Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Obsah Speciálu

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Aktivní hromosvody versus franklinovská klasika

Možná se dočkáme doby, kdy technika pokročí natolik, že bude vyrobeno zařízení, které bez velkých nákladů dokáže vybíjet elektřinu nahromaděnou v bouřkových mracích mimo stavební objekty, takže vlastně systémy ochrany před bleskem již ani nebudou třeba. V současné době však lidstvo ještě není tak daleko, a proto je úkolem techniků odborně zajistit u stavebních objektů nejen svedení energie blesku do země, ale i ochranu osob před krokovým a dotykovým napětím v místě svodu této energie. Kromě toho je třeba odstínit elektronická zařízení před vlivem elektromagnetických polí a svést vazební energii ve vedení prostřednictvím svodičů blesku a přepětí do země. V neposlední řadě je také nezbytné vyrovnat rozdíly potenciálů mezi všemi vodivými prvky pomocí síťové soustavy pospojování. Tyto požadavky splňuje klasická vnější a vnitřní ochrana před bleskem realizovaná podle souboru harmonizovaných norem ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
Na trhu je však nabízena také alternativní ochrana před bleskem – tzv. aktivní hromosvod ESE (Early Streamer Emission). Základní funkce jímačů ESE spočívá v aktivní reakci na změnu elektrického pole v blízkosti chráněného objektu. Elektronické zařízení instalované uvnitř hlavice jímače emituje s předstihem před úderem blesku sadu pulzů v přesně určené a řízené frekvenci a amplitudě. Aktivní bleskosvod tak vytvoří ionizační kanál pro snadnější a především včasné svedení bleskového výboje přes jímač ESE do země. Zařízení ESE jsou legislativně zachycena ve francouzské normě NFC17-102 a slovenské normě STN 34 1391, které však nebyly převzaty do soustavy ČSN a nejsou normami harmonizovanými.
V tomto speciálu se k problematice aktivních hromosvodů ESE vyjadřují ve svých příspěvcích jak z hlediska technického, tak legislativního přední kapacity z oblasti ochrany před bleskem a přepětím, ale také např. příslušné státní instituce či soudní znalci z oboru elektrotechniky.