Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 18. 4. 2018. V elektronické verzi na webu od 15. 5. 2018. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC

Hlavní článek
Smart Cities (1. část)

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 16. 3. 2018. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Interiérová elita opět po roce v Letňanech

Svítidla a světelné přístroje
Nouzové osvětlení
Budoucnost průmyslového osvětlení se jmenuje INNOVA
Svítidlo GOLY – praktické svítidlo high bay“
McLED® – značka kvalitního LED osvětlení
Svítidlo VOLGA EU – naše volba pro Evropu

Aktuality

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

Obsah Speciálu

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Možná se dočkáme doby, kdy technika pokročí natolik, že bude vyrobeno zařízení, které bez velkých nákladů dokáže vybíjet elektřinu nahromaděnou v bouřkových mracích mimo stavební objekty, takže vlastně systémy ochrany před bleskem již ani nebudou třeba. V současné době však lidstvo ještě není tak daleko, a proto je úkolem techniků odborně zajistit u stavebních objektů nejen svedení energie blesku do země, ale i ochranu osob před krokovým a dotykovým napětím v místě svodu této energie. Kromě toho je třeba odstínit elektronická zařízení před vlivem elektromagnetických polí a svést vazební energii ve vedení prostřednictvím svodičů blesku a přepětí do země. V neposlední řadě je také nezbytné vyrovnat rozdíly potenciálů mezi všemi vodivými prvky pomocí síťové soustavy pospojování. Tyto požadavky splňuje klasická vnější a vnitřní ochrana před bleskem realizovaná podle souboru harmonizovaných norem ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
Na trhu je však nabízena také alternativní ochrana před bleskem – tzv. aktivní hromosvod ESE (Early Streamer Emission). Základní funkce jímačů ESE spočívá v aktivní reakci na změnu elektrického pole v blízkosti chráněného objektu. Elektronické zařízení instalované uvnitř hlavice jímače emituje s předstihem před úderem blesku sadu pulzů v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Aktivní bleskosvod tak vytvoří ionizační kanál pro snadnější a především včasné svedení bleskového výboje přes jímač ESE do země. Zařízení ESE jsou legislativně zachycena ve francouzské normě NFC17-102 a slovenské normě STN 34 1391, které však nebyly převzaty do soustavy ČSN a nejsou normami harmonizovanými.
V tomto speciálu se k problematice aktivních hromosvodů ESE vyjadřují ve svých příspěvcích jak z hlediska technického, tak legislativního přední kapacity z oblasti ochrany před bleskem a přepětím, ale také např. příslušné státní instituce či soudní znalci z oboru elektrotechniky.