Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Koncepce veřejného osvětlení měst a obcí – Část 3 Hořice na Šumavě

18.09.2014 | Ing. Petr Žák, Ph.D., Ing. arch. Simona Švecová | www.energiepodkontrolou.com

Další díl seriálu o koncepčním přístupu k veřejnému osvětlení je věnován jihočeské obci Hořice na Šumavě, která leží jihozápadně do Českého Krumlova nedaleko hranic CHKO Šumava. Pod správní území Hořice spadají sídla Hořice na Šumavě, Mýto, Skláře a Šebanov.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1272. V roce 1375 byla obec povýšena na městečko s rychtářem, konšely a vlastní soudní pravomocí. Na konci 15. století a v první polovině 16. Století byly postaveny významné objekty (kostel, pranýř a škola). V roce 1881 bylo instalováno veřejné osvětlení s petrolejovými lampami. V roce 1922 byla obec elektrifikována a bylo připojeno veřejné elektrické osvětlení. Historické jádro obce je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv. Kateřiny, pranýř (rok 1549), soustava sedmi kamenných kašen, boží muka a dva soukromé domy.
Kraj, ve kterém obec Hořice leží, je výrazně modelovaný a tvoří pomyslnou bránu do Pošumaví. Díky impozantnosti krajinné scenérie má obec harmonické měřítko a se zvlněným pozadím vytváří charakteristický obraz české krajiny.

Zpracování koncepce veřejného osvětlení (VO) je proto důležitým krokem k uchování neopakovatelné scenérie i v nočních hodinách.

Základní plán VO

Půdorys sídla je návesní s protáhlou návsí s kostelem sv. Kateřiny ve východní části. Objekty jsou řadové s obytnou částí orientovanou na náves a s hospodářskou částí včetně zahrady orientovanou směrem ven. V jihovýchodní části obce je shluk staveb mimo náves, z nichž byl přístup na náves z jihovýchodní části u fary. Ostatní části se vyvíjely postupně v posledních stoletích především v jižní části obce podle terénních možností, přičemž bylo zachováno členění pozemků usedlostí u náměstí s protáhlou zahradou za obytnou částí. Půdorysně tak sídlo nepůsobí uceleným dojmem, ale v modelaci terénu vytváří harmonickou strukturu zástavby, která vynikne na pozadí pošumavské krajiny.


Obr. 1. Hlavní exteriérová referenční místa

Nejvýrazněji se sídlo uplatňuje z komunikace vedoucí na Skláře z referenčního místa č. 4 (obr. 1). Obraz Hořic se otevírá také při pohledu z komunikace od Muckova a ze silnice I/39. Při terénním průzkumu bylo zjištěno, že ze všech exteriérových referenčních míst se uplatňuje především věž kostela sv. Kateřiny a hustá, kompaktní zástavba podél návsi. V noci jsou patrná nejen světelná místa sama o sobě, ale díky světelnému toku vyzařovanému do okolí jsou viditelné i části budov. V exteriérových pohledech světelná místa výrazně neruší ani nepůsobí dominantně. Kostel sv. Kateřiny je osvětlen dvěma světlomety ze sever ního směru. Osvětlení kostela je patrné, ale málo intenzivní a je potlačeno veřejným osvětlením.

Pohledová analýza byla provedena i v intravilánu obce, kde bylo vytipováno několik pohledů na centrum obce, které mohou být v nočních hodinách výrazně ovlivněny veřejným osvětlením. Hlavní pohledová osa (A) míří ze západní části náměstí na kostel s parkovou úpravou před kostelem. Dosavadní soustava veřejného osvětlení brání pohledu na hlavní dominantu, kostel sv. Kateřiny. Současné osvětlení na náměstí je nevyvážené. Zatímco fasády objektů severní části náměstí jsou osvětleny dostatečně, fasády v jižní části se ztrácejí ve tmě. Kostel je i v tomto pohledu osvětlen nedostatečně (obr. 2).


Obr. 2. Současné veřejné osvětlení návsi, Hořice na Šumavě

V rámci Základního plánu VO bylo navrženo veřejné osvětlení obce Hořice, které zohledňuje uplatnění sídla v krajině, funkční členění i prostorové uspořádání území (obr. 3). Historické jádro obce je zařazeno do charakteristické zóny 1 (obr. 3, tab. 1) se specifickými požadavky na osvětlení v porovnání s ostatními veřejnými prostory. Jde především o skladbu a typologii světelných míst. Pro tuto zónu jsou navržena dekorační, popř. historizující svítidla jednoduchého tvaru. Maximální výška světelných míst byla stanovena na 5 m a pro nosné konstrukce je doporučeno použít povrchovou práškovou úpravu. Výjimkou v této zóně je průjezdní komunikace, u které lze použít světelná místa s maximální výškou 7 m a s více svítidly na stožáru. Pro osvětlení charakteristické zóny 1 je navržen teple bílý barevný tón světla a svítidla, která svých charakterem vyzařování prosvětlí prostor návsi.


Obr. 3. Ideový návrh nočního vzhledu obce Hořice na Šumavě


Tab. 1. Parametry osvětlení osvětlovací soustavy v urbanistických zónách

Ostatní veřejné prostory jsou zařazeny do charakteristické zóny 2. Pro tuto zónu je opět navržen teple bílý barevný tón světla se střední až nízkou úrovní jasu, která by se měla projevit především na hranici s volnou krajinou a ve vyšších polohách, kde je vizuální uplatnění výraznější a přílišná intenzita by mohla konkurovat výraznému jádru sídla, charakteristické zóně 1. Typologicky jsou pro tuto zónu navržena technická svítidla a stožáry bez speciálních požadavků na vzhled.

Vlastní síť pozemních komunikací v obci Hořice tvoří silnice III/15912, III/15913 a III/15914 v délce 2,0 km a místní komunikace v délce 4,2 km. Hlavní dopravní komunikací je silnice III/15193, která prochází celou obcí a podél které je situována hlavní občanská vybavenost. Průměrné hodnoty intenzity dopravy na této silnici nejsou k dispozici. Nicméně podle intenzity dopravy na paralelní silnici I/39, která neprochází obcí, je možné předpokládat, že průměrná denní intenzita dopravy na silnici III/15913 se bude pohybovat okolo 1 000 voz./den. Podobný předpoklad lze učinit i u silnic III/15912 a III/15914. Všechny uvedené silnice byly vzhledem k předpokládané intenzitě dopravy i své poloze zařazeny do třídy osvětlení ME5. Ostatní místní komunikace s obslužným charakterem a nízkou intenzitou dopravy byly zařazeny do třídy osvětlení S4. Pro architekturní osvětlení byl zvolen kostel sv. Kateřiny, pranýř a kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého. Parametry architekturního osvětlení jsou uvedeny v tab. 2.


Tab. 2. Parametry architekturního osvětlení

Soustava veřejného osvětlení má navrženy dva provozní režimy (A, B). Do provozního režimu A je zařazeno osvětlení silnice III/15193. Osvětlení ostatních komunikací je zařazeno do provozního režimu B. U režimu A je hladina osvětlenosti snížena od 22:00 do 06:00 na úroveň 70 %. U režimu B je hladina osvětlenosti snížena ve 22:00 na úroveň 70 %, ve 24:00 na 50 %. V 05:00 hladina osvětlenosti vzroste na 70 % a na této úrovni zůstane do vypnutí veřejného osvětlení.

Z pohledu ochrany prostředí před rušivými účinky veřejného osvětlení jsou Hořice rozděleny do dvou zón životního prostření. Střed obce (charakteristická zóna 1) je zařazen do třídy E3, zbývající části jsou zařazeny do zóny životního prostředí E2.
Plán obnovy VO

V rámci plánu obnovy byl proveden rozbor dosavadní soustavy veřejného osvětlení. Tvoří ji 104 světelných míst napájených z jedenácti zapínacích míst. Napájení světelných míst je z větší části zemním vedením (87 %), zbývající část vedením vrchním (13 %). V osvětlovací soustavě je použito jedenáct typů svítidel, šest typů světelný zdrojů a pět typů nosných konstrukcí. Soustava veřejného osvětlení je ovládána částečně pomocí fotobuněk instalovaných u zapínacích míst a částečně prostřednictvím HDO. Veřejné osvětlení je provozováno celou noc a úroveň osvětlení v průběhu noci není regulována.
Fyzický stav většiny prvků osvětlovací soustavy je poměrně špatný. Součástí rozboru současného stavu bylo orientační měření úrovně osvětlení na zvolených úsecích pozemních komunikací. U silnice III/15913, procházející středem obce, byla průměrná osvětlenost na dvou měřených úsecích 6,5 lx a 14 lx, což jsou vzhledem k uvedeným intenzitám dopravy hodnoty dostačující, nicméně v podstatné části této komunikace není, vzhledem k nerovnoměrným roztečím mezi svítidly, dodržena rovnoměrnost osvětlení. Na úsecích místních komunikací se průměrné hodnoty osvětleností pohybovaly v rozsahu od 2,0 do 6,5 lx. Z výsledků měření je možné konstatovat, že část komunikací je přesvětlena a část je osvětlena nedostatečně, ale tyto rozdíly nejsou oproti požadavkům stanoveným v Základním plánu VO příliš výrazné.


Obr. 4. Mapový výstup Základního plánu VO obce Hořice

Z dnešního pohledu je poměrně nevhodně řešeno osvětlení náměstí, kdy je část, kterou prochází silnice III. třídy, velmi výrazně osvětlena a zbývající část je osvětlena jen sporadicky. Toto řešení pochází z doby, kdy obcí procházela silnice I. třídy. V současné době je vybudován obchvat obce a intenzita dopravy uvnitř obce výrazně klesla. V rámci připravované revitalizace náměstí bude také změněno dispoziční uspořádání osvětlovací soustavy i charakter osvětlení. Pro posouzení energetické náročnosti byl stanoven současný instalovaný příkon, který činí 16,3 kW. Při předpokládané době provozu 4 200 h/rok bez regulace je spotřeba elektrické energie 68,5 MW•h/rok. Podkladem pro rozbor nákladů na veřejné osvětlení byly informace z rozpočtů obce v posledních čtyřech letech. Za uvedené časové období byly průměrné roční náklady na veřejné osvětlení zahrnující náklady na údržbu a elektrickou energii celkem 285 000 Kč/rok. Návrh obnovy veřejného osvětlení vychází ze Základního plánu VO a je rozdělen do dvou etap. První etapa je zaměřena na obnovu svítidel, snížení energetické náročnosti a zlepšení parametrů osvětlení veřejných komunikací. V rámci první etapy obnovy jsou použita svítidla Seled (Exeled s. r. o.) s uliční křivkou svítivosti, teplotou chromatičnosti 3 000 K a světelnými toky svítidel 4 000, 6 000 a 8 100 lm. Druhá etapa obnovy představuje vytvoření nové soustavy veřejného a architekturního osvětlení s novým napájecím vedením v zemi, nosnými konstrukcemi, svítidly i zapínacími místy. Součástí druhé etapy obnovy je řešení architekturního osvětlení, regulace veřejného osvětlení, optimalizace napájení, zohlednění rezervy pro budoucí rozvoj, zlepšení celkového vzhledu osvětlovací soustavy i nočního vzhledu obce. Pro silnice III. třídy je použita osvětlovací soustava se světelnými místy o výšce 7 m a s roztečemi 40 m. K osvětlení místních komunikací byla zvolena osvětlovací soustava s výškou 5 m a s roztečemi 35 m. Dispoziční uspořádání osvětlení specifických veřejných prostorů je navrženo individuálně. Porovnání parametrů původní a nově navrhované soustavy VO je uvedeno v tab. 3.


Tab. 3. Porovnání parametrů původní a obnovené soustavy veřejného osvětlení


 


 



Energie pod kontrolou

obecně prospěšná společnost
Brněnská 3883/48, 695 01 Hodonín

tel.: +420 518 304 245
kancelar@energiepodkontrolou.com
www.energiepodkontrolou.com