Obsah Speciálu

Možná se dočkáme doby, kdy technika pokročí natolik, že bude vyrobeno zařízení, které bez velkých nákladů dokáže vybíjet elektřinu nahromaděnou v bouřkových mracích mimo stavební objekty, takže vlastně systémy ochrany před bleskem již ani nebudou třeba. V současné době však lidstvo ještě není tak daleko, a proto je úkolem techniků odborně zajistit u stavebních objektů nejen svedení energie blesku do země, ale i ochranu osob před krokovým a dotykovým napětím v místě svodu této energie. Kromě toho je třeba odstínit elektronická zařízení před vlivem elektromagnetických polí a svést vazební energii ve vedení prostřednictvím svodičů blesku a přepětí do země. V neposlední řadě je také nezbytné vyrovnat rozdíly potenciálů mezi všemi vodivými prvky pomocí síťové soustavy pospojování. Tyto požadavky splňuje klasická vnější a vnitřní ochrana před bleskem realizovaná podle souboru harmonizovaných norem ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
Na trhu je však nabízena také alternativní ochrana před bleskem – tzv. aktivní hromosvod ESE (Early Streamer Emission). Základní funkce jímačů ESE spočívá v aktivní reakci na změnu elektrického pole v blízkosti chráněného objektu. Elektronické zařízení instalované uvnitř hlavice jímače emituje s předstihem před úderem blesku sadu pulzů v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Aktivní bleskosvod tak vytvoří ionizační kanál pro snadnější a především včasné svedení bleskového výboje přes jímač ESE do země. Zařízení ESE jsou legislativně zachycena ve francouzské normě NFC17-102 a slovenské normě STN 34 1391, které však nebyly převzaty do soustavy ČSN a nejsou normami harmonizovanými.
V tomto speciálu se k problematice aktivních hromosvodů ESE vyjadřují ve svých příspěvcích jak z hlediska technického, tak legislativního přední kapacity z oblasti ochrany před bleskem a přepětím, ale také např. příslušné státní instituce či soudní znalci z oboru elektrotechniky.