Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2016 vyšlo v tištěné podobě 30. srpna 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned. 

 

Téma: 58. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

 

Hlavní článek

Geomagnetické bouře a jejich vliv na elektrizační soustavu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

FEL ČVUT v Praze zkoumá umělou inteligenci s Facebookem Vědci z Fakulty elektrotechnické, skupiny vizuálního rozpoznávání a strojového učení, se…

SPS IPC Drives 2016: Mezinárodní tržiště oboru automatizace Na výstavišti v Norimberku (Německo) od 22. do 24. listopadu 2016 očekává své návštěvníky…

Dnes začal 27. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH FOR ARCH představí více než 800 vystavovatelů ze 14 zemí světa a bohatý doprovodný…

Zítra bude zahájen mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2016 Už zítra otevře návštěvníkům své brány v areálu PVA EXPO PRAHA největší mezinárodní…

Více aktualit

Autorské právo v praxi II

Dne 13. května 2015 se v přednáškovém sále ÚTIA AV ČR v Praze 8 konal seminář Autorské právo v praxi. Seminář pořádal časopis Elektro pod záštitou nakladatelství FCC Public a Ministerstva kultury ČR. Seminář navázal na akci pořádanou o rok dříve v květnu. Letos se zaměřil na fungování autorského práva v prostředí internetu a otázky související s digitalizací autorských děl a nakládání s jejich digitálními kopiemi, dotkl se ale i obecné úpravy autorského práva a většiny oblastí, které upravuje tradičně. 

Seminář byl určen zejména redaktorům a editorům, provozovatelům internetových stránek a portálů, majitelům a odpovědným pracovníkům vydavatelství, zaměstnancům knihoven a archivů, pedagogům, ale také kreativním profesím nebo právníkům se specializací na duševní vlastnictví.

***

Úvodní část JUDr. Adély Faladové přinesla přehled o současné úpravě autorskoprávní ochrany a upozornila na změny, ke kterým došlo vloni v listopadu v souvislosti s novelou autorského zákona. Dále se výklad zaměřil na praktickou aplikaci nejdůležitějších ustanovení autorskoprávních předpisů, a na možnosti, jak neporušovat práva k autorským dílům.


JUDr. Faladová hned na začátku svého příspěvku uvedla, že autorské právo by mělo být součástí širšího povědomí veřejnosti, zejména proto, že s rozvojem internetu se každý dříve nebo později s autorskými právy dostane do styku buď jako uživatel, nebo jako autor.

Právě internet díky svým specifikům, jako je dostupnost a publikovatelnost prakticky jakéhokoliv obsahu v krátkém časovém úseku, představuje prostředí se zcela novými podmínkami. Snadnost kopírování, úprav a sdílení nejrůznějších materiálů v digitální podobě otevřela nové možnosti, jak je bez velké námahy a s minimálními vstupními náklady dále šířit a využívat. Mnohdy se pak zapomíná, že se na ně jako na výsledky tvůrčí činnosti vztahují autorská práva. Online publikování snižuje ekonomickou využitelnost autorských děl, přitom mnoho tvůrců na ekonomický efekt své autorské činnosti spoléhá. Dodnes jde z větší části o nevyřešený problém, protože na otázku, jak se v takovémto prostředí alespoň přiblížit úrovni ochrany autorských děl, jaké požívají v klasickém pojetí, nenašel dosud nikdo odpověď.

Na druhou stranu se objevil rozsáhlý okruh osob, které demokratičnost internetu přivítaly, striktní ochranu svých děl si nepřejí, a naopak by je rády šířily volněji nebo zcela bez omezení. Vznikly proto nové typy licencí, jako například Creative Commons. Samostatnou kapitolou je nalezení správného modelu pro režim výpůjček v knihovnách, co se týče digitalizovaných částí jejich fondů.   

Internet, kromě toho že přinesl nové možnosti pro šíření děl, která by si jejich autoři přáli chránit, generuje také velké množství děl osiřelých, u nichž buď není znám autor, nebo jeho dědic. Dalším novým problémem, s nímž se musejí zejména uživatelé autorských děl na internetu vyrovnávat, je teritorialita. Hovoří se o jednotném digitálním evropském trhu, proces přípravy je však komplikovaný, a proto ještě potrvá. Velká novela národního autorského zákona je očekávána v dubnu příštího roku a nějakým způsobem se má vyrovnávat i s těmito aspekty.

***

V dalším bloku se Mgr. Jan Barták, ředitel kolektivní správy a vedoucí mediálního oddělení DILIA – divadelní, literární, audiovizuální agentury, popsal principy a limity kolektivní správy, zastavil se u specifik internetu z hlediska kolektivní správy. Vysvětlil, že Dilia, která zastupuje asi 6 000 umělců z toho 3 000 autorů literatury – krásné i odborné, má licenci i na jejich zastupování na internetu, autoři ji ale sami zatím příliš nevyužívají. I Mgr. Barták hovořil o připravované úpravě legislativního rámce, který by měl pozici kolektivní správy autorských práv na internetu posílit, a tím v neposlední řadě zajistit kompenzace autorům.

***

V posledním bloku nakladatel Libor Kubica posluchačům zprostředkoval svou zkušenost vydavatele s internetovým pirátstvím a popsal, jak se mu daří (nebo nedaří) chránit před pirátskými útoky své publikace. Nejdříve srovnal rozpočty vydavatele na elektronickou a klasickou tištěnou knihu a předvedl, jak bilanci ovlivní, stane-li se kniha obětí pirátského útoku. Zmínil přitom zejména problém oblíbenosti kopírování u studentů a faktory, které je vedou k tomu, že spíše než pro nákup učebnice se rozhodnou pro pořízení její digitalizované kopie. Bylo zajímavé slyšet, že motivy nejsou až zas tak ekonomické jako spíše statkové (snaha držet krok s vrstevníky – kdybych si učebnici pořídil, stal bych se terčem posměchu). Pan Kubica shrnul, že je-li jednou pořízena digitální kopie výukového materiálu nebo odborné knihy a nabídnuta veřejně ke stažení, sdílení nelze ukontrolovat a titul je pro vydavatele ekonomicky mrtvý, protože možnosti obrany jsou na jeho straně omezené – ani nepřetržitý monitoring sdílecích serverů a okamžité mazání kopií na nich nepodchytí vše. Druhou možností je preventivní osvěta, která jistě působí, ale ani ona problém stoprocentně neřeší. 

***

Na závěr semináře byla pokřtěna nová publikace JUDr. Faladové Autorské právo v praxi, která shrnuje vše, co by měli ti, kterých se tato problematika týká, o tématu vědět. Publikaci lze zakoupit ZDE

Semináře se zúčastnilo přes 70 osob, které zaplnily přednáškový sál ÚTIA do posledního místa. Takto psal o semináři portál Právní prostor a takto e.PRAVO

 GALERIE 

 


Přednášející


Autorské právo v praxi

JUDr. Adéla Faladová
zástupkyně ředitele odboru autorského práva
Ministerstvo Kultury ČR

Adéla Faladová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 1993, v roce 2011 získala tamtéž titul JUDr. Od roku 2001 pracuje v odboru autorského práva Ministerstva kultury (od roku 2005 jako zástupce ředitele odboru). Pravidelně zastupuje Českou republiku v zahraničí, např. na Pracovních skupinách Rady EU nebo ve Stálém výboru pro autorské právo a práva s ním související Světové organizace duševního vlastnictví. V roce 1994 byla Úřadem průmyslového vlastnictví publikována její diplomová práce věnovaná problematice nakladatelských smluv. Od té doby vydala v různých periodikách řadu článků a statí věnovaných autorskému právu. Působí jako externí spolupracovník Ústavu autorského práva, práv průmyslových a práva soutěžního Právnické fakulty Univerzity Karlovy, pravidelně přednáší v Institutu průmyslově právní výchovy Úřadu průmyslového vlastnictví a příležitostně pro různé kulturní a vzdělávací instituce.

Kolektivní správa autorských práv v oblasti literatury a internet

Mgr. Jan Barták
ředitel kolektivní správy a vedoucí mediálního oddělení
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o.s.

 

Kolektivní správa autorských práv a nakladatel; rozsah zastupování autorů v rámci kolektivní správy v oblasti literatury; kolektivní správa a knihovny; aktuální limity možností kolektivní správy v otázkách internetových užití a pirátství; aktuální kauzy v ČR z praxe DILIA.


Pirátství - zkušenost nakladatele

Libor Kubica
vedoucí odborného nakladatelství

Libor Kubica není knihkupcem ani nakladatelem, ale technikem. Ke knihám se dostal díky elektronice, která je jeho koníčkem. Veškeré náležitosti s vydáváním knih se naučil praxí. V současné době se už nevěnuje vydávání knih naplno, svoje nové aktivity směřuje na internet.

Moderuje

 





Ing. Josef Košťál 
šéfredaktor časopisu Elektro
FCC PUBLIC, s.r.o.

 

 


Pod záštitou 

 


Pořadalo

 


Ve spolupráci s

                            
                 
       
             
       
         
        

 


 Mediální partneři