Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Servírka, číšník, barman, kuchař ve světle NV 361/2007 (změna 68/2010 Sb.)

Ing. Jana Lepší, ZÚ se sídlem v Plzni
 
Světlo je jedním z nejefektivnějších nástrojů vytváření správ­né nálady v prostorách určených pro různé odpočinkové činnos­ti. Každý majitel restauračního zařízení se snaží přilákat hosty do své restaurace či k posezení u baru. Zákazník hned při vstupu do zařízení zhodnotí prostor a rozhodne se, zda zůstane. Osvětlení by mělo spoluvytvářet požadovaný image prostoru. Světlem lze dotvořit styl tohoto zařízení, upozornit na archi­tektonické zvláštnosti jako např. vzhled historických kleneb či výzdobu povrchů, zvýraznit významná místa – recepci, výčep, vytvořit intimitu prostředí či prostor naplnit světlem a třpytem.
 
V hotelových restauracích je důležitá regulace intenzity osvět­lení. Tak je možné měnit intenzitu osvětlení podle denního nebo nočního provozu. Je to řešení i v případě, že jsou všechna jíd­la od snídaně po večeři podávána ve stejné restauraci. Změnou osvětlení lze měnit celou atmosféru prostoru. Pro slavnostnější stolování je důležité dosáhnout vyšších jasů na stolech, aby se vytvářely odlesky na příborech a sklo aby jiskřilo.
 
Každá restaurace by měla mít dobře čitelný jídelní lístek. Se čtením jídelního lístku mají problém i lidé s dobrým zrakem či s běžnou brýlovou korekcí. Jídelní lístek je často tištěn malým písmem, nevhodným fontem písma s malým kontrastem mezi písmeny a pozadím.
 
Majitel restaurace má zájem na tom, aby se host dobře cí­til a podle toho také konzumoval. Jídlo předložené hostům by mělo vzbuzovat chuť. Proto osvětlení nemá zkreslovat barvy podávaných jídel ani nápojů. Vhodnější jsou spíše teplé barvy zvyšující požadavky na konzumaci jídla i nápojů. Méně nápad­né barvy, které mají navozovat pocit klidu a pohody, jsou doporučovány do kaváren.
 
Ne vždy si však majitel restaurace uvědomuje, jak je důležité vytvoření kvalitního pracovního prostředí pro zaměstnance. Zaměstnanci v těchto prostorách většinou tráví více než čtyři hodi­ny denně. Z hlediska legislativy tedy jde o trvalý pobyt pracov­níků. V kuchyni se vykonává mnoho zrakově náročných prací, kontrola, úprava potravin, příprava pokrmů. Zde je pochopitelná nutnost dostatečného a kvalitního osvětlení. Jinak je tomu u ser­vírek, číšníků, barmanů a hostinských. Ti se převážně pohybují v prostorách s nízkou osvětleností či střídavě v prostorách se zce­la odlišnými požadavky na množství i kvalitu světla – tedy v ku­chyni a v prostoru pro hosty či pomocných prostorech.
 

Vnímání intenzit osvětlení (obr. 1, tab. 1)

 
Většina lidí rozliší základní barevnost povrchů při osvětlenos­ti nad 10 lx. Od toho je odvozeno minimum doporučené stupnice intenzity osvětlení podle Mezinárodní komise pro osvětlo­vání CIE. Měřená vertikální osvětlenost bývá asi poloviční hod­noty osvětlenosti horizontální. Při orientaci v prostoru, kde je důležitější rozlišení svislých ploch, je za základní bezpečnou hodnotu pro umělé osvětlení stanovena horizontální osvětle­nost 20 lx. Vnímání barev jemných odstínů začíná při hodno­tách stovek luxů.
 
Podle schopností průměrného zdravého oka člověka do 40 let jsou zpracovány požadavky a doporučení norem. Je všeobecně známo, že s přibývajícím věkem člověku „slábne“ zrak. U starších osob je vidění méně ostré, barvy se zdají méně výrazné a modré tóny se jeví tmavší. Značně se také zpomaluje adaptace oka na měnící se jasové podmínky prostředí. Jde pře­devším o přechod z prostředí s vyššími poměry jasů do prostor s nízkými jasovými poměry, ze světla na tmu. Při takovémto přechodu z osvětleného do neosvětleného prostředí v krátkém časovém intervalu může nastat situace, kdy starší osoba či oso­ba s vážnou zrakovou vadou má po určitou dobu značné pro­blémy se zrakovou orientací v prostoru či v podstatě neuvidí vůbec. Z hlediska personálu, který z technologických důvodů rychle přechází mezi těmito dvěma jasově velmi rozdílnými pro­středími, nastává v důsledku trvalého namáhání zraku (adapta­ce – readaptace zraku) předčasná zraková únava.
 
Kdo má při osvětlování společenských prostorů přednost, zá­kazník, nebo obsluhující personál? Společenské prostory jsou vnímány jako přednostně určené pro zákazníka. Přesto v nich zaměstnanci tráví podstatně více času. Je tedy stejně důležité vytvořit kvalitní pracovní prostředí pro zaměstnance.
 
Je známo, že při přechodu ze světla do tmy lze rozeznávat jednotlivé předměty s dostatečnou citlivostí až po určité době (až 20 min). Za tuto dobu se oko adaptuje na tmu. Při přechodu ze tmy do světla potřebuje oko rovněž určitou dobu na adap­taci, tato doba je však podstatně kratší.
 
Schopnost oka adaptovat se na tmu je znázorněna na obr. 2a a adaptace na světlo na obr. 2b.
 
V kuchyni se vykonává mnoho zrakově náročných prací, kon­trola a úprava potravin, příprava pokrmů, udržování čistoty. Zde je většinou chápána nutnost intenzivního osvětlení. Jinak je tomu u servírek, číšníků, barmanů a hostinských. Zde se stře­távají dva velmi rozdílné požadavky na množství světla a jeho kvalitu. Prodloužení doby pobytu personálu potřebné na nut­nou adaptaci zraku v každém z těchto prostředí z technologic­kých důvodů není možné. Z hlediska vidění je zrakově nejná­ročnější častý přechod z intenzivně osvětlené kuchyně často přes chodbu do prostoru se stoly a hosty s velmi nízkou osvětlenos­tí. Nerovnoměrnost osvětlení zde bývá značná.
 
Při komplexním pohledu na pracovní prostředí je však nutné vzít v úvahu, že personál restauračních zařízení je zatěžován nejen náročnou adaptací zraku, ale také kouřem, hlukem návštěvní­ků či hudební produkcí a větráním – vzduchotechnikou. Ve vět­šině případů jde také o jejich vysokou fyzickou zátěž – jsou ne­ustále „na nohou“, nosí těžké půllitry a obložené talíře. Rovněž je třeba vzít v úvahu i psychickou zátěž a často i významný po­sun biorytmu spánku a bdění oproti běžnému světelnému rytmu.
 

Pohled do historie

 
ČSN 36 0081 Osvětlovaní kulturních domů umělým světlem (1966))
  • kavárna, restaurace – 160 lx, min. 60 lx, žárovky, zářivky s teplým světlem, rovnoměrnost osvětlení 0,33,
  • bufet – 160 lx, min. 60 lx, žárovky, zářivky s teplým světlem, rovnom. 0,25,
  • kuchyně – 250 lx, min. 100 lx, žárovky, zářivky bílé, rovnom. 0,33.
Zajímavý je požadavek vyňatý z Příručky osvětlovací techniky z roku 1969 autora Šuly [17]
 
Intenzita osvětlení má být tím menší a barva tím teplejší, čím déle má trvat návštěva hosta:
  • kantýna – prům. doba 20 minut – osvětlenost 200 lx,
  • hostinec – prům. doba 60 minut – osvětlenost 70 lx,
  • vinárna, kavárna – prům. doba 180 minut – osvětlenost 20 lx,
  • výdejní pult – až dvojnásobná intenzita osvětlení, než je v místnosti,
  • restaurace a jídelny – celkové osvětlení převážně přímé doplněné nástěnnými svítidly o průměrné intenzitě osvětlení 75 až 150 lx,
  • lokály s večerním posezením hostů – celkové převážně nepřímé osvětlení nemá být větší než 20 až 40 lx.
ČSN 36 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů z roku 1986
 
Tato norma je sice již neplatná, avšak motivující (viz tab. 2).
 
Prof. J. Habel [2]
Prostory sloužící k odpočinku je třeba po světelné a barevné stránce řešit s nižšími hladinami osvětlenosti a s menšími kon­trasty barev, což působí tlumícím a uklidňujícím dojmem. Na­proti tomu v prostorech, v nichž se požaduje produktivní čin­nost, je třeba vytvořit osvětlení podporující aktivní práci, tj. za­jistit dostatečně vysoké hladiny jasů a osvětleností s potřebnou barevnou pestrostí a vhodným kontrastem ve světlech a stínech. Jak zaručit požadovanou hladinu osvětleností 200 lx pro obslu­hující personál v kavárně, která má jinak intimní osvětlení zajiš­ťující pouze hladinu 75 lx Zde je řešení velmi jednoduché: jako prostor s trvalým pobytem číšníka bude označována místnost pro přípravu jídel a nápojů, popř. barový pult, kde by mělo být dosaženo hladiny osvětlenosti 300 lx.
 
Vývoj požadavků na osvětlení v minulých letech je patrný z tab. 3.
 

Požadavky na osvětlení podle současné platné legislativy

 
Směrnice rady 89/391/EHS/1989 o minimálních požadavcích na bez­pečnost a ochranu zdraví na pracovišti
 
8. Přirozené a umělé osvětlení prostor
8.1 Pracoviště musí pokud možno využívat přirozeného den­ního světla a musí být vybavena umělým osvětlením vhodným pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
8.3 Pracoviště, na kterých jsou zaměstnanci vystaveni nebez­pečí v případě výpadku umělého osvětlení, musí být vybavena dostatečně intenzivním nouzovým osvětlením.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygie­ně potravin
kapitola I
Obecné požadavky na potravinářské provozy
7. Potravinářské provozy musí mít náležité přirozené a/nebo umělé osvětlení.
 
Vyhláška MZd. ČR č. 137/2004 o hygienických požadavcích na stra­vovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
novelizace 602/2006 – požadavky na světlo vypuštěny
 
Zákon 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, změ­ny 362/2007 Sb., 189/2008 Sb., 223/2009 Sb.)
2 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby:
a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komu­nikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,
b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky,
d) únikové cesty, východy byly stále volné,
e) aby v prostorách uvedených v a) až d) byla zajištěna pra­videlná údržba, úklid a čištění.
 
Nařízení vlády 361/2007 Sb. (Změna 68/2010 Sb.) obsahuje základ­ní požadavky na osvětlení
 
Hlava II Bližší hygienické požadavky na osvětlení praco­viště
§ 45 Osvětlení pracoviště
 
(1)...Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotli­vými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou čin­nost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a po­žadavky (ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov, ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení a ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní pro­story) Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.
 
(6) Pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce a na kte­rém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdruže­né osvětlení podle odstavce 3 a 4 (bezokenní), se může zřizo­vat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště a) s nočním provozem, c) jehož účel nebo konstrukční požadavky neumož­ňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvět­lovacích otvorů.
 
(7) Na pracovištích uvedených v odstavci 6 se osvětlovací soustavy zřizují tak, aby celkové umělé osvětlení, vyjádřené in­tenzitou osvětlení Ēm, které je jediným zdrojem osvětlení praco­viště, bylo podle zrakové náročnosti navýšeno o jeden stupeň řady uvedené v příslušné technické normě osvětlování vnitřních pracovních prostorů (ČSN EN 12464-1).
 
(9) Osvětlovací otvory ...musí být pravidelně čištěny a tr­vale udržovány.
 
(10) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a che­mických látek se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek (kouř) jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pra­covišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění prová­dí zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení.
 
(11) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměst­nanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vyba­veno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle příslušné české
technické normy upravující nouzové osvětlení (ČSN EN 1838).
 
HLAVA VIII Požadavky na malování a úklid
§ 55a Úklid
Úklid pracovišť, sanitárních zařízení a pomocných zařízení se provádí denně.
 
§ 55b Malování
(1) Na pracovišti bez technol. zdroje prachu a chem. látek a jiných zdrojů znečištění a jeho sanitárních a pomocných zaří­zení se provádí malování minimálně jednou za 8 let.
(2) Na pracovišti s technol. zdrojem prachu a chem. látek (kouř) …se provádí malování minimálně jednou za 6 let.
(4) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se prodlužují o 2 roky, pokud se jedná o pracoviště do 5 zaměstnanců celkem.
 
ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory
1. Rozložení jasu L (kap. 4.2 ČSN EN 12464-1 – v dalším textu jen normy)
 
Rozložení jasů v zorném poli určuje úroveň adaptace zraku, která ovlivňuje viditelnost úkolu.
 
Velmi dobře vyvážený adaptační jas je potřebný ke zvětšení:
  • zrakové ostrosti (ostrosti vidění),
  • kontrastní citlivosti (rozlišení malých poměrných rozdílů jasu),
  • účinnosti zrakových funkcí.
Rozložení jasu v zorném poli ovlivňuje také zrakovou po­hodu. Z tohoto důvodu je nutné vyloučit:
  • příliš velké jasy, jež mohou zvětšit oslnění,
  • příliš velké kontrasty jasů, jež mohou způsobit únavu v dů­sledku trvalé readaptace zraku,
  • příliš malé jasy a kontrasty jasů, jež vedou k monotónnímu nestimulujícímu pracovnímu prostředí.
Účelný rozsah činitelů odrazu hlavních povrchů místnos­ti je v tab. 4.
 
Národní příloha NA (Změna Z1 normy) – informativní
 
Doporučený optimální poměr jasu místa zrakového úkolu k jasu bezprostředního okolí úkolu a k jasu pozadí (prostoru) je poměr 10 : 4 : 3.
 
2. a) Osvětlenost Ēm(kap. 4.3, 4.3.1 normy)
Udržovaná osvětlenost Ēm (kap. 3.4 normy) je hodnota prů­měrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvět­lenost poklesnout (kdy již má být provedena údržba).
 
Hodnoty uvedené (v kap. 5 normy) jsou udržované osvět­lenosti v místech zrakového úkolu na srovnávací rovině, jež může být vodorovná (horizontální), svislá (vertikální) nebo nakloněná.
 
Dle tabulek ČSN EN 12464-1 je v místě zrakového úkolu do­poručená průměrná osvětlenost:
tab. 5.5 normy Veřejné prostory, referenční číslo 5.2. Restau­race a hotely
  • recepce, pokladna, vrátnice – 300 lx (referenční číslo 5.2.1),
  • kuchyně – 500 lx (referenční číslo 5.2.2), mezi kuchyní a re­staurací musí být přechodová zóna,
  • restaurace, jídelna provozní místnost – osvětlení musí vy­tvářet odpovídající atmosféru (referenční číslo 5.2.3),
  • samoobslužná restaurace – 200 lx (referenční číslo 5.2.4),
  • bufet – 300 lx (referenční číslo 5.2.5);
tab. 5.2 normy Průmyslové činnosti a prostory – práce v kuchyni – 500 lx (referenční číslo 2.7.5).
 
Průměrná osvětlenost v každém místě zrakového úkolu (na pracovním místě) se nesmí zmenšit pod tuto hodnotu bez ohledu na stáří a stav osvětlovací soustavy. Udržované osvět­lenosti zajišťují potřebnou zrakovou pohodu a zrakový výkon. Tyto hodnoty platí pro normální zrak. Hodnota osvětlenos­ti může být upřesněna (zvýšena) nejméně o jeden stupeň řady osvětleností, liší-li se zrakové podmínky od normálních před­pokladů (vyhovujícího denního osvětlení).
 
Národní příloha NA (Změna 1 normy) – informativní
pozn.: Vyhovující denní osvětlení v prostorech s trvalým po­bytem osob je doporučeno požadovat za nutný předpoklad dob­rých zrakových podmínek.
 
Udržované osvětlenosti zajišťují potřebnou zrakovou poho­du a zrakový výkon.
 
2b) Osvětlenost bezprostředního okolí zrakového úkolu – Ēm(kap. 4.3.2 normy)
Osvětlenost bezprostředního okolí úkolu musí souviset s osvětlením místa zrakového úkolu a má poskytovat vyvážené rozložení jasů v zorném poli.
 
Velké prostorové změny osvětleností v okolí úkolu mohou způsobit namáhání zraku a zrakovou nepohodu.
Osvětlenost bezprostředního okolí zrakového úkolu může být menší než osvětlenost úkolu, avšak nesmí být menší než hodnoty uvedené v tab. 5 (Tabulka 1 normy).
 
2c) Rovnoměrnost osvětlení r (kap. 4.3.3)
Rovnoměrnost osvětlení r je poměr minimální a průměrné osvětlenosti na daném povrchu.
Osvětlení místa zrakového úkolu musí být co nejrovnoměr­nější. Rovnoměrnost osvětlení místa úkolu a bezprostředního okolí úkolu nesmí být menší než hodnoty uvedené v tabulce 1.
 
Národní příloha NA (Změna 1 normy) – informativní
Doporučuje se však dodržet minimální hodnotu rovnoměr­nosti osvětlení prostoru 0,3. Splnění tohoto požadavku pomů­že zamezit vytvoření velkých kontrastů jasů v prostoru.
 
Doporučuje se, aby poměr průměrných osvětleností při cel­kovém nebo odstupňovaném osvětlení mezi sousedními pro­pojenými prostory (např. dveřmi) nebyl menší než 1 : 5 (0,2).
 
3. Oslnění (kap. 4.4 normy)
 
Oslnění je způsobeno povrchy s velkým jasem v zorném poli a může být pociťováno buď jako rušivé, nebo jako omezující osl­nění.
 
Oslnění způsobené odrazy v zrcadlových površích je běžně chápáno jako závojové oslnění nebo jako oslnění odrazem. Ome­zení oslnění je důležité pro vyvarování se chyb, únavy a úrazů.
 
Ve vnitřních pracovních prostorech může být oslnění způso­beno přímo svítidly a okny s velkým jasem.
 
Tomu lze zabránit například vhodným cloněním světelných zdrojů nebo zastíněním oken žaluziemi.
 
Dle tab. 5 – 5.2 Restaurace a hotely je pro činnosti stanove­na mezní hodnota omezení oslnění UGRL= 22.
 
4. Podání tvaru (kap. 4.5.1 normy)
Osvětlení nesmí být příliš směrové, nesmí vytvářet ostré stí­ny ani se nesmí podání tvaru zcela ztratit.
 
5. Hlediska barev
 
5a) Barevný tón světla viz tab. 6 (kap. 4.6.1 tabulka 3 normy)
 
5b) Podání barev (kap. 4.6.2 normy)
 
Je důležité, aby barvy předmětů a lidské pokožky v prostře­dí byly podány přirozeně.
 
Index podání barev Ra
 
Minimální hodnoty všeobecného indexu podání barev jsou uvedeny v tabulkách normy.
 
Referenční číslo 5.2 Restaurace a hotely – Ra80
 
Světelné zdroje s indexem podání barev menším než 80 ne­smí být použity ve vnitřních prostorech, v nichž osoby pracu­jí nebo pobývají dlouhodobě.
 
6. Míhání a stroboskopické jevy (kap. 4.7 normy)
 
Míhání působí rušivě a může vyvolat fyziologické projevy jako bolest hlavy.
 
Osvětlovací soustavy musí být navrženy tak, aby nevznikala míhání ani stroboskopické jevy.
 
7. Udržovací činitel (kap. 4.8 normy)
Doporučená osvětlenost pro každý zrakový úkol se uvádí jako udržovaná osvětlenost. Udržovací činitel závisí na provoz­ních charakteristikách světelných zdrojů a předřadníků, svíti­del, prostředí a na plánu údržby.
 
Projektant musí:
  • uvést udržovací činitel a přehled předpokladů přijatých při odvození jeho hodnoty,
  • specifikovat osvětlovací zařízení vhodné pro užití v daném prostředí,
  • připravit kompletní plán údržby, včetně intervalů výměny světelných zdrojů, čištění svítidel a místností, a způsobů jeho provádění.
8. Energetická hlediska (kap. 4.9 normy)
Osvětlovací soustava musí vyhovovat požadavkům na osvět­lení daného prostoru bez plýtvání energií. Přesto je důležité nedělat kompromisy z hlediska vizuálního a jednoduše nezmen­šovat spotřebu energie. To vyžaduje zvolit vhodnou osvětlovací soustavu, zařízení, řízení a využití dostupného denního světla.
 
9. Denní světlo (kap. 4.10 normy)
Denní světlo může poskytovat úplné nebo částečné osvětle­ní pro zrakový úkol. Okna mohou poskytovat vizuální kontakt s okolním světem. Tomuto většina lidí dává přednost. V míst­nostech s bočními okny se poskytované světlo prudce zmenšu­je se vzdáleností od oken. K zajištění požadovaného osvětlení na pracovních místech a k vyrovnání rozložení jasů v místnos­ti je nutné doplňkové osvětlení.
 
K omezení oslnění okny musí být použito stínění tam, kde je to možné.
 
ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení (citace podle odstavců této normy)
3.5 Funkčně vymezená část vnitřního prostoru – část vnitř­ního prostoru vymezená polohou pozorovatelů, vnitřním nebo technologickým zařízením nebo dispozičním řešením pro určitý druh zrakových činností, které jsou odlišné od zrakových čin­ností v jiných částech vnitřního prostoru.
 
4.1.1 Sdružené osvětlení při dlouhodobém působení není z hlediska vlivu na člověka rovnocenné v plném rozsahu den­nímu osvětlení, ale je podstatně příznivější než osvětlení pou­ze umělé.
 
4.2.1 Celkové sdružené osvětlení ve vnitřních prostorech nově navrhovaných staveb nebo v jejich funkčně vymezených částech se může použít pouze v odůvodněných případech, kdy ze závažných příčin (provozních…) není možné bez újmy na ji­ných společenských činitelích stavby docílit vyhovujícího den­ního osvětlení. Přitom se nenadřazují hlediska technická a eko­nomická nad hlediska hygienická.
 
4.4.1 … Průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti 1 % musí být splněna ve všech případech…
 
4.5.2 … U udržovaných osvětleností 200 lx až 500 lx včetně se však navýší o jeden stupeň řady osvětleností (tj. u kuchyní z 500 lx na 750 lx podle 4.1 ČSN EN 12665:2003).
 
4.7.2 Jasy svítidel se posuzují podle 4.4.1 ČSN EN 12464-1: 2004.
 
4.7.3 Jasy osvětlovacích otvorů mají vyhovovat ČSN 73 0580-1.
 
4.8.1 Sdružené osvětlení se má navrhovat tak, aby se co nej­hospodárněji využilo denního světla a aby se co nejméně mu­selo nahrazovat umělým světlem.
 
4.9 Zdroje doplňujícího umělého osvětlení
poznámka: Při hodnotách 200 lx až 750 lx doplňujícího umělého osvětlení se osvědčily světelné zdroje s Tcp v rozmezí 4 000 až 5 000 K a Ra nejméně 80.
 
4.9.3 Pro doplňující umělé osvětlení se používají energeticky úsporné výbojové zdroje s velkým měrným výkonem. Žárovky se mohou používat pouze ve zvláštních odůvodněných přípa­dech, zejména pro místní osvětlení (vyžaduje-li to technologický proces, podmínky prostředí, krátká doba zapínání, požadavky na směrování osvětlení, malé rozměry nebo malá hmotnost, zvláštní funkce nebo estetické důvody atd.).
 
ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – část 1: Základní požadavky (další číslování podle této normy)
4.2.1 Vyhovující denní osvětlení musí mít vnitřní prosto­ry určené pro trvalý pobyt lidí během dne. Případy, kdy lze použít sdružené osvětlení, vymezuje ČSN 36 0200. Vnitřní prostory bez denního světla s pobytem lidí se řídí hygienic­kými předpisy.
 
4.2.2 V nově navrhovaných budovách musí mít vždy vyho­vující denní osvětlení:
f) místnosti pro oddech a jídelny určené pro uživatele vnitř­ních prostorů bez denního světla.
 
4.2.3 Denní osvětlení vnitřních prostorů budov a jejich funkč­ně vymezených částí se navrhuje podle zrakových činností, pro které jsou určeny a kterým denní osvětlení slouží. Je-li den­ní osvětlení vnitřního prostoru nebo jeho funkčně vymeze­né části určeno pro různé zrakové činnosti, musí vyhovovat i pro ty, které mají největší požadavky na osvětlení. Třídění zrakových činností a hodnoty činitele denní osvětlenosti jsou uvedeny v tab. 7.
 
4.2.5 Jsou-li určité zrakové činnosti omezeny jen na část vnitř­ního prostoru, může se odstupňovat denní osvětlení funkčně vymezených částí prostoru podle příslušných zrakových činností.
 
4.3.2 Minimální hodnoty činitele denní osvětlenosti Dmin pod­le tab. 7 musí být splněny ve všech kontrolních bodech vnitřní­ho prostoru nebo jeho funkčně vymezené části.
 
4.3.4 Jde-li o trvalý pobyt lidí ve vnitřním prostoru nebo v jeho funkčně vymezené části, musí být minimální hodnota či­nitele denní osvětlenosti Dmin rovna nejméně 1,5 % …, i když pro danou zrakovou činnost stačí nižší hodnoty.
 
4.4.1 Hodnota rovnoměrnosti denního osvětlení ve vnitřních prostorech, ve kterých se podle 4.3.2 požaduje splnění jen minimální hodnoty činitele denní osvětlenosti, nemá být při třídách zrakových činností I až IV menší než 0,2, při třídě V menší než 0,15. Rovnoměrnost se přitom určuje jako podíl nejmenší a nej­větší hodnoty činitele denní osvětlenosti zjištěné v kontrolních bodech sítě na vodorovné srovnávací rovině ve funkčně vyme­zené části prostoru.
 
4.4.2 Přechází-li se mezi sousedními vnitřními prostory, nesmí být poměr úrovní denního osvětlení mezi nimi menší než 1 : 5 (poměr minimálních nebo průměrných hodnot čini­tele denní osvětlenosti).
 
4.6.1 Pro povrchy vnitřních prostorů budov a jejich zařízení se používají nelesklé materiály a povrchové úpravy, aby nedo­cházelo k oslňování odrazem světla. Lesklé povrchy lze pou­žívat jen v odůvodněných případech a na takovém místě, kde nemohou způsobit oslnění. Zvláště se musí zabránit oslnění odrazem světla od lesklých povrchů v dolní části zorného pole, na které je lidský zrak zvlášť citlivý (např. lesklá pracovní plo­cha, lesklá podlaha apod.).
 
4.6.3 Hodnoty činitele odrazu světla hlavních povrchů vnitř­ních prostorů se navrhují v těchto mezích (v novém stavu):
a) strop s činitelem odrazu světla 0,7,
b) stěny s činitelem odrazu světla 0,5,
c) plochy bezprostředně sousedící s osvětlovacími otvory (oken­ní příčle, rámy, parapety, pilíře, okenní stěny při bočním osvětlení...) s činitelem odrazu světla nejméně 0,7,
d) podlahy nebo podlahové krytiny s činitelem odrazu světla 0,3.
 
Od těchto hodnot se lze odchýlit:
a) jde-li o menší plochy nebo jejich části, které nemají vliv na osvětlení a zrakovou pohodu,
b) vyplývá-li návrh z funkčního nebo výtvarného záměru, ne­zhoršuje-li zrakovou pohodu a hospodárnost osvětlení a ne­zvyšuje-li energetickou náročnost budovy.
 
4.6.4 Kolorita povrchů se musí navrhovat také s ohledem na odražené světlo a podání barev. Ve vnitřním prostoru, kde záleží na podání barev a na rozlišování barev, se nemají použít na větší plochy barevné odstíny, které mohou podání barev ne­příznivě ovlivnit (výrazné, syté barevné odstíny).
 
4.7.5 Budovy musí být navrženy tak, aby umožňovaly bez­pečný a pokud možno snadný přístup k ovládání, údržbě a čiš­tění konstrukcí osvětlovacích otvorů. Není-li zabezpečen pří­stup z podlahy vnitřních prostorů, popř. střechy, navrhují se po­třebná zařízení (např. přístupové lávky, čisticí vozíky, výsuvné nebo závěsné plošiny).
 
4.9.1 Zařízení a prostředky pro regulaci denního osvětlení vnitřních prostorů budov se navrhují tak, aby co nejméně ome­zovaly denní osvětlení v době, kdy je ho nedostatek (při zata­žené obloze v zimním období).
 
4.9.2 Vnitřní povrchy clon, žaluzií, rolet a závěsů mají mít či­nitel odrazu světla přibližně tak velký jako okolní stěny.
 

Jaká je realita

 
Na obr. 3 až obr. 5 a v tab. 8 jsou uvedeny výsledky šetření z náhodně vybraných restauračních zařízení.
 

Závěr

 
Je-li dodržen doporučený poměr průměrných osvětleností mezi sousedními propojenými prostory 1 : 5, pro servírku, číš­níka musí být kuchyně : chodbě : stolu v poměru 500 (norma) : 100 (norma) : min. 20 lx, v případě sdruženého osvětlení 750 : 500 : min. 30 lx. ČSN EN 12464-4 říká: „Mezi kuchyní a restau­rací musí být přechodová zóna.“ Kdyby tam nebyla chodba, ale rovnou místnost se stoly, bude poměr 500 : min. 100 lx, při sdruženém osvětlení 750 : min. 500 lx. Podobně je tomu s osvět­leností u barmana – bar : okolí poměr osvětleností 300 : min. 60 lx, při sdruženém osvětlení 500 : 100 lx.
 
Norma říká, že osvětlení musí vytvářet odpovídající atmo­sféru. Je odpovídající atmosféra nižší osvětlenost na stole než na chodbě? Osvětlenost chodby se měří v úrovni podlahy, osvět­lenost pracoviště (stůl) se měří na pracovní ploše (stolu). To znamená, že osvětlenost stolu by měla být ještě o něco větší než 100 lx. Barevné vidění nastává přibližně od 100 lx. Odpovězme si po pravdě na otázky: Chceme vidět na jídelní lístek? Chceme vidět, co a v jaké kvalitě jíme, či zkontrolovat správnou míru nali­tého nápoje? Chceme vidět na náš účet či rozeznat kvalitu banko­vek? Stojíme vždy při jednání se zákazníky v restauraci o intimní osvětlení 20 až 50 lx (podle ČSN 36 0450)? Mají na dříve uvádě­né hygienické minimum 200 lx nárok i pracovníci v pohostinství?
 
Literatura:
[1] Směrnice rady 89/391/EHS/1989, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin.
[3] Zákon 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP.
[4] Změny 362/2007 Sb., 189/2008 Sb., 223/2009 Sb.
[5] Nařízení vlády 361/2007 Sb., změna 68/2010 Sb.
[6] Vyhláška Mzd. ČR č. 137/2004, o hygienických požadavcích na stra­vovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Novelizace 602/2006 – požadavky na světlo vypuštěny.
[7] Vyhláška 137/1998 Sb., o technických požadavcích na výstavbu – zrušena.
[8] Vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
[9] ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – část 1: Vnitřní pracovní prostory. 3/2004 + změna Z1 (národní příloha 5/2005).
[10] ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení. 2/2007.
[11] ČSN 73 0580 -1 Denní osvětlení budov – část 1 základní požadavky. 6/2007.
[12] ČSN 36 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů. 10/1986 – zrušena.
[13] ČSN 36 0081 Osvětlování kulturních domů umělým světlem. 2/1966 – zrušena.
[14] ČSN 36 0046 Umělé osvětlování v průmyslových závodech. 1/1987 – zrušena.
[15] Technika osvětlování, XII, 5/1992 Plzeň.
[16] MAŇÁK, V.: Zrak. Fyziologie zrakového systému aplikovaná na hy­gienu osvětlování, I. díl. Vlnařský průmysl, GŘ Brno, 1977.
[17] ŠULA, O.: Příručka osvětlovací techniky. SNTL – nakladatelství technické literatury, Praha, 1979.
 
Recenze: RNDr. Marie Juklová, ČSO RS Ostrava
 
Obr. 1. Zrakové vnímání v závislosti na intenzitě osvětlení
Obr. 2. Adaptace (a) na tmu – závislost prahu rozlišitelnosti jasu na době pobytu ve tmě, b) na světlo – závislost prahu rozlišitelnosti na době po­bytu na světle; průběh adaptace v obou případech závisí na počáteční a konečné hodnotě jasu adaptace [16]
Obr. 3. Příklad osvětlení cukrárny a restaurace a) příjemné prostředí cukrárny s restaurací, b) osvětlenost stolů 145 až 259 lx
Obr. 4. Bar a) osvětlenost 43 až 73 lx, b) nerovnoměrná osvětlenost 48až 732 lx
Obr. 5. a) pokrm při nízké osvětlenosti , b) pokrm při odpovídající osvětlenosti
 
Tab. 1. Doporučené rozsahy osvětlenosti podle Mezinárodní komise pro osvětlování CIE
Tab. 2. Osvětlenosti v luxech podle ČSN 36 0450 (1986) pro kategorii osvětlení D
Tab. 3. Srovnání požadavků na osvětlení (1966 až po současnost)
Tab. 4. Účelný rozsah činitelů odrazu hlavních povrchů místnosti
Tab. 5. Osvětlenost bezprostředního okolí zrakového úkolu (Tabulka 1 ČSN EN 12464-1)
Tab. 6. Barevný tón světla podle náhradní teploty chromatičnosti
Tab. 7. Třídění zrakových činností a hodnoty činitele denní osvětlenosti (Tabulka 1 ČSN 73 0580-1)
Tab. 8. Přehled zjištěných hodnot osvětlení v náhodně vybraných re­stauracích