Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem
5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Pražské Quadriennale představuje nový projekt věnovaný světelnému a zvukovému designu 36Q° Ve dnech 8. – 12. listopadu uvede site-specific výstavu v unikátním prostoru Lapidária…

THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION v novém formátu a termínu Výstava divadelní a jevištní techniky THEATRE TECH & EVENT PRODUCTION se nebude konat…

Více aktualit

Jak se stínidla ze Šumavy vyvážela do celého světa

PhDr. Jitka Lněničková
 
Okolo roku 1900 se svými secesními skly proslavila sklárna firmy Johanna Lötze vdova z Klášterského Mlýna na Šumavě a její výrobky, elegantní vázy, mísy či poháry s kovově lesklými (irisovanými) povrchy, se záhy prodávaly ve všech evropských a amerických luxusních obchodech. Zájem o šumavské sklo projevili i mnozí výrobci svítidel, a tak se stínidla ze Šumavy brzy objevila jako součást svítidel tehdejších předních firem, je­jichž dodavatelem šumavská sklárna často zůstala i několik desetiletí.
 

Dodavatel předních výrobců svítidel

 
Firma založená v roce 1840 vyráběla sklo pro osvětlení již v 19. století, ale po­čet objednávek na skleněné polotovary pro výrobu svítidel začal narůstat až po je­jím velkém úspěchu na světové výstavě v Paříži v roce 1900. Po tomto roce zača­la dodávat skleněná stínidla téměř všem významným firmám v oboru osvětlovací techniky. Lze říci, že seznam jejích odbě­ratelů je vlastně přehledem předních fi­rem, které byly v tomto oboru činné v prv­ní polovině 20. století. Mnohé z nich exis­tují dodnes, ale se jmény jiných je možné se setkat jen ve starožitnictvích. Nelze vy­jmenovat všechny ze stovek firem, které jsou uvedeny na desetitisících sklářských střihů (předloh pro výrobu) a v knihách faktur z let 1900 až 1939, ale už z jejich stručného výběru je možné si udělat před­stavu o tom, jak fungovaly dodavatelské vztahy v té době.
 
Produkce skleněných stínidel ve fir­mě Lötz představuje významnou část jejího výrobního programu. Je to širo­ké spektrum tvarů a dekorů, které byly často vyráběny podle návrhů a poža­davků konkrétních zákaz­níků, mnohdy i podle ná­vrhů předních evropských výtvarníků. Někteří zákaz­níci měli své vzory uloženy ve sklárně po desetiletí a čas­to se k nim i po delší době vraceli. Mezi objednávkami jsou stínidla pro petrolejky, stínidla pro závěsná či stolní elektrická svítidla i skleněné olejové lampičky a svícny. Jde zpravidla o luxusnější výrobky určené pro nároč­nější zákazníky. Někdy jsou to pouze jednotlivé kusy, jin­dy série desítek skleněných stínidel. Nově vyvzorovaná stínidla podle firemních ná­vrhů byla také jako vzorky nabízena ve stálých zastou­peních firmy v Paříži, Lon­dýně, Berlíně, Vídni, v New Yorku a jinde. Novinky fir­ma představovala pravidel­ně dvakrát do roka (na jaře a na podzim) na kontraktačních trzích v Lipsku; pro tyto trhy byly zhotovová­ny speciální kolekce.
 

Zákazníci ze střední Evropy

 
Před rokem 1918 patřily k významným zákazníkům sklárny z Klášterského Mlý­na, např. firmy Rudolfa Ditmara a bratří Brünnerů z Vídně (od roku 1907 spojené do firmy Ditmar-Brünner, A.-G.), které měly před rokem 1918 dominantní pozi­ci i na českém trhu. Dalším nepřehlédnu­telným a stálým středoevropským odbě­ratelem byla firma Argentor-Werke s továrnami ve Vídni, Berlíně a Budapešti. Z dalších vídeňských odběratelů lze zmí­nit mnohé firmy – např. E. Bakalowits Söhne, Anton Lux, Franz Ohme, Melzer & Neuhardt, F. & C. Modes či Mo­ritz Hacker.
 
Z českých zemí jsou v archivu a kni­hách faktur z Klášterského Mlýna např. zakázky od známé pražské firmy Fran­ta Anýž, objednávky Františka Křižíka či dalších pražských firem – např. Josef Slavíčk, J. Pinkava. Dále to byly desítky objednávek od jablonecké elektrotechnic­ké firmy Kramer & Löbl a stovky objed­návek od jiných různých výrobců svítidel ze sklářských oblastí v severních Čechách – např. Carl Hosch (Nový Bor), Julius Schiller (Arnultovice).
 
Vedle rakousko-uherských a pozdě­ji československých firem patřily ke stá­lým a významným odběratelům stínidel berlínské elektrotechnické a kovovýrobní závody – např. továrna na lampy M. Ei­senhardt, továrna na umělecké lití kovů Actiengesellschaft vorm. H. Gladenbeck & Sohn, jedním z významných odběrate­lů byla také továrna na výrobu bronzové­ho zboží Arndt & Marcus, manufaktura na výrobu všech druhů svítidel Campe & Co., továrna na výrobu bronzového zbo­ží, uměleckých předmětů a svítidel Hans & Mottau, do kovových svítidel podle návrhů předních uměl­ců (např. Paul T. Frankl) používal skleněné polo­tovary firmy Lötz umě­lecký závod Hohenzol­lern Kunstgewerbehaus a pravidelně je odebíra­la i firma Robert Meden. Ale v Německu to nebyl jen Berlín. Dalším vý­znamným odběratelem skleněných polotovarů také pro výrobu svítidel byla do roku 1909 fir­ma Walter Scherf & Co. z Norimberku (později ISIS Werke G.m.b.H.), pro kterou navrhovali svítidla mnozí slavní ně­mečtí a rakouští archi­tekti a výtvarníci (např. Friedrich Adler, Peter Behrens, Josef Hoffmann). V Sasku pat­řila k pravidelným a dlouholetým zákaz­níkům továrna na bronzové zboží Säch­sische Bronzewaarenfabrik z Wurzenu. A tím výčet významných německých zá­kazníků rozhodně nekončí.
 

Zákazníci v západní Evropě

 
Pravidelné odběratele skleněných polotovarů fir­my Lötz lze najít i v Paří­ži, kde to byla např. Soci­été Centrale d´Electricité (prostřednictvím firmy F. Klostermann). Objednáv­ky na Šumavu přicházely od dalších francouzských zákazníků – např. A. Gra­noux & Co. (Marseille), Pedreau (Paris). Celkově lze ale konstatovat, že se francouzští výrobci svítidel orientovali spíše na domá­cí dodavatele a polotova­ry od firmy Lötz jen zpes­třovaly nabídku. Podobně tomu bylo i ve Velké Britá­nii, kde šlo o řídké objed­návky, i když v zastoupe­ní firmy v Londýně u fir­my Max Emanuel & Co. se prodávaly pravidelně např. šumavské skleněné svícny.
 

Zákazníci v severní Evropě

 
K pravidelným zákazní­kům šumavské sklárny pa­třila švédská elektrotech­nická společnost Förenade Elektriska Actiebolaget ze Stockholmu nebo švéd­ský luxusní obchodní dům Nordiska Kompaniet Aktiebolaged s pobočkami v mnoha městech ve Skandinávii. Mezi zákazníky z Dánska je i podobný luxus­ní obchodní dům Magazin de Nord Acti­engesellskabet, Th. Wessel & Vett se síd­lem v Kodani.
 

Zákazníci ve východní Evropě

 
Je třeba se zmínit o odběratelích z Rus­ka z doby před první světovou válkou. Zde to byla např. Všeobecná elektrotech­nická společnost v Moskvě (prostřednic­tvím německého partnera) nebo Mai­son Alexandre či Usines des Armatures Electriques ze Sankt Petěrburgu. Stínidla si v Klášterském Mlýně opakovaně objed­nával i proslulý a slavný ruský klenotnic­ký a umělecko-řemeslný závod I. E. Mo­rozov rovněž ze Sankt Petěrburgu, doda­vatel carského dvora.
 

Zákazníci v Severní Americe

 
Ze zákazníků z USA udržovala sklár­na Lötz patrně nejužší obchodní kon­takty s newyorskou firmou H. G. Mc­Faddin & Co., která měla pobočky také v Kanadě (mj. výrobce proslulých stol­ních svítidel Emeralite – zelené bankov­ní lampy) a po roce 1918 část výrobních kapacit i v Československu, kde spolu­pracovala s mnoha další­mi subdodavateli. Tuto spolupráci v archivu fir­my dokladuje také množ­ství korespondence. Dal­ším pravidelným odběra­telem byla firma Borgfeld Brothers & Co. se sídlem v New Yorku a s poboč­kami rovněž v Kanadě. Ji­ným stálým odběratelem byla firma Bawo & Dotter z New Yorku, jejíž poboč­ky byly i v Evropě. Firma Lötz krátkodobě spolu­pracovala i s jinými výrob­ci svítidel z USA.
 

Zákazníci v Jižní Americe

 
Před rokem 1918 vyvážela stínidla firmy Lötz do Jižní Ameriky např. vídeňská ex­portní firma Ed. Kanitz & Cie., Wien, kte­rá měla obchodní zájmy zejména v Peru. Firma Lötz ale navázala i přímé kontakty v Jižní Americe. Po desetiletí totiž k pravidelným odběratelům jejích stínidel patřila např. firma Eugenio Barth et Cie. z Monte­videa, což byla významná uruguayská elek­trotechnická firma, která provozovala mj. velký obchodní dům zaměřený na elektro­spotřebiče v Montevideu a byla činná také v dalších zemích Jižní Ameriky.
 

Spolupráce s umělci

 
Poměrně rozsáhlý seznam představuje u firmy také spolupráce přímo s význam­nými soudobými umělci, mezi nimiž se ob­jevují jak zástupci proslulé umělecké ko­lonie v Darmstadtu, zástupci z řad vídeň­ských architektů a výtvarníků spojených s okruhem Wiener Werkstätte i designéři z českých zemí. Ale to je již tak široké téma, že přesahuje možnosti jednoho článku.
 

Závěrem

 
I letmý pohled do obchodních kon­taktů sklárny z jednoho šumavského údo­lí ukazuje, jak složité a provázané byly vztahy ve výrobě svítidel v první polovině 20. století. Zejména archiv sklářských střihů uložený v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách představuje v mnoha směrech na­prosto unikátní možnost, jak do těchto vztahů proniknout. Právě dokončovaná kompletní edice první části sklářských stři­hů z firemního archivu z let 1900 až 1914 (série II.) otevírá pak cestu k seznámení se s archivem také širší odborné a laické veřej­nosti. Publikované sklářské střihy mohou ale také být inspirací pro současné firmy.
 
Obrázky papírových střihů jsou z archivu firmy Lötz, který je uložen v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, ostatní obrázky jsou z archivu autorky.
 
(Pozn.: měřítko u sklářských střihů je dlouhé 15 cm)
 
Obr. 1. Stolní lampy z produkce firmy Gustav Gurschner z Víd­ně s komponentami z irisovaného skla od firmy Lötz z roku 1902
Obr. 2. Papírový střih stínidla z roku 1900
Obr. 3. Stolní lampa z produkce firmy Gustav Gurschner z Vídně s komponentami z irisova­ného skla od firmy Lötz z roku 1902
Obr. 4. Stolní lampa z produkce firmy E. Bakalowits Söhne z Vídně s komponentami z irisovaného skla od firmy Lötz podle návrhu Roberta Holubetze z roku 1902
Obr. 5. Papírový střih stínidla z roku 1904, zakázka firmy J. Weid­ner z Berlína
Obr. 6. Papírový střih stínidla z roku 1905
Obr. 7. Inzerát významného zákazníka firmy Lötz, vídeňské firmy Gebrüder Brünner z roku 1905
Obr. 8. Papírový střih stínidla z roku 1906
Obr. 9. Papírový střih stínidla z roku 1908
Obr. 10. Inzerát významného zákazníka firmy Lötz, firmy Sächsiche Bronzewarenfabrik z Wurzenu v Sasku z roku 1906
Obr. 11. Papírový střih stínidla z roku 1908, zakázka firmy Bawo & Dotter z New Yorku
Obr. 12. Svítidlo se stínidlem s dekorem Blitz­glas od firmy Lötz z produkce firmy E. Baka­lowits Söhne z Vídně z roku 1910
Obr. 13. Objednávka stínidla od vídeňské továrny na bron­zové zboží a lustry Nicolause Mundta z roku 1910