Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem
17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vše pro stavbu a interiér najdou návštěvníci na březnovém souboru veletrhů Stovky českých i zahraničních společností se představí na největším jarním souboru…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

Festival světla BLIK BLIK opět rozsvítí Plzeň Třetí ročník plzeňského festivalu Blik Blik se chystá na pátek 17. a sobotu 18. března.…

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Více aktualit

Magické datum 24. února 2016 aneb skutečně nastal konec klasických žárovek

02.05.2016 | Bc. Václav Šlambora │NBB Bohemia s. r. o. | www.narva-bel.de

Možná se divíte, proč se vůbec někdo v roce 2016 baví o konci klasických vláknových žárovek – neskončily snad již v roce 2009? Ano i ne. Vlastně tedy vůbec ne. Hon na žárovky započal již vydáním nařízení komise EU 244/2009, které si vzalo za cíl regulovat „nesměrové světelné zdroje pro domácnosti″. Toto nařízení znamenalo v podstatě okamžitý konec matných vláknových žárovek, a to včetně jejich brzkého zmizení z trhu. 

Toto nařízení také rozdělilo „konec žárovek“ do šesti fází, kdy v každé z nich byly postupně zakazovány různé výkony a kdy šestá fáze, začínající původně 1. září 2016, měla znamenat celkový zákaz vláknových žárovek pro domácnosti a kromě toho také konec  halogenových žárovek včetně těch s energetickou třídou C. To samé nařízení se dále věnuje regulaci informací předávaných zákazníkovi na obalu výrobku i prostřednictvím internetu a mimo jiné  obsahuje „slavnou“ tabulku 6 s ekvivalenty k porovnávání žárovek a úsporných světelných náhrad na základě světelného toku.


Obr. 1. Nezapomenutelná obyčejná žárovka

V letech 2009 až 2012 probíhala masivní mediální kampaň zaměřená proti „zlým“ a neefektivním vláknovým žárovkám. Článků na internetu na toto téma je ještě dnes možné nalézt nespočet a  dohledat lze i televizní reportáže věnující se symbolickému pohřbívání žárovky. Konci žárovek se věnovaly i různé kutilské pořady, kdy hostem byl „odborník“ na osvětlení, který byl spíše odborníkem v matení laické veřejnosti. Z reportáží např. vůbec nebylo jasné, zda se zákaz týká žárovek do domácích spotřebičů (šicích strojů, lednic, pečicích trub), a tak vznikl dojem, že zakázány jsou i tyto, přestože se jich zákaz nikdy netýkal a zatím týkat ani nebude. Spotřebiteli byly vysvětlovány výhody zejména LED zdrojů jako jediné „správné volby“ se zaručenou úsporou energie, a tedy i peněz. Výsledkem bylo zdání, že žárovky definitivně skončily a v lepším případě, když se po datu zákazu objeví na trhu, půjde o staré zásoby, které je možné doprodat. Vznikal masivní, avšak dočasný převis poptávky nad nabídkou, protože část veřejnosti, s vysoce postavenými politiky v čele, vzala regály se žárovkami útokem.

Záhy se však objevily protesty proti zákazu, a to formou kritiky nebo přímo činy. Několik podnikatelů spatřilo v dalším dovozu žárovek obchodní příležitost, a tak vznikly projekty na „topné koule“ za poměrně vysokou cenu, zato s příspěvkem na ochranu deštných pralesů. Tyto medializované projekty však měly krátkou životnost a dovoz byl nakonec ukončen. Skutečně profesionální část trhu – tradiční dovozci, se však postupně vydala trochu jinou cestou. Na trh byly uvedeny speciální žárovky, které nejsou určeny do domácností, a k tomu bylo zapotřebí vysvětlit proč. Někdo se vydal cestou otřesuvzdornosti vlákna, jiní zvolili tepelný zdroj pro chov kuřat a další např. teplotní odolnost.


Tab. 1. Přehled nařízení komise (EU) týkajících se žárovek

Všechny tyto „speciality“, ať již byly opřené o skutečnou vlastnost, či nikoliv, stačily k tomu, aby byl znovu obnoven dovoz vláknových žárovek, a to v kompletním rozsahu baněk, výkonů, včetně reflektorových typů. Na obalu žárovek se objevila nová ikona – přeškrtnutý domeček, značící, že nejde o světelný zdroj určený pro domácnosti. Dovozci tímto manévrem zákon neporušovali, a tak se žárovky, o které byl stále velký zájem, objevily jak v tradiční velkoobchodní síti, v prodejnách elektro, tak i ve velkých obchodních řetězcích. Málokterý spotřebitel četl údaje na obalu, a tudíž dotazů, proč jím zakoupená žárovka nepatří do domácnosti, zase tolik nebylo. V podstatě podobná situace byla ve větším či menším rozsahu v celé EU. Avšak trik byl vždy stejný.

Éra zlatého „žárovkového okna“ trvala asi čtyři roky. To se však nyní dramaticky mění – ve chvíli, kdy na evropský věstník EURLEX přichází v srpnu 2015 nařízení EK 1428/2015, které je platné a účinné od 24. února 2016. Evropští úředníci vyhodnotili situaci na trhu a dávají jasně najevo, že speciální žárovky na trhu EU nechtějí a zneužívání tohoto institutu musí skončit. Tomuto stavu však napomohla nejen nesjednocená terminologie „světelného zdroje pro zvláštní užití“ napříč dalšími nařízeními EU regulujícími v podstatě tu samou oblast trhu. Nařízení EU 1428/2015 tedy napravuje kromě jiného i tuto terminologii a obsahuje několik zásadních změn, novelizuje nařízení 244/2009 a 1194/2012 a posunuje zákaz halogenových žárovek o dva roky na 1. září 2018, zakazuje uvádět na trh „speciální“ žárovky otřesuvzdorné, teplotně odolné a dekorativní, jelikož je již není možné označit jako speciální, protože podle nařízení EK 1428/2015 žárovky s délkou větší než 60 mm nejsou „světelné zdroje pro zvláštní užití“, jsou-li pouze např. otřesuvzdorné. K tomuto nařízení se vyjádřilo i sdružení  LIGHTINGEUROPE, které poskytlo svůj názor na to, jak nařízení ovlivní trh.

Poskytlo také grafická schémata, která pomohou se zatříděním světelného zdroje a zjištěním, zda je zakázán, či nikoliv, a to bez hlubší znalosti samotné normy. Navíc norma stanovuje poměrně přísné požadavky na označování skutečných speciálních světelných zdrojů. Výrobce nebo dovozce musí nově uvádět na obalu kromě informace, že nejde o zdroj do domácnosti, také informaci, pro jaký účel je tedy zamýšlen, a toto deklarovat přímo na obalu technickým parametrem nebo parametry, pro něž je speciální, a to způsobem, který nebude mít vliv na případné prozrazení jeho vlastního know-how.


Obr. 2. Nařízení EU 1428/2015, platné od 24. 2. 2016

Alternativně lze tyto informace poskytnout v příbalovém letáku. Samotná norma tedy skutečně ucpává díry a napravuje nedostatky předcházejících norem a neponechává distributorům mnoho prostoru k tomu, aby mohli dále uvádět „speciální“ vláknové žárovkové zdroje za cenu, na kterou je zákazník zvyklý, a tudíž se zdá, že doba skutečného konce žárovek právě nastává a tím zanikne i možnost skutečné svobodné volby. Existují prostory či aplikace, které se budou velmi obtížně vypořádávat s nedostupností těchto tradičních světelných zdrojů. Nemluvě o tom, že návratnost, a tedy i finanční úspory v případě úspornějších zdrojů stojí a padají s množstvím skutečně odsvícených provozních hodin. Málo navštěvovaná místa, jako jsou sklepy, spíže, domácí dílny apod., nikdy nemohou poskytnout dostatek provozních hodin, aby bylo možné mluvit o návratnosti energeticky úspornějších světelných zdrojů s relativně vysokou pořizovací cenou oproti vláknovým žárovkám. Investice v těchto případech je tedy neekonomická, tudíž i ztrátová. Přesto si úředníci myslí nejen v oblasti světelných zdrojů, že se dokážou lépe rozhodovat než obyčejný prostý občan a že jeho svobodnou volbu je mu třeba odebrat. A s tím lze jen těžko souhlasit. Další otázkou je, jak jsou připraveny národní kontrolní orgány, které mají být zodpovědné za kontrolu trhu. V první řadě je to Státní energetická inspekce, která má tato EU nařízení dozorovat. Stejně jako v případě České obchodní inspekce existují pochybnosti, zda jsou tyto instituce schopny v přiměřené době adekvátně reagovat na to, co se děje na trhu, a zda jsou vůbec schopny zasahovat či vůbec mají nástroje k efektivnímu zasahování a sankcionování, aby nebylo opakovaně porušováno nařízení ze strany stále stejných subjektů. Je nesmyslné si myslet, že tyto orgány předem studují normy, jejichž dodržování mají za úkol hlídat, a dokážou předvídat, jak bude trh postupovat, a přijímat podle toho opatření. Jestliže však kontrolní orgány řádně nezasáhnou, bude to znamenat nerovné konkurenční podmínky a porušování zákonů.

NBB Bohemia s.r.o.

NBB Bohemia s.r.o.
Sídliště 693
Benešov nad Ploučnicí
407 22
www.nbb.cz