Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Obsah Speciálu

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Možná se dočkáme doby, kdy technika pokročí natolik, že bude vyrobeno zařízení, které bez velkých nákladů dokáže vybíjet elektřinu nahromaděnou v bouřkových mracích mimo stavební objekty, takže vlastně systémy ochrany před bleskem již ani nebudou třeba. V současné době však lidstvo ještě není tak daleko, a proto je úkolem techniků odborně zajistit u stavebních objektů nejen svedení energie blesku do země, ale i ochranu osob před krokovým a dotykovým napětím v místě svodu této energie. Kromě toho je třeba odstínit elektronická zařízení před vlivem elektromagnetických polí a svést vazební energii ve vedení prostřednictvím svodičů blesku a přepětí do země. V neposlední řadě je také nezbytné vyrovnat rozdíly potenciálů mezi všemi vodivými prvky pomocí síťové soustavy pospojování. Tyto požadavky splňuje klasická vnější a vnitřní ochrana před bleskem realizovaná podle souboru harmonizovaných norem ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
Na trhu je však nabízena také alternativní ochrana před bleskem – tzv. aktivní hromosvod ESE (Early Streamer Emission). Základní funkce jímačů ESE spočívá v aktivní reakci na změnu elektrického pole v blízkosti chráněného objektu. Elektronické zařízení instalované uvnitř hlavice jímače emituje s předstihem před úderem blesku sadu pulzů v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Aktivní bleskosvod tak vytvoří ionizační kanál pro snadnější a především včasné svedení bleskového výboje přes jímač ESE do země. Zařízení ESE jsou legislativně zachycena ve francouzské normě NFC17-102 a slovenské normě STN 34 1391, které však nebyly převzaty do soustavy ČSN a nejsou normami harmonizovanými.
V tomto speciálu se k problematice aktivních hromosvodů ESE vyjadřují ve svých příspěvcích jak z hlediska technického, tak legislativního přední kapacity z oblasti ochrany před bleskem a přepětím, ale také např. příslušné státní instituce či soudní znalci z oboru elektrotechniky.