Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Ekodesign a evropská legislativa ve světelné technice – přehled nařízení

30.06.2016 | Mgr. Ing. Michal Staša, SEVEn | www.svn.cz

Ekodesign představila Evropská komise před lety jako nástroj pro zvyšování účinnosti skupin výrobků s významnou spotřebou energie. Slouží tak v rámci celoevropské snahy ke snížení energetické náročnosti a k větší energetické soběstačnosti. 

Ekodesign platí pro mnoho spotřebičů včetně praček, myček, ale např. i pro elektromotory, čerpadla a transformátory. Nařízení ekodesignu existuje i pro  světelné zdroje, předřadníky a částečně též pro svítidla. Hlavním záměrem jeho uplatňování není pouze zvýšení účinnosti, ale také nastavení minimálních funkčních parametrů osvětlovacích prostředků. V oblasti světelné techniky je nařízení dokonce několik a ne vždy jsou informace v nich členěny pochopitelně podle oblastí – orientace je tak poměrně náročná. Záměrem článku je především představit důležité změny a závěry včetně výjimek, které z nařízení vyplývají pro evropský trh.

Obecně lze shrnout, že nařízení ekodesignu se týkají především světelné techniky určené pro všeobecné osvětlení (viz tab. 1), nikoliv pro speciální druhy osvětlení, jako jsou např. světelné zdroje pro chemické procesy, ohřev, signalizaci apod.

Domácnosti

Na světelné zdroje nejčastěji používané v domácnostech (ale také hojně v restauracích, hotelích, divadlech, výstavních prostorech apod.) se vztahuje především nařízení č. 244/2009, doplněné přesnějším vymezením působnosti v nařízení 1428/2015. Funkční požadavky na nesměrové LED uvádí nařízení 1194/2012. V rámci nařízení 244/2009 je pro daný světelný tok stanoven maximální jmenovitý příkon, který je možné uvádět na trh. Tento maximální příkon je předepsán obdobným vzorcem jako v případě výpočtu energetické třídy podle nařízení 874/2012 a hranice lze obvykle uvádět pouhým označením třídy. Nařízení 244/2009 stojí za mediálně známým „zákazem žárovek“. Existuje ale řada výjimek či korekcí pro specifické patice či druhy světelných zdrojů. Do působnosti nařízení nejsou zahrnuty např. světelné zdroje do trub, dopravní a scénické světelné zdroje a mnohé další; patice G9 a R7s mají pro poslední fázi nařízení výjimku.


Obr. 1. Příklad označení energetické třídy na internetu

Minimální účinnosti nesměrových světelných zdrojů včetně očekávaných změn v roce 2018 shrnuje tab. 2. Pro představu o požadovaných hodnotách funkčních parametrů světelných zdrojů je zařazena tab. 3. Zmíněný „zákaz žárovek“ vedl k mnohým emotivním diskusím i velmi častému obcházení legislativy. Nařízení 1428/2015 je především odpovědí právě na obcházení legislativy; více se mu věnuje článek Magické datum 24. února 2016 v časopisu Světlo č. 2 z roku 2016.

Tab. 1. Tabulka působností jednotlivých nařízení Evropské komise

Tab. 2. Minimální účinnosti nesměrových světelných zdrojů

Tab. 3. Výběr funkčních požadavků na směrové i nesměrové LED světelné zdroje

Směrové světelné zdroje

Nařízení 1194/2012 se zabývá především směrovými světelnými zdroji, které se používají v mnoha oblastech – lze je nalézt v domácnostech, prodejních prostorech, hotelech, restauracích i výstavních prostorech. Vztahuje se ale také na LED zdroje, LED moduly a další součásti osvětlení mezi sítí a světelným zdrojem.

Předepisuje výpočet tzv. indexu energetické účinnosti (EEI), pomocí kterého jsou definována povolená maxima, která je možné uvádět na trh. Na rozdíl od nesměrových zdrojů se tyto hodnoty s energetickými třídami kryjí pouze částečně, v důsledku čehož je základní orientace ztížená. V tab. 4 je uveden přibližný dopad na dotčené světelné zdroje včetně maximálních EEI a odpovídajících energetických tříd (detailnější pohled na důsledky nabízí organizace LightingEurope [4]). Obdobně také nařízení předepisuje funkční požadavky. Významnou změnu v zavedené praxi při vstupu nařízení v platnost znamenala povinnost uvádět tzv. užitečný světelný tok oproti zavedené osové svítivosti.

Tab. 4. Minimální účinnosti směrových světelných zdrojů a požadavky na předřadníky

Užitečný světelný tok je definován jako světelný tok v kuželu s úhlem 90°, popř. 120° pro větší úhly poloviční svítivosti. Zákaz reflektorových obyčejných žárovek již nevzbudil takové „vášně“ jako v případě klasických žárovek a díky prudkému rozvoji světelných diod se lze domnívat, že další  přísnění požadavků v září 2016 již také nebude příliš diskutované.

Profesionální světelné zdroje

Nařízení 245/2009 s významnou aktualizací 347/2010 se zabývá především světelnými zdroji, které se používají v profesionální praxi, předřadníky a svítidly. Nařízení pro velkou skupinu typů světelných zdrojů udává minimální měrné výkony a funkční požadavky včetně činitele funkční spolehlivosti a činitele stárnutí. Pro předřadníky jsou předepsány minimální hodnoty v podobě indexů energetické účinnosti (EEI) na sestupné stupnici účinnosti (zjednodušeně) A1, A2, A3, B1, B2. Pro svítidla je  předepsána především kompatibilita s těmito předřadníky. Nařízení je velmi komplexní; tab. 5 uvádí alespoň ty nejdůležitější změny, které z nařízení vyplývají.

Pro detailnější seznámení je vhodné nahlédnout do průvodce organizací CELMA a ELC, v současné době dostupného v rámci nástupnické organizace LightingEurope [2].

Tab. 5. Podstatné změny vyplývající z nařízení 245/2009

Štítkování a prodej na internetu

Na světelné zdroje a svítidla se vztahuje povinnost zveřejnit energetické štítky pro konečné spotřebitele. Povinnost se vztahuje na směrové i nesměrové světelné zdroje: žárovky, zářivky, vysokotlaké výbojky, LED zdroje a moduly včetně svítidel, která jsou těmito světelnými zdroji osazena. Z působnosti jsou vyjmuty zejména světelné zdroje určené pro provoz s baterií a pro jiný účel než všeobecné osvětlení (je vyjmuto také osvětlení v rámci automobilového průmyslu).

Energetické štítky pro svítidla jsou určeny pouze pro konečné spotřebitele a záměrem není štítkovat produkty v profesionální praxi (jako např. ve veřejném osvětlení, osvětlení obchodů, kanceláří, hal, nouzové osvětlení).

Energetický štítek má obdobně jako v případě jiných produktových skupin stimulovat výběr účinnějších výrobků na trhu. Pro světelné zdroje obsahuje štítek označení účinnosti podle tříd A++ až E na tradiční barevné škále, jméno výrobce, model a spotřebu v kilowatthodinách za 1 000 h provozu. Štítek pro svítidla pouze indikuje kompatibilitu svítidla se světelným zdrojem a jeho účinností;  samotná účinnost svítidla není na štítku nijak označena. Od roku 2015 platí povinnost uvádět při prodeji energetický štítek i na internetu alespoň v podobě zelené šipky (viz obr. 1) označující energetickou třídu. Tato zelená šipka by měla být v blízkosti ceny a po rozkliknutí by měla vést na energetický štítek. Tento požadavek je zatím poměrně často opomíjen, stejně tak i povinnost zveřejnit parametry vyplývající především z nařízení 244/2009 a 1194/2012.

Budoucnost ekodesignu ve světelné technice

Již jsou známy výsledky přípravné studie pro ekodesign, které slouží Evropské komisi jako analýza technické, environmentální a ekonomické situace v oblasti světelných zdrojů [5]. Přípravná studie je poměrně komplexní a nabízí několik variant vývoje, zahrnujících mimo jiné minimální měrné výkony pro světelné zdroje a aktualizaci štítkování. Hlavní změnou je nepřekvapivě prudký rozvoj LED, který nárůst účinnosti umožňuje. Rovněž se očekává, že bude několik složitých nařízení zjednodušeno a sjednoceno. Nová nařízení pravděpodobně nebudou k dispozici v blízké budoucnosti.

Zdroje:
[1] Nařízení č. 244/2009, 245/2009, 859/2009, 347/2010, 874/2012, 1194/2012, 518/2014, 1428/2015.
[2] CELMA & ELC: Průvodce aplikací nařízení č. 245/2009 doplněného nařízením č. 347/2010, nastavující požadavky ekodesignu pro „světelnou techniku terciárního sektoru“, prosinec 2010.
[3] LightingEurope: Průvodce aplikací nařízení č. 874/2012, verze 3, červenec 2014. 
[4] LightingEurope: Průvodce aplikací nařízení č. 1194/2012, červenec 2013.
[5] Ecodesign Preparatory Study on Light Sources (ENER Lot 8/9/19) [on-line ]. [cit. 15. 04. 2016]. Dostupné z: http://ecodesign-lightsources.eu

 


Článek v elektronické listovací verzi časopisu Světlo č. 3/2016 naleznete zde.