Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Jak zabránit letnímu přehřívání interiéru domu a zachovat přijatelné osvětlení denním světlem

­Praktické zkušenosti uživatele nízkoenergetického dřevěného domu
 
Ing. Ladislav Kroček
 
V tomto článku jsou shrnuty někte­ré praktické zkušenosti týkající se mož­ností omezení letního přehřívání interié­ru nízkoenergetického dřevěného domu. Dům byl postaven v roce 2005 v Odolené Vodě poblíž Prahy. Jde o dvoupodlažní řadový dvojdům znázorněný (společně se třetím, jednopodlažním řadovým do­mem vlevo) na obr. 1 krátce po dokon­čení v roce 2006.
 

Charakteristika domu a problému

 
Jde o kompaktní koncept využíva­jící pasivní sluneční energii. Jižní pro­sklené francouzské dveře v dolní obyt­né místnosti umožňují přímý vchod na dřevěnou terasu. Bohaté jižní proskle­ní sice na jedné straně významně přispí­vá ke kladné bilanci pasivních solárních zisků v neletních obdobích roku, na dru­hé straně však v letních parných dnech vede k nežádoucímu přehřívání interié­rů domu. Horní jižní okna jsou stíněna přesahem střechy. To, že jsme otázku stí­nění dolních prosklených otvorů na již­ní straně domu v letním období neřešili již ve stadiu projektové přípravy, pova­žuji za chybu. Stínění prosklených otvo­rů, zejména na jižní straně, by mělo být nedílnou součástí stavby nízkoenerge­tického domu.
 
V létě 2006 bylo několikatýdenní ob­dobí velmi teplých dnů, kdy venkovní teplota přesahovala 30 °C. Přestože jsme uzavřeli všechna okna a zatáhli na všech jižních oknech textilní závěsy zabraňují­cí průchodu slunečního záření, dosaho­vala teplota v interiéru v odpoledních hodinách 28 až 29 °C. Ani v noci nebylo možné dům příliš zchladit, protože ven­kovní teplota neklesala pod 23 °C. Man­želka se začala radit s odborníky o po­řízení klimatizace. To byla věc, kterou jsem rozhodně nechtěl. Zkoumal jsem možnosti ochrany interiéru domu před přehříváním, která by nespotřebovávala žádnou energii.
 

Řešení

 
V interiéru nízkoenergetického domu dochází v letním období bez použití kli­matizačních zařízení k nežádoucí dyna­mice teploty. Do místností se teplo dostává především okenními otvory. Pro­stup tepla přes obvodovou konstrukci je u nízkoenergetických domů zanedba­telně malý. Systém protisluneční ochra­ny a ochrany proti oslunění musí proto plnit zdánlivě protikladné požadavky – chránit místnost před nežádoucím slu­nečním zářením a osluněním, a přitom zajistit požadované osvětlení místnosti denním světlem.
 
Výrobci dnes nabízejí mnoho doda­tečných způsobů stínění oken. Jsou to např. předokenní rolety, venkovní lame­lové žaluzie, slunolamy a posuvné vněj­ší panely, hliníkové lamely atd. Málo­kdo však ví, že tyto prostředky nejsou příliš účinné. Platí princip, že čím blí­že jsou umístěny k oknu, tím méně jsou účinné. Tyto materiály se totiž přehříva­jí a teplo následně sálá přes okno do in­teriéru. Navíc bývají bariérou nejen pro přímé sluneční paprsky, ale i pro rozptý­lené a odražené oblohové světlo, a sni­žují tak osvětlení místnosti denním svět­lem. Proto jsem tyto prostředky odmítl. Ze stejných důvo­dů jsem neuvažoval ani o různých anti­reflexních fóliích le­pených na sklo.
 
Dospěl jsem tedy k závěru, že nejefektivnější je usměr­nit sluneční paprsky před tím, než dora­zí k okennímu sklu. Pak se nebudou pře­hřívat skla a teplo nebude následně sá­lat do interiéru. Vari­antu zimní zahrady jsme zavrhli z důvo­dů nákladů. Ani varianta vysázení stromů před jižní stranou domu se nám nezdá­la optimální. Po důkladném zvažování jsme se rozhodli vybudovat na jižní stra­ně dvojdomu dřevěné pergoly s markýza­mi. Realizace je na obr. 2.
 
Na obr. 3 je detail markýzy. Je to výsuv­ná konstrukce, která jednou stranou při­léhá ke stěně domu. Je pokryta speciální textilií opatřenou voděodolnou a zároveň protiplísňovou úpravou. Vlákna textilie jsou velmi pevná, odolná proti ultrafia­lovému záření a textilie je opatřena anti­statickou úpravou, aby odpuzovala prach a nečistoty z okolí. Doporučujeme kupo­vat markýzy pouze u renomovaných firem včetně montáže se zárukou. Dále dopo­ručujeme používat markýzy s elektromo­torem, které jsou opatřeny senzorem síly větru a automaticky markýzu zatáhnou, když vítr přesáhne kritickou hranici.
 
Markýzy se nám skvěle osvědči­ly. Když je vysuneme, udržuje se i při největších venkovních vedrech teplo­ta uvnitř domu na úrovni 23 až 25 °C po celý den. Navíc nám dřevěná per­gola a markýza stíní a současně chrání dřevěnou jižní terasu, na níž je i v nejleplejších letních dnech příjemné po­sezení.
 

Závěr

 
Při stavbě dřevěného pasivního nebo nízkoenergetického domu je třeba po­čítat s tím, že dřevostavby mají menší tepelnou stabilitu, a tedy i sklon k pře­hřívání. Může nastat situace, kdy je dům sice v neletních obdobích energe­ticky velmi úsporný, v horkých letních dnech se ale přehřívá, což výrazně zhor­šuje komfort bydlení. V takovém přípa­dě roste význam zastínění. Instalace ně­kterého ze stínicích prvků ale nezname­ná jen vytvořit aktuálně potřebný stín. Je třeba vzít v úvahu i širší aspekty to­hoto kroku. Při stínění interiérů se nabí­zí několik různých principů řešení. Nám se osvědčily pergoly a výsuvné marký­zy, jejichž rozměr a míru stínění lze re­gulovat. Tyto markýzy poskytují stínění až několik metrů od fasády nebo je lze zcela zatáhnout. Ovládají se za použití elektromotoru a dálkového, bezdrátové­ho ovladače, mají programovatelné ovlá­dání, do něhož jsou integrována i čidla větru a intenzity slunečního záření, tak­že markýza může „inteligentně“ reagovat na změny vnějších podmínek.
 
Obr. 1. Jižní strana tří řadových domů v roce 2006
Obr. 2. Jižní strana tří řa­dových domů v roce 2010
Obr. 3. Pohled na vysunutou markýzu