci, zejména při použití jeho normalizované verze, a usnadní vyhledávání vhodných ekvivalentů od různých výrobců. Zatím je uváděno jako doplněk k tradičnímu označení používanému jednotlivými výrobci již desetiletí.

Tab. 2. Vztah teploty chromatičnosti světla a osvětlenosti [3]


Všeobecná doporučení

Pro běžného uživatele, popř. pro prodejce v obchodech, by mělo být dostatečným vodítkem při volbě vhodného typu zdroje z
hlediska jeho kolorimetrických parametrů již zmíněné označení trojčíslím, v němž je obsažen jak všeobecný index podání barev, tak teplota chromatičnosti. Měl by však být informován o tom, že čím vyšší je hodnota Ra, tím věrnější je podání barev osvětlovaného předmětu, že Ra > 90 představuje vynikající podání barev, Ra > 80 je velmi dobré podání barev, zatímco Ra = 20 až 25 (vysokotlaké sodíkové výbojky převládající např. v uličním osvětlení) mají z hlediska podání barev již značně omezené použití a při Ra blížícím se nule (nízkotlaké sodíkové výbojky) se všechny barvy jeví jako barvy šedé s různým stupněm sytosti. Stejně tak by měl vědět, že světelné zdroje s hodnotami TC, resp. TCP v rozmezí 2 500 až 2 900 K mají barevný tón blížící se „teplejšímu – žlutějšímu“ světlu žárovky, zatímco hodnoty 5 600 K a více mají světelné zdroje připomínající denní „chladnější – modřejší“ světlo.

Při volbě barvy světla, přesněji teploty chromatičnosti, pro celkové osvětlení je třeba vzít v úvahu, že větší teploty chromatičnosti, tedy chladnější barvy světla, vyžadují pro přirozené vnímání osvětlení větší intenzitu osvětlení, jak je patrné z tab. 2 [3]. Tento článek by k použití vhodné barvy světla měl přispět.

Literatura:
[1] DVOŘÁČEK, V.: Mezinárodní systém označení světelných zdrojů (ILCOS). Světlo, 2011, č. 6, s. 41–46.
[2] OSRAM: Firemní katalog, 2010.
[3] ČSN EN 12464-1: Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory. 2012.