časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Nejpoužívanější způsoby značení vodičů

18. 1. 2017 | Ing. Lukáš Hanák | iLH s. r. o. | www.ilh.cz

Kvalitní a profesionální značení elektrických instalací je v současné době nutností. Nejsou-li vodiče a kabely v elektrických zařízeních přehledně označeny, nejenže je jejich instalace a údržba velmi problematická, ale zhoršuje to také celkový dojem z odvedené práce. Avšak díky dynamickému rozvoji v této oblasti jsou již dávno pryč časy, kdy pořízení kvalitníhopopisovacího zařízení představovalo velkou investici.

1. Značení vodičů bužírkou

Rychlé, levné, kvalitní a jednoduché – tak lze stručně charakterizovat značení vodičů bužírkou*) (obr. 1). Stačí na popisovači bužírek vytisknout požadované znaky a popsanou bužírku nasadit na vodič. Snadnější už to snad ani být nemůže.

iLH bužírky
Obr. 1. Bužírky

Při strojovém popisování bužírek se zpravidla používají bužírky kruhového, popř. oválného (plochého) průřezu. Je to z toho důvodu, že bužírka se popisuje ve zploštělém stavu, což u profilovaných bužírek není možné. Pro každý typ vodiče je vždy k dispozici bužírka vhodného průřezu, kterou lze na vodič snadno nasadit, přičemž po nasazení bužírka již nesklouzne a na vodiči dobře drží.

Označení vodičů pomocí potištěné bužírky je velmi oblíbené z několika důvodů. Prvním z nich je bezpochyby jednoduchost a rychlost samotné instalace – v tomto ohledu označování prostřednictvím bužírek překonává ostatní způsoby značení vodičů, které jsou většinou výrazně pracnější a pomalejší.

Dalším důvodem je velmi dobrá kvalita samotného potisku. Díky moderní termotransferové technologii potisku mají popisky skvělou odolnost a zůstanou bez problémů čitelné i po několik desítek let.

Předností bužírek je také skutečnost, že po nasunutí na vodič nezabírají téměř žádné místo navíc. To ocení uživatelé zejména v případě, kdy je v jednom místě více vodičů těsně vedle sebe a na značení zbývá minimální prostor. Zároveň díky tomu rovněž klesá riziko, že budou popisky poškozeny nebo odtrženy při manipulaci s vodičem během montáže.

Také je třeba zmínit velmi nízké náklady na uvedený způsob značení vodičů: nejen pořízení samotného zařízení pro potisk (profesionální popisovače bužírek je v současnosti možné koupit již od 15 000 Kč bez DPH), ale zejména provozní náklady, které začínají na ceně 0,20 Kč za jeden popisek. Jinak je tomu u základních ručních štítkovačů, které sice také umožňují tisk na bužírky, ale náklady na něj jsou více než desetkrát vyšší.

Co se týče profesionálních popisovačů bužírek, nejprodávanějším modelem je nyní popisovač ILH TP76E, který zaručuje nejlepší poměr ceny k výkonu. Zároveň vyniká spolehlivostí, která patří k nejlepším na trhu.
Výhody:
– rychlost a jednoduchost,
– nízká cena zařízení,
– nejnižší provozní náklady – cena jednoho popisku od 0,20 Kč,
– vysoká kvalita a trvanlivost popisků,
– popisky nezabírají místo,
– mobilita – zařízení pro potisk bužírek je možné vzít s sebou přímo na montáž.
Nevýhody:
– nutnost použít bužírky více průměrů,
– není možné označit již zapojené vodiče.

2. Značení vodičů pomocí profilovaných návleček

Druhým velmi oblíbeným způsobem značení vodičů jsou profilované návlečky. Tyto speciální plastové návlečky buď mohou být přímo potištěné, nebo mohou mít kapsu, do které se vkládá potištěný plastový pásek, popř. i bužírka (obr. 2).


Obr. 2. Pouzdra

Stejně jako jiné způsoby značení vodičů má i tento své odpůrce a zastánce. Výhodou je určitě univerzálnost návleček – díky svému profilu se snadno přizpůsobí velikosti vodiče, a jeden typ návlečky je tak možné použít na vodiče několika průměrů. Návlečky jsou také velmi dobrým řešením v případě, že je třeba označit již zapojené vodiče. Jsou totiž k dispozici návlečky s otevřeným profilem, které je možné nacvaknout na vodič bez nutnosti jeho odpojení.

Jejich nevýhodou je větší pracnost a zejména cena jednotlivých popisků, která je oproti ceně značení na bužírce mnohonásobně vyšší. To se týká zejména návleček s kapsou, u kterých se výsledný popisek skládá ze dvou částí: návlečky a plastového pásku, který se do ní musí vložit, což zabere více času než nasazení bužírky. Často také návlečky nevyhovují, protože zabírají příliš mnoho místa, což může být problém, zejména když jsou jednotlivé vodiče blízko u sebe.

Pro samotný potisk plastových pásků do návleček existují různá zařízení. Jednou z variant jsou popisovače bužírek, které kromě nich popisují také speciální plastové pásky. Další možností jsou plotry a stacionární termotransferové tiskárny, které většinou tisknou na speciální karty obsahující jednotlivé pásky (ty se potom z karty vylamují). Co se týče trvanlivosti popisků, doporučuje se spíše termotransferová technologie – tedy buď popisovače bužírek, nebo stacionární termotransferové tiskárny. Plotry využívající inkoust zpravidla nedosahují takové kvality popisků a často také pokulhávají v rychlosti tisku.

Výhody:
– univerzálnost – návlečka se přizpůsobí průměru vodiče,
– možnost označit zapojený vodič.
Nevýhody:
– pracnost a časová náročnost,
– vyšší cena popisků i tiskového zařízení,
– návlečky zabírají více místa.

3. Značení vodičů pomocí štítků

Značení vodičů a kabelů pomocí samolepicích štítků (obr. 3) je oblíbené zejména těmi, kteří nevyžadují velké množství popisků. Hlavním důvodem jsou nízké náklady na pořízení popisovacího zařízení – štítky na vodiče a kabely totiž umí tisknout i velmi levné popisovače štítků. Co se týče způsobu lepení štítků, v zásadě existují dvě možnosti – buď se štítek lepí „do praporku“, nebo je možné ho kolem vodiče omotat. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody, takže je pouze na uživateli, který zvolí. Vždy je však třeba mít na paměti, že na kabely a dráty je nutné použít speciální nylonové nebo flexibilní štítky, které jsou k tomuto účelu určené. Běžné štítky jsou totiž určeny pouze na rovný povrch a při ohnutí mají tendenci se narovnávat, což vede k postupnému odlepování štítku.


Obr. 3. Štítek

Značení vodičů štítky usnadňuje skutečnost, že stejný štítek je možné použít na vodiče a kabely různých průměrů. Horší už je to se samotným lepením štítků – to totiž vyžaduje určitou dávku zručnosti a je podstatně složitější a pomalejší než třeba nasunutí bužírky. Nevýhodou je také vysoká cena jednoho popisku, která se pohybuje v řádech korun.

K nejpopulárnějším štítkovačům pro popis elektroinstalací nyní patří zejména model Brother PT-E550WVP, který umožňuje mimo jiné i připojení k počítači.

Výhody:
– univerzálnost – stejný štítek lze lepit na vodiče různých průměrů,
– nižší pořizovací cena zařízení.
Nevýhody:
– vysoká cena samotných popisků – v tomto ohledu nejdražší způsob značení,
– lepení štítků je velmi pracné a zabere více času.

Obecně lze říci, že univerzální metoda značení vodičů a kabelů neexistuje a výběr vhodného značení vždy záleží na charakteru a typu instalace. Vždy je však důležité výběr vhodného značení nepodceňovat, protože správně zvolené značení vodičů a kabelů usnadní nejen samotnou montáž a užívání elektrických zařízení, ale také umožní jejich snadnou a bezpečnou údržbu i servis.

*) Bužírka je zavedený odborný výraz pro izolační plastovou trubičku; používá se pro dodatečnou izolaci vodičů nebo, jako zde, pro označení konců vodičů.


Vyšlo v časopise Elektro č. 1/2017 na straně 37. 
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.

EMC v instalaci

Vloženo: 30. 11. 2021