Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem
7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

Kurz osvětlovací techniky XXXIII – 1. oznámení Česká společnost pro osvětlování, regionální skupina Ostrava, a VŠB – Technická…

Konferencia SVETLO 2017 – 1. oznámenie Slovenská svetelnotechnická spoločnosť a Česká společnost pro osvětlování vás pozývajú na…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Firmy renovující vysloužilá svítidla balancují na hraně zákona

15.03.2013 | |

Repasování průmyslových svítidel získává na popularitě. Z důvodu nedostatečné legislativy ale takové podnikání může porušovat zákon. Ekologickou renovaci lze zdarma „legalizovat“ prostřednictvím spolupráce se společností EKOLAMP.

Opětovné využití vysloužilých průmyslových svítidel, která specializované firmy odeberou, šetrně rozmontují a zrenovují, je nejekologičtějším způsobem jejich recyklace. Repasovaná svítidla jsou pak např. prodávána jako stylové retroosvětlení nebo jsou vracena na původní místo. Ačkoliv repasování svítidel je po ekologické stránce naprosto v pořádku, podnikatelé balancují na hraně zákona. Mohou totiž nevědomky porušovat zákon o odpadech, který v době svého vzniku s komerčním repasováním osvětlovacích zařízení nepočítal.

Chybí právní rámec, který by tuto činnost definoval. „Jediný správný postup je zpětný odběr průmyslových svítidel. Při této činnosti dochází k legálnímu zpracování vysloužilých elektrozařízení po ukončení jejich životnosti. Se svítidly se tak bezpečně zpracovávají světelné zdroje, včetně těch obsahujících toxickou rtuť,“ vysvětluje Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zdarma zpětný odběr a likvidaci vysloužilých osvětlovacích zařízení, tedy světelných zdrojů i průmyslových svítidel.

Svítidla lze ale ekologicky renovovat snadno i bez porušování zákonů. Stačí kontaktovat společnost EKOLAMP prostřednictvím www.ekolamp.cz a dohodnout se na bezplatné spolupráci. „Zdarma zajistíme sběr a recyklaci světelných zdrojů a průmyslových svítidel. Zajistíme i potřebnou administrativu a za odebrané elektrozařízení vyplatíme smluvnímu partnerovi odměnu,“ uzavírá Radoslav Chmela.

Nekalé praktiky při recyklaci ohrožují chod firem

Podvody při likvidaci vysloužilých elektrozařízení ohrožují zdraví zaměstnanců. Zisk plynoucí z pokoutní recyklace je v porovnání s riziky mizivý.

Mnoho firem se vysloužilých elektrozařízení nezbavuje v souladu se zákonem a zdravým rozumem. Pro několik stovek korun nevědomky riskují vysoké pokuty a soudní spory v řádu milionů korun. Týká se to i likvidace úsporných světelných zdrojů a průmyslových svítidel.

Firmy hřeší na mezery v zákonech a nedostatečnou státní kontrolu. Amatérským rozebíráním vysloužilých průmyslových svítidel nevědomky šíří jedovaté látky, a ohrožují tak zdraví zaměstnanců.

Vydělají pár stovek a znečistí pracoviště toxickou rtutí

Mnohé podniky se např. snaží suplovat firmy zajišťující zpětný odběr a recyklace elektrozařízení. Neodborně je rozebírají a získané druhotné suroviny, zejména kovy, následně zpeněžují. Zbytky rozebraných elektrozařízení, za něž není možné získat peníze, většinou končí na černých skládkách.

Trestuhodným nešvarem je rozbíjení úsporných zářivek s obsahem toxické rtuti, kdy cílem je „udělat“ z nich nebezpečný odpad. Tohoto jednání se dopouštějí zejména některé odpadové firmy, které se chtějí neoprávněně obohatit. Rozbitý světelný zdroj totiž není možné bezplatně předat ke zpětnému odběru, ale musí být za úplatu zpracován v režimu odpadů, za což odpadová firma inkasuje peníze.

Obr. 1. Recyklace vysloužilých lineárních zářivek

Plýtvání finančními prostředky za recyklaci

Spousta firem plýtvá finančními prostředky za likvidaci elektroodpadu. Nevyužívají bezplatný systém zpětného odběru elektroodpadu a platí nesmyslné částky za likvidaci firmám, které jim službu zpětného odběru ze zištných důvodů nenabídnou nenabídnou. Například u lineárních zářivek tyto pl tby převyšují deset korun za jeden odebraný kus. „EKOLAMP přitom nabízí zdarma zřízení sběrného místa, logistiku spojenou s výměnou plných kontejnerů za prázdné a vyřešení veškerých legislativních závazků,“ uzavírá Radoslav Chmela. Více informací je k dispozici na www.ekolamp.cz.

Informace, co EKOLAMP sbírá a recykluje

EKOLAMP svou činnost zaměřuje na zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení skupiny číslo 5, do které podle platné legislativy patří: průmyslová svítidla pro lineární a kompaktní zářivky a světelná reklama, lineární zářivky, kompaktní zářivky, vysokotlaké výbojky, nízkotlaké výbojky, LED světelné zdroje, výbojková a LED průmyslová svítidla.

Jak systém funguje

Vysloužilá osvětlovací zařízení jsou sbírána prostřednictvím stále se rozšiřující sítě veřejných a neveřejných sběrných míst, nyní v počtu více než 3 500. Tato místa EKOLAMP vybavuje speciálními sběrnými nádobami (kovové kontejnery či kartonové krabice). Jakmile jsou nádoby naplněny, jsou odvezeny na tzv. konsolidační místo (v současné době jich je jedenáct po celé ČR), odkud jsou ve větším objemu převezeny k ekologickému zpracování.

Informace, co říká zákon

Podle zákona o odpadech je nutné všechna průmyslová svítidla a světelné zdroje vracet ke zpětnému odběru. Jestliže tedy končí v běžném odpadu nebo jsou rozebírány a následně po částech prodávány, je to nejen neekologické, ale také nezákonné.

Informace o toxické rtuti

Vyšší koncentrace rtuti mohou znečistit půdu i vodu, v níž se rtuť může transformovat do obzvláště nebezpečné organické formy. Ta se posouvá v potravním řetězci vzhůru, je bioakumulativní a nebezpečná především pro nervovou soustavu. Limit pro znečištění vody rtutí je 0,05 μg Hg/l pro vnitrozemské povrchové vody. Za určitých podmínek může 1 mg rtuti znečistit až 20 000 l vody.