Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem
18. 9. 2017. V elektronické verzi na webu bude 18. 9. 2017.

Svítidla a světelné přístroje
MAYBE STYLE představuje LED designová svítidla německého výrobce Lightnet
TREVOS – nová svítidla pro průmysl i kanceláře
Kolik typů LED panelů vyrábí MODUS?
Inteligentní LED svítidlo RENO PROFI

Osvětlení interiérů
Světlo v bytovém interiéru – otázky a odpovědi

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

V českých zemích se svítí již 170 let 15. září 1847, tedy přesně před 170 lety se pražské ulice poprvé ozářily plameny z více…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Nejvyšší dřevěná stavba na světě zahájí konferenci Požární bezpečnost staveb 2017 Přípravy 2. ročníku konference odborného portálu TZB-info Požární bezpečnost staveb 2017,…

Více aktualit

Deklinace Slunce v průběhu desetiletí

07.02.2012 | |

-- doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.,katedra konstrukcí pozemních staveb,Fakulta stavební ČVUT v Praze --

1. Úvod

Deklinace δ (°) je úhel, který svírá spojnice středu Slunce se středem Země (čili směr slunečních paprsků) s rovinou zemského rovníku. Při pohybu Země okolo Slunce během roku hodnota deklinace kolísá přibližně od –23,45 do +23,45°. Nejvyšší hodnotu má v době letního slunovratu, zpravidla 21. června, nejnižší v době slunovratu zimního, zpravidla 22. prosince, a v době rovnodennosti 21. března a zpravidla 22. září je její hodnota nulová. Deklinace je důležitý parametr při výpočtu azimutu a výšky Slunce, a její hodnota je tedy nezbytná pro výpočty využívané k posouzení oslunění budov podle [2].

Obr. 1. Dráha Země okolo Slunce a změna deklinace během roku

Kdyby osa zemské rotace zachovávala v prostoru stále stejný směr, deklinace by se každý rok opakovala ve stejných hodnotách. Bohužel tomu tak není. Osa zemské rotace totiž koná krouživý pohyb, při kterém opisuje plášť kužele (viz obr. 2). Tento pohyb se nazývá precese. Nebeský severní pól se v současné době nachází asi 1° od hvězdy Polárka v souhvězdí Malého medvěda. V důsledku precese tento pól mění svoji polohu. Například okolo roku 10 000 bude osa rotace Země směřovat do blízkosti hvězdy Daneb v souhvězdí Labutě. Při krouživém pohybu se nebeský pól vrátí na stejné místo přibližně za 25 800 let. Tato perioda se nazývá Platónský rok. Precese nemá významný vliv na přesnost výpočtů polohy Slunce na obloze, protože jde o pohyb relativně pomalý. Významnější roli hraje nutace, která se projevuje malými výkyvy zemské osy při precesním pohybu, takže povrch kužele, který opisuje zemská osa, je jakoby vlnitý. Nutace je pohyb méně pravidelný, protože se skládá z více dílčích periodických pohybů. Nejvýznamnější perioda nutace je 18,6 roku.

Příčinou precese je skutečnost, že naše planeta nemá tvar koule, ale přibližně rotačního elipsoidu, na který působí gravitační síly Slunce a Měsíce. Ty se snaží osu rotace Země vychýlit tak, aby se rovina zemského rovníku ztotožnila s rovinou oběhu Měsíce okolo Země, resp. s rovinou oběhu Země okolo Slunce. Protože tyto roviny nejsou totožné, dochází při gravitačním působení k jakémusi „přetahování“, jehož výsledkem je precesní pohyb zemské osy. Nutace je způsobena gravitačními silami ostatních planet sluneční soustavy, které se k uvedenému jevu přidávají. Kromě gravitačních vlivů se na vychýlení zemské osy podílejí i slapové síly (příliv a odliv), vliv mořských proudů a další vlivy, např. velká zemětřesení. Následkem nutace a precese není průběh hodnot deklinace v každém roce stejný. Hodnoty deklinace s přesností na úhlové vteřiny pro 0.00 hodin každého dne lze nalézt ve hvězdářských ročenkách.

Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Precese_zemsk%C3%A9_osy)


Pokračování článku naleznete v tištěném vydání časopisu Světlo 1/2012, které vyšlo 2. 2. 2012. Na internetu bude toto číslo k dispozici 13. 3. 2012.


Obr. 2 Precese a nutace zemské osy