Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Obsah Speciálu

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Možná se dočkáme doby, kdy technika pokročí natolik, že bude vyrobeno zařízení, které bez velkých nákladů dokáže vybíjet elektřinu nahromaděnou v bouřkových mracích mimo stavební objekty, takže vlastně systémy ochrany před bleskem již ani nebudou třeba. V současné době však lidstvo ještě není tak daleko, a proto je úkolem techniků odborně zajistit u stavebních objektů nejen svedení energie blesku do země, ale i ochranu osob před krokovým a dotykovým napětím v místě svodu této energie. Kromě toho je třeba odstínit elektronická zařízení před vlivem elektromagnetických polí a svést vazební energii ve vedení prostřednictvím svodičů blesku a přepětí do země. V neposlední řadě je také nezbytné vyrovnat rozdíly potenciálů mezi všemi vodivými prvky pomocí síťové soustavy pospojování. Tyto požadavky splňuje klasická vnější a vnitřní ochrana před bleskem realizovaná podle souboru harmonizovaných norem ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
Na trhu je však nabízena také alternativní ochrana před bleskem – tzv. aktivní hromosvod ESE (Early Streamer Emission). Základní funkce jímačů ESE spočívá v aktivní reakci na změnu elektrického pole v blízkosti chráněného objektu. Elektronické zařízení instalované uvnitř hlavice jímače emituje s předstihem před úderem blesku sadu pulzů v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Aktivní bleskosvod tak vytvoří ionizační kanál pro snadnější a především včasné svedení bleskového výboje přes jímač ESE do země. Zařízení ESE jsou legislativně zachycena ve francouzské normě NFC17-102 a slovenské normě STN 34 1391, které však nebyly převzaty do soustavy ČSN a nejsou normami harmonizovanými.
V tomto speciálu se k problematice aktivních hromosvodů ESE vyjadřují ve svých příspěvcích jak z hlediska technického, tak legislativního přední kapacity z oblasti ochrany před bleskem a přepětím, ale také např. příslušné státní instituce či soudní znalci z oboru elektrotechniky.