Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení
Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

Světelnětechnická zařízení
PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP
Posviťte si v práci na práci
Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Doprovodný program SIGNALu ovládne Maotik, DJ Maceo a The Cupcake Collective i Containall V obří nafukovací kupoli SIGNAL Dome, která se v rámci SIGNAL festivalu už podruhé objeví…

Více aktualit

Svítidla jako světelné objekty (část 1)

Ing. arch. Luboš Sekal, A. A. L. S. – ateliér architektury

 

V minulém příspěvku – první části článku o stolních svítidlech, jsem avizoval, že druhá část bude zaměřena na stolní svítidla jakožto světelné objekty. Protože ale svítidla mají často více mutací, jednotlivé typy svítidel se vzájemně doplňují (např. stolní a stojanová svítidla), pojal jsem text šířeji. Místo avizované druhé části zaměřené výhradně na stolní svítidla se proto ve dvou následujících příspěvcích budu věnovat svítidlům – světelným objektům obecněji.
V předcházejících textech zabývajících se konkrétními typologickými druhy (stojanová, závěsná, stolní apod.) jsem vždy kladl důraz na soulad technického a výtvarného řešení. Úspornost světelných zdrojů, barva světla, optika svítidel, možnost stmívání, směrování světelného toku – to byly atributy, které při posuzování svítidla hrály když ne dominantní, tedy velmi výraznou roli. U svítidel – světelných objektů – je situace poněkud jiná.
Světelné objekty mohou být taková svítidla, která jsou ze světelného hlediska zbytná. Neposkytují celoplošné osvětlení, nelze je obvykle používat jako pracovní svítidla. Poskytují spíše estetický zážitek, jsou objektem, který na sebe soustřeďuje pozornost. Proto by bylo možné soudit, že jde, minimálně ze světelnětechnického hlediska, o svítidla nadbytečná. Ale i tato svítidla mají své opodstatnění, dokonce naopak – mohou být onou „třešničkou na dortu“. Obvyklá je kombinace s jiným – hlavním – osvětlením. Ideální je vzájemně skloubit dominující výtvarnou stránku se světelnou.
V dřívějších dobách se lidé obklopovali, vedle zcela utilitárních předmětů, estetickými předměty. Věcmi, které jim vytvářely příjemnější prostředí, které nebyly jen funkční v pravém slova smyslu, ale které byly libé jen na pohled – obrázky, keramika, sklo, květiny atd. Proč by tedy nyní nemohlo být tímto objektem příjemným na pohled svítidlo (obr.1)? Navíc jde o předmět, který může být příjemný jak ve své základní, nesvítící podobě, tak jako svítící objekt. V případě dekorativních světelných objektů je tedy zřejmé, že osvětlovací funkce není dominantní. Ale ani ta nemusí být zcela vyloučena.
Mám-li přece jen přiřadit určitou funkci, tedy vedle dekorativní funkce (ve smyslu dekorativní – náladové osvětlení), mohou být tato svítidla využívána jako doplňkové osvětlení místností, chodeb, popř. mohou zcela nahradit jiný typ osvětlení. Například namísto podhledových lokálních žárovkových bodů nebo nástěnných svítidel lze použít svítící objekty postavené na nábytku a určené k přisvětlení, resp. celkovému podružnému osvětlení prostoru. Uvedená svítidla mohou tedy být tam, kde postačují nízké hladiny osvětlení (např. komunikační prostory) – obr. 2. Uplatní se především v interiérech s požadavkem na nízkou hladinu osvětlení pro vytvoření určité atmosféry – nálady. Vhodně zvolený typ svítidel je možné přiřadit ke sledování televizní obrazovky – zlepší se tak světelná pohoda snížením jasů okolních ploch a předmětů (v tomto případě nemůže být vlastní svítidlo v zorném poli očí člověka).
Podobně lze zlepšit světelné poměry prostoru při dalších lokálních činnostech – při čtení u malého svítidla pouze pro čtení, při poslechu hudby apod. Přítmí restaurace je rovněž ideálním místem pro navození atmosféry prostřednictvím svítícího barevného objektu (obr. 3, obr. 4).
Hranice mezi jednotlivými typy svítidel nejsou přesně určeny: na jejich pomezí mohou být svítidla, jejichž funkce je jednoznačně dána (nástěnné svítidlo versus světelný objekt – obr 5.), přičemž zároveň výtvarná stránka je nepopiratelná (obr. 6 až obr. 9). Jindy poněkud více převládá funkční stránka (obr. 10).
Zůstaneme-li u odlišností od ostatních typologických skupin svítidel, u světelných objektů je při jejich posuzování nejdůležitější design (estetická stránka). Neznamená to, že u jiných svítidel člověka vzhled nezajímá. Jsou ale interiéry, kde svítidlo je potlačeno až skryto a uživatel vnímá pouze osvětlený prostor. U dekorativních světelných objektů se bedlivě posuzuje použití a zpracování materiálů, včetně barvy. Posuzuje se barva svítidla ve zhasnutém stavu, zejména ale po rozsvícení, neboť barva stínidla dává charakter světlu, a tím i osvětlovanému prostředí. Výběr světelných objektů závisí, více než u jiných svítidel, především na individuálním subjektivním pocitu.
Při vybavování interiéru lze u představovaných svítidel jít metodou kontrastu, kdy je do lapidárního prostoru vložen výrazný prvek dominující tvarem, velikostí, barvou a provedením (obr. 11, obr. 12). V opačném případě, kdy architektonizovaný prostor je dotvářen v jednotném duchu, podporuje svítidlo (světelný objekt) jeho jednotný ráz (obr. 13), a je tak integrovanou součástí interiéru.
Dalším tvarově výrazným svítidlům – světelným objektům, se bude věnovat pokračování v následujícím čísle časopisu.
 
Obr. 1. Foscarini – Bubble Table, design Valerio Bortin, 2000, průměr 50 cm, výška 51 cm, 6× 40W žárovka, polykarbonát, cena 17 512 Kč bez DPH
Obr. 2. ANTA – Luciola, design Rudolf Schmutz, délka 75 cm, žárovka 40 W, flexibilní kovová hadice potažená průsvitným plastem, cena včetně DPH od 5 140 Kč
Obr. 3, 4. Kartell – Take, design Ferruccio Laviani, výška 30 cm, žárovka 40 W, polykarbonát, devět barevných verzí, cena včetně DPH 2 090 Kč
Obr. 5. ANTA – Spoon, design Ostwald und Nolting, délka 230 nebo 420 mm, halopin OSRAM 60 W, porcelán, cena od 5 498 Kč včetně DPH
Obr. 6. Kundalini – Drop, design Future Systems, 2006, délka 22 cm, žárovka 60 W, sklo, 4 927 Kč bez DPH
Obr. 7. Kundalini – Gherkin, design Norman Foster, 2005, výška 32 cm, 63 cm, 120 cm, žárovka 60, 100, 150 W se stmívači, sklo, cena od 7 074 Kč bez DPH
Obr. 8, 9. Kundalini – Sama, design Gregorio Spini, 2003, výška stolního provedení 40, 60 cm, žárovka 50 W (výška stojanového provedení 200 cm, max. 150 W), plexisklo, cena 5 584 Kč (14 288 Kč) bez DPH
Obr. 10. Herman – Miller Leaf, design Yves Béhar (ateliér Fuseproject ), výška při sklopeném rameni 51 cm, maximální výška 93 cm, 20 LED asi 9 W, hliník, 13 982Kč bez DPH
Obr. 11. Kartell – Easy, design Ferruccio Laviani, výška 33 cm, závěs 190 cm, 40W žárovka, polykarbonát, sedm barevných verzí, 2675 Kč včetně DPH
Obr. 12. Inside Gilda
Obr. 13. Fabbian – Totem, základní velikost 120 × 120 × výška 370 cm, zářivky T5 80 W, cena podle konkrétního provedení