časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 7/2020 vyšlo
tiskem 24. 6. 2020. V elektronické verzi na webu 24. 7. 2020. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika

Hlavní článek
Nové technologie trakčního napájení 25 kV/50 Hz (2. část)

Spotřeba elektřiny po předloňském rekordu v roce 2019 stagnovala

1. 7. 2020 | Energetický regulační úřad | www.eru.cz

• Výroba elektřiny v ČR se v meziročním srovnání loni snížila o 1,1 %, spotřeba elektřiny se téměř nezměnila.
• Dovoz plynu se v roce 2019 propadl o 9,2 %, jeho spotřeba naopak vzrostla o 4,7 %.
• Mírný pokles zaznamenala v roce 2019 výroba tepla (-0,8 %) i jeho dodávky (-1,7 %).

Elektroenergetika

Spotřeba elektřiny v České republice po pěti letech soustavného růstu, který v roce 2018 vyvrcholil novým rekordem, loni stagnovala a dosáhla hodnoty 73,9 TWh. Více elektřiny v meziročním srovnání spotřebovaly domácnosti (+1,4 %) a mírně rostla i spotřeba velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (+0,3 %). Nižší spotřebu naopak zaznamenali velkoodběratelé na hladině vysokého napětí (-1,6 %) a maloodběratelé z řad podnikatelů (-0,6 %).

Výroba elektřiny (brutto) v České republice v meziročním srovnání v roce 2019 klesla o 1 TWh (-1,1 %) na celkových 87 TWh. Největší propad výroby vykazují statistiky u parních elektráren (-8,2 %), nejvíce naopak posílila výroba v paroplynových elektrárnách (+49,5 %). Proti trendu celkového poklesu působila i rostoucí výroba v jaderných elektrárnách (+1,1 %).

„I když celková výroba elektřiny loni mírně oslabila, významný nárůst vidíme v oblasti obnovitelných zdrojů. Jejich produkce dosáhla hranice 10 terawatthodin, což je dosud nejvyšší hodnota, jaká kdy byla naměřena,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Téměř o třetinu posílila výroba ve velkých vodních elektrárnách (+30,7 %), následovaly malé vodní elektrárny (+17,1 %), větrné elektrárny (+14,9 %) a biomasa (+13,1 %). Méně elektřiny vyrobily fotovoltaické elektrárny (-2,3 %) a zdroje spalující bioplyn (-3,1 %).

V mezinárodním měřítku i nadále platí, že Česká republika vyváží více elektřiny, než doveze. Přeshraniční toky elektřiny ale meziročně oslabily v obou směrech. Import klesl o 5,3 %, export o 4,7 %. Vývoz elektřiny tak loni dosáhl nejnižší hodnoty za posledních deset let.

Plynárenství

Dovoz plynu do české republiky (včetně tranzitu) představoval v roce 2019 hodnoty 36 127 mil. m3, což odpovídá meziročnímu poklesu o 9,2 %. Kromě dovozu klesala i těžba plynu ze zásobníků, jejíž hodnota dosahovala 1 271 mil. m3, a výroba zemního plynu na našem území, která se snížila na 131 mil. m3.

I přes nižší dovoz a produkci došlo meziročně ke zvýšení spotřeby plynu na 8 565 mil. m3 (ekvivalent 91 398 GWh), což znamená nárůst skutečné spotřeby oproti předchozímu roku o 4,7 %. Z pohledu kategorií zákazníků dosáhla nejvyšší spotřeby plynu již tradičně kategorie velkoodběratelů (49,0 %), následovaná kategorií domácností (25,4 %), maloodběratelů (14,0 %) a středních odběratelů (9,8 %).

Ačkoliv rok 2019 byl znovu teplotně nadprůměrný (průměrná roční teplota dosahovala 9,8 °C a po rekordním roce 2018 šlo o druhý nejteplejší rok za posledních 30 let), což způsobilo nižší spotřebu plynu na vytápění, opačným směrem působily rostoucí potřeby elektráren spalujících plyn. Nárůst byl patrný také v dodávkách do CNG stanic.

I přes dílčí nárůst v minulém roce spotřeba zemního plynu na našem území za posledních deset let nepřekonala hranici 9 mld. m3 (96 TWh). Historicky, například v letech 1996 až 2006, přitom byla tato hranice výrazně překonána každoročně.

Teplárenství

V České republice bylo loni vyrobeno téměř 162 PJ tepla (brutto), což znamená meziroční pokles o 0,8 %. Klesaly také dodávky tepla, na 87,5 PJ (pokles o -1,7 %). Jen mírně se oproti roku 2018 změnila skladba zdrojů, prim i nadále hrálo hnědé uhlí (42 %), následoval zemní plyn (19 %) a biomasa (12 %). Prvenství ve výrobě tepla měl znovu Moravskoslezský kraj (19,1 %), následovaný Ústeckým krajem (18,7 %) a Středočeským krajem (17,1 %).

Více než by odpovídalo průměru tepláren se loni propadla kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), která vyprodukovala 99 PJ užitečného tepla, což znamená meziroční pokles o 2,9 %. Také u KVET platí, že majoritu tepla vyrábí z hnědého uhlí (54,9 %), dále z biomasy (12,9 %) a zemního plynu (11,6 %).

Co se spotřebovaného tepla týká, největšími odběrateli jsou stále domácnosti (42 %), průmysl (28 %) a sektor obchodu a služeb (23 %).

Informace obsažené v této tiskové zprávě vycházejí z aktuálně zveřejněných statistik energetiky, které naleznete v plném znění na stránkách Energetického regulačního úřadu www.eru.cz:

Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR 2019

Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR 2019

Roční zpráva o provozu teplárenské soustavy ČR 2019

Tiskové materiály ERÚ